Netopýři a stavební úpravy budov: Komplexní průvodce ochranou

Řada druhů netopýrů, vyskytujících se v České republice, využívá během svého života nejrůznější úkryty v lidských stavbách, zejména v budovách. Tato stanoviště však v posledních letech prochází vlnou rozsáhlých stavebních úprav, které na jedné straně budovy výrazně zhodnocují (prodlužují jejich životnost a zlevňují provoz), na druhé straně však při nich často dochází k nevratným negativním zásahům do populací některých druhů živočichů, jako jsou netopýři nebo některé druhy ptáků. Výsledkem stavebních úprav je nejen ztráta jejich úkrytů, ale často také přímá likvidace těchto živočichů. Dalším problémem je skutečnost, že přítomnost netopýrů nemusí být obyvateli domu vždy vítána. Ať už je důvodem strach způsobený zakořeněnými pověrami, obavy o znečišťování budovy či rušení, většinou se lidé snaží dalšímu výskytu netopýrů v budově zamezit. Právě rychlý úbytek vhodných úkrytů je však v současnosti jednou z hlavních příčin ohrožení některých druhů. Zachování každého jednotlivého úkrytu má proto klíčový význam z hlediska jejich ochrany. Postupy a řešení, jak provést stavební zásahy podle všech kritérií či vyřešit problémové situace ke spokojenosti obyvatel domu a zároveň v souladu s požadavky na ochranu netopýrů, jsou známé a často jsou navíc poměrně jednoduché a finančně nenáročné.

Základní informace o netopýrech

Metodická pomůcka shrnuje základní informace o problematice stavebních úprav budov s ohledem na výskyt netopýrů. První část textu metodické pomůcky obsahuje základní informace o netopýrech, které jsou důležité pro pochopení celé problematiky a od kterých se rovněž odvíjí doporučené postupy při plánování a realizaci stavebních projektů.

Specifické vlastnosti netopýrů

Netopýři jsou samostatnou skupinou savců, která vykazuje řadu specifických vlastností.

• Schopnost letu: Netopýři jsou jediní savci schopní aktivně létat. Dokážou překonávat velké vzdálenosti (některé druhy dokonce, podobně jako ptáci, vykonávají pravidelné migrace) a zároveň umí obratně manévrovat při lovu potravy i v úzkých prostorech jeskyní. Netopýří křídlo je tvořeno kožovitou blánou, nataženou mezi tělem, paží, předloktím, prodlouženými záprstními kůstkami a články 2.-5. prstu, a většinou také mezi zadními končetinami a ocasem.
• Orientace pomocí ultrazvuku: Pro detailní orientaci v prostoru (např. v jeskyních) a zejména při lovu potravy využívají netopýři tzv. echolokaci. Vydávají série krátkých ultrazvukových signálů (tj. hlasů pro člověka neslyšitelných) a pomocí sluchu vyhodnocují jejich odraz od okolních předmětů. Tak netopýři dokážou přesně lokalizovat blízké překážky i pohybující se drobný hmyz. Kromě toho netopýři používají i hlasy pro člověka slyšitelné, ty slouží ke vzájemnému dorozumívání.
• Zimní spánek: Vzhledem k malé tělesné velikosti a náročnému způsobu pohybu je metabolismus netopýrů velmi rychlý. Zimní období doprovázené nízkými teplotami a sníženou dostupností potravy proto netopýři přečkávají ve stavu tělesné strnulosti, tzv. zimního spánku (hibernace). Při něm dochází k výraznému poklesu tělesné teploty a srdeční činnosti. Díky úspornému metabolismu dokážou netopýři přezimovat jen s pomocí tukových zásob, které si vytvoří ještě před hibernací.
• Sociální způsob života a tradice: V průběhu celého roku jsou netopýři vysoce společenští. Shromažďují se v různých typech úkrytů jak za účelem rozmnožování (podzimní páření, letní kolonie samic s mláďaty), tak i v období zimního spánku. Důležitá je přitom také pevná vazba na konkrétní úkryty, které mohou příslušníci dané populace využívat i po mnoho desetiletí.
• Dlouhověkost: Jak ukázalo kroužkování, může se řada druhů netopýrů dožít věku okolo třiceti let, u dvou jedinců netopýra velkého bylo dokonce zaznamenáno rekordní stáří 37 a 38 let. V mnoha případech však bylo zjištěno stáří okolo deseti či patnácti let.

Poslední dvě uvedené vlastnosti netopýrů, tj. sociální způsob života a dlouhověkost, mají velký význam z hlediska jejich ochrany. Je důležité si uvědomit, že zánik tradičního úkrytu letní kolonie nebo zničení tradičního zimoviště představuje pro danou populaci netopýrů často značnou katastrofu.

Potrava netopýrů

Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou hmyzožravé. Jejich potravu tvoří motýli, brouci, pakomáři a jiný drobný hmyz, případně také další zástupci bezobratlých - pavouci a sekáči. Jednotlivé druhy netopýrů přitom využívají různé lovecké strategie a odlišné jsou i biotopy, ve kterých svou potravu vyhledávají. Některé druhy loví hmyz rychlým letem ve volném vzdušném prostoru vysoko nad zemí, jiné druhy pomalu poletují v korunách stromů, další sbírají hmyz z povrchu země či z vodní hladiny.

Čtěte také: Cihly včera a dnes

Roční cyklus netopýrů

Pro netopýry je charakteristický pravidelný roční cyklus, ve kterém se střídá období aktivity s obdobím zimního odpočinku.

• Jarní přelety (březen až duben): Po probuzení ze zimního spánku netopýři navštěvují různé přechodné úkryty, kde se setkávají jedinci náležející k téže populaci.
• Letní kolonie (duben až srpen): V tomto období se samice shromažďují ve vhodných úkrytech (nejčastěji v budovách a ve stromových dutinách) a vytvářejí tzv. letní neboli mateřské kolonie. Mláďata se rodí v červnu nebo začátkem července, přibližně 4-5 týdnů jsou kojena mateřským mlékem, poté začínají podnikat první výlety za lovem potravy. Každá samice má obvykle jen jedno mládě. Letní kolonii může představovat jen malá skupinka samic, u některých druhů však může čítat i několik stovek či tisíc jedinců. Samci jsou v tomto období většinou samotářští.
• Podzimní přelety (srpen až říjen): Tato fáze začíná ihned po odstavení mláďat a rozpadu letních kolonií. Tehdy se netopýři, podobně jako na jaře, setkávají v různých přechodných úkrytech a tradičních zimovištích. Zde dochází k páření. Mláďata, doprovázející své matky či jiné dospělé jedince, si v období podzimních přeletů osvojují znalost úkrytů využívaných danou populací. Zároveň se netopýři během podzimu věnují intenzivnímu lovu potravy, aby si vytvořili dostatečné zásoby podkožního tuku na zimu.
• Zimní spánek (listopad až březen): Netopýři vyhledávají úkryty, ve kterých je přes zimu zachována stálá teplota nad bodem mrazu. Jedná se zejména o podzemní prostory (jeskyně, štoly, sklepy), využívány jsou také velké stromové dutiny a skalní štěrbiny, ale i různé štěrbiny v panelových domech či mostních konstrukcích. Zimní spánek není nepřetržitý, netopýři se v průběhu zimy občas probudí.

Typy úkrytů netopýrů

Původními úkryty netopýrů jsou zejména jeskyně, stromové dutiny nebo prostory pod kůrou a skalní štěrbiny. Kromě toho netopýři poměrně často osídlují i prostory vybudované lidmi, kde nacházejí podmínky podobné přirozeným úkrytům. Důležité je přitom především specifické mikroklima, tj. vhodná kombinace teploty, vlhkosti a proudění vzduchu. Co se týče letních úkrytů, vyhovují nárokům netopýrů zejména budovy. Kromě letního období se netopýři mohou v budovách objevit i v ostatních fázích svého životního cyklu.

Přehled typů úkrytů netopýrů

Indikátory přítomnosti netopýrů v budovách

Některé druhy netopýrů vykazují při výskytu v budovách nápadné chování, takže jejich přítomnost snadno odhalí i laici. V některých případech, zejména při výskytu menšího počtu jedinců nebo v málo obývaných budovách, však může přítomnost netopýrů uniknout pozornosti. Kromě ultrazvuku, využívaného pro orientaci v prostoru a při lovu potravy, vydávají netopýři i zvuky pro člověka slyšitelné. Prostřednictvím těchto hlasů se netopýři v úkrytech dorozumívají.

Právní předpisy a doporučené postupy

V další části jsou uvedeny nejdůležitější právní předpisy, které se zabývají ochranou netopýrů a podle kterých je nutné postupovat v případě stavebních úprav budov, kde se netopýři vyskytují. Jak je několikrát zdůrazněno v textu, každý případ má svoje specifika, a proto je třeba, aby jeho řešení vždy posoudil odborník na netopýry. Stejně tak je nutné, aby jakýkoliv zásah probíhal na základě povolení orgánu ochrany přírody.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Ochrana letních kolonií na půdách budov

Na půdách budov nacházejí své úkryty zejména letní reprodukční kolonie některých druhů netopýrů, pro které je typická silná sociální vazba na úkryt - tzn. daná půda je příslušnou kolonií využívána tradičně po mnoho let, někdy i desetiletí. Rok co rok se sem vracejí stejné samice a posléze i jejich dcery, aby zde porodily mláďata.

Doporučené postupy při rekonstrukci půdních prostor:

1. Stavební práce provádět v období nepřítomnosti netopýrů v úkrytu. Jiným řešením je rozdělit půdní prostor přepážkou na dvě části a stavební práce provádět postupně, tj. nejdříve v jedné, pak v druhé části. Tak mají netopýři i v průběhu stavby k dispozici prostor, kde nejsou rušeni. Je však nutné, aby oddělený prostor byl dostatečně velký a aby zde byl zachován vhodný přístupový (tzv. vletový) otvor.
2. Zachování vletových a výletových otvorů. Vletovými a výletovými otvory mohou být především okna, střešní okénka, vikýře a věžní žaluzie, ale také štěrbiny pod taškami a hřebenáči, štěrbiny pod střechou na úrovni nosné zdi apod. Jako náhradu netopýry využívaných štěrbin pod střešní krytinou, které v souvislosti s její opravou většinou zaniknou, lze použít tzv. větrací tašky. Vletové otvory nemusejí vždy přímo navazovat na vlastní úkryt, někdy netopýři absolvují poměrně dlouhou a složitou cestu.
3. Nezměnit mikroklimatické podmínky. Při rekonstrukci půdního prostoru by nemělo dojít ke změnám jeho mikroklimatických podmínek, zejména teploty. Pokud je plánováno vybudovat nová okna či jiné větrací otvory (nebo naopak uzavřít otvory původní) nebo pokud se výrazně změní velikost a dispozice půdního prostoru, může dojít k významným změnám proudění vzduchu a tedy i teplotních podmínek v úkrytu.
4. Respektovat místa zavěšení netopýrů. Někdy to mohou být místa na trámech a dřevěném podbití střechy, jindy se mohou netopýři zavěšovat přímo na tašky nebo na střešní izolaci, zejména na asfaltovou lepenku. Po výměně stropu se netopýři zdržují na zachovaných původních trámech.
5. Používat šetrné přípravky proti dřevokazným škůdcům. Doporučené jsou zejména prostředky obsahující sloučeniny bóru (kyselina boritá a její soli, borax), vhodné jsou také prostředky na bázi pyrethroidů (permethrinu, cypermethrinu, deltametrinu, případně flufenoxuronu). Prostředky se musí aplikovat v období nepřítomnosti netopýrů, nejlépe několik měsíců před jejich návratem. Zcela nevhodné jsou látky na bázi organochloridů.
6. Zachování dostatečného prostoru pro let. Některé druhy netopýrů (netopýr velký, vrápenec malý) potřebují dostatečně velký prostor, kde mohou volně létat, bez přítomnosti větších překážek. V těchto případech by výška půdního prostoru (od podlahy ke hřebeni střechy) měla i po rekonstrukci dosahovat minimálně 2 m, v optimálním případě více než 2,8 m.
7. Omezení venkovního osvětlení. Poblíž vletových otvorů by neměly být instalovány zdroje venkovního osvětlení.

Případové studie a konkrétní řešení

V následujících částech jsou popsány konkrétní postupy a vhodná technická řešení, které lze využít při stavebních úpravách různých typů budov obývaných netopýry, včetně možností řešení nejčastějších problémových situací a příkladů kompenzačních opatření.

Ochrana objektů před guánem a močí netopýrů

Ochrana netopýrů, konkrétně jejich letních stanovišť na budovách, jde ruku v ruce také s ochranou těchto objektů před negativními dopady hromadícího se guána pod stávaništěm netopýrů. Často jedním opatřením dojde k vyřešení obou problémů naráz. Typickým příkladem jsou podlážky budované pod stávaništěm netopýrů na půdách budov, zejména u netopýra velkého (Myotis myotis), také u netopýra brvitého (Myotis emarginatus) a též i u početných kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), kde často bývá od 100 jedinců do několika tisíc. Osvědčilo se vyrábět tyto podlážky z OSB desek, které často volně klademe na dřevěné konstrukce krovu, rovněž aby jej chránily. Desky jsou pak na okraji spojeny přišroubovanou střešní latí, která krom spojení podlážky do jednoho celku tvoří okrajový prvek bránící přepadávání nahromaděného trusu. Takováto podlážka je samonosná a může volně ležet na trámech, aniž by s nimi byla nějak spojena, což často požadují památkáři. Vytvořenou podlážku pak pokryjeme linoleem, nebo v místech, kde je méně trusu, paropropustnou fólií Jutafol DTB, která jako jediná odolává moči a jejím působením se nerozpuští. Díky tomu se dá použít i na zakrývání exponovaných trámů, které díky ní mohou vysychat, takzvaně dýchat a přitom na ně nepůsobí dopadající netopýří trus ani moč. Tyto podlážky jsou trvanlivé a zároveň levné a účinné. Rozhodně je ale není třeba budovat tam, kde je netopýrů relativně málo, jako například malé kolonie vrápence malého nebo kolonie netopýra ušatého, který vytváří skupiny 5 až 20 samic. Trus u takto malých kolonií rychle vysychá a postačí jej pomocí vysavače jednou za 5 až 10 let vysát.

Rekonstrukce střech a vletové otvory

Některé aspekty ochrany netopýrů využívajících volné prostory půd budov často souvisí s rekonstrukcí střech. Typickým příkladem je výměna střešní krytiny, kdy staré pálené tašky jsou nahrazeny novými. Ty původní tašky už byly na povrchu zvětralé, drsné a netopýři po nich snadno lezli dovnitř, zatímco ty nové glazované jsou hladké. Je potřeba si uvědomit, že i když vstupní otvor se nám zdá dostatečně velký na to, aby netopýři skrze něj proletovali, tak těžké gravidní samice či později samice unavené péčí o potomstvo raději volí přistání v blízkosti otvoru a na půdu skrze tyto otvory raději prolézají. Proto je velmi vhodné před tyto výletové otvory umístit dřevěný rošt, který je upevněn jen pomocí vázacích drátů protažených mezi taškami a zajištěných na laťování pod taškami. Podobné nebezpečí jako glazované tašky skrývají i plechové parapety umístěné do vletových otvorů.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Dalším dosti podceňovaným nebezpečím pro existenci letní kolonie je změna standardního bednění na provětrávanou střechu. Místo jednoduchého bednění střechy je vytvořena dvojitá střecha, kde mezera mezi dvěma bedněními funguje jako prostor pro proudění vzduchu. Občas se můžeme setkat s tím, že na výlezovém půdním okénku chybí poklop. A když takováto závada trvá více let, netopýři si na to mohou zvyknout a začít je používat jako vletový otvor. Což je opět dvojitý problém. Nemůžete okénko opravit a zavřít, protože se stalo vletovým otvorem, který je z důvodu ochrany kolonie velmi zásadní zachovat, ale na druhé straně může do půdy tímto výlezovým okénkem pršet. S takovouto situací jsme se setkali ve Vysokém Veselí, kde na půdě činžovního domu vychovává svá mláďata asi 700 samic netopýra velkého. Proto byla vyrobena stříška, která kryje výlez, tudíž dovnitř už neprší, ale je dopředu otevřená jako vlet pro netopýry. Celá stříška je navíc výklopná, aby se mohl kominík dostat ke komínům a poté ji mohl opět uzavřít a zajistit proti otevření větrem. Stříška je pobita z vrchu a z boku bonnským šindelem, pod kterým je i spodní okraj opatřen plechovou lištou.

Příklady nestandardních řešení

Dále bychom rádi představili dvě nestandardní opatření, která můžou být občas řešením dosti svízelných situací, kdy konflikt mezi vlastníkem a ochranou přírody je výrazně problematičtější než obvykle.

Případ Povrly: Velká budka pro netopýry

Prvním případem byla letní kolonie zhruba o 200 samicích netopýra velkého v obytném domě v Povrlech. Na tomto domě si společenství vlastníků nechalo položit novou střechu z pálených tašek Bramac, pod kterými byla ještě umístěna paropropustná fólie. Netopýři do půdy pronikají otvorem pod hřebenem střechy a dostávali se do prostoru mezi střešní krytinou a paropropustnou fólií. To časem začalo působit hned několik problémů. Jednak se hromadilo guáno mezi paropropustnou fólií a střešní krytinou, ale navíc se paropropustná fólie začala vlivem netopýří moči rozpadat. Tak se netopýři opět dostali do půdy, kterou majitelé domu chtěli využít. Po delším rozvažování se přišlo s novým, dosud ne úplně odzkoušeným řešením. Už na jiných lokalitách se půda přepažila přepážkou, aby netopýrům zůstala jen určitá přesně vymezená část k užívání, ovšem tady se šlo ještě o něco dál. Zahustily se stávající hambalky a na ně se vytvořila obrovská budka pro netopýry, zhruba o rozměru 6 × 3 × 2,5 metru. V půlce budky se nechala otevřená až pod krytinu a v druhé části se zase uzavřela. To aby vznikl pod taškami výrazně teplejší prostor a v druhé části u komína zase chladnější. Což umožní netopýrům se v budce přemísťovat podle klimatických podmínek. Aby netopýři zůstávali v budce a neprolézali do prostoru půdy, všechny možné škvíry, kterými by mohli netopýři prolézt, se zatěsnily polyuretanovou pěnou, kterou se také vymezil koridor od vletového otvoru do budky. Při použití pěny je potřeba pečlivě hlídat, aby bylo utěsněno vše. Pokud zapomenete byť jen malý otvor (už i jen 2 × 1,5 cm), netopýři ho najdou a použijí.

Případ Řepín: Ochrana obrazů za úkrytem netopýra dlouhouchého

Druhým naprosto nečekaným problémem byla letní kolonie asi 40 samic s mláďaty netopýra dlouhouchého (Plecotus austriacus), který si v kostele v Řepíně našel úkryt za obrazy křížové cesty. Malby každoročním letním pobytem netopýrů v prostoru za obrazy značně utrpěly, u mnohých se vlivem jejich moči malba dokonce rozpustila. Jelikož se ale jedná o velmi vzácný druh, jehož počty na rozdíl od většiny ostatních druhů netopýrů klesají, přistoupilo se k řešení, kdy se bude bránit poškození obrazů a umožní se netopýrům i nadále za nimi přebývat. Proto se obrazy sundaly ze zdi, očistily od moči a trusu a na rámy se natáhla paropropustná fólie Jutafol DTB. Tak vznikla vzduchová mezera mezi obrazovým plátnem a touto paropropustnou fólií. Fólie navíc umožňuje plátnu dýchat a propouští páru a vlhkost od zadní strany plátna ven, zatímco se netopýři k plátnu nemohou dostat. Dále byly na spodní část rámu připevněny dřevěné špalíky zajištující, aby se obrazy neopíraly o zeď, a tak mohl netopýří trus volně vypadávat na dlažbu, odkud se dá snadno odklidit.

Rekonstrukce střechy školy v Kyselce

Obec Kyselka na Karlovarsku zahájila rekonstrukci střechy místní základní školy. Práce ale musí probíhat podle zvláštního režimu - půdní prostory školy totiž každoročně v létě obývají tisíce netopýrů velkých. Do školy v Kyselce dochází zhruba 120 dětí. Celková oprava budovy potrvá do konce května, samotné práce na střeše a krovu by však měly být hotové už během března. Od dubna se totiž netopýři začínají na půdu vracet. Ještě před zahájením rekonstrukce odborníci zmapovali místa, kudy netopýři do půdních prostor přilétají. Projekt pak přesně stanovuje velikost vstupních otvorů i jejich rozmístění, včetně speciálních přistávacích plošek. Otvory nesmějí být příliš velké, aby se do střechy nedostali ptáci. Oprava střechy školy v Kyselce se protáhne a prodraží. Rekonstrukce se podle starosty Aleše Labíka (nez.) protáhne, na stavbě ale budou taková opatření, aby se na půdu mohli vracet netopýři velcí. Opravy za zhruba 4,5 milionu korun se také prodraží, cenu navýší oprava věže s novou makovicí, pro kterou se Kyselka rozhodla dodatečně. "Během stavby jsme se dohodli, že nad rámec původního plánu opravíme ještě i věž jako takovou. Musí se proto vystavět další lešení na půdě ke zpevnění krovu a potom lešení okolo věže až nahoru, což není vůbec snadná záležitost," popsal starosta změny. Opravy začaly v lednu a kvůli tisícům netopýrů, kteří se v dubnu na půdu školy vrací a pravidelně tam přečkávají léto, měly být dokončeny do konce března. Celá rekonstrukce, která zahrnuje i vikýře a římsy na fasádě nebo okapy a hromosvody, potrvá dle plánu do konce května.

Na věž se vrátí historická makovice s poselstvím pro budoucí generace. Podle Labíka byla na historických fotografiích na věži makovice. "Odhadli jsme velikost koule na průměr zhruba 40 centimetrů a na věž ji vrátíme. Do ní uložíme poselství pro budoucí generace," uvedl. Oprava věže podle něj navýší cenu asi o 300 000 korun, přičemž skoro dvě třetiny z toho jdou na opatření, jak se k věži vůbec dostat. Prodražení celé rekonstrukce zatím starosta odhaduje na 450 000 korun. Obec na střechu získala dotaci 600 000 korun od Karlovarského kraje z programu na rozvoj venkova a má podané dvě žádosti o dotace z ministerstva pro místní rozvoj, o kterých zatím nebylo rozhodnuto. Při opravě školy, do které chodí přibližně 120 žáků, zachovají stavbaři otvory, kterými na půdu přilétají netopýři. Projekt podle Labíka přesně určuje velikost těchto otvorů i přistávacích plošek u nich. "Přizpůsobujeme netopýrům i interiér, jelikož visí na prkenném podbití střechy a na trámcích, kam by se měly kvůli nim přidávat i nějaké latě, aby měli komfort a dostatek místa," uvedl starosta. Staveniště na půdě bude nyní oddělené od hotové části, aby měla zvířata klid. Podobné omezení kvůli ochraně netopýrů řeší i Karlovarský kraj v nedalekém Radošově, který je místní částí Kyselky.

tags: #netopyri #skolni #strecha #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o zateplení a dekoraci stropů polystyrenovými kazetami
• Kubík modřínového řeziva
• montáž revizních dvířek do SDK a zdiva
• Jak vyčistit dlažbu s Kärcher: Návod
• Rekonstrukce střechy Bohušovice