Normy a předpisy pro odsazení staveb v České republice

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 152 odst. 1, 2. j) normou norma uvedená v příloze č. 1. Nový stavební zákon byl publikován ve Sbírce zákonů na konci července 2021.

Převážná část předpisu vstoupí do účinnosti dne 1. 7. 2023. S letními prázdninami letos přichází i kompletní účinnost nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek pro všechny typy staveb, tedy i stavby pro bydlení. Od 1. července 2024 se v plné míře spustí povolování podle nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů - NSZ).

Definice a kategorizace staveb

Zavádí se některé nové definice pojmů. Například, obytnou místností je část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m². Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m² a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je rovněž obytnou místností.

Dále se zavádí nová kategorizace staveb na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní a na ni navázané lhůty pro vydání povolení, přičemž drobné stavby nebudou vyžadovat stavební povolení, pro jednoduché stavby má úřad lhůtu pro vydání povolení 30 dní, pro ostatní 60 dní. Stavby pro bydlení však nespadají do všech těchto kategorií. Stavba pro bydlení nikdy nemůže být stavbou drobnou, i kdyby jinak splňovala všechny parametry drobné stavby. Stanoví tak výslovně odst. 2 písm. a) přílohy č. 1 k NSZ. Stavbou drobnou tedy nemohou být výrobky plnící funkci stavby - mobilheimy - určené pro bydlení. Stavby pro bydlení rovněž nejsou stavbami vyhrazenými.

Požadavky na umisťování staveb

Odsazení staveb od hranic pozemku a veřejných prostranství

Umisťuje-li se stavba na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství. Toto ustanovení je v odst. 3 vyhlášky. Dále je důležité, že umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Vyhláška již neřeší (oproti dosavadní úpravě) vzdálenost minimálně 7 m mezi rodinnými domy a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků minimálně 2 m. Pro jiné stavby pro bydlení už nemá dosavadní pravidlo tzv. odstupu sedmi metrů od hranice pozemku prakticky žádný význam. Stavební úřad tak bude zajímat pouze kritérium odstupu 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství.

Čtěte také: Vše o stavebním řezivu

Předsazené části stavby nesmí ohrožovat užívání veřejného prostranství. Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat provoz na veřejném prostoru.

Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být podle druhu stavby vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. Výkopy přiléhající k veřejným prostranstvím a komunikacím pro chodce musí být zabezpečeny proti pádu osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Parkovací stání

Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, se parkovací stání navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. 3. Nelze-li parkovací stání navrhnout jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být navržena a provedena na pozemku ve vzdálenosti do 300 m. Na plochách pro krátkodobé parkovací stání musí být navržena a provedena vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku minimálně v počtu stanoveném v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Parkování osobních vozů je řešeno nově s využitím účelových jednotek v příloze č. 3. Výpočet se v případě bydlení odvíjí nikoliv od bytové jednotky o dané velikosti, ale od podlahové plochy, jak je definována v NSZ. Postačí přitom 1 parkovací stání na 120 m² podlahové plochy. To ale může být i několik bytových jednotek, na které by tak připadalo jediné parkovací místo. Pro hromadnou garáž určenou pro užívání veřejností se požadavky na vyhrazená stání podle § 7 odst. 4 nepoužijí.

Veřejná prostranství a komunikace

Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace vedoucí na pozemek bytového domu, musí být 12 m; při jednosměrném provozu musí být minimální šířka 10,5 m. Dále NSZ neurčuje, o kterou kategorii pozemní komunikace se má ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.) jednat.

Čtěte také: Průvodce skladováním chemických látek

Technické požadavky na stavby

Světlá výška místností

Světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Zde je povoleno snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu. To platí pro rodinné i bytové domy shodně. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m (opět snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu).

Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. Světlá výška pobytové místnosti mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být minimálně 2,5 m. Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla musí být minimálně 2,2 m. Světlá výška pokoje hosta v ubytovacím zařízení musí být minimálně 2600 mm. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm.

Větrání a osvětlení

Stavba musí mít podle jejího účelu užívání zajištěno dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání, nestanoví-li příloha č. 1, 2. Stavba musí mít podle jejího účelu užívání zajištěnu kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace, nestanoví-li příloha č. 1, 2. Pobytová místnost stavby pro výchovu a vzdělávání musí být větratelná. Další požadavky na větrání stanoví jiný právní předpis. Množství větracího vzduchu pomocí měrných návrhových hodnot se stanoví podle přílohy č. 1. Vnitřní prostor stavby musí být navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení podle účelu užívání stavby. U stavby ve stavební proluce se požadavek podle odstavce 4 nepoužije. Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m² a délku kratší strany nejméně 1500 mm. Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se považuje za vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty. Zastínění nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s normovými hodnotami. Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Požadavek proslunění se tedy nově nevztahuje vůbec na bytové a rodinné domy, ty už pro proslunění nemusí vyžadovat určitou orientaci bytu. Podle § 20 odst. 3 vyhlášky se stavba navrhuje a provádí s ohledem na zastínění obytných a pobytových místností stávající budovy ovlivněné navrhovanou stavbou, s výjimkou pobytové místnosti ve stavbě pro bydlení a bytu v podzemním podlaží.

Schodiště a výtahy

Každé podlaží, s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu, musí mít zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocné schodiště musí být navrženo a provedeno tak, aby splnilo prostorové parametry řešení únikových, popřípadě zásahových cest. Hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Toto ustanovení je jistě na straně bezpečnosti při užívání schodiště, neboť vede na nižší výšky schodů. Podle obvykle užívaného vzorce 2h + b, kde h je výška a b šířka stupně, vychází jako nejvyšší výška stupně 165 mm. Omezení šířky a tím i výšky stupně způsobí větší počet schodů a tím delší ramena schodišť. Schodiště a rampa určená osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na přístupnost. Žebříkové schodiště je možno navrhnout a provést pouze pro občasné použití.

Čtěte také: Jak se liší ČSN 74 4505 a DIN 18202 u pokládky dlažby?

Výtah v bytovém domě musí zajistit přístup do všech jeho společných prostor. Výtah nebo zdvihací plošina určená osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navrženy a provedeny tak, aby umožňovaly jejich bezpečný pohyb a splňovaly požadavky na přístupnost. Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky určené pro užívání veřejností musí být navrženy a provedeny tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým prvkem pro osoby se zrakovým postižením.

Ve výtahové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem výtahu. Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Podle § 32 odst. 3 vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví povinnost u staveb bytových domů zřídit výtah ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Odpadové hospodářství

Stavba podle druhu a účelu musí být vybavena místností nebo místem pro soustřeďování komunálního odpadu situovaným na pozemku stavby. Místnost nebo místo pro soustřeďování komunálního odpadu musí splňovat požadavky na přístupnost. V bytovém domě a v rodinném domě musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu.

Shoz pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozová šachta, její vhozový a čisticí otvor, popřípadě vhozová kabina a prostor pro soustřeďování odpadu, musí být navrženy a provedeny tak, aby z nich do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pach, prach a hluk. Shozová šachta musí mít zajištěno účinné odvětrání. Vhozový otvor ani jiné příslušenství shozové šachty nesmí být v obytné ani v pobytové místnosti. Spodní hrana vhozového otvoru musí být umístěna nejméně 1,1 m nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob.

Další technické požadavky

• Parapety a zábradlí: Okenní parapet, pod nímž je volný prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 0,5 m až 12 m včetně, musí být minimálně 0,85 m vysoký a minimálně 0,2 m široký v úrovni horní hrany parapetu. Okenní parapet, pod nímž je volný prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 12 m, musí být minimálně 0,9 m vysoký a minimálně 0,2 m široký v úrovni horní hrany parapetu. Okenní parapet, který svou výškou a vlastnostmi odpovídá požadované výšce ochranného zábradlí, nemusí splňovat požadavek na jeho minimální šířku. Není-li možné zajistit uvedené rozměrové požadavky parapetu, musí být zřízeno ochranné zábradlí. Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou.
• Podlahy: Protiskluzová úprava povrchu musí být zajištěna na podlahách a pochozích plochách a musí splňovat požadavky stanovené v příloze č. 1. Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti.
• Komíny a kouřovody: Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Vyústění spalinové cesty nad střechou musí být navrženo a provedeno s ohledem na výšku jejího ústí od střešní krytiny a od sousedních objektů tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci spalinové cesty. Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat.
• Vodní hospodářství: Minimální vzdálenost žumpy jako zdroje možného znečištění od studny je stanovena v části 10 přílohy č. 1. Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřeny odvětráním. Trubní a kabelová vedení se v místě křížení s neupravenými koryty bystřin ukládají do chráničky a umisťují minimálně 1,4 m pod povrch dna koryta bystřiny; to neplatí v případě stanoviska správce vodního toku umožňujícího jiné technické řešení. Vodovodní přípojka a rozvod plynu musí být dimenzovány tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

Specifické požadavky pro různé typy staveb

Stavby pro výchovu a vzdělávání

Pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržen kapacitně dostatečný venkovní prostor umožňující volný pohyb dětí a žáků. Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání se pro výšku okenního parapetu použijí požadavky podle § 34 odst. 5. Pobytová místnost základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu. V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li výukové prostor.

Stavby pro sport

Stavba pro sport musí splňovat požadavky na přístupnost v částech určených pro užívání veřejností. Požadavky na umělé koupaliště a saunu jsou stanoveny v příloze č. 1. Požadavky na bazén pro kojence a batolata jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 1. Požadavky na brouzdaliště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 1. Požadavky na šatnu umělého koupaliště a sauny jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 1. Požadavky na saunu, odpočívárnu a ochlazovnu jsou stanoveny v částech 5 a 6 přílohy č. 1.

Ubytovací zařízení

Ve stavbě pro sociální a zdravotní služby, ve školském ubytovacím zařízení a v ubytovacím zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 osob musí minimálně 5 % ubytovacích jednotek splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. V domě s pečovatelskou službou musí minimálně 5 % bytů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí vstup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost podle § 32 odst. 3 a § 39 odst. 3 písm. c) vyhlášky. Stavba ubytovacího zařízení se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a člení se do čtyř tříd. Motel a penzion se člení do čtyř tříd.

Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro hosty je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro zaměstnance je 1100 mm. Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace.

Přechodná ustanovení a výkladové nejasnosti

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 152 odst. 1. Přechodné ustanovení v § 329 odst. 1 NSZ stanoví možnost stavebníka ve vyjmenovaných případech předložit dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (namísto projektové dokumentace zpracované podle NSZ) jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027.

Odbor stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vydal k zmiňovanému přechodnému ustanovení své stanovisko v květnu 2024. V něm dospěl k názoru, že ustanovení se uplatní na případy, kdy práce na dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SSZ), a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V případě vyhrazených staveb práce na dokumentaci musely začít do 31. 12. 2023; v případě jakýchkoli jiných staveb do 30. 6. 2024. Tuto skutečnost má být zpracovatel projektové dokumentace povinen doložit. S tímto výkladem MMR se neztotožňujeme. Podle našeho názoru je možné v rámci přechodného období do 30. 6. 2027 postupovat podle staré i nové vyhlášky. Volba je na stavebníkovi, který bude zadávat vypracování projektové dokumentace.

Výklad MMR není v této části blíže odůvodněn, a nelze proto určit na základě jaké právní analýzy k takovému závěru MMR dospělo. Není ani zřejmé, odkud čerpá požadavek týkající se zahájení prací v uvedených termínech pro aplikaci přechodného ustanovení. Z jazykového výkladu ustanovení tento požadavek neplyne. Podle důvodové zprávy bylo účelem ustanovení minimalizovat dopady nové právní úpravy na stavebníky, resp. zpracovatele projektové dokumentace, posílit právní jistotu a ochranu práv nabytých v dobré víře na základě předchozí právní úpravy.

Dopad na projektovou dokumentaci

Výchozím pravidlem pro použitelnost prováděcí předpisů je ujasnit si, podle jaké vyhlášky bude projektová dokumentace vypracována ve smyslu jejího obsahu - zda podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., nebo podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb. Jak již bylo uvedeno výše, podle názoru MMR se při zahájení prací na projektové dokumentaci po 1. 7. 2024 musí postupovat pouze podle nové vyhlášky. Podle našeho názoru je možné v rámci přechodného období do 30. 6. 2027 postupovat podle staré i nové vyhlášky.

Pokud je projektová dokumentace vypracovaná co do jejího obsahu podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., aplikují se i ostatní Prováděcí předpisy podle SSZ. Obdobně v případě vypracování projektové dokumentace podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb. se aplikují ostatní Nové prováděcí předpisy. Nelze tak kombinovat vypracování projektové dokumentace co do obsahu podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb. a podle vyhlášek o požadavcích na stavby podle staré právní úpravy.

Výjimkou z tohoto pravidla je právní úprava obsažená ve zmíněném § 329 odst. 1 písm. b) NSZ. Podle tohoto písmena má být projektová dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vypracovaná podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. doplněná o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení podle vyhlášky č. 131/2024 Sb. (jedná se o tzv. hybridní dokumentaci).

Pokud byla podána žádost o povolení záměru po 1. 7. 2024, řízení poběží podle nové právní úpravy, tedy jednotně. Je proto logické, že pouhá dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není dostačující, jako tomu bylo v případě územního řízení podle staré právní úpravy, a musí být doplněna podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 131/2024 Sb. V tomto případě se budou posuzovat požadavky pro stavbu podle Prováděcích předpisů k SSZ. Kupříkladu v situaci, kdy je vydáno pravomocné územní rozhodnutí a stavebník žádá o povolení záměru podle NSZ (tj. o „dopovolení“ stavby).

Analogicky, pokud je dovoleno použít projektovou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí zpracovanou podle Prováděcích předpisů k SSZ, pouze se má doplnit o obsah v části stavebního povolení k povolení záměru podle NSZ, nelze požadovat, aby byla celá projektová dokumentace přepracovaná dle požadavků Nových prováděcích předpisů. Nové prováděcí předpisy jsou v některých ohledech benevolentnější, například co se týče počtu parkovacích míst nebo výšky místností, což může ovlivnit náklady na výstavbu.

tags: #norma #odsazení #staveb #předpisy

Oblíbené příspěvky:

• Imitace cihel: kompletní průvodce
• Vše o lepení polyuretanů
• Rozvod sil v překližce
• Zjistěte vše o demontáži a montáži dřevěného obkladu
• Dřevěné vláčky Chuggington a kompatibilita