Nová scéna Národního divadla: Příběh architektonické odvahy a umělecké vize

Historie Nové scény Národního divadla v Praze je příběhem plným výzev, změn a architektonické inovace. Od prvních úvah ve 20. letech 20. století, přes složité architektonické soutěže, až po její dokončení v roce 1983, tato budova provokovala, inspirovala a stala se jedním z nejvýraznějších příkladů brutalistické architektury v České republice.

Počátky projektu a změny v průběhu stavby

O rozsáhlé rekonstrukci Národního divadla v Praze se začalo hovořit již ve 20. letech 20. století, kdy se uvažovalo o tom, že by mezi stávajícím Národním divadlem a Voršilským klášterem měla vzniknout nová budova. V průběhu let proběhlo několik architektonických soutěží. Poslední soutěž se uskutečnila v 60. letech 20. století a vyhrál ji Bohuslav Fuchs, uznávaný architekt pro své moderní a mezinárodní myšlení. Fuchs bohužel v roce 1972 zemřel, a tak projekt převzal a upravil Pavel Kupka.

Původně měly na volném prostranství po takzvaných Kaurových domech vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u Národní třídy stavba se společenským sálem. V roce 1980, kdy už byla postavena základní konstrukce nových budov, byl projekt na přání scénografa Národního divadla Josefa Svobody upraven. Svoboda získal světové uznání za svůj multimediální projekt Laterna magika, který kombinoval živé představení s nahranými zvukovými a obrazovými projekcemi a měl premiéru na Expo 58 v Bruselu. Svoboda hledal prostory pro divadelní soubor Laterny magiky a podařilo se mu přesvědčit Národní divadlo, aby projekt za tímto účelem upravilo.

Vstup Karla Pragera a dokončení v rekordním čase

Do termínu oslav stého výročí zbývaly pouhé tři roky a mnozí o dokončení daného termínu pochybovali. Proto bylo zapotřebí silného vedení, na které se výborně hodil Karel Prager. Karel Prager byl jedním z nejvýznamnějších českých představitelů brutalistního architektonického stylu a jeho stavby se dodnes setkávají s velkou kritikou a rozdělují veřejné mínění. To však nic nemění na tom, že byl architektem, který dokázal dodržet šibeniční termíny a který svými nápady předběhl svou dobu.

Když Prager převzal stavbu Nové scény, byl již třetím architektem, který projekt vedl. Rozhodnutí, že se budova stane novým domovem Laterny magiky, si vyžádalo radikální změnu v návrhu. K přizpůsobení stavby jejímu novému účelu bylo zapotřebí odvážných a kreativních nápadů, a plán, s nímž Prager přišel, byl mimořádně ambiciózní. Kromě působivého návrhu totiž jako jediný z oslovených architektů nijak nezpochybňoval možnost dokončení do stanoveného data. Měl na to 1,5 roku a, aby to nebylo tak jednoduché, dostal zcela nové zadání. Budova, která svou funkcí připomínala kongresové centrum, už nebyla žádoucí. Nyní mělo jít konečně o divadlo! A ještě tu bylo něco: podmínkou bylo využití stávající konstrukce, která už se na místě nacházela.

Čtěte také: Nová Ves v Horách: historie a oslavy

Ikonická fasáda a interiér

Pro stavbu monumentálního reliéfu, který obklopuje Novou scénu Národního divadla, vytvořili Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová skleněné bloky s využitím formy pro televizní obrazovky. Fasádu tvoří 4200 jednotlivých bloků, z nichž každý váží zhruba 40 kilogramů. Původním záměrem bylo skleněné tvarovky podsvítit, ale kvůli časové tísni to nebylo zrealizováno.

Stejně působivý byl i Pragerův plán interiéru stavby. Hned při vstupu do hlavní budovy návštěvníky přivítá impozantní skleněný lustr navržený Pavlem Hlavou a Jaroslavem Štursou, který visí od čtvrtého patra až do přízemí a prochází středem velkého točitého schodiště. Lustr je tvořen pětibokými hranoly, které po nasvícení neonovými trubicemi uvnitř vrhají spektrum barev.

Vnitřní prostory Nové scény jsou rovněž obloženy kubánským serpentinitem (často mylně označovaným jako "zelený mramor"). Jedná se o mimořádně drahý materiál, který Kuba poskytla jako způsob, jak splatit část dluhu, který měla země vůči tehdejšímu komunistickému Československu. Klíčovou roli při sjednocování interiéru Nové scény hrál průmyslový design a různé detaily, jako například kování dveří, popelníky, odpadkové koše a stojany na deštníky, které vytvořil průmyslový výtvarník Jan Tatoušek. Prager sám navrhl i některé prvky vybavení, například modré kožené sedačky v hledišti divadla.

Slavnostní otevření a kontroverze

Navzdory složitosti projektu a technickým problémům byla stavba pod vedením Karla Pragera dokončena včas před oslavami stého výročí. Nová scéna Národního divadla byla slavnostně otevřena 20. listopadu 1983 inscenací Strakonický dudák Josefa Kajetána Tyla v režii Václava Hudečka. Inscenace a výprava hry ukázala technické možnosti nového divadla, například tím, že sedadla byla uspořádána arénovitě s jevištěm uprostřed.

Samotná budova se od počátku setkávala se smíšeným přijetím, a to jak ze strany odborníků, tak veřejnosti. Zatímco jedni chválili její jedinečný, inovativní design, jiní považovali blokovou skleněnou fasádu za nevzhlednou a mysleli si, že příliš ostře kontrastuje s okolní historickou zástavbou, což je kritika, která přetrvává dodnes.

Čtěte také: Volná místa truhlář Nová Paka

Vývoj Nové scény a její současnost

Prakticky hned od otevření Nové scény se začaly projevovat důsledky změn provedených uprostřed stavby. Architekt Karel Prager například navrhl jeviště jako variabilní prostor, který lze různě přestavovat. Už při premiéře 20. listopadu 1983 ale bylo jasné, že to nebyl šťastný nápad. Herci nebyli slyšet, točna vrzala, dojem byl rozpačitý. Hned po nepovedené premiéře Strakonického dudáka přišly první negativní ohlasy: „Věřme, že dramaturgie činohry vyvodí z této natrpklé zkušenosti závěry, týkající se vhodnosti a nevhodnosti textů pro typ divadelního prostoru Nové scény,“ podotkl komentátor Mladé fronty.

Herci a herečky, stejně jako jevištní technici, se tak učili s prostorem pracovat. Točnu odvezli, od proměn scény se ustoupilo, takže nakonec zůstalo jen klasické „kukátko“. V letech 1983-1990 tu činohra uvedla tři desítky premiér, mimo jiné Věc Makropulos Karla Čapka v rež. Václava Hudečka, Slečnu Julii Augusta Strindberga v rež. Karla Kříže, Nebezpečné známosti Christophera Hamptona v rež. Ladislava Smočka, těsně po revoluci také třeba Havlovu Zahradní slavnost v rež. Vladimíra Strniska. Konaly se tu i jiné akce, jako baletní premiéry a matiné, komponované večery či Festival aktualit.

Poté, co se po osmileté rekonstrukci otevřelo v roce 1990 Stavovské divadlo, našla činohra zázemí tam a v roce 1992 se na Novou scénu stěhuje Laterna Magika. Do jejího původního působiště v paláci Adria se totiž vrátil Otomar Krejča s obnoveným Divadlem za branou.

Dnes, téměř čtyřicet let od dokončení budovy, potřebuje Nová scéna rekonstrukci, a to jak zvenčí, tak zevnitř. Části exteriéru budovy jsou poškozené a nábytek, koberce, stěny, stropy a technické vybavení v mnoha prostorách je třeba opravit nebo vyměnit. Rekonstrukce by také mohla odstranit některé dlouhodobé problémy s akustikou divadla. V příštích letech se chystá rekonstrukce budovy, při které by měla vzniknout divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou. Práce by měly začít příští rok, hotovo by mělo být v roce 2024.

Nová scéna, která se nyní stala kulturní památkou, ale někdy hostí i představení činohry, baletu a opery nebo některé originální divadelní projekty. National divadlo si přeje, aby se Nová scéna z „budovy, kterou všichni sice znají, ale ne všichni v ní někdy byli“, změnila v otevřený prostor, který by přilákal více českých, a zejména mladších, návštěvníků. „Chceme se pokusit v ní nastartovat nový život,“ slibuje ředitel ND Ondřej Černý. Laterna magika bude na Nové scéně dále působit, ale za jiných podmínek, v trochu jiném složení a samozřejmě ne jako jediná.

Čtěte také: kde koupit obkladové palubky v Otrokovicích

„Čeho se úpravy naopak nedotknou vůbec, bude architektonická podoba fasády, navržená v 80. letech minulého století Karlem Pragerem, a stejně tak i interiér divácké části. Zůstane ikonické schodiště i lustr, které diváci znají,“ doplňuje mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

tags: #nova #plastika #fasada #laterna #magika #informace

Oblíbené příspěvky:

• Lepené lamely 90 mm
• proč zvolit dům s pultovou střechou
• Rekonstrukce cihlových domů 70. let
• jak probíhá výroba cementu
• opravy kovových povrchů