Vodní dílo Nové Mlýny: Historie, funkce a kontroverze

Vodní dílo Nové Mlýny, největší vodní stavba v České republice, tvoří kaskáda tří přehrad na řece Dyji pod Pálavou. Přesně před čtvrt stoletím, 3. března 1989, bylo vodohospodáři uvedeno do plného provozu, kdy byla zprovozněna poslední z trojice nádrží. Dnes už vodní plocha s typickým kostelíkem na ostrově pod Pálavu neodmyslitelně patří k místní krajině, dříve ale budila diskuse.

Vznik a účel vodního díla

Oblast pod Pálavou dříve trpěla střídáním sucha a záplav. O úpravách Dyje se přitom jednalo už v roce 1712, kdy se řeka měla zabezpečit od Znojma až po ústí do Moravy. Později, mezi lety 1828 a 1831, proběhla úprava menšího úseku Dyje mezi Jaroslavicemi a Novým Přerovem. Od roku 1911 do roku 1933 se pak Dyje upravovala kvůli ochraně Břeclavi, tehdy se také upravil dolní tok Svratky a fungovat začala Vranovská přehrada.

Státní plán s cílem ochrany před povodněmi, vytvoření zásob vody a úpravy vodního režimu kvůli zemědělství byl přijat v roce 1954. Jeho klíčovou součástí byla nádrž, která měla vyrovnat odtoky na Dyji, tedy vodní dílo Nové Mlýny. Nejprve se počítalo se zaplavením pěti tisíc hektarů, později se začalo počítat s rozdělením díla dvěma hrázemi na tři nádrže. Plány na rozsáhlou stavbu pak urychlily záplavy v roce 1956 a především velká povodeň v roce 1965.

V 70. letech začal vznikat systém nádrží, které měly velké vodě zabránit. I přes protesty ekologů a lidí z vesnic, které měly zmizet pod hladinou, byly nádrže postaveny. První, nejmenší nádrž, tzv. horní nebo Mušovská, funguje už od roku 1978. V 80. letech byla zprovozněna i střední, Věstonická nádrž, a v roce 1989 dolní, Novomlýnská nádrž. Celé vodní dílo se jmenuje podle obce Nové Mlýny, která leží pod poslední hrází dolní nádrže. Po hrázi mezi horní a prostřední nádrží také vede mezinárodní silnice, která spojuje Brno s Mikulovem a Rakouskem. Kaskáda tří přehrad je dlouhá 32 kilometrů.

Dopady výstavby a osudy obcí

Při stavbě nádrží bylo zaplaveno několik obcí a pod hladinou skončily i vzácné lužní lesy. Novým Mlýnům padly před dvanácti lety za oběť stovky hektarů lužního lesa. Voda zaplavila šestnáct čtverečních kilometrů, zároveň se v blízkosti nádrže ztratily prameny a krajina vyschla. Víc než tisíc hektarů lužních lesů, 28 kilometrů řeky Dyje a celou řadu rybníků a říček pohltily nádrže. Pod vodou zmizelo také několik obcí, z vesnice Mušov dodnes zbyl jen kostel svatého Linharta, který se z prostřední nádrže tyčí nad hladinu na malém ostrůvku.

Čtěte také: Jak dlouhá je záruka na střešní krytinu?

Kostel patřil k vesnici o 150 domech. Jejich obyvatele vláda v 70. letech vystěhovala do nedalekých Pasohlávek. Jedním z nich byl Václav Čermák, kterému u Nových Mlýnů zbyl ještě vinný sklep. „Svolali celou dědinu a rozdělili nás na dvě etapy, jedna bude stavět o rok spíš, druhá potom. A nikdo se s námi dál nebavil,“ vzpomínal rodák z Mušova Václav Čermák. Po osudu diskutovaného vodního díla pátral i jeden díl z cyklu Zatopené osudy, který je k vidění v iVysílání České televize.

Funkce a význam jednotlivých nádrží

Dnes nádrže lákají milovníky vodních sportů i rybáře, slouží ale také jako zásoba pitné vody a jako ochrana před povodněmi.

Zde je přehled jednotlivých nádrží a jejich hlavních funkcí:

Ochrana před povodněmi a zavlažování

I přes kontroverze se za čtvrt století provozu nádrží ukázalo, že před velkou vodou skutečně ochrání. V roce 1997 zabránily tomu, aby se nejničivější povodně v historii dostaly až na Břeclavsko. „Nové Mlýny vznikly ze dvou hlavních důvodů. Jednak, aby zajistily závlahu zemědělské půdy o rozloze asi 45 tisíc hektarů, a také proto, aby transformovaly průtoky v řece Dyji. Tedy když je hodně vody, aby snižovaly průtoky,“ řekla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Podobně nádrže zafungovaly i při povodních v letech 2002 a 2010. Dnes si dílo vodohospodáři cení díky stabilizaci vodních poměrů, spokojení jsou i rybáři.

Okolní lány sice měly být zavodňovány právě z přehrady, ale zemědělci nemají peníze na provoz čerpadel. Zavlažuje se tak sotva čtvrtina z plánované výměry 60 tisíc hektarů. Na ostatních polích dnes časté vichřice zvedají sloupy prachu.

Čtěte také: Kompletní sortiment pro vaše projekty

Ekologické dopady a současné výzvy

Primát ukázkového díla architektury osmdesátých let ale dnes ohrožují milovníci přírody, kteří vodní dílo označili za „ekologickou katastrofu prvního stupně“. Ani betonové břehy přehrad se neosvědčily: drolí se pod pravidelným příbojem. Správce Nových Mlýnů, státní podnik Povodí Moravy připouští, že situace je rok od roku horší, odmítá ale za kalamitu odpovědnost: do terénních úprav okolí vodního díla investuje šest miliónů korun ročně.

Proti nádržím dodnes brojí ekologové. Ti by je chtěli úplně vypustit nebo aspoň snížit jejich hladinu. „Zmizela spousta jedinečností a náhradou za to je vodní poušť. Úspěšnost hnízdění ptáků na střední nádrži, což je rezervace, je proto mizerná. Ani druhová skladba není taková, jako byla dřív, než se přistoupilo ke stavbě,“ myslí si zoolog z Moravského zemského muzea Miroslav Šebela. Naopak hygienici by hladinu nejradši ještě zvýšili.

Pomoc slíbilo ministerstvo životního prostředí. Nechalo vypracovat devět studií, jak obnovit ekologickou rovnováhu. Jejich cílem bylo především nové zalesnění. „Úplné vypuštění nádrží by byl pro krajinu další šok, příroda nemá ráda revoluce,“ vysvětluje základní strategii jeden z autorů, docent brněnské univerzity Jiří Löw.

Turisté si často stěžují na špatnou kvalitu vody a málo místa na rekreaci. Dříve běžný biotop lužního lesa, který pravidelně zaplavovaly řeky s mnoha rameny v nivách, se v důsledku regulace vodních toků na našem území téměř vytratil.

Čtěte také: Střešní krytiny Děčín a okolí

tags: #nove #mlyny #betonovy #sloup #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti jasanového obkladu
• Jak namontovat prahové lišty
• Zateplení ostění při montáži oken
• Tipy pro výběr dětského domečku
• jak vybrat francouzská okna do bytu