Integrace ocelového schodiště do Porotherm stropní konstrukce

Výběr ocelového schodiště do nového domu není jednoduchou záležitostí. Při výběru schodiště do nového rodinného domu, na rekonstruovanou terasu nebo balkon, je klíčové začít návrhem a projektem. Nejdříve se musíte rozhodnout, jaké dispoziční a konstrukční uspořádání chcete v budově využít. Na základě toho volíme typ schodiště a jeho rozměry. Funkce nového schodiště úzce souvisí s jeho návrhem. Pokud budete vybírat například vnitřní schodiště do patra, zamyslete se nad frekvencí jeho využívání. Budete schodiště využívat ke stěhování objemnějších předmětů? Budou po schodech stoupat častěji senioři nebo děti? Chcete využít i dalších ozdobných prvků?

Návrh schodiště se řídí technickými požadavky podle normy ČSN ISO 6707-1 (730000). Tato norma vymezuje pojmy jako: schodiště, šikmá rampa, schodišťové rameno, schodišťový stupeň, podesta, schodnice, stupnice či výstupní čára. Mimo to určuje i funkční a závazné požadavky na realizaci schodiště. Ocelové schodiště je vhodné použít tam, kde očekáváme náročné povětrnostní podmínky nebo nároky na dlouhodobou životnost. Dřevěné lakované schodiště je vhodné použít do interiérů, a ne před náš dům. Ocelové schodiště nebo kovové schodiště pro venkovní použití upravujeme protiskluzovými prvky. Kromě toho tyto typy schodišť doplňujeme vhodnou povrchovou úpravou, třeba vypalovacími laky. Vnitřní schodiště s sebou nesou zvýšené nároky na bezpečnost, statiku a dlouhodobou stálost. Přestože k hlavním materiálům těchto schodišť stále patří dřevo, módní záležitostí jsou také ocelová schodiště. Ocelové schodiště můžete doplnit dřevěnými prvky nebo sklem. Je třeba taktéž připomenout, že každé schodiště, které bude mít více než tři výškové stupně, musí být dle normy opatřeno zábradlím.

Z pohledu použitého materiálu někteří z nás mohou namítat, že kov jako materiál na schody do obytného domu nepatří. Je ale všeobecně známo, že zejména v poslední době se naopak tyto materiály významně používají nejen jako doplňky moderních staveb a interiéru, ale i jako materiál k výrobě nábytku a jiných bytových součástí. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout i fakt, že ocelová schodiště jsou dodávána včetně zábradlí a provizorních stupňů již do hrubé stavby, které jsou před dokončením stavby nahrazeny finálními stupni. Proto v průběhu stavby není nutno řešit komunikační prostor mezi podlažími provizorními schodišti a dodržet bezpečnostní předpisy pomocí provizorního zábradlí. Ocelová schodiště jsou uložena (jak do stěn, tak do podlahových konstrukcí) na gumové manžety a podložky. Schodiště prošla technickými zkouškami u zkušebny Labor für Schall-und Wärmemesstechnik Prof. Fritz Holtz, Rosenheim, SRN, která vystavila certifikát. I spojovací materiál je detailně předepsán a jeho používání je přísně kontrolováno. Proto u kvalitně vyrobeného a odborně namontovaného ocelového schodiště nedochází k přenosu tzv. "kročejového hluku".

Porotherm strop a ocelové schodiště: Specifika instalace

Původně byl zamýšlen a objednán strop od Goldbecku. Při bližším zkoumání se stavebním dozorem se však objevilo, že prefabrikovaný strop by se v jedné části měl pokládat na 2,5m litý překlad až se stropem/věncem v úrovni stropu. Ten by tam samozřejmě v době pokládky Goldbeck stropu nebyl. Goldbeck projektantce to divné nepřišlo, takže se naštěstí zjistilo včas. Prefabrikované panely od Goldbecku byly zrušeny a místo toho se přešlo (podle projektu) na Porotherm skládaný strop. Schodiště od Goldbecku však již bylo potvrzené a nešlo ho zrušit, což se nakonec ukázalo jako super zrychlení stavby. Muselo se tedy vymyslet, jak zakomponovat toto schodiště do Porotherm stropu. Schodiště bylo vyrobené pro panelový strop Goldbeck a mělo ležet o 5 cm výše, než by sahala 11. šára. Původní plán byl na 11. šáru udělat 5cm betonu s karisítí.

Řešení horní podesty schodiště

Horní podesta schodiště měla sedět přesně uprostřed vnitřního nosného překladu (skrytého průvlaku z HEBu), jenže ten byl projektován až v úrovni stropu, čili až na 11. šáru. Dva zedníci vymysleli, že se dá HEB podle projektu a vedle HEBu ocelová pásovina 8mm, která byla ještě přerušená-svařovaná uprostřed, a na to beton s drátem, který ani nešel ze strany na stranu jako překlad, ale sahal jenom před zeď. Po dokončení této práce, ze které nebyl dobrý pocit, přišla kritika od stavebního dozoru, protože zedníci si to udělali po svém a nerespektovali domluvu se stavebním dozorem. Proto došlo k předělání s otcem a kamarádem (rovněž projektant toto posvětil): byly uříznuty krajní cihly v 11. šáru vodorovně na výšku 7 cm a na to posazen HEB 180 na podmáznutý betonový potěr. To dalo výšku jedné cihly a do HEBu se pak ještě z každé strany udělal menší věnec a vsadil ho jako překlad, zašaloval zespodu a ze stran a celé zabetonoval pytlovým betonem C20 s pískem. Do toho byly zapíchány malé 4cm hřebíčky na zpevnění. Tím se vytvořil plnohodnotný betonový vnitřní nosný překlad, který měl unést jak strop, tak i podestu schodiště. Poté zbývalo jen vytvořit vrstvu 5cm betonu s kousky kari sítě, která by dorovnala výšku schodiště. To už byla hračka.

Čtěte také: OSB desky

Řešení spodní podesty schodiště

Spodní podesta schodiště byla po domluvě s paní z Goldbecku vytvořena z dutých cihel Porotherm o šířce 38cm (Goldbeck doporučuje plné cihly aspoň 15cm), pod nimiž nebyl víceméně žádný betonový základ v desce, resp. asi 5cm z každé strany ze ZB. Paní z Goldbecku řekla, že to je něco jako příčka a tak není potřeba extra betonový základ. Vše bylo pečlivě přeměřeno nivelačním přístrojem, aby schodiště pasovalo.

Montáž schodiště a stropu Porotherm

Samotná pokládka schodiště proběhla víceméně bez problémů. Podesta i ramena schodů se pokládaly buď na pryžové gumy, nebo na sypaný cement. Uložení podesty nahoře bylo 10cm na každé straně, což je i minimum. Schody nebyly úplně rovně vyrobené, například jeden schod podle vodováhy byl moc vlevo dole, ten další byl moc vpravo. Ale to je v toleranci. Paralelně s tím se skládal porotherm strop. Začalo se už dříve, ale se zalitím betonem se vyčkávalo do položení schodů, aby se samozřejmě oblila i podesta.

Podpěry a montáž nosníků

Pro podpěry byly vybrány ocelové vysouvací podpěry. Poptávka v DEKu za 6 týdnů asi 35 tisíc a záloha v hotovosti 150 tisíc se zdála nepřiměřená, navíc paní zkalkulovala zbytečně moc podpěr a nebyla s to relevantně zodpovědět na kladečský plán. Byl proto nalezen místní soukromník z nedaleké vesnice Nezdice a podpěry i s trámky byly k dispozici na 6 týdnů za cca 10 tisíc i s dopravou a zálohou 20 tisíc. Na stojkování byli tři lidé a jeřáb dával porotherm nosníky na obvodové zdivo. Podpěry se dávaly až potom, co nosníky ležely na zdivu. Příště by se to dělalo obráceně, ale nebyly všechny stojky a trojnožky, takže stojky nestály samy o sobě. Nosníky se kladly na sucho, bez lepenky či betonového podmazání. Na kraje se mezi nosníky dávaly hned vložky Miako, aby se dodržely správné rozestupy. Uložení bylo někde i 25cm, takže by zasahovalo do věnce a tak se nosníky na pár místech flexou uřezaly, ale až nahoře, což značně komplikovalo provedení. Na krajích po obvodu vznikly podle projektu drobné centimetry na následné podšalování před betonováním.

Vzepětí stropu

Vzepětí se řešilo pouze v části stropu, kde byly nosníky dlouhé 5m. Řešilo se až po umístění nosníků tak, že se stojky vytáhly nahoru a změřila se mezera mezi nosníkem a krajní cihlou. Někde se už i nosníky zvedaly z krajní cihly (a to už byly položené i miako vložky), což prý není žádoucí. Takže stojky se vytahovaly maximálně tak, aby nezvedaly nosníky na zdech. Vzepětí na 5m nosnících bylo cca 1cm. Po dvou měsících po odstojkování se strop nezhoupl dolů, ale pocitově zůstal skoro tam, kde byl před betonáží.

Překlady a věnce

Překlady u oken bez rolet na zdi o šířce 44cm se dělaly klasicky - zevnitř: 3x překlad porotherm (3x8cm), 8cm extrudovaný polystyren, 2x překlad Porotherm. Některé překlady byly extra křivé, např. čouhaly rohy keramiky překladu ven a tak je dobré tyto vyčnívající rohy uklepat nebo obrousit, aby překlady šly dobře k sobě. Dále se řešily složitější překlady u oken s roletami. Ty se dělily na ty, na kterých bude ležet stropní nosník a na které ne. Tam, kde ležel stropní nosník, byl podle projektu litý překlad šalovaný s roxory R16 a R12 litý společně se stropem, aby byla zvýšená nosnost i kvůli střešní ocelové vaznici, kterou taky musí nést. Podle projektu zatížení tohoto litého překladu u okna s roletou, který nese mj. nosníky, je cca 32 %, takže tam je pořád velká rezerva.

Čtěte také: Jak na montáž venkovních schodů?

U 2m francouzských oken se dělaly překlady přesně podle návodu na wienerberger, tedy zevnitř: 2,5m překlad s karisítí nahoru, beton ze stropu, XPS polystyren a vario UNI kaslík. A o šár výše potom jeden KP7 překlad velikosti 2,5m. U 2,5m francouzského okna byl ten litý překlad, čili tam se nosníky položily na provizorní překlad z dřevěného trámku, pak podstojkovaly, pak se dřevěný trámeček odstranil a pak se umístila vyrobená konstrukce z roxorů R16 a R12 spojená s věncem stropu a zespodu a ze strany zašalovala. To vše kvůli Vario UNI překladu na rolety. Celé podšalování podepřeli asi 3 stojkami a nosníky před tímto překladem rovněž podepřeli 3 stojkami s trámečkem. Poté se už jen vložkovalo. Schody už tam byly, takže se pohodlně chodilo s miako vložkami po schodech. Vložkovalo se zeshora. Skoro všechny vložky držely, jenom u jedné se stalo, že praskla pod kolenem, když se jí lehce opřelo, spadla dolů a rozsekala se. Zde je doporučení, aby se ostatní osoby určitě nepohybovaly pod místy, kde se nahoře chodí, a je dobré si to dopředu vždy určit, kde se lidé dole teď mohou pohybovat a kde ne.

Další víkend se dělaly věncovky kolem dokola na dry fix pěnu. Šlo to bezvadně podle provázku a nad překlady se jelo na termomaltu. To byla trochu výzva, dělalo se to poprvé, ale výsledek byl uspokojující a drobné odchylky do 5mm i víc jsou stejně v pořádku, protože za věncovku přišel XPS 10cm, který teprve držel výšku betonu. XPS se tam ale dal až po dokončení vázání a položení věnců. Dva věnce pro podélné strany vázali matka, otec a občas vztekající se přítelkyně na zemi (tyto rovnoběžné s nosníky stačilo je položit na zeď a s nimi nijak neprovazovat). Ty druhé dvě strany se ale vázaly až nahoře na stropě, takže se vynechaly krajní věncovky, aby se R12ky mohly vsunout do nosníků a provázat je tak s nimi. Třmínky se připravily mezi nosníky v patřičném počtu a vázaly se s roxory, až potom co byly na místě. To bylo zdlouhavé a na záda brutální, protože se bylo pořád ohnuté. Rohy se jednoduše ohýbaly a žádné křížové napojení se neřešilo. Po dokončení věnců se vypodložily 2,5 cm distančními podložkami zespodu. Pak se lepila pěnou polystyrén XPS o šířce 10cm za věncovky. Lepil se jak zespodu, tak i k věncovkám. Někde se kvůli místu muselo dát jen 6cm a i 4cm XPS. Zde se uvažuje, že při dělání fasády se ony věncovky na pár místech vysekají ven a dá se místo nich ještě 8cm XPS. Pro řezání XPS se používala klasická pila na dřevo ocaska. Kolem schodů se nešalovalo prkny, ale opět věncovkami na pěnu.

Betonáž a finální úpravy

Další den se ve dvou pokládaly karisítě a zedník se postaral o zašalování celého spodku, tedy míst dobetonávky pod stropem, kolem překladů, podesty atd. Zašalování prováděl buď podpěrou trámkem, nebo když už nebyl materiál, tak zatloukl roxory do zdi od stropu ve vzdálenosti cca 50cm, na ně položil prkno vodorovně, pak další prkýnka šikmo, která podpírali šalovací vodorovné prkno u miako vložek. Prostupy do stropu se dělaly tak, že se vzal roxor R12 a zatloukl do miako vložek a následně obalil polystyrénem v patřičném průměru, oblepil izolepou a podfoukl pěnou. Drželo to jako čert při betonáži. Miako vložky, které koukaly na stropě těmi dírami, se zafoukaly pěnou, aby do nich beton nevtékal. Karisítě byly podle mě přehnané - bylo asi 8ks kari sítí o síle 8mm s oky 100x100. Zbytek klasické 6mm s 150x150 podle kladečáku. Pod všechny distanční podložky 25mm. Na celý strop stačilo asi 20 ks distančních podložek (nakoupeno jich bylo asi 80ks a pak se vracely). Karisítě se pěkně urovnaly a nechaly se vyzvednout jeřábem nahoru. Nosit nebo podávat si je nahoru by byl u těch 8mm speciální opruz. Na prostupy se samozřejmě prořezaly otvory. Jeden prostup vyšel i do věnce, tak se odřezaly 2 vnitřní R12 v délce asi 15cm. Ještě se každá věncovka pro jistotu propojila roxorem R12 s cihlou, na které ležela, a zafoukala se pěnou, aby ji beton pak nevyvalil ven. Věncovky nad překlady se propojily zeshora prknem a se sousední věncovkou, která byla na pěnu na normální cihle.

Betonáž

Samotná betonáž pumpou betonem C25/30 probíhala poměrně dobře, i když se na poslední chvíli vyráběla z KG trubky lať. Vibrační lať byla také k dispozici, ale nepoužila se, byla nevyvážená a bořila se jednou stranou do betonu. Ve dvou se s přítelkyní betonovali. Jeden měl KG trubku, druhý hrabičky. Nejdříve se pumpou prolil obvod věnce cca do půlky výšky a pak vnitřní místa, kde byly 2 nosníky vedle sebe, a dále pak výztužná žebra a kolem podesty a ten litý překlad u velkého okna - prostě velká místa na stropě. U překladů a míst, kam beton měl zatéct pořádně, se hutnil beton připraveným prknem ručně. Až pak se betonoval finálně z jednoho rohu postupně celý strop. Počasí bylo takové vlhčí kolem 6 stupňů dlouhodobě a miako vložky ležely před betonáží celý týden takhle připravené a tak se ani nepolévaly. I když by se to teď už udělalo, aby tolik nesály vodu z betonu. Padlo 11 kubíků betonu. Beton se pak přijel kropit až po cca 36 hodinách a našly se drobné prasklinky. Teplota byla pořád kolem 6 stupňů. Kropilo se vodou podle služeb kamarádů 1x denně a po třech dnech se prasklinky celkem zatáhly. Prasklinky se nafotily pro jistotu a poslaly statikovi (pan Racek z Plzně), jehož vyjádření bylo, že jsou pouze kosmetické. Horší by prý byly praskliny zespoda miako vložek.

Charakteristika stropů Porotherm

Stropy Porotherm jsou nedílnou součástí cihelného systému Porotherm. Jedná se o ucelený sortiment výrobků, které do sebe perfektně zapadají. V rámci stropních konstrukcí si můžete vybrat z nabídky stropních trámů Porotherm POT, a to dle plánované délky stropu. Ty doplňují stropní vložky Porotherm MIAKO a Porotherm MIAKO BNK. Používání stropů Porotherm je již dlouho považováno za velmi rychlou, jednoduchou a nenáročnou technologii, jež byla nesčetněkrát ověřena v průběhu desítek let na mnoha stavbách.

Čtěte také: Montáž kapes pro ocelové trámy

Prvek Popis a použití
Ocelové schodiště Dodáváno s provizorními stupni a zábradlím do hrubé stavby, uloženo na gumové manžety a podložky. Certifikováno.
Porotherm stropní trámy POT Používají se dle plánované délky stropu pro nosnou konstrukci.
Stropní vložky Porotherm MIAKO a MIAKO BNK Doplňují stropní trámy a vytvářejí stropní konstrukci.
Vnitřní nosný překlad (HEB) Zajišťuje nosnost stropu a podesty schodiště, v případě složité integrace doplněn ocelovou pásovinou a dodatečným betonováním.
Karisíť Používá se pro zpevnění betonové vrstvy stropu, různé síly a oka (8mm/100x100, 6mm/150x150).
Distanční podložky Zajišťují správnou polohu karisítě v betonu (25mm).
Věnce a věncovky Tvoří obvodové ztužení stropu, vyztuženy roxory (R12, R16), izolovány XPS polystyrenem.
XPS Polystyren Izolace věncovek a překladů, tloušťky 4-10 cm.
Lité překlady Vyztužené roxory (R16, R12) pro zvýšenou nosnost, zejména u velkých otvorů a zatížení střechou.
Beton C20, C25/30 Používá se pro betonáž překladů, věnců a samotného stropu.

tags: #ocelove #schodiste #porotherm #strop

Oblíbené příspěvky: