Břidlice v Oderských vrších: Krajina s bohatou hornickou historií

Krajina Nízkého Jeseníku je právem nazvána Krajinou břidlice. Zatímco v geologických mapách se Nízký Jeseník a Oderské vrchy objevují jako šedivá plocha, ve skutečnosti se jedná o krajinu barevnou, malebnou a rozmanitou. Zeleň zde střídají šedivě stříbřité haldy břidlic a výběžky skal. V dolinách i na kopcích se lesknou hladiny jezírek zatopených lomů, mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou, ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Krása a zvláštnost pozorovatelná v každém pohledu je často dílem přírody skloubeným s dílem člověka. Jednou z největších zvláštností Nízkého Jeseníku je tajemství země, které je neodmyslitelně spjato s historií těžby.

Než se vydáme do jednotlivých lokalit, je nutné upozornit na nebezpečnost starých důlních děl a na nutnost zachovávání maximální opatrnosti při jejich návštěvě. Při návštěvách popisovaných lokalit je nutno se pohybovat opatrně a dbát na svou bezpečnost.

Historie těžby v Oderských vrších

Okolí města Oder je místem s dlouhou hornickou tradicí, kde se vyskytují všechny běžné druhy historické těžby - rýžování, šachticová těžba, povrchová těžba i hlubinná těžba, tedy doly a štoly.

Těžba drahých kovů

Nejstarší známou těžbou na Odersku je těžba drahých kovů, konkrétně stříbra, obsaženého jako příměs v minerálech galenitu, sfaleritu a chalkopyritu. Po pokusech o rýžování je možno najít u lesních potoků na několika místech Oderska nenápadné terénní zářezy připomínající úvozové cesty. Zajímavějším útvarem jsou terénní prolákliny, většinou kuželovitého tvaru, po šachticové těžbě galenitu. Stříbrná ruda z této lokality se zřejmě zpracovávala - drtila a tavila u místa zvaného „Železná brána“, kde byly nalezeny olověné slitky a strusky.

V okolí Pohoře se nacházejí doly a štoly po novější těžbě stříbrných rud. Jak napovídá předkolonizační uspořádání domů v Pohoři, jedná se o starou hornickou osadou, která v minulosti patřila k fulneckému panství. Těžbu drahých kovů připomínají názvy některých důlních děl, jako je „Stříbrné jezírko“ mezi Pohoří a Jestřabím, a „Zlatý důl“ mezi Pohoří a Mankovicemi. Stříbrné jezírko je povrchový důl zatopený povrchovou vodou, čímž zde vznikly optimální podmínky pro výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů. Zlatý důl, vzdor svému názvu, sloužil k těžbě stříbrné rudy. Galenit je možno i dnes nalézt přirozeně vyrýžovaný ve skalních kapsách lesního potoka protékajícího kolem tohoto dolu. V okolí Zlatého dolu se nacházejí další dvě štoly a s nimi spojené odvaly hlušiny. Stříbrná ruda z této lokality se zřejmě drtila ve stoupě, stojící v minulosti na oderském mlýnském náhonu u Emauzského rybníka. Těžba stříbra byla vždy strategickou lidskou činností a výsostným právem panovníků, proto drahé kovy vždy patřily mezi tzv. vyhrazené nerosty.

Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin

Těžba stavebních surovin a břidlice

Ještě mladší je těžba stavebních surovin - kamene, pokrývačské břidlice a cihlářských hlín. Stavební suroviny, jako kámen, břidlice, štěrky, písky, jíly a hlíny, převážně patřily k tzv. nevyhrazeným nerostům, jejichž těžbu si mohl každý provádět na svých pozemcích bez souhlasu panovníka. Oblast Oderské vrchy má nepřeberné množství břidlicových dolů. Tyto doly svědčí o náročném povolání horníků, kteří se v kopcovitém terénu často nachodili mnoho kilometrů k pracovištím mimo zastavěnou oblast.

Břidlice se používala především jako střešní krytina, proto u ní hrála velkou roli její štípatelnost. Za nezvětralou a dobře štípatelnou břidlicí bylo nutno jít do větších hloubek, proto se na Odersku těžila ve štolách. Materiál z těchto dolů putoval i na stavbu významných staveb, jako bylo pražské Národní divadlo či hrad Karlštejn.

Lokality těžby břidlice

• V západním úbočí Starooldřůvského potoka se nachází dva štolové horizonty, každý délky do 100 metrů. Dále je zde štola dlouhá cca 250 metrů, určená k těžbě štípatelných jílových břidlic.
• Byly zde objeveny dvě staré hlubinné jámy a také dvě hlubinné jámy o hloubce tří pater po těžbě štípatelných jílových břidlic, kde je v současnosti provozováno potápění. Na rozsáhlých haldách je zde možnost nálezu zkamenělin.
• V údolí existuje několik štol k těžbě štípatelných jílových břidlic, včetně dřevěné štoly dlouhé cca 130 metrů se dvěma komorami.
• Úklonná jáma, nazývaná také jako tzv. Třípatrový důl, sloužila v minulosti k těžbě štípatelných jílových břidlic.
• U Oder na úbočí Veselského kopce se nachází pět zaniklých štol v lesnatém svahu nad bývalou hájenkou „Nad rybníky“, nad hlavní silnicí vedoucí z Oder do Emauz. Všechny štoly jsou opatřeny mřížemi, které znemožňují vstup, ale umožňují vlet chráněným netopýrům a vrápencům. Ti štoly využívají jako svá zimoviště. Platný územní plán města Oder připouští zpřístupnění jedné ze štol k prohlídkám jako turistickou zajímavost.

Daleko významnější lokality po těžbě břidlice můžete vidět například na Vítkovsku, Budišovsku nebo na území Vojenského újezdu Libavá. Mnohé z nich jsou rovněž chráněny jako významná zimoviště netopýrů a vrápenců. V okolí Oder naleznete také celou řadu zaniklých menších kamenolomů, které sloužily jako zdroj stavebního kamene například pro stavbu železnice nebo silnic, a v nichž se těžila především hornina zvaná droba. Dva dnes již opuštěné kamenolomy objevíte v lesnatých svazích Nízkého Jeseníku spadajících do Moravské brány. Jeden se nachází po levé straně silnice vedoucí z Veselí do Hynčic nedaleko výše zmiňovaných „důlků“ po těžbě galenitu. Druhý byl zřízen na úpatí Pohořského kopce poblíž železničního přejezdu mankovické silnice.

Naučné stezky a expozice

Pro zájemce o historii a geologii břidlice je připravena stálá expozice „Břidlice včera a dnes“, která mapuje historii i současnost této nedoceněné regionální nerostné suroviny. K vidění jsou ojedinělé exponáty, historické fotografie a mapy zatopených lomů, historické nářadí i překvapivé umělecké výrobky z břidlice.

Některé břidlicové doly jsou přístupné veřejnosti, jako je známý Flascharův důl nebo Rabbova štola. Mnoho dalších dolů je však pro veřejnost uzavřeno a navštěvují je pouze speleologové a fandové, kteří se s opatrností pouštějí do průzkumu. Od obce Svatoňovice vede pěkná procházka k Čermenskému mlýnu, který v minulosti sloužil jako správní budova břidlicových dolů. V jeho okolí se nachází několik takových dolů, včetně Jezerního dolu. Kolem něj vede naučná stezka, která je primárně určena dětem.

Čtěte také: Průvodce břidlicovými obklady v Loužnici

Kromě toho je možné navštívit naučnou stezku „Stříbrný chodník“, která začíná i končí v Odrách a popisuje mimo jiné zastavení č. 6 a 7 Zlatý důl a jeho okolí. Mnoho dolů je dnes zatopeno, a tak se z nich stala jezírka, která dotvářejí malebnou krajinu. Zajímavý selský lom zatopený vodou je takzvané „Mořské oko“ u silnice vedoucí z Vítovky do Heřmanic u Oder.

Naučné stezky často přivedou návštěvníky k dalším dolům, ale také ke studánkám s chladivou vodou, které jsou vítaným osvěžením při putování zvlněnou krajinou Oderských vrchů.

Přehled významných lokalit a typů těžby

Čtěte také: Více o mastkové břidlici

tags: #oderske #vrchy #bridlice #informace

Oblíbené příspěvky:

• Truhlářské umění a píšťalka: Život Jana Vrabce
• jak vybrat betonové obrubníky s odvodněním
• Zvědavá Ulička v Jilemnici
• Moderní zázemí pro školu a školku v Malšově Lhotě
• Proč je izolace odtoku kondenzátu důležitá