PergolyJan Vrabec: Truhlář a Elitní Fotbalový Rozhodčí
Povýšení do elitní společnosti považuje za velký osobní úspěch. „Jsem šťastný, že se to podařilo, a vděčný za šanci, kterou jsem dostal. Budu se snažit podávat ty nejlepší výkony. Splnil se mi sen, přesně po patnácti letech.
„Mám radost, že se to podařilo již nyní v zimě. Nyní už může vyhlížet ještě vyšší level, konkrétně zápasy druhé nejvyšší soutěže, do jejich jarního startu zbývá něco málo přes měsíc.
„Neustále se snažím udržovat v dobré fyzické kondici, abych byl na zápasy dobře připravený. Na svou první delegaci v jarní části druhé ligy se moc těším,“ netají se poté, co na podzim „nasál“ atmosféru soutěže během bezbrankového zápasu Dukly s Třincem. Fotbalový rozhodčí Jaroslav HádekŽe by při utkáních trpěl nervozitou, ale strach nemá. Mírně jej ovládla snad jen před seminářem, kdy ještě nevěděl, jak to s jeho postupem dopadne.
I jako ligový arbitr hodlá nadále pokračovat v rodinné tradici a neplánuje tak opustit truhlářské řemeslo. „Práci se snažím celý život přizpůsobovat fotbalu. Zároveň si před sebe staví i další cíl, na který by rád dosáhl.
Energetické Společenství Hradec Králové
12. 9. Město Hradec Králové založilo Energetické společenství Hradec Králové, jehož členové budou sdílet elektřinu vyrobenou v chystaných fotovoltaických elektrárnách na střechách škol a dalších městských budov. Společenství by mělo snížit závislost města a jeho organizací na externích dodavatelích elektřiny a ušetřit při platbách za energie.
Čtěte také: O Smíchovské průmyslovce
Do projektu, jehož koordinátorem je městské Technologické centrum Hradec Králové, by se mělo zapojit 15 městských organizací, především škol. Společenství by mělo v budoucnu disponovat elektřinou z 12 fotovoltaických elektráren s odhadovaným souhrnným výkonem 270 kilowattů.
„Energetické společenství je pro nás praktickým nástrojem, jak chytře využít elektřinu vyrobenou na městských budovách. Radnice předpokládá, že v budoucnu by se do systému mohly postupně zapojit i firmy, společenství vlastníků bytů i domácnosti. „Čím více výrobců i odběratelů se do systému zapojí, tím stabilnější a pružnější bude celý model. Slunečními elektrárnami by město postupně chtělo osadit 23 objektů základních a mateřských škol. V první etapě pořídí sluneční elektrárny pro tři školské objekty, investici odhaduje na osm milionů korun bez DPH.
Tatra T87: Inovace a Historie
Tatra T87 byla jedním z nejmodernějších vozů své doby. Aerodynamická a inovativní, vyznačovala se ohromující konstrukcí, jakou měl vzadu uložený vzduchem chlazený motor V-8. Tento exemplář byl nalezen v litevské stodole a jeho restaurování bylo dokončeno loni.
V době, kdy většina aut byla aerodynamická jako stodola, s jízdou a ovladatelností krytého vozu, byla Tatra T87 kluzká jako dopravní letadlo a plná chytrých konstrukčních prvků. Když si všimnete neobvyklého uspořádání tří světlometů, možná si vzpomenete na Tucker Torpedo, ale první vozy T87 předcházely tomuto vozu o více než deset let. Tento vůz, který je k prodeji na Bring a Trailer (který je stejně jako Car and Driver součástí Hearst Autos), je Tatra T87 z roku 1941 s mírně tajemnou minulostí, nedávnou restaurovanou a veškerou potřebnou dokumentací.
Tatra dodnes existuje jako nákladní společnost, ale její roky výroby automobilů vytvořily řadu velmi neobvyklých a progresivních strojů. Model T87 byl zralejším vyjádřením designu modelu T77 a během 14 let se jich vyrobilo něco přes 3000, a to i přes globální válku, která mu v cestě stála. Vzadu byl vybaven vzduchem chlazeným vidlicovým osmiválcem ze slitiny hořčíku a představoval jakousi vizi 40. let 20. Když už mluvíme o Porsche, starý Ferdinand byl známý tím, že inspiroval některé Ledwinkovy nápady a vytvořil původní Volkswagen Typ 1.
Čtěte také: Přečtěte si o Václavu Hromasovi
Tento exemplář má třílitrový vzduchem chlazený motor V-8 s žebrovanými válci, polokulovými spalovacími komorami a vačkovými hřídeli v hlavě válců. Dosahuje výkonu zhruba 85 koní a s aerodynamickou karoserií by měl ujet přibližně 160 km/h. Zavěšení kol je plně nezávislé, konstrukce je unibody a součinitel odporu vzduchu je pouhých 0,36. Na vůz, který vstupuje do poloviny osmdesáti let, je tento T87 šokujícím způsobem moderní. Nicméně, kyvná zadní náprava modelu T87 ho činí citlivým na tlak v pneumatikách a byl navržen pro pneumatiky s nízkou přilnavostí té doby.
Tento exemplář byl původně dodán do německy okupované Prahy 7. listopadu 1941. Později skončil uskladněn ve stodole v Litvě, pravděpodobně opuštěný, když sovětské síly znovu okupovaly zemi koncem války. Naštěstí, když byl znovuobjeven, byl odeslán specialistovi do Kopřivnice, rodiště Tatry. Natřený kaštanově hnědým lakem a vybavený lesklým hnědým koženým interiérem, je úžasný svým vzhledem i futuristickým designem.
Hans Ledwinka nikdy nedostal řádné uznání za své životní úspěchy ani odměnu. Dnes jsou však T87 a jeho sourozenci vysoce ceněni a právem považováni za jedny z nejzajímavějších a nejvýznamnějších automobilů, které kdy byly vyrobeny.
Čtěte také: Jak se truhlář stal umělcem: Příběh Ondřeje Suchého
tags: #jan #vrabec #truhlar #životopis
