Odstranění a likvidace staré asfaltové lepenky ze střechy: Kompletní průvodce

Asfaltová lepenka je stavební materiál, který se často používá pro izolaci střech a jiných konstrukcí. I když je to skvělý materiál pro střechy a izolaci, jeho likvidace může představovat závažný problém, protože obsahuje látky, které mohou být pro životní prostředí velmi škodlivé. Proto je důležité vědět, jak ji správně zlikvidovat. Demontáž asfaltové lepenky je jeden z prvních kroků při rekonstrukci ploché nebo mírně šikmé střechy. Pokud plánujete novou střešní skladbu, zateplení nebo opravu hydroizolace, bez odstranění staré asfaltové krytiny se téměř vždy neobejdete.

Proč je likvidace asfaltové lepenky důležitá?

Nevhodné zacházení s asfaltovou lepenkou může způsobit škody životnímu prostředí. Asfaltová lepenka obsahuje škodlivé látky, které se při běžné likvidaci mohou dostat do půdy a vody, což je zásadní problém, který nelze ignorovat. Dopady nesprávného odstranění asfaltové lepenky mohou být velmi závažné a rozmanité. Asfaltová lepenka obsahuje látky, které mohou kontaminovat půdu a vodu, což může mít dalekosáhlé důsledky na zdraví rostlin, živočichů i lidí. Je důležité si uvědomit, že asfaltová lepenka obsahuje bitumen, který může být považován za nebezpečný odpad.

Kdy je odstranění starých asfaltových pásů nezbytné?

Ačkoliv je v některých případech možné původní asfaltové pásy na střeše ponechat, je odstranění starých asfaltových pásů ze střechy v některých případech nevyhnutelné. Demontáž asfaltové lepenky je klíčová fáze každé větší opravy střechy. Pokud plánujete rekonstrukci střechy, nepodceňujte odborné provedení této práce. Případy, kdy je odstranění nezbytné, zahrnují:

  • Nevyhovující stav střešní konstrukce: V případech, kdy kromě opravy asfaltových pásů vyžaduje větší opravu i samotná střešní konstrukce, bývá odstranění starých asfaltových pásů nezbytné.
  • Nevyhovující stav původních asfaltových pásů: Ačkoliv původní asfaltové pásy nemusí pod těmi novými plnit hydroizolační funkci, nesmí vytvářet prostředí, které bude ohrožovat fungování hydroizolace nové. Původní pás po potřebných úpravách musí tvořit hladkou a dostatečně soudržnou plochu bez boulí. Ta umožní spolehlivé přilnutí, nebo ukotvení nové vrstvy. V řadě druhé nesmí pod žádnou z vrstev lepenek zůstat uzavřená voda. Ta by časem mohla vytvořit ony charakteristické výdutě (boule) na nové vrstvě lepenky, nutně vedoucí k dalším brzkým opravám. Při pravidelných prohlídkách střechy je dobré si všímat vzniku změn a defektů na povrchu asfaltových pásů, které nám signalizují, že již hydroizolace není v dobré kondici. Například mizející hrubozrnný posyp z povrchu asfaltového pásu nám signalizuje, že již asfaltová hmota přestává být účinně chráněna proti UV záření a povětrnostním vlivům. Následně tak nastává rychlejší degradace povrchu asfaltového pásu. Relativně často se můžeme setkat s popraskaným povrchem asfaltových pásů, který má charakteristický projev ve tvaru tzv. „Bahenních prasklin“. Jde o přirozený projev stárnutí asfaltové hmoty, která už nějaký ten rok leží na střeše. V některých případech dochází k oddálení příčných spojů asfaltových pásů vůči sobě. Je to ve většině případů zapříčiněno smrštěním staršího typu polyesterové výztužné vložky v podélném směru. Vlivem vysokých teplot v letních měsících dosahujících na povrchu pásů až 90 °C, dochází na šikmých a svislých plochách orientovaných jižním směrem ke stékání asfaltové hmoty, vznikají tak na povrchu pasu trhliny a vrásy. Tento projev degradace se týká hlavně asfaltových pásů s nižší teplotní odolností ke stékání asfaltové hmoty nebo starších pásů, jejichž hmota již ztrácí své vlastnosti a její odolnost proti stékání se snižuje.
  • Přetížení střešní konstrukce: Před každou opravou pomocí kladení nových vrstev pásů na původní pásy je třeba pečlivě zhodnotit, zda střešní konstrukce snese zatížení další vrstvou. V případě přitížení o více než 30 kg na m2 oproti výchozímu statickému výpočtu v projektové dokumentaci, je potřeba provést nové statické posouzení statikem. Pokud statické posouzení nedovolí položit na střechu nové pásy na staré, bude třeba staré vrstvy asfaltových pásů odstranit. Statické posouzení je nutné i v případě, že objevíte narušení nosné konstrukce houbou, plísní, nebo degradací materiálu.

Jak na odstranění starých asfaltových pásů?

Staré asfaltové pásy se ze střechy odstraňují mechanicky - strhnutím. Dobře poslouží nejrůznější pomocníci, jako jsou pajzry, špachtle a lámací nože. V místech, kde jsou původní asfaltové pásy natavené na beton či plechování, nepoužívejte hořák, ani horkovzdušnou pistoli. Staré pásy je třeba odstraňovat při co nejnižší teplotě! Pokud je zapotřebí plochu zcela očistit, po hrubém odstranění asfaltu špachtlí dočistěte exponovaná místa ředidlem, nebo jiným vhodným prostředkem.

Ulamovací nůž je spolehlivým pomocníkem na stavbě nebo v dílně. Nejdůležitějšími součástmi ulamovacího nože jsou čepel a rukojeť. Čepele mají předem určené lámací body, díky nimž můžete opotřebenou část snadno odlomit. Ostrá část se tak posune dopředu a můžete pokračovat v řezání. Řezná poranění patří k nejčastějším úrazům na staveništi - o to důležitější je, abyste při práci s ulamovacím nožem neuklouzli. Pozornost byste měli věnovat kvalitní rukojeti s protiskluzovým pogumováním.

Čtěte také: Tipy na odstranění bezbarvého laku

Likvidace a recyklace staré asfaltové lepenky

Odpad, kterým jsou odstraněné staré asfaltové pásy, je zařazen v kategorii Asfaltové směsi neuvedené - bez specifikace pod číslem 17 03 01.

Jak správně zlikvidovat asfaltovou lepenku?

Nejlepším řešením je obrátit se na specializované firmy, které se zabývají likvidací nebezpečného odpadu. Většina měst má vyhrazené místo pro odkládání nebezpečných odpadů, včetně asfaltové lepenky. V některých regionech existují i sběrné dny, kdy můžete bezplatně odevzdat tento materiál. Pokud máte větší množství lepenky, může se vyplatit najmout si specializovanou firmu, která se zabývá likvidací nebezpečného odpadu. Tím se zajistí, že s odpadem bude zacházeno profesionálně a podle příslušných ekologických norem.

Seznam míst, kde můžete zlikvidovat asfaltovou lepenku:

  • Najděte si nejbližší sběrný dvůr, kde se specializují na nebezpečné odpady.
  • Obraťte se na odborné firmy, které se zabývají odvozem a likvidací stavebního odpadu.
  • Sledujte akce a kampaně zaměřené na sběr nebezpečných odpadů.

Recyklace asfaltové lepenky

Jednou z nejefektivnějších metod, kterou doporučuje mnoho odborníků, je recyklace asfaltových lepenek. Některé společnosti se specializují na přetváření staré lepenky na nové produkty. V České republice se recykluje obyčejně do nových stavebních materiálů. Tento proces nejen snižuje množství odpadu, ale také šetří přírodní zdroje.

Výhody recyklace:

  • Snížení ekologické stopy - Přechod na recyklaci šetří zdroje a energii.
  • Úspora nákladů - Méně peněz na skládkování a více na udržitelné řešení.
  • Podpora místní ekonomiky - Pomáhá místním firmám v oblasti recyklace a obnovy.

Alternativy k recyklaci

Pokud recyklace není možná, další alternativou je kompostování, což může znít neobvykle, ale přidání malého množství asfaltového materiálu do správně vyvážené organické směsi může přispět k zdravější půdě. Je důležité ovšem mít na paměti, že tohle je spíše experimentální cesta a neměla by se aplikovat bez zájmu o místní předpisy a doporučení odborníků.

Legislativa a prevence

Je dobré mít přehled o místních nařízeních a legislativě, protože pravidla ohledně likvidace asfaltové lepenky se mohou lišit. Prevence vzniku nebezpečného odpadu začíná už při plánování stavebních projektů.

Čtěte také: Tipy pro odstranění nátěru z terasy

Tipy pro minimalizaci odpadu:

  • Vybírejte ekologické materiály.
  • Plánujte tak, aby se minimalizoval odpad.
  • Hledejte recyklační programy ve vašem okolí, které se specializují na stavební odpad.

Ekologické alternativy k asfaltové lepence

Existují ekologičtější alternativy, které mohou nahradit asfaltovou lepenku. Například, biologicky odbouratelné membrány či výrobky na bázi přírodních materiálů, jako je juta nebo konopí, mohou nabídnout podobné izolační vlastnosti bez negativních dopadů na životní prostředí. V moderním stavebnictví se stále častěji setkáváme s ekologickými přístupy, které pomáhají minimalizovat negativní dopady na naši planetu:

  • Recyklace materiálů - Místo nových materiálů hledejte možnosti, jak využít staré a nepotřebné stavební prvky.
  • Ekologické stavební materiály - Investujte do ekologicky šetrných alternativ, jako jsou recyklované plasty nebo organický beton.

Třídění a opětovné využití stavebního odpadu

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce. Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.

Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat. Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu.

Specifické stavební materiály a jejich likvidace

Při likvidaci stavebního odpadu se můžete setkat s různými materiály, které vyžadují specifický přístup:

  • Drátěné sklo: Je tvořeno kombinací dvou materiálů - kovu a skla. Protože se v něm nachází zpevňující kovové mřížky, nelze drátosklo vytřídit do zelených kontejnerů na sklo.
  • Akrylátové sklo (plexisklo): Má vlastnosti termoplastu. Nepatří však ani do kontejneru na sklo, ani plasty.
  • Molitan: Nepatří do žlutých kontejnerů na plasty.
  • Polystyren: Čistý polystyren je možné v menší míře vyhazovat do žlutého kontejneru. Sem však patří zejména polystyreny, které se používají jako výplně krabic nebo termoobaly.
  • Minerální vata: Staré minerální vaty mohou obsahovat podíl až 80 % recyklovaného skla.
  • Dřevo ze stavby: Patří mezi stavební suť. Odvézt jej můžete buď do sběrného dvora či na skládku, nebo při větším množství zajistit likvidaci specializovanou firmu. Zkontrolujte stav stavebního dřeva. Pokud je čisté bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů, můžete jej znovu využít na stavbě, například pro výrobu dřevěného bednění.
  • Linoleum nebo PVC: Jsou materiály používané pro výrobu podlahových krytin. Patří na sběrný dvůr, a to i v malém množství.
  • Papírové pytle od stavebních hmot: Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.
  • Asfaltové pásy: Nachází se především na střešních konstrukcích, kde slouží jako hydroizolace. Asfaltové pásy se mechanicky odstraňují při rekonstrukcích střech. Starší typy nejsou na bázi asfaltu, ale dehtu, a tak jsou klasifikované jako nebezpečný odpad. Zjistěte si ve sběrném dvoře, jestli tento typ odpadu přijímají.
  • Materiály s obsahem azbestu: S materiály s obsahem azbestu se setkáte zejména na starších stavbách. Odstraňování azbestu musíte ohlásit na stavebním úřadě. Při rekonstrukcích domů musí manipulaci s azbestem provádět stavební firma s patřičným povolením. U demolicí můžete likvidaci provádět i svépomocí, ovšem jen za dohledu stavebního dozoru s oprávněním pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.

Bezpečnost při likvidaci stavebního odpadu

Při likvidaci a třídění stavebního odpadu nezapomínejte na ochranu těla a dýchacích cest.

Čtěte také: Tipy pro odstranění nátěru ze dřeva

Možnosti sanace a obnovy asfaltových střech

V následujícím textu a na přiložených fotografiích přiblížím, jakým způsobem je možné docílit obnovu respektive prodloužení životnosti hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů na ploché střeše. Důležitým předpokladem je stále ještě fungující a stabilní hydroizolační souvrství, kdy do střechy nezatéká.

Přípravné práce před sanací

Před započetím prací je nutné provést důkladnou prohlídku současné hydroizolační vrstvy, včetně sond do střešního souvrství. V sondách je třeba zjistit přesné složení skladby střechy, stav jednotlivých vrstev a obsah vody v nich. Také je třeba ověřit přídržnost vrstev k podkladu a mezi sebou. Dále je nutné provést pečlivou přípravu povrchu střechy, jako je odstranění nečistot, vyrovnání výrazných nerovností bránících plynulému odtoku vody, vyspravení poškozených míst hydroizolace. Tyto přípravné práce jsou nedílnou součástí pro použití speciálního sanačního pásu, kterým zrenovujeme současné asfaltové souvrství.

Sanační pásy a jejich aplikace

Sanační pás je na spodním povrchu opatřen speciální úpravou, díky které po natavení vzniknou mezi původní hydroizolací a novým pásem mikroventilační kanálky. Ty mají za úkol rozptýlení vodní páry z případné vody nebo vlhkosti v původním asfaltovém souvrství. Eliminují tak riziko vzniku boulí od vodní páry mezi starou a novou vrstvou. Asfaltové pruhy bez separačního posypu na spodní straně pásu jsou ze speciální asfaltové hmoty umožňující snazší a rychlejší natavení s dostatečnou přídržností k podkladu. Na horním povrchu je pás opatřen standardním barveným břidličným posypem. V praxi je možné se setkat s více typy těchto sanačních pásů, které se mohou lišit například tvarem a rastrem mikroventilačních kanálků, ale princip fungování je stejný. Vhodným asfaltovým sanačním pásem může být například ELASTEK 52 REKO. Nosnou vložku pásu tvoří polyesterová rohož, asfaltová hmota je modifikovaná syntetickým kaučukem.

Opracování atik, jiných svislých ploch či detailů a prostupujících konstrukcí doporučuji provádět s použitím jiného typu asfaltového pásu, který má zvýšenou odolnost proti stékání při vysokých teplotách alespoň 120° C a nejlépe i kombinovanou výztužnou vložku. Tento pás je také na horním povrchu opatřen barevným břidličným posypem a co je důležité, k podkladu se natavuje celoplošně a v případě aplikace na vysoké svislé plochy je nutné pás mechanicky přikotvit, aby zejména vlivem vysokých teplot nedocházelo k jeho sjíždění. Vhodným typem asfaltového pásu k tomu účelu může být například ELASTEK 45 KOMBI.

I v případě příčného spoje je vhodné použít přítlačný válec. Při svařování příčného spoje je zde rozdíl oproti natavování pásu v ploše, u příčného spoje je nutné dbát na dostatečné prohřátí asfaltové hmoty i v místě mikroventilačních kanálků. Musí dojít k důkladnému provaření spoje. K důkladnému provaření a přitlačení musí dojít i v místě T spoje.

Jak již bylo dříve řečeno k opracování svislých ploch, detailů a prostupů se použije asfaltový pás se zvýšenou odolností proti stékání při vysokých teplotách. V tomto konkrétním případě má pás odolnost proti stékání při vysokých teplotách 120° C. Podklad tvořený původními asfaltovými pásy je také natřen asfaltovou emulzí DEKPRIMER. Pás je na podklad nataven celoplošně a zároveň ho bylo nutné na vysokých atikách mechanicky přikotvit. Nový asfaltový pás je v horní části atiky zajištěn přítlačnou plechovou lištou.

Údržba a výměna lepenkové střechy na zahradních přístřešcích

Střechy zahradních přístřešků, jako jsou altány, domky na nářadí, domky pro děti, kůlny, příbytky pro zvířata apod. bývají zpravidla pokryté lepenkou neboli asfaltovými pásy. Jde o řešení poměrně levné, ale takovou střechu musíme pravidelně ošetřovat a po čase ji zcela vyměnit. Většina dřevěných zahradních přístřešků má střechu tvořenou z dřevěných prken, která jsou pokrytá lepenkou (asfaltovými pásy). Ta má různou tloušťku a kvalitu, od níž se odvíjí i trvanlivost takové střechy. Slabá a nekvalitní lepenka, o kterou nepečujeme, ochrání střechu tak nanejvýš tři roky, silná a kvalitní osm. Pokud ji pravidelně ošetřujeme, bude to významně déle. Problémem lepenky je, že se časem stává porézní a přestává být vodotěsná. Další příčinou je díra v lepence, která vzniká vždy záhadně - nikdo neví, jak. Při pravidelném ošetření lepenkové střechy živičným nátěrem k poréznosti nedochází. Každé tři roky lepenku natřeme tekutou hydroizolací, známou i pod názvem tekutá lepenka, anebo hydrofobní izolací.

Den, kdy tuto práci provedeme, by nemělo pršet a teplota ovzduší i podkladu by měla být vyšší než +5 °C. Než střechu natřeme, musíme lepenkovou střechu vyčistit a opravit případné trhliny a díry. To uděláme tak, že uřízneme kus lepenky, vložíme ho povrch natřený mastixem a upevníme pozinkovanými hřebíky. Vodou a kartáčem odstraníme mechy a jiné nečistoty. Při práci, jakou je oprava lepenkové střechy, dáváme pozor, abychom lepenku nepoškodili. Přes veškerou naši péči dojde jednoho dne k tomu, že lepenku na celé střeše budeme muset vyměnit. Práci při běžné zručnosti zvládneme vlastníma rukama.

Asfaltové pásy koupíme raději těžší a kvalitní. Na přístřešek standardní velikosti nám bude stačit pás lepenky asi 10 m dlouhý. Role mívají rozměry 1×10 m nebo 0,5×5 m. Nemusíme mít střechu nutně černou, prodává se i v různých barevných odstínech. K pokládce vybereme teplý den a lepenku necháme zahřát na sluníčku, protože studená by mohla popraskat. Uřízneme první pás s přidáním za zahnutí přes okraj na každé straně asi 4 cm. Pás položíme na spodní část střechy. Přibijeme ho pozinkovanými hřebíky se širokou hlavou, dlouhými 1,5 cm, a to po 15 cm od sebe. Druhý pás položíme nad první, druhý a případně i další pásy by měly ty předchozí přesahovat o 10-15 cm. Máme-li na zahradním přístřešku prověšený okap neboli žlab, zkusíme to nejprve napravit tak, že mezi žlab a hák vsuneme malý dřevěný klín. Pokud to nepomůže, připevníme nový hák v blízkosti vadného háku. Děravý žlab utěsníme klempířským tmelem nebo tekutým asfaltem.

tags: #odstraneni #stare #lepenky #ze #strechy #postup

Oblíbené příspěvky: