Odtrhová zkouška izolace a další metody kontroly těsnosti hydroizolací
Bez odpovědné kontroly a řádného odzkoušení fóliových izolací včetně jednoznačného písemného výstupu nelze nikdy s jistotou tvrdit, že je dílo provedeno řádným a zcela spolehlivým způsobem a že není nikde z jakéhokoli důvodu poškozeno. Problémy s netěsnými izolacemi a následná často velmi složitá nápravná řešení, obzvláště v rámci izolací spodních staveb, značně psychicky a i finančně zatěžují nejen dodavatele izolačních fólií a dodavatele staveb, ale především samotné majitele a uživatele objektů. Mnoha problémům lze v praxi snadno předejít pomocí osvědčených kontrolních mechanismů.
Odtrhová (pull-off) zkouška izolace
Odtrhová (pull-off) zkouška skýtá ideální řešení problému zjištění povrchové tahové pevnosti, která vypovídá o skutečné přilnavosti - o dokonalosti spojení dvou nebo více vrstev. Zkouška přilnavosti po odtržení je způsob, který vám pomůže zjistit, jak odolné a trvanlivé budou vaše nátěry, jakmile se váš výrobek dostane do reálného světa. Proto je nezbytnou součástí spolehlivého procesu zajištění kvality, o kterém se vyplatí se něco dozvědět.
Co je testování adheze po odtržení?
Zkouška adheze při odtržení je metoda měření odolnosti povlaku proti oddělení od podkladu při působení kolmé tahové síly.
Jak probíhá zkouška přilnavosti při odtržení?
Zkouška přilnavosti při odtržení funguje tak, že na nátěr a podklad působí kolmá tahová síla. Obvykle se zkouška provádí na digitálním nebo ručním stroji pro zkoušení adheze pull-off s vozíkem. Před zahájením zkoušky je třeba očistit vozík i povlak. Poté se připraví lepidlo a přidá se do panenky, která se následně přiloží k povlakovanému povrchu. Poté se na panenku umístí pohon stroje a vyvíjí se tlak až do okamžiku, kdy adheze selže.
Proč testovat adhezi?
Potřebujete vědět, jak dobře přilne nátěr k podkladu, platí pro obrovskou škálu aplikací a průmyslových odvětví. Není to jen kosmetický problém, ale může mít i významné bezpečnostní důsledky. Například ve stavebnictví a při údržbě vyžadují epoxidové nátěry používané k ochraně oceli pevné spoje, aby se zabránilo opotřebení a korozi.
Čtěte také: metody testování kvality hydroizolace
Jaké průmyslové normy existují pro testování přilnavosti při odtržení?
Na rozdíl od mnoha jiných zkoušek existuje jen velmi málo průmyslových nebo aplikačních norem pro posouzení, zda určitý nátěr a podklad vyhoví nebo nevyhoví zkoušce přilnavosti při odtržení. Jste připraveni dozvědět se více o tom, jak funguje testování přilnavosti při odtržení a jak může být v souladu s průmyslovou normou ASTM D4541? Naše stroje PosiTest jsou vybaveny hydraulickými čerpadly a splňují řadu mezinárodních norem, včetně ASTM D4541/D7234, ISO 4624/16276-1, AS/NZS 1580.408.5 a dalších.
Odchylky, na které je třeba dávat pozor
Pokud jde o přilnavost, existují určité odchylky, které mohou mít velký vliv na vazbu mezi nátěrem a podkladem - a to i v případě, že se zabýváte velmi dobře zavedenými procesy nanášení nátěru. Aby se snížily rozdíly mezi výsledky, je důležité používat testery přilnavosti, které minimalizují smykové síly (síly působící rovnoběžně na rozdíl od sil působících kolmo na nátěr), jako jsou například testery řady The PosiTest AT.
Lokalizace netěsností plochých střech pomocí elektroimpulzní zkoušky
Při defektoskopii plochých střechách se ukázalo, že metoda vyhledávání poruch střešního pláště pomocí elektrického impulsu je velmi účinná. Tuto metodu lze použít také ve netradičních oblastech a je zvláště vhodná pro plošné zkoumání vrchní hydroizolační vrstvy.
Popis technologie
Způsob kontroly elektricky nevodivého materiálu hydroizolačních systémů (např. PVC/TPO fólie, asfaltové pásy). Při vyhledávání netěsností elektroimpulzní zkouškou je generátor elektrického impulzu připojen k okružnímu vedení se záporným pólem, které je položeno v okrajové oblasti zkoumané plochy. Skrze impulz stejnosměrného proudu s napětím -40 V se na povrchu vytváří elektrický potenciál. Vlhkost na povrchu hydroizolace je vodivým elementem elektrického proudu. Pokud se v hydroizolaci nachází netěsnost, dochází k rozdílu elektrického potenciálu. Tyto rozdíly v potenciálu se zjišťují pomocí speciálního měřícího zařízení. Elektroimpulzní zkouškou se určuje, jakým směrem je veden elektrický proud k poruše ve střešním plášti (k uzemnění budovy).
Jiskrová zkouška
V současné době je většina hydroizolačních vrstev plochých střech realizována z elektricky nevodivých materiálů, jako je PVC, TPO, EPDM, asfaltové pasy nebo tekuté hydroizolace. To umožňuje provést jiskrovou zkoušku, která naprosto spolehlivě odhalí netěsnosti díky průchodu elektrického napětí trhlinou (až 55 kV) v hydroizolaci ke konstrukci střechy uzemněné na vodivý element. Přístroj je schopný s absolutní jistotou detekovat netěsné místo, i když pouhým okem není poškození vůbec rozpoznatelné.
Čtěte také: "Na kávě s..." - zkouška prkna
Zátopová zkouška těsnosti izolací
Pro zátopovou zkoušku těsnosti izolací v současné době existuje v ČR závazná normová úprava, a sice "ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží". Pro zátopové zkoušky plošných konstrukcí (střechy a podlahy) není dosud platná legislativa k dispozici. Nicméně je možné a účelné postupovat v některých bodech provedení zkoušky s přihlédnutím k ustanovení jednotlivých článků ČSN 75 0905 včetně využití vzoru "protokolu o zkoušce". Provedení zátopové zkoušky by mělo být součástí smluvního ujednání.
Postup zátopové zkoušky
Zátopová zkouška se provádí na základě úspěšně vykonané optické kontroly spolu s kontrolou všech svarů po jejich celé délce zkušební jehlou. Optimální doba trvání zkoušky je 48 hodin a počíná běžet okamžikem naplnění daného zkoušeného sektoru vodou. Zkouška je ukončena a hodnocena jako úspěšná, pokud se po 48 hodinách neobjeví na spodním líci stropní konstrukce žádné průsaky. V případě, že se průsaky objeví, je potřeba zkoušku okamžitě ukončit, vodu ze zkoušeného sektoru odčerpat a znovu zkontrolovat zkoušený sektor. Po úspěšném dokončení zátopové zkoušky je nutné provést zápis do stavebního deníku s popisem zkoušky, datem, časem, výsledkem a s podpisem všech zúčastněných stran.
Velikost zkoušených sektorů není omezená, záleží na konkrétních podmínkách každé stavby a zejména na povoleném maximálním zatížení nosné střešní konstrukce. Při provádění zátopové zkoušky a zejména kvůli jejímu odpovědnému vyhodnocení je potřeba zajistit, aby při deštích nemohla voda podtékat pod zkoušenou izolaci nedokončenými úseky izolačního povlaku, stejně tak zabezpečit maximálně možnou úroveň hladiny zkušební kapaliny.
Zkouška vakuovým zvonem
Zkušební zvon je osazen vakuometrem s platnou kalibrací s možností připojení hadicí k vakuové vývěvě. Zvon má na spodní hraně tlakový těsnící profil vzduchotěsně ohraničující zkušební prostor. Před přiložením zvonu se zkoušená oblast nejdříve zbaví prachu a nečistot a na povrch se nanese detekční kapalina s povrchově aktivním činidlem (saponátový roztok). Zkušební kapalina nesmí být těkavá, nesmí při teplotě zkoušení během doby zkoušení zasychat, musí být viskózní a nesmí při sníženém tlaku pěnit.
Postup zkoušky vakuovým zvonem
Zkušební zvon se umístí nad zkoušené místo a přitiskne se k podkladu. Test se provádí při podtlaku 0,2 bar (0,02 Mpa) u fólií z PVC-P a 0,5 bar (0,05 Mpa) u fólií z PE-HD a TPO. Dosažená hodnota podtlaku by měla být konstantní po dobu min. 30 sekund. Případná netěsnost je detekována tvorbou bublin. Tato zkouška se vzhledem k časové náročnosti provádí pouze namátkově u cca 5% spojů a omezuje se na kratší úseky a místa T-spojů.
Čtěte také: Jak namontovat obkladové panely
Zkouška přetlakem
Tato zkouška se používá v případech, kdy je spodní stavba objektu izolována dvouvrstvým hydroizolačním povlakem s aktivním kontrolním a sanačním systémem z PVC-P nebo TPO fólií. Podmínkou provedení této zkoušky je vytvoření dvoustopých svarů pomocí horkovzdušných svařovacích automatů tzv. horkých klínů. Tato zkouška umožňuje testování celkové délky spoje v jedné operaci.
Postup zkoušky přetlakem
Zkouška přetlakem se smí provádět až nejméně 1 hodinu po provedení vlastního svaru. Hodnota zkušebního tlaku je stanovena podle metodiky Ö NORM S 2076 pro DB 3 tzn. PVC-P pásy v parametru od 100 - 200 kPa. Pro izolační pásy z materiálu TPO je tento referenční tlak možné zvýšit na 250 - 350 kPa. Hodnota zkušebního tlaku by měla být přizpůsobena teplotě fólie a okolí, šířce zkušebního kanálku, tloušťce a materiálu svařované fólie. Po dobu min. 10 minut nesmí zkušební tlak klesnout o více než 20% původní hodnoty.
Zkouška těsnosti vzduchovou vývěvou
Pomocí vývěvy se ze zkoušeného sektoru vysaje vzduch na hodnotu -0,5 bar. Během vysávání se postupně kontroluje uzavíráním ventilu změna tlaku. Po ustálení tlaku se ventil uzavře a vývěva vypne. Zkoušený sektor je možno považovat za těsný, pokud po uplynutí následujících 10 minut nárůst tlaku není větší než 20%.
Optická kontrola a kontrola podkladu
Optickou kontrolu je možno považovat za základní nástroj kontroly izolací jak ve svarech, tak v ploše a v detailech. Naprosto nezbytné je její vykonání před zakrytím hydroizolačního povlaku měkkými ochrannými a dalšími stabilizačními či provozními vrstvami. Za nevyhovující se považuje místo, kde hrot jehly vnikne do spoje mezi fólie zcela nebo i částečně.
Podklad (tzn. povrch nosné konstrukce) tvoří v případě provozních střech většinou nosná železobetonová stropní deska. Je důležité kontrolovat:
- Stáří podkladu (pro betonovou stropní desku je minimální stáří před navařením hydroizolace).
- Únosnost a soudržnost podkladu (sekundárních nabetonovávek) k primární nosné konstrukci. Provádí se vizuálně, poslechem pomocí kuličky, příp. poklepem.
- Vlhkost betonu do hloubky 20 mm (je-li předepsáno, hlavně u mostovek nebo u střech, kde na podklad přichází rovnou tepelný izolant).
- Rovinatost podkladu. Měření se provádí dvoumetrovou latí.
- Spádování, je-li předepsáno již v nosné konstrukci.
V případě, že povrch nosné konstrukce vykazuje vady, kvůli kterým nelze provádět izolační práce, je potřeba všechny tyto vady nejdříve odstranit. Pokud je podkladní konstrukce v pořádku, pak je možné pokračovat s dalšími vrstvami. O kontrole a shledaných skutečnostech je nutné provést zápis do příslušného stavebního deníku nebo do samostatného protokolu, který je schválen objednatelem.
Význam dokumentace kontrol a zkoušek
Ať už provádíme dozor z jakékoli pozice při provádění jakéhokoli druhu střešního pláště, nikdy nesmíme zapomenout na to, že je třeba si krýt záda. Můžeme si být sebe více jisti, že jsme všechno uhlídali, ale co když ne? Jak potom dokázat kde je chyba, proč něco nefunguje? Není nic jednoduššího než pořídit digitální fotoaparát s dostatečným množstvím baterií a paměťových karet. Cokoli co se vám nezdá je nutné vyfotit a když se vám zdá všechno dobré, pak to vyfoťte také!
Nejvyšší váhu má stavební deník a zápis do něj. Tato knížka opravdu není pro to aby se na ní svačilo, ale jde o regulérní a právně silný podklad pro všechny případné spory. V deníku by měly být zaznamenány všechny kontroly, přebírky a předávky vrstev, zjištěné spory, nedostatky, vady, jejich nápravy apod. Kromě stavebního deníku je vhodné zejména u velkých staveb psát protokoly o denních kontrolách, kde se objevují všechny poznatky z provádění, specifikují se zde doporučení, návrhy a opatření pro dokonalé provádění. Rovněž se můžeme setkat s povinností dokladování provedených prací, kontrol a souvisejících úkonů za určený časový úsek.
tags: #odtrhova #zkouska #izolace #princip

