Ohýbání dřeva nad parou: Postup a využití

Dřevo je všestranně využitelný materiál, který vyniká tvrdostí, pevností a pružností. Jednou z fascinujících vlastností dřeva je jeho schopnost ohýbání, a to jak mechanicky, tak i pomocí tepla a vlhkosti.

5.1. Využití přirozených klimatických podmínek

Pro správné uskladnění dřeva je nezbytné odborně vybudovat sklad a podklad hrání. Podklad hrání bývá často vybetonovaný, ale může být tvořen i štěrkem nebo asfaltem. Důležité je, aby potíží byla přemístitelná a umožňovala příznivé podmínky pro sušení dřeva.

5.2. Ohýbání dřeva společným působením tepla a vody

Ohýbání dřeva se provádí společným působením tepla a vody. Voda obsažená ve dřevě se teplem mění na vodní páru, která změkčuje lignin a umožňuje ohýbání. Teplo se může přivádět různými způsoby, například konvekčním sušením, které má největší praktický význam.

Konvekční sušení

Konvekční sušení probíhá v ocelových, hliníkových nebo zděných tepelně izolovaných komorách. Topným zařízením se zahřívá vzduch v komoře, často ve formě páry. Pokud je vzduch v komoře příliš suchý, hrozí poškození dřeva, například trhliny. Během sušení teplota většinou postupně mírně narůstá a do komory je neustále vháněn čerstvý vzduch, tzv. nasycený vodní párou. Odpadní vzduch je odváděn ven. Konvekce znamená odvádění pryč.

Doba sušení závisí na počáteční a požadované konečné vlhkosti dřeva. Některé druhy dřeva lze sušit při teplotě pod 100 °C, jiné při teplotě nad 100 °C. Tvrdé dřevo se suší hůře a vyžaduje delší čas k sušení než měkké. Dřevo s vyšší vlhkostí musí zůstat v komoře déle než dřevo již předsušené. Optimálního výsledku se dosáhne pouze tehdy, postupuje-li se podle režimu (plánu) sušení. Režim sušení lze stanovit pomocí tabulek nebo zcela automaticky.

Čtěte také: Ohýbání WPC prken: Jak na to?

Vlhkost dřeva se měří před sušením z důvodu zjištění počáteční vlhkosti, v průběhu sušení pro kontrolu vysoušení a na konci sušení, aby se ověřilo, zda je dřevo vysušeno na požadovanou konečnou vlhkost.

Měření vlhkosti vzduchu

K měření vlhkosti vzduchu se nejčastěji používá psychrometr se dvěma teploměry. Klasický psychrometr má dva kapalinové teploměry umístěné ve vnějším výklenku stěny sušárny a jejich funkční část prochází stěnou sušárny, aby měřily vnitřní teplotu. Jeden teploměr je tzv. suchý a měří suchou teplota vzduchu, druhý je vlhký a měří sníženou vlhkou teplotu. Jeho konec je ovinut punčoškou - ovínkou z gázy nebo podobného materiálu. Konec ovínky je ponořen v nádobce s destilovanou vodou. Z ovínky se odpařuje voda a ubírá teplo. Čím teplejší a sušší vzduch je v sušárně, tím více se odpařuje voda z ovinky a více chladí vlhký teploměr. Rozdíl obou naměřených teplot se nazývá psychrometrický rozdíl. Podle hodnoty suché teploty a psychrometrického rozdílu se z tabulek určí vlhkost vzduchu.

Množství vody v nádobce je nutno stále kontrolovat a vodu dolévat, jinak by hodnoty vlhkého teploměru nebyly správné a určená vlhkost by nebyla směrodatná pro další řízení sušícího procesu.

5.3. Impregnace dřeva

Impregnace je jedním ze základních činitelů ochrany dřeva, a to nejen surového dřeva, ale zejména již hotových dřevěných výrobků. Impregnací prodloužíme jejich životnost. Chemické látky pro ochranu dřeva jsou látky jedovaté a hořlavé. Proto je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy stanovené výrobcem a používat ochranné pomůcky (rukavice, brýle, popř. obličejový štít). Při práci s inpregnačními látky nesmíme jíst, pít, kouřit. Zbytky inpregnačních látek musíme (např. po čištění nářadí či veřejných toků) zneškodnit. Impregnační látky se skladují v suchých a větraných skladištích.

5.4. Historie ohýbání dřeva

První židle z ohýbaného dřeva pocházejí z poloviny 19. století. Michal Thonet kolem roku 1830 ohýbal svazky dýh máčených v horkém klihu. Thonet vynalezl kovový pás - PÁSNICI - přikládanou na vnější stranu ohybu. Zarážky pásnice udržují vnější stranu hranolku ve vymezené délce. Thonet objevil, že nejlépe se ohýbá bukové dřevo.

Čtěte také: Postupy ohýbání dřeva

5.4.1. Proces ohýbání

Dřevo je namáháno pouze tlakem. Důležitá je schopnost tvarování a deformace, daná poloměrem tloušťky hranolku a poloměrem ohybu h/r. Dřevo k ohýbání má mít rovná vlákna kmene a vlhkost 27-30 %. Nejlépe se tvaruje těsně před bodu nasycení vláken (27-30 %). Při stlačení dřeva dochází k hydrostatickému tlaku, který zabraňuje porušení buněčné stěny, které se trhají. Důležité je změkčení ligninu. Musí se pak dlouho plastifikovat (5 min. na každé procento vlhkosti).

Po ohnutí se ohyby suší do stavu, kdy se ohyb stabilizuje. Mírné ohyby se používají například na nohy židlí. U složitějších ohybů se hranolek upne do rámu, ke kterému je současně přitlačován válečkem. Ohyby se rovněž po zajištění vkládají do sušárny.

5.4.2. Ohýbací a sušící stroje

Ohýbací a sušící stroje využívají teplo. Vlhkost dřeva je kolem 20 %. Během procesu se dřevo lisuje a zároveň vysuší elektrodami.

5.4.3. Další kroky

Po ohýbání následuje krácení na přesnou délku podle zarážek na pásnicích. Doba sušení se pohybuje kolem 10 hodin při teplotě 50-80 °C (podle tloušťky). Poté se ohyby vyjmou ze sušárny a nechají se 1 hodinu stabilizovat. Nakonec se upraví na vlhkost 35-55 % a nechají se stabilizovat několik dnů.

5.5. Sesazování dýh

Dýhy se dodávají ve svazcích a třídí podle kresby a množství vad. Místa s vadami se označí a vyříznou. Následně se dýhy stříhají na hydraulických nůžkách na požadovanou šířku (hrubý rozměr). Sesazování je spojování jednotlivých listů v sesazenku. Existují různé způsoby sesazování, například ručně pro dekorační dýhy s fládrovou kresbou nebo strojově pomocí válečků (systém ZIK-ZAK). Důležité je, aby směr vláken dýhy byl shodný se směrem sesazenky.

Čtěte také: Jak vybrat správnou délku sloupků?

5.6. Dýhování a kašírování

Dýhování a kašírování je proces lepení dýh na podkladový materiál. Používají se různé druhy lepidel, například disperzní PVAC lepidla. Jednotková spotřeba pro olepování aglomerovaných materiálů je 130 ± 20 g/m2, pro nalepování fólií je 140 ± 20 g/m2. Důležité je dodržet tzv. dobu sestavení souborů, tj. dostatečného tlaku potřebného pro vznik adhezivních přitažlivých sil. Lisování probíhá ve více etážových lisech při teplotě 40-60 °C a tlaku 0,6-1,2 MPa. Doba lisování závisí na tloušťce dýh (40-70 sekund při tlaku 0,7 MPa).

Pro dýhování a kašírování papírovými nebo plastovými foliemi se používají disperzní PVAC lepidla. Například PVAC lepidlo bez plnidel s krátkým lisovacím časem pro plošné lepení HPL/CPL, dýhování a laminaci papírovou folií na DTD/MDF při lisování za tepla nebo za studena. PVAC lepidlo s vysokou pevností a odolností spoje můžeme použít pro kašírování dekorativními foliemi, lepení HPL/CPL nebo dýhování při lisování za tepla v krátkých lisovacích časech, laminaci dýhy flísem, dýhování na masiv a dřevité materiály.

Tabulka: Vliv vlhkosti na hustotu dřeva

Vlhkost dřeva Popis
Před sušením Zjištění počáteční vlhkosti
V průběhu sušení Kontrola vysoušení
Na konci sušení Ověření požadované konečné vlhkosti

tags: #ohýbání #dřeva #nad #parou #postup

Oblíbené příspěvky: