PergolyTechnologie Ohýbání Dřeva a Související Postupy
Ačkoliv je dřevo tvrdý a nepoddajný materiál, můžete ho za určitých okolností docela snadno ohnout. Musíte jen zvolit vhodnou dřevinu a správný technologický postup.
Výběr Dřeva pro Ohýbání
Ohýbat sice můžete jakékoliv dřevo, přesto vám však doporučujeme spíše tvrdé dřeviny listnatých stromů. Úplně nejlepší je na ohýbání buk, dále pak třeba dub, jasan nebo jilm. Důvod? Dřevo těchto stromů má dlouhá vlákna a při ohýbání tolik nepraská.
Dřevo k ohýbání vybírejte pečlivě - musí mít rovná vlákna bez suků a trhlin, nesmí v něm být dřevokazný hmyz, hniloba ani plíseň.
Měkčení Dřeva
Jakmile máte dřevo k ohýbání vybrané, přichází na řadu nejdůležitější část - měkčení. Dřevo v syrovém stavu totiž ohnout nelze, musíte jej tzv.
Napařování Dřeva
Napařování dřeva probíhá v tlakových kotlích nebo pařácích pomocí nasycené páry o teplotě cca 100 °C a tlaku cca 0,03 MPa.
Čtěte také: Ohýbání WPC prken: Jak na to?
V této chvíli dřevo z kotle vytáhnete a můžete ho začít ohýbat. Ideálně v tzv. kopytech - železných formách, do kterých dřevěný hranol připevníte. Po ohnutí dřeva do požadovaného tvaru jej v železné formě ještě ponechte a dřevo vysušte. Buďto v sušičce dřeva - pak to trvá několik hodin - nebo přirozeně - pak to trvá zhruba týden.
Alternativní Metody Ohýbání
Existují i tzv. Pokud na ohýbání dřeva nemáte potřebné vybavení nebo se ho prostě jenom bojíte, můžete zkusit i další variantu - tzv.
Jedná se o dřevěné hranoly, které jsou již přímo od výrobce nachystané k ohýbání - došlo u nich k mechanickému stlačení za působení vysokého tlaku a teploty. Jestliže byste se do ohýbání dřeva vůbec pouštět nechtěli, máte možnost si oblý tvar do hranolu vyřezat.
První z možností je nakreslit si na hranolu požadovaný oblouk a ten mechanicky vyřezat. O něco jednodušší je pak nařezání dřeva na malé proužky, které následně po letech ohýbáte a slepujete k sobě.
Sušení Dřeva
Konvekční sušení má největší praktický význam. Probíhá v ocelových, hliníkových nebo zděných tepelně izolovaných komorách. Topným zařízením se zahřívá vzduch v komoře. Pokud je vzduch v komoře příliš suchý, popř. páry, např. trhliny. Při sušení teplota většinou postupně mírně narůstá.
Čtěte také: Jak ohýbat dřevo
Vzduch je neustále vháněn čerstvý vzduch, tzv. nasycený vodní párou (tzv. ven. odpadní vzduch. Konvekce znamená odvádění pryč. na počáteční vlhkosti a na požadované konečné vlhkosti. lze sušit při teplotě pod 100 °C, jiné při teplotě nad 100 °C. se suší hůře a vyžadují delší čas k sušení než měkké. vlhkostí musí zůstat v komoře déle než dřevo již předsušené.
se dosáhne pouze tehdy, postupuje-li se podle režimu (plánu) sušení. lze stanovit pomocí tabulek. nebo zcela automaticky.
Vlhkost dřeva se měří před sušením z důvodu zjištění počáteční vlhkosti, v průběhu sušení pro kontrolu vysoušení a na konci sušení, aby se ověřilo, zda je dřevo vysušeno na požadovanou konečnou vlhkost. Teplota vzduchu se měří kapalinovými (rtuťovými, lihovými) anebo odporovými teploměry, v automatických sušárnách se obvykle používají termoelektrické teploměry.
Měření Vlhkosti Vzduchu
K měření vlhkosti vzduchu se nečastěji používá psychrometr se dvěma teploměry. Může být určen pro přímé odečítání hodnot nebo je dálkový registrační. Klasický psychrometr má dva kapalinové teploměry umístěné ve vnějším výklenku stěny sušárny a jejich funkční část prochází stěnou sušárny, aby měřily vnitřní teplotu. Jeden teploměr je tzv.suchý a měří suchou teplota vzduchu, druhý je vlhký a měří sníženou vlhkou teplotu. Jeho konec je ovinut punčoškou - ovínkou z gázy nebo podobného materiálu. Konec ovínky je ponořen v nádobce s destilovanou vodou.
Z ovínky se odpařuje voda a ubírá teplo. Čím teplejší a sušší vzduch je v sušárně, tím více se odpařuje voda z ovinky a více chladí vlhký teploměr. Rozdíl obou naměřených teplot se nazývá psychrometrický rozdíl. Podle hodnoty suché teploty a psychrometrického rozdílu se z tabulek určí vlhkost vzduchu. Množství vody v nádobce je nutno stále kontrolovat a vodu dolévat, jinak by hodnoty vlhkého teploměru nebyly správné a určená vlhkost by nebyla směrodatná pro další řízení sušícího procesu.
Čtěte také: Jak vybrat správnou délku sloupků?
Rychlost proudění vzduchu se měří pouze na začátku sušicího procesu po zaplnění sušícího prostoru, a to na výstupní straně hrání.
Využití Přirozených Klimatických Podmínek
musí být odborně vybudován sklad a podklad hrání. potíží by měla být přemístitelná. štěrkem nebo asfaltem. Často je podklad hráně i vybetonovaný.
Další Metody Zpracování Dřeva
Vlhčení Dřeva
společném působením tepla a vody. postřikem - trvalé vlhčení sklady umělým deštěm.
Impregnace Dřeva
Impregnace je jedním ze základních činitelů ochrany dřeva. ale zejména již hotových dřevěných výrobků. prodloužíme jejich životnost. chemický tzv. Chemické látky pro ochranu dřeva jsou látky jedovaté a hořlavé.
předpisy stanovené výrobcem. brýle, popř. Při práci s inpregnačními látky nesmíme jíst, pít, kouřit. či veřejných toků) zneškodnit. suchých a větraných skladištích.
Ohýbání Dřeva s Použitím Pásnice
Ohýbání svazků dýh máčených v horkém klihu - Michal Thonet cca r. 1830, kolem r. První židle z ohýbaného dřeva kolem poloviny 19 stol. vynalezl kovový pás - PÁSNICI - přikládanou na vnější stranu ohybu. zarážky pásnice udržují vnější stranu hranolku ve vymezené délce.
objevil, že nejlépe se ohýbá BK dřevo. Dřevo je namáháno pouze tlakem. Je schopnost tvarování a deformace. daným poloměrem tloušťky hranolku a poloměrem ohybu h/r. velkým podílem ligninu. Např. Dřevo k ohýbání má mít rovná vlákna kmene. %.
Nejlépe se tvaruje těsně před bodu nasycení vláken (27-30 %). vody volné dochází při stlačení dřeva k hydrostat. stěny, které se trhají. změkčení ligninu. Musí se pak dlouho plastifikovat 5 min. procento vlhkosti. sekund postřikem studenou vodou.
Ohýbací a Sušící Stroje
Nepravidelné tvary vícekrát ohnuté. Jednoduché ohyby uzavřené nebo otevřené v jedné rovině. mírné ohyby např. nohy. se suší do stavu, kdy se ohyb stabilizuje. rámu. přitahovány k tvárnici. ke které je současně hranolek přitlačován válečkem. i uzavřené ohyby. Ohyby se rovněž po zajištění vkládají do sušárny. teplo. Vlhkost dřeva je kolem 20 %.
lisech. zároveň elektrodami. a vysuší.
Kroky Po Ohýbání
Krácení na přesnou délku podle zarážek na pásnicích. MPa doba podle velikosti průřezu - asi 1 min na každý mm tloušťky.
- při teplotě 50-80 °C (podle tloušťky asi 10 hod. asi 60 hod. Potom se ohyby vyjmou ze sušárny, nechají se 1 hod. 35-55 %. dnů.
Dýhy a Sesazování
Jsou to rozměrově a výtvarně upravené a spojené dýhové listy. (tj. z listů krájených za sebou z jednoho kmene). vnitřní: kresba dýh, které jsou vedle sebe musí navazovat. skryté: z dýh, které se nehodí na vnější použití.
Dýhy se dodávají ve svazcích a třídí podle kresby a množství vad. se označí místa s vadami, které se musí vyříznout a naznačí se řez. Celý svazek se stříhá na hydraulic. šířku. (hrubý rozměr). Sesazování - je to spojování jednotlivých listů v sesazenku. celá spára.
Ručně - dekorační dýhy s fládrovou kresbou, kořenici, atd. stranu). válečky. (systém ZIK-ZAK). pevný spoj. musí být shodný se směrem sesazenky.
Broušení a Lepení Dýh
podobných vlastností jako dýha druhá. Snižuje tl. mm, při lepení fólií ± 0,15 mm, pro více etážové lisy ± 0,3 mm). se broušení na bruskách válcových, širokopásových nebo kombinovaných. nerovností v plochách např. poškození, …).
Směs s moukou se připravuje 24 hod. a tvrdidlo se přidává až těsně před nalitím do válcové nanašečky. °C. elektromotorem. Na konci každého míchadla je ještě motor s vrtulkou. předpisech. dílec. materiálu. Jednotková spotřeba pro olepování aglomer. pro nalepování fólií je 140 ± 20 g/m2.
dodržet tzv. dobu sestavení souborů, tj. dostatečného tlaku potřebného pro vznik adhezivních přitažlivých sil. vytvrzení lepidla. na dílci. lisování ve více etáž. °C, tlak 0,6-1,2 MPa. předčasného začátku vytvrzování). uzavírání lisů. tloušťky dýh 40-70 sekund. Tlak 0,7 MPa.
Pro dýhování a kašírování papírovými nebo plastovýmí foliemi, se používají disperzní PVAC lepidla. Například PVAC lepidlo bez plnidel s krátkým lisovacím časem pro plošné lepení HPL/CPL, dýhování a laminaci papírovou folií na DTD/MDF při lisování za tepla nebo za studena. PVAC lepidlo s vysokou pevností a odolností spoje můžeme použít pro kašírování dekorativními foliemi, lepení HPL/CPL nebo dýhování při lisování za tepla v krátkých lisovacích časech, laminaci dýhy flísem, dýhování na masiv a dřevité materiály.
Praktické Tipy pro Ohýbání Dřeva
Ohýbací dřevo se dodává v suchém stavu a ohýbá se při jeho zvýšené vlhkosti, tzn. že se toto dřevo musí nejprve zvlhčit. Tím se stane tvárným - „změkne“ - a dovolí měnit svůj tvar v podélném směru. Po ohnutí se musí zafixovat (připevnit provizorně) do tvaru, v jakém má již zůstat (třeba pomocí šablony). Následuje doba „stabilizace“, což je pouze čas, potřebný k vyschnutí dřeva. Po této době dřevo ztuhne a již si pamatuje svůj nový tvar, který se nemění.
V ruce se dají ohnout lišty do tloušťky ca. 2 cm, silnější pak se ohýbají pomocí truhlářských svěrek, popruhů atp., nebo pomocí válcové strojní ohýbačky. Pozn. Madla na schodiště se ohýbají pouze v ohýbacím stroji, avšak madla kulatého průřezu ø40mm a ø42mm lze ohnout v ruce podle šablony v případě větších poloměrů ohnutí (např. od poloměru ohnutí 200cm a výš).
Platí zde jednoduché pravidlo: poměr 1:10, což je 10 x tloušťka dřeva = nejmenší možný poloměr ohnutí. Tzn. že např. lištu o tloušťce 1 cm můžeme ohnout na poloměr 10 cm. U dodávaných lišt profilových lišt délkově nastavených příčným zubovým (cinkovým) spojem je tento poměr ohnutí 1:30, tj. Lišty do tloušťky ca.
Vlhké dřevo se nesmí po ohnutí ihned zařezávat a připevňovat „natvrdo“, protože při vysychání dochází k délkovému zkrácení (max. ca. 0,5 - 1% délky). Doba schnutí závisí na tloušťce materiálu, teplotě a vlhkosti vzduchu v objektu. Průměrná doba je asi 4-7 dní v normálním prostředí. Po této době ohnuté dřevo ztuhne a pamatuje si svůj nový tvar. Následně je ho možno dopravit třeba do dílny pro případné dodělávky, včetně povrchové úpravy. Tvar ohnutí se nemění, avšak dovolí změnu vlivem síly o ca.
tags: #technologie #ohybani #dreva #postupy
