Omítky na polystyren a ETICS: Komplexní průvodce pro efektivní zateplení fasády

Zateplení fasády je pro většinu majitelů domů jednou z největších investic do bydlení. Kontaktní zateplovací systém (často označovaný jako ETICS - External Thermal Insulation Composite System) je ucelený systém vrstev, které se aplikují přímo na vnější stranu obvodového zdiva. Klíčové slovo u kontaktního zateplovacího systému je systémovost. Nejde o náhodnou skladbu „co dům dal“, ale o certifikovaný systém přesně definovaných materiálů, které spolu dlouhodobě fungují.

Každý ETICS je jasně definovaným výrobkem, který má určenou skladbu komponentů, které na sebe vzájemně navazují a byly navrženy tak, aby v maximální míře pozitivně ovlivnily tepelně izolační charakteristiku budovy a prodloužily její životnost. Zateplení fasády polystyrenem je v současné době nejběžnější a nejrozšířenější formou zlepšení tepelněizolačních vlastností budov. Používá se v certifikovaných kontaktních zateplovacích systémech, známých jako ETICS, označovaných také jako „kontaktní zateplení“.

Co je ETICS a proč je důležitý?

ETICS (External Thermal Insulation Composite System) je vnější tepelně izolační kontaktní systém, který se používá k zateplení budov. Kontaktní zateplovací systém (ETICS) je ideální volbou pro každého, kdo chce snížit náklady na vytápění, zlepšit energetickou efektivitu a chránit svůj dům před povětrnostními vlivy. Je to perfektní řešení pro rodinné domy, bytové domy i rekonstrukce starších objektů, kde je důležitá dlouhodobá ochrana a tepelný komfort.

ETICS se skládá z několika vrstev: izolace, lepidla, výztužné vrstvy, stěrky a finální omítky. Jednotlivé vrstvy na sebe navazují a každá má svůj jasný úkol. Pokud některou vynecháte nebo nahradíte nekompatibilním materiálem, ohrožujete životnost celé fasády. Výhodou systému ETICS je, že všechny vrstvy spolupracují - tepelná izolace, lepidlo, výztuž a omítka jsou navrženy tak, aby fungovaly jako jeden celek. To zabraňuje vzniku tepelných mostů, zvyšuje odolnost proti povětrnostním vlivům a prodlužuje životnost fasády. Pokud je systém správně navržen a realizován, přináší nejen výrazné úspory energie, ale také zvýšení komfortu bydlení, ochranu nosné konstrukce a zlepšení vzhledu budovy.

Role polystyrenu v ETICS

Základem celé skladby je samotný polystyren, který slouží jako hlavní izolační vrstva. Polystyren EPS je lehký, cenově dostupný a má vynikající tepelně izolační vlastnosti. Je nenasákavý, odolný proti vlhkosti a snadno se zpracovává. Polystyren EPS se v systémech ETICS v Evropě používá již více než 70 let a představuje více než 80 % všech izolací, což je více než 40 milionů metrů čtverečních tepelné izolace ročně.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Polystyren EPS je důležitým prvkem systémů ETICS díky svým vynikajícím tepelně izolačním vlastnostem, nízké hmotnosti, snadnému zpracování a dlouhodobé stabilitě. Díky své vynikající tepelné izolaci polystyren EPS zlepšuje účinnost otopných systémů tím, že minimalizuje tepelné ztráty budovy. To znamená, že topné systémy musí pracovat méně intenzivně, čímž se snižuje jejich spotřeba energie a prodlužuje se jejich životnost. EPS polystyren v systémech ETICS je nejen účinným tepelným izolantem, ale hraje také důležitou roli jako architektonický designový prvek. Díky svým vlastnostem se polystyren EPS používá k výrobě různých fasádních profilů, jako jsou okenní a dveřní rámy, parapety, římsy, niky a dekorativní prvky. Polystyren EPS nabízí širokou škálu konstrukčních možností pro moderní i historické budovy. Při renovaci historických budov je polystyren EPS ideálním řešením pro zachování původního vzhledu fasád a zároveň poskytuje vysokou tepelnou izolaci.

Nejčastěji se používá pěnový polystyren (EPS), ale při vyšších požadavcích na izolaci se používá i grafitový polystyren, který má o 25 % nižší součinitel tepelné vodivosti. Pro lepení polystyrenových desek na monolitickou konstrukci je nutné vybrat vhodnou lepicí stěrku, která zajistí dostatečnou přídržnost desky na povrchu. V oblastech soklu, kde pracujeme s deskami XPS, které nejsou povrchově upraveny, pak musíme desky před použitím přebrousit nebo opatřit kontaktním můstkem. Pokud ovšem budeme pracovat pouze s deskami EPS, ty pro potřeby lepení není třeba před aplikací lepicí hmoty nijak upravovat.

Technické normy a kvalita

Použití certifikovaného systému ETICS s polystyrenem EPS je důležité pro zajištění dlouhodobé funkčnosti, životnosti a kompatibility jednotlivých izolačních prvků. Certifikovaný systém zaručuje, že všechny jeho součásti (desky EPS, lepidla, kotvení, omítka) společně tvoří spolehlivou a osvědčenou sestavu. Polystyren EPS používaný v systémech ETICS musí splňovat normy EN 13163 a EN 13172, které specifikují požadavky na tepelný odpor, tepelnou vodivost, rozměry, pravoúhlost, rovinnost, pevnost v tlaku a tahu, pevnost v ohybu a požární odolnost polystyrenu EPS.

Při výběru polystyrenu EPS v systémech ETICS musí projektant zvážit jeho vlastnosti a vhodnost pro danou budovu. Zhotovitel systému ETICS musí zajistit správné použití polystyrenu EPS v souladu s platnými normami a technickými předpisy. Přísnější kontrola polystyrenu EPS v ETICS by zajistila, že materiály používané v zateplovacích systémech budou splňovat vysoké standardy kvality po celou dobu své životnosti.

Svrchní vrstva ETICS: Omítky a jejich význam

Svrchní vrstvou ETICS rozumíme armovací stěrku, výztužnou síťovinu a finální povrchovou úpravu, která je tvořena zpravidla omítkou. Právě ve svrchní vrstvě se objevuje velké množství převážně viditelných vad a poruch, které lze bez velkých dodatečných nákladů jen těžko odstranit. Úkolem omítky je chránit fasádu před atmosférickými vlivy, zajišťovat trvanlivost ETICS a svou strukturou a barvou vytvářet pěkný vzhled budovy. Na fasádách ETICS se převážně používají difuzně otevřené tenkovrstvé omítky, které jsou strukturované. Struktura omítky je docílena skladbou kameniva v rozsahu od 0,5 do 3 mm velikosti zrna. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 20 - 120, součinitel tepelné vodivosti λ bývá okolo 0,7 W/(m2.K).

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

Do omítky se nesmí přidávat žádné přísady, pokud to technologický předpis výrobce přímo nepředepisuje. Na finální kvalitu má výrazný vliv teplota, při které se omítka provádí. Pokud poklesne teplota pod 5°C (u některých výrobců pod 8°C), neměla by být omítka realizována. Většina výrobců udává, že odstíny s indexem HBW pod 25 % nedoporučuje používat na větší plochy. Většinou je nutné před provedením omítky ještě provést penetrační nátěr.

Druhy omítek používaných jako finální vrstva ETICS

Polystyren EPS umožňuje použití široké škály povrchových úprav, včetně silikonových, silikátových nebo akrylátových omítek. Díky tomu je možné dosáhnout různých estetických efektů a barev. Pro povrchovou úpravu ETICS se nedoporučuje používat omítky s jemnozrnnou strukturou o velikosti zrna 1 mm. Pod pastovité omítky se natírá podkladní nátěr weberpas podklad UNI v 8 základních odstínech.

  • Akrylátové omítky: Pravděpodobně nejpoužívanější a nejrozšířenější druh tenkovrstvých omítek. Pojivem je akrylátová, popř. styren-akrylátová disperze. Mezi hlavní výhody patří poměrně vysoká pružnost, vodopropustnost a faktor difuzního odporu μ v rozmezí 30-75 (někteří výrobci udávají až 120-150).
  • Silikátové omítky: Pojivem je draselné sklo. Charakteristická je pro ně vodoodpudivost, odolnost vůči znečištění a mikroorganizmům a velmi dobrá paropropustnost. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 40-60. Je důležité, aby se na výztužné vrstvě ETICS neobjevily sádrové vysprávky, silikátová omítka s nimi reaguje za vzniku bílých skvrn.
  • Silikonové omítky: Jako pojivo se používá silikonová pryskyřice, která zajišťuje hydrofobní účinky. Tyto omítky jsou často označovány jako samočisticí. Mezi hlavní výhody patří menší náročnost na zpracování. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 60-80.
  • Mozaikové omítky: Tyto omítky jsou složeny z pestrobarevného kameniva, které je k sobě pojeno akrylátovou disperzí. Používají se převážně k finální úpravě soklů, nanášejí se na extrudovaný polystyren (nesmí mít hladký povrch), který většinou tvoří tepelnou izolaci soklu ETICS.

Povrchová úprava zateplovacího systému zahrnuje tenkovrstvé omítky webermin, weberpas silikát, weberpas extraClean, weberpas silikon, weberpas aquaBalance, weberpas extraClean active a silnovrstvé minerální škrábané omítky webertop 203 a webertop 204. Pro povrchovou úpravu webermin lze použít weberpodklad A.

Nové trendy a výzkum

V současné době probíhá výzkum lehkých omítkových směsí na bázi lehkého kameniva z obsidiánu a vápenného hydrátu. Tyto omítky vykazují velmi dobrý poměr tepelně izolačních a mechanických vlastností, a to především v případě, že je jako pojivo použit metakaolin nebo elektrárenský popílek (případně kombinace obou). Jejich vysoká pórovitost a nízká objemová hmotnost určuje poměrně velký potenciál pro použití těchto nově vyvíjených omítek pro finální úpravy ETICS.

Index HBW a vliv na životnost fasády

Ideální stav nastává, pokud vnější omítka a podklad mají stejný koeficient roztažnosti, který závisí na druhu pojiva omítky, plniva, tj. kameniva a jeho kvalitě. V případě aplikace omítky na cihelné nebo kamenné zdivo nedochází k výraznějším teplotním rozdílům na povrchu omítky a v těchto případech se není nutno indexem HBW zabývat. Naprosto opačná je ale situace při aplikaci omítky na ETICS. Tepelný izolant neumožňuje přenos tepelné energie do zdiva a svrchní vrstva ETICS se tak zahřívá a následně (např. přes noc) ochlazuje, což má za následek vznik tahového napětí, které je dáno teplotní roztažností materiálu.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

Index HBW (z německého Hellbezugswert) je součinitel světlosti (někdy označován též jako relativní zářivost fasády), který v procentech vyjadřuje, jaké množství dopadajícího slunečního záření se odráží od povrchu fasády. Zbytek, tedy rozdíl mezi HBW a 100 % se fasádou pohlcuje. Černá barva odpovídá indexu HBW 0 %, bílá barva indexu HBW 100 %. Fasády s tmavšími barvami vstřebávají více tepla než fasády se světlejšími barvami. Tmavší odstíny způsobují větší namáhání povrchových vrstev fasády a tím rychleji stárnou.

Právě index HBW má výrazný vliv na vznik různých mikrotrhlinek, prasklin a dalších imperfekcí svrchní vrstvy ETICS. Z logiky věci totiž vyplývá zřejmá hypotéza, že fasády s nižším indexem HBW přijímají nutně více tepelné energie, zejména ze slunečního záření, a tedy se i více zahřívají. To má především smysl sledovat právě u ETICS, kde vrstva izolantu zabraňuje přenosu tepelné energie do obvodového zdiva.

Na osluněné plochy je povoleno používat pouze odstíny s luminiscenční referenční hodnotou HBW nejméně:

  • 30 - pro omítky webermin, weberpas silikát, weberpas extraClean, webertop 203, weberpas extraClean active, webertop 204
  • 25 - pro omítky weberpas silikon, weberpas aquaBalance

Při výběru odstínů dbáme na to, že světlá barva fasády akumuluje méně tepla, což přispívá k prodloužení životnosti ETICS, nedochází k tak patrným změnám materiálů teplotní roztažností. Existují speciální výztužné vrstvy s uhlíkovými vlákny, které jsou schopny přenášet vysoká napětí způsobené tepelnou roztažností i při HBW okolo 9 %.

V průběhu měření teplot ve svrchní vrstvě ETICS na fasádách školy ve Štětí se ukázalo, že průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS má nezanedbatelný vliv na vznik případných vad a poruch omítkové vrstvy. Teplotní výkyvy na jihozápadních fasádách se pohybují v rozmezí 80-100 °C. Měření ukázala, že i v zimních měsících, kdy nejsou teploty okolního vzduchu tak vysoké, dosahuje teplota ve svrchní vrstvě fasády ETICS až 49°C při HBW 44 %. U omítky s HBW 79 % byly naměřené teploty nižší až o 16°C. Důležité je si uvědomit, že teploty se mohou měnit skokově i během velmi krátké doby, například po zatažení oblohy může teplota fasády klesnout o 45°C během několika minut. Je tedy zřejmé, že výztužná vrstva ETICS musí odolávat poměrně velkým změnám napětí způsobených tepelnou roztažností i ve velmi krátkém časovém úseku. Pokud je výztužná vrstva provedena z nevhodného materiálu či výztužné síťoviny, může dojít k tvorbě prasklinek, trhlinek, puchýřků apod.

Výztužná vrstva ETICS

Výztužnou vrstvou ETICS rozumíme stěrkovou vrstvu, do které je vtlačena výztužná síťovina. Tloušťka stěrkové vrstvy se pohybuje v rozmezí od 5 - 10 mm. V praxi se často používá termín "natáhnout do lepidla", což neznamená nic jiného, než že se provede stěrkování s výztužnou vrstvou. Výztužná vrstva musí být vždy min. o 10 cm přeložena. Tam, kde je síťovina přerušena, není výztužná vrstva schopna přenášet vznikající namáhání. Důležité je, aby síťovina byla do stěrkové vrstvy vtlačena. Je nepřípustné její provizorní připevnění k izolantu a následné vtlačování stěrkové hmoty.

Síťovina musí být dostatečně kryta stěrkovou hmotou. Technologické předpisy výrobců ETICS a také ČSN 73 2901 vyžadují bezpečné krytí síťoviny a dostatečnou tloušťku výztužné vrstvy. Zároveň musí být tato vrstva dostatečně rovinná. Pokud tomu tak není, tak v důsledku změny tloušťky vrstvy a polohy výztužné síťoviny je narušena schopnost této vrstvy přenášet vzniklá namáhání. Důležité je rovněž zesíleně vyztužit oblast rohů otvorů výplní pomocí diagonálního pásu dodatečné síťoviny. Toto opatření eliminuje možnost vzniku trhlin právě v rozích stavebních otvorů. Stěrková hmota musí být určena pro daný ETICS, není přípustné použití necertifikované nebo pro danou skladbu ETICS neověřené stěrky. Výztužná síťovina se stěrkovou hmotou musí být dotažena až ke hraně ukončující zakládací lišty. Pokud tomu tak není, vznikají vodorovné a svislé trhliny v místě zakládací lišty, později může dojít i k opadávání omítkových a stěrkových úprav. Častou příčinou vzniku trhlin je i tzv. dvojité stěrkování, což je případ, kdy na již zaschlou stěrku je nanesena další vrstva stěrky.

Pro vytvoření podkladní vrstvy fasády použijeme stejnou hmotu, jakou jsme použili pro lepení izolačních desek. Tuto hmotu naneseme na povrch izolačních desek v rovnoměrné vrstvě, urovnáme a do takto připraveného podkladu vtlačíme výztužnou tkaninu. Tu pak překryjeme další vrstvou lepicí stěrky. Celková tloušťka této vrstvy by měla být minimálně 3 mm a výztužná síťovina by se měla nacházet v horní třetině této vrstvy a zároveň musí být překryta alespoň milimetrovou vrstvou hmoty. Zda jsme postupovali správně, můžeme zkontrolovat po konečném vyrovnání - armovací síť nesmí být viditelná, natož obnažená.

Alternativa k ETICS: Tepelněizolační omítky

Ne každou fasádu lze zateplit kontaktním systémem - brání tomu například technický stav, památková ochrana nebo požadavek na prodyšnost zdiva. Tam, kde není místo pro ETICS, přichází ke slovu alternativa: tepelněizolační omítka webertherm 509.

Novinka z řady izolačních omítek od značky Weber vyniká nízkou tepelnou vodivostí, vysokou paropropustností a univerzálním použitím. Předností webertherm 509 je obsah křemičitého kameniva (perlit), které zajišťuje nízkou tepelnou vodivost omítky. Konkrétně ʎ = 0,084 W/m.K. Pouhé 2 cm webertherm 509 tak odpovídají izolačním vlastnostem cca 1 cm fasádního polystyrenu. Při aplikaci omítky navíc nedochází k nadměrnému zatížení konstrukce. To je velmi důležité především u starších budov - nosnost a soudržnost zdiva zde bývá limitujícím faktorem, což vylučuje použití ETICS. Omítka webertherm 509 se vyznačuje vysokou prodyšností (μ = 6) a velmi nízkou objemovou hmotností (cca 400 kg/m3). Omítková hmota se nanáší v minimální vrstvě 10 mm, ale lze ji aplikovat až do tloušťky 100 mm. Je vhodná na různorodé podklady: od klasického zdiva z cihel či pórobetonu, přes smíšené konstrukce až po kamenné stěny historických objektů. Systémová kombinace izolační omítky a dalších materiálů od Weber zaručí fasádě dlouhou životnost i správnou funkci. K úpravě vyzrálé vrstvy webertherm 509 použijte štukovou omítku weberdur štuk UNI.

Webertherm 509 můžete využít pro strojové omítání (např. stroji Uelzener, PFT nebo M Tec), ale velmi snadno se s ní pracuje i při ruční aplikaci. Omítka se dobře nanáší, „jde ze lžíce“ a neulpívá na ní. Tato vlastnost potěší především zednické firmy, které často kombinují oba způsoby nanášení podle podmínek na stavbě. Webertherm 509 je ideální volbou pro energetické sanace historických budov a renovace všech typů budov.

Požární bezpečnost zateplených fasád

Při požáru se zateplovací systém může chovat různě - buď zabrání šíření plamenů, nebo naopak umožní ohni rychle se rozšířit po fasádě. Například v minulosti byly některé panelové domy zatepleny polystyrenem bez ochranných vrstev. Minerální vata (MW) má nejlepší požární odolnost. Dokáže odolat teplotám přes 1000 °C a nepřispívá ke šíření ohně. Naopak EPS (expandovaný polystyren) sice dobře izoluje, ale je hořlavý.

Proto se u budov nad určitou výšku (např. 12 metrů) při použití EPS jako izolace do systému vkládají tzv. protipožární pásy - vodorovné nebo svislé pruhy minerální vaty. Rodinné domy do 12 metrů: lze použít i EPS (např. vyhláška č. 23/2008 Sb.). Každý zateplovací systém, který se uvádí na trh, musí být zkoušen na šíření plamene po povrchu i uvnitř konstrukce. I finální vrstva hraje roli. Některé akrylátové omítky mohou při vysokých teplotách měknout nebo vytvářet kouř. Požární bezpečnost zateplené fasády závisí na správném výběru materiálů a dodržení technických pravidel. Zateplení by nemělo být jen o úsporách - ale i o bezpečí.

Příprava podkladu a aplikace

Podklad vhodný pro zateplovací systém musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, zbytku odbedňovacích a odformovacích prostředků, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin v ploše. Podklad pro zateplovací systém nesmí vykazovat výrazně zvýšenou ustálenou vlhkost, ani nesmí být trvale zvlhčován. Doporučuje se průměrná soudržnost podkladu nejméně 200kPa s tím, že nejmenší jednotlivá přípustná hodnota musí být alespoň 80kPa.

Teplota okolního vzduchu i povrchová teplota podkladu pro montáž ETICS nesmí klesnout pod +5 °C. Při zpracování lepicích hmot a omítek je nutné se vyvarovat přímému slunečnímu záření, silnému větru, dešti a zajistit pozvolné přirozené vysychání a vyzrávání zpracovaných hmot. Při zpracování a zrání omítek, lepicích a stěrkových hmot je nutné se vyvarovat přímému slunečnímu záření, větru, dešti a kondenzaci vody na povrchu a zajistit pozvolné přirozené vysychání a vyzrávání materiálu.

  1. Příprava podkladu: Fasádní desky tepelné izolace lepíme na pevný podklad, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Lepicí hmota se nanáší na rub izolační desky celoplošně zubovým hladítkem nebo po obvodu desky a v podobě několika terčů do středu plochy desky. Desky následně kotvíme hmoždinkami v požadovaném počtu.
  2. Lepení izolantu: U zateplení fasády kontaktním systémem se lepidlo nanáší obvykle metodou rámeček + tři „buchty“. Cílem je dosáhnout minimálně cca 40 % pokrytí plochy lepidlem, u náročnějších objektů i více. Lepicí hmota se obvykle nanáší rámobodovou metodou, tedy po celém obvodu desky a současně minimálně 3 terče do středu plochy desky, výsledná plocha lepidla musí pokrývat minimálně 40% plochy izolantu. Hmotu můžeme nanášet i strojně, v takovém případě ji na podkladní plochu nanášíme po obvodě desky a hadovitě do tvaru písmene W, aby rozteč jednotlivých ramen byla cca 200 mm. Doba aktivní lepivosti hmoty je zhruba 20 minut, proto hmotu vždy připravíme jen na takovou plochu, kterou během této doby stihneme obložit izolantem. Po dostatečném zatvrdnutí lepicí hmoty, zpravidla 24-72 hod. U většiny zateplení nestačí izolant pouze přilepit - je potřeba ho mechanicky ukotvit pomocí talířových hmoždinek. Talířové hmoždinky s Evropským technickým posouzením podle jednotné evropské směrnice ETAG 014. Pro kotvení do plných nebo dutých materiálů, s plastovým nebo kovovým trnem, speciální typy hmoždinek pro nestandardní podklady, zatloukací hmoždinky pro kotvení lehkých kovových prvků (soklové profily). Používají se hmoždinky s průměrem 8 mm a délek od 70 do 475mm. Při zápustném kotvení se talířek hmoždinky zapustí do izolantu a vzniklý otvor se vyplní fasádní zátkou. Díky tomu se přeruší tepelný most v místě hmoždinky, omezí se riziko „prokreslování“ kotvení na hotové fasádě a povrch izolantu se hezky srovná do roviny pro další vrstvy.
  3. Výztužná vrstva: Vytváří se z stěrkové hmoty (stejné nebo podobné jako lepidlo na izolant) a sklovláknité síťoviny. Lepicí stěrku naneseme na povrch izolačních desek v rovnoměrné vrstvě, urovnáme a do takto připraveného podkladu vtlačíme armovací síťovinu. Tu pak překryjeme další vrstvou lepicí stěrky. Výztužná síťovina by se měla nacházet v ½ až 1/3 tloušťky vrstvy od vnějšího povrchu - a zároveň být překryta alespoň milimetrovou vrstvou hmoty. Skleněná síťovina určená pro použití ve stavebnictví pro zateplovací systémy odolná vůči alkalickému prostředí.
  4. Penetrací a finální omítka: Po vyzrání a přebroušení armovací vrstvy následuje penetrační (podkladní) nátěr. Po napenetrování výztužné vrstvy zdiva přejdeme k aplikaci podkladní vrstvy štukové omítky. Nanášíme ji v rovnoměrné vrstvě o tloušťce minimálně 2 mm, před aplikací ozdobné vrstvy ji necháme dostatečně zaschnout.
  5. Tvorba okrasné fasády: Abychom mohli přejít k tvorbě netradiční okrasné fasády, musíme si nejprve na připravený rovný, vyzrálý a napenetrovaný povrch vytvořit podkladní vrstvu Cemix 2710 FLEXIŠTUK S VLÁKNEM, která nám pomůže vytvořit hladký a rovný povrch pro další aplikaci. Tato vrstva bude nanesena v minimální tloušťce 2 mm a tvoří pevný základ ozdobných fasád, podklad přes tuto vrstvu nebude viditelný. V zobrazeném modelovém případu byla použita šablona ve tvaru trojúhelníku s výškou pruhu 80 mm, výškou zubu 15 mm a sklonem zešikmení α = 10,62°. Na vyzrálý povrch podkladní vrstvy umístíme vodicí profil z hliníkové omítkářské stahovací latě, po kterém budeme pohybovat šablonou. S omítáním začneme v nejvyšší úrovni fasády, přímo pod oplechováním atiky a provádíme ji po pruzích o šířce šablony. Po dokončení jedné šířky a aplikaci vzoru pokračujeme v linii dalšího pruhu. Pokud některé úseky vykazují nekompaktní povrch, zcelíme je jemnou maltou po mírném zavadnutí jejich povrchu. Pro ochranu minerálního povrchu proti povětrnosti a případně barevné řešení je potřeba překrýt povrch vhodným fasádním nátěrem, např. Cemix 2815 ELASTICKÝ NÁTĚR. Tento nátěr současně redukuje tvorbu mikrotrhlin na povrchu a tím zabrání pronikání vlhkosti do fasády. Výsledná fasáda získá dokonalou ochranu a bude opravdu mistrovsky provedená.

Před započetím práce věnujte pozornost pokynům pro ochranu zdraví a životního prostředí, které jsou uvedené na obalech výrobků nebo v bezpečnostních listech. Pečlivě si přečtěte všechny pokyny a řiďte se jimi. Postupujte podle zákona č.541/2020 Sb., o odpadech v platném znění.

Nejčastější vady a poruchy svrchní vrstvy ETICS

Při posuzování vad a poruch svrchních vrstev ETICS je asi největší výhoda skutečnost, že se dají pozorovat vizuálně. Samozřejmě se i dají přeměřit, zejména co se týče délek a rozsahu trhlin, výkvětů apod. a to běžným měřidlem. Tato výhoda je ale zároveň i nevýhodou, neboť může dojít při vizuální kontrole a diagnostice ke spokojenému konstatování příčiny vady, která se jeví jako vada ve výztužné vrstvě, ačkoliv skutečná příčina může být ukryta např. v použití nevhodných kotevních hmoždinek. Před hodnocením příčin vad a poruch svrchní vrstvy ETICS je tedy vždy nutné pamatovat na to, že vada nebo porucha v této vrstvě může být způsobena např. už na úrovni nevhodného lepení, kotvení, nerovinnosti původního podkladu apod. Nesmíme ani zapomínat na to, že některé problémy mohou být způsobeny i nedostatečnou údržbou.

Pinholes

Pod tímto zvláštním názvem se skrývají malé otvory o velikosti cca 1 mm, které se nacházejí v omítce. V malém množství nezpůsobují potíže, jejich větší množství je ale nežádoucí, protože snižuje životnost omítky. Nejčastější příčinou je špatné zapracování omítkové směsi nebo předčasná aplikace na nevyzrálý podklad.

tags: #omitka #na #polystyren #etic #informace

Oblíbené příspěvky: