Sádrové omítky: Klíč k dokonalým a zdravým interiérům

Po bourání, stavění, renovaci nebo instalaci nové elektroinstalace je často nutné nově omítnout zeď. Vnitřní omítky se od těch vnějších liší v mnoha ohledech. I když plní zejména estetickou funkci, není finální vzhled jediným kritériem výběru. Dokážou ochránit zdivo před mechanickým poškozením a starají se také o regulaci vlhkosti vzduchu. Při volbě omítky do interiéru byste se měli rozhodovat podle specifických parametrů.

Vlastnosti a funkce vnitřních omítek

U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled. Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur. Kromě vzhledu je důležitá i mechanická odolnost. Vhodně zvolená omítka ochrání zdivo před poškozením a také zvýší pevnost konstrukčních prvků. Různé typy interiérových omítek se liší i tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, prodyšností a odolností vůči vzniku plísní a hub.

Typy interiérových omítek

Na podkladové zdivo můžete nanášet několik vrstev různých stavebních hmot, které se liší tloušťkou, strukturou a mechanickými vlastnostmi.

• Jádrové (hrubé) omítky: Zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů.
• Štuky a stěrky: Pro zlepšení vzhledu se na hrubou omítku doporučuje nanést štuk, případně stěrku. K dispozici jsou i v pastovité konzistenci (např. oblíbený Keraštuk s obsahem kaolinu), a tak je jejich aplikace jednoduchá a bezprašná. Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm). Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin. Štuky jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí.
• Vápenocementové omítky: Tyto omítky jsou cenově dostupné a díky příměsi cementu si poradí s vyšší vlhkostí. Proto se používají i pro realizaci omítek v kuchyních a koupelnách. Mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti.
• Vápenné omítky: V interiérech se nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé, a proto se nehodí do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí.
• Hliněné omítky: Představují návrat k tradičním postupům. Díky šetrnosti k přírodě a zdravotní nezávadnosti jsou stále žádanější, a to zejména u dřevostaveb. Připravují se ze směsi písku a jílu. Mohou být vyhlazené, strukturované, či reliéfní. Použít je můžete na téměř jakýkoli podklad.

Sádrové omítky: Estetika a regulace mikroklimatu

Hlavním konkurentem vápenných štuků jsou sádrové omítky, které z estetického hlediska patří k nejdokonalejším. Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše. Sádrové omítky rychle schnou a vynikají prodyšností. Protože dokážou vstřebat vzdušnou vlhkost a poté ji do místnosti znovu uvolnit, přirozeně regulují mikroklima v místnosti. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi.

V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět. Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Pro uchování tepelněizolačních vlastností pórobetonových tvárnic je vhodné použít sádrovou omítku.

Čtěte také: vlastnosti a aplikace sádrové omítky 25 kg

V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem či betonovými panely, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky. Navíc hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami. Pokud architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Stejně tak je ale možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek. Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo.

Sádrové omítky mají však i řadu nevýhod - jsou měkké a snadněji se mechanicky poškodí (když ale budete mít po ruce sádru, snadno je opravíte).

Doporučené sádrové omítky a jejich použití

Konkrétní typ vnitřních omítek volte zejména podle požadavku na finální vzhled, náročnost aplikace, typ podkladu a odolnost vůči vysoké vlhkosti. Na zrnitých omítkách se kdejaká nerovnost či nedokonalé vyrovnání ztratí, sádrová stěrka vám ale žádnou chybu neodpustí. Plánujete-li realizaci svépomocí, při výběru materiálu tak zohledněte i míru svých zkušeností s omítáním. U vnitřních omítek byste měli klást důraz na zdravotní nezávadnost, vysokou estetiku a rovinnost povrchu.

Příklady sádrových omítek a jejich ceny

* Všechny ceny vč. DPH a bez nákladů na přepravu.

Sádrová omítka Rimat 100 DLP pro pórobeton

Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Ytong) je Rimat 100 DLP ideální. Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu. Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše! To vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm.

Čtěte také: správná aplikace sádrové omítky

Příprava podkladu a aplikace

Nutnost penetrace stěn či stropů a zhodnocení podkladu provádíme dle skutečné situace na stavbě. Extrémně savé podklady (a při tloušťce omítky do 4 mm) se opatří Základním penetračním nátěrem Rigips. Pro tloušťky omítky nad 4 mm není třeba podklad penetrovat (např. Ytong). Sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky) opatříme kontaktním nátěrem pro zvýšení přídržnosti omítky k podkladu.

Pro přípravu směsi Rimatu se do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasype směs. Po úplném pohlcení vodou se směs nechá 3-5 minut nasáknout a následně se dokonale rozmíchá. Sádrové omítky Rimat se aplikují ručně natahováním pomocí nerezového hladítka nebo strojně. Při aplikační tloušťce nad 5 mm je vhodné plochu srovnat pomocí hliníkové „h“ latě. Při nanášení větších tloušťek se provede srovnání plochy tažením latě do kříže.

Čtěte také: Srovnání maltových a sádrových omítek

tags: #omitniky #sadrova #omitka

Oblíbené příspěvky:

• Betonová stěrka do kuchyně: Průvodce
• Vše o dřevěných a sádrokartonových podhledech
• Průvodce betonových skruží pro Frýdek-Místek
• Jak vybrat čedičovou izolaci
• Průvodce autorizovanými inženýry v Plzni