PergolyKdyž na Šumavě sněžilo, bývalo sněhu až na střechy: Historie sněhových zim
V nejvyšších polohách Šumavy, Krkonoš a Jeseníků napadly v uplynulých hodinách desítky centimetrů sněhu. Na síti X o tom dnes informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Naposledy se to v tomto období stalo před 16 lety. Nejvíce sněhu leželo dnes ráno na šumavském Velkém Javoru, kde naměřili 48 centimetrů. Na Labské boudě to bylo 42 centimetrů, Plechý hlásil 35 centimetrů a například Praděd v Jeseníkách 22 centimetrů. Meteorologové upozornili na to, že nesněžilo jen na hřebenech, ale sníh přechodně napadl i v nižších polohách hor.
Sníh na tuzemských horách touto dobou nebývá často k vidění. „Minimálně 20 cm leží v říjnu někde na horách v ČR v průměru jednou za tři roky. Avšak aby sníh ležel zároveň na Šumavě, v Krkonoších i v Jeseníkách, tak to se nám již hledá v archivu hůře. Naposledy k tomu došlo v roce 2009,“ uvedl ČHMÚ.
Historické sněhové rekordy a jejich dopady
V říjnu před 16 lety ale bylo na horách mnohem více sněhu než dnes. Na Lysé hoře v Beskydech byl dokonce více než metr sněhu, konkrétně 103 centimetrů, což je zatím říjnový rekord. Luční bouda měla 87 centimetrů sněhu a přes půl metru ho bylo také na hřebeni Jeseníků a Krušných hor. „Navíc tenkrát ležel sníh často již od středních poloh, hodně sněhu napadlo na Liberecku a Jablonecku a třeba i na Českomoravské vrchovině leželo 15 až 30 cm a sníh padal i ve vyšších polohách Prahy,“ podotkli meteorologové.
Současná sněhová pokrývka ale na horách ještě nevydrží. Už dnes se začne oteplovat, mrznout v dalších dnech nebude ani v noci.
Srovnání sněhových srážek na vybraných českých horách
| Lokalita | Sníh v uplynulých hodinách (cm) | Sníh před 16 lety (cm) |
|---|---|---|
| Velký Javor (Šumava) | 48 | N/A |
| Labská bouda (Krkonoše) | 42 | 87 (Luční bouda) |
| Plechý (Šumava) | 35 | N/A |
| Praděd (Jeseníky) | 22 | Přes půl metru |
| Lysá hora (Beskydy) | N/A | 103 |
Život na Šumavě v zimě
Sněhové kalamity nebývaly na Šumavě vzácností. Jeho vrstva dosahuje normálně mocnosti 60 až 100 cm. V arktických nebo na sníh bohatých zimách může pak v polohách nad 1000 metrů napadnout přes 200 centimetrů sněhu a také doba trvání sněhové pokrývky je tu delší než 200 dní, od října přes 20. květen. V nelehkých podmínkách zde celoročně žili hlavně dřevaři a skláři, ale i pastevci. Zvlášť kruté tu bývaly právě zimy.
Čtěte také: Průvodce opravou řetězu pily, který nedrží
Barvité svědectví o tom vydává v řadě svých próz Karel Klostermann, když například popisuje, jak sníh zcela zasypával dřevařská obydlí, v nichž na několik dní jejich obyvatele uvěznil. Nezbytností pak bylo prorážet ve vrstvě sněhu nad komínem průchod pro kouř, aby se dalo topit a tak přežít. V těchto souvislostech si můžeme dobře představit situaci, že někdo na takové vzdálené samotě v zimě zemřel. Podobně v zimě bývaly v horských samotách i malých osadách problémy s udělením křtu novorozencům. Rychtář Jan Adam Zettl ze Stodůlek, kde neměli faráře ani kostel, ve zprávě z roku 1792 uvádí, že v místě během zimy zemřelo několik dětí bez svátosti křtu.
Tragické příběhy ze šumavských zim
S pohnutím si pročítáme povídku Karla Klostermanna Bílý samum o tragédii dvaceti šesti dětí, které údajně při cestě ze školy v Knížecích Pláních domů do Pasek zastihla sněhová bouře a ony zmrzly. Podobný případ zmrznutí dítěte na cestě do školy se stal u Záblatí v roce 1929. Jak uvádí farní kronika Kašperských Hor, byla zima tohoto roku zvlášť krutá. „Teploty v únoru klesaly až k - 30° C. Výpadky v dopravě způsobily citelný nedostatek paliva, zejména uhlí. Hrozné byly škody na ovocných stromech, mnoho jich pomrzlo, většinu však ohlodali zajíci. V lesních revírech města bylo nalezeno vzdor dostatečnému krmení 36 mrtvých srnců. Zima se drala i do stájí a tak mnohá koza byla ráno nalezena mrtvá, umrzlá. V oblasti Kašperských Hor a Hartmanic napadlo do té doby nevídané množství sněhu. Přívaly sněhu mnohá sídla na dlouhou dobu zcela izolovaly. Když se k tomu přidaly nemoci a dokonce epidemie, bylo neštěstí dokonalé.
„Do některých těchto dědin, ohromnými spoustami sněhu odloučených od celého světa, po celou zimu se nikdo nedostal a ven z nich také nikdo nemohl. Teprve v dubnu proskočily příšerné, ale poněkud mlhavé zvěsti o strašném úmrtí v těchto končinách. Politický úřad tam vyslal komisi, při níž byl ovšem i můj otec jakožto lékař. Přes to, že nadešel již duben, bylo třeba sehnat sta lidí, než se podařilo prodrati se ohromnými závějemi… Co shledáno v některých dědinách, přesahovalo všechny hrůzy. Příbytky zaváty sněhem až přes střechy, takže nutno bylo prokopávat opravdové tunely od stavení ke stavení. Nebylo domu, aby v něm neleželo několik mrtvol s těmito začasté na jednom lůžku nemocní, přesto, že mrtvoly byly již obyčejně v rozkladu. V některých vesnicích vymřela dobrá polovice všeho obyvatelstva a ve stájích ležely mrtvoly dobytka, pohynuvšího hlady, poněvadž nebylo lidí, kteří by jej pokrmili. Ničivě řádily na Šumavě sněhové bouře.
Pozitivní role sněhu a hospodářství
Přes tyto smutné skutečnosti hrál sníh na Šumavě také pozitivní roli. Říkalo se tu, že ve sněhu jsou ukryty peníze. Dokonce sám spisovatel Klostermann tvrdil: „Zima bez dostatku sněhu jest největší kalamitou, ba opravdovým neštěstím pro dělný lid na Šumavě.“ Sníh totiž umožňoval přibližování dřeva z málo přístupných horských poloh tenkrát rozšířeným sáňkováním. Nebývalým ruchem ožívala v zimě také středověká Zlatá stezka.
Šumava: Od Kvildy k pramenům Vltavy
Když se venku stmívá, Šumava je zahalena do bílého hávu, k zemi padají velké sněhové vločky nebo dokonce řádí vánice, je ve vytopené světnici u velkých kachlových kamen nebo pece velmi příjemně. Mrzlo, až praštělo.
Čtěte také: pravda o hmotnosti cihly
Kdybyste při výletu na Šumavu hledali tenhle čertovský pramen, musíte se vydat z Kvildy údolím Teplé Vltavy. Vltava pramení uprostřed přírodní rezervace, v oblasti slatin a rašelinišť, v dříve nepřístupné hraniční zóně. Jen praví znalci budou vědět, že tato studánka, vybudovaná na počátku 20. století Klubem českých turistů, není pravým pramenem, ale že Vltava pramení mnohem výš, ve slatích na Černé hoře. Zima, která v této horské poloze panuje až po pět měsíců, čaruje kouzlem krajiny ponořené v hlubokém sněhu.
Zdejší kvildská krajina dostala své jméno podle původního názvu pole, německy Gefilde - už ve 14. století. Víme o tom z královského listu Jana Lucemburského, vydaného 23. května 1345. Král synům píseckého správce panství Ondřeje potvrzuje práva na les Kvildu i s užitky kovů, budou-li nalezeny. Jednadvacet let po svém otci vytyčil Karel IV. takzvanou Horní Zlatou stezku z Pasova do Kašperských Hor a v královském glejtu stvrzuje, že tato obchodní cesta povede územím Kvild. Právě obchod, ponejvíce se solí, které byl v českých zemích nedostatek, byl jedním z pilířů pozdější prosperity obce, která se začala rychle rozvíjet od počátku 15. století.
Postupně přišlo na řadu dřevařství. V 18. století vzniká na Kvildě pila a po domácku se vyrábí dřevěný drát a hračky. Další rozvoj přineslo sklářství. Nejznámější byla Hraběcí sklářská huť a také sklárna U pivního hrnce ve Františkově. Ta vyráběla tabulové, duté a malované sklo a své jméno dostala podle skály připomínající obrovský sud piva. Snaha zužitkovat méně kvalitní tabulové sklo přinesla rozvoj podmaleb na skle, které se z Kvildy vozily do celé monarchie. V hamrech poháněných vodou z Černého potoka (tak se říká Teplé Vltavě od pramene až po Borová Lada) kovali hamerníci kosy, srpy, nože, sekery a pily.
Na konci 19. století píše o Kvildě E. Krásnohorská: Obklopeny svěžími,vlhavými lukami, šeří se dvě řady starobných, dřevěných domků s přečnívajícími střechami, v jichž stínu všude nějaký obrázek práce, průmyslu neb rodinného žití, všude viděti ruch přičinlivých ruk a slyšeti bodrý hovor při jednotvárném hluku kladiva, brusu, hoblíku a píly. Mocná byla příroda na našich Kvildách, utvářena svými vrchovištními rašeliništi, obrovským mořem svých lesů, kvetoucím bohatstvím svých luk a divokou romantikou svých vodních toků. Dnes ta luka zežloutla a zhnědla, dna potoků zaneslo bahno a ryby už v nich sotva uvidět.
Čtěte také: Hydroizolace zdiva zevnitř
tags: #kdyz #na #sumave #snezilo #byvalo #snehu
