Ostrovský klášter u Davle: Historie, archeologie a keramické dlaždice

Jen kousek před soutokem Vltavy a Sázavy se nachází nenápadný, ale historicky významný ostrov u Davle. Na jeho jižní straně se ukrývají pozůstatky jednoho z nejstarších klášterů u nás - benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele. Klášter Stětí svatého Jana Křtitele na Ostrově (Sancti Johannis Baptistae in Insula) u Davle patří mezi nejstarší české mužské kláštery. Ostrovský klášter, známý jako Ostrovský klášter, založený roku 999 knížetem Boleslavem II. na soutoku Vltavy a Sázavy u Davle, patřil mezi nejstarší řeholní stavby v Čechách. Šlo o druhý nejstarší mužský klášter u nás, který obydleli benediktíni z bavorského kláštera Niederalteich. Klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle je třetím nejstarším v Čechách.

V poslední době se však objevují zmatečné informace týkající se ostrova u Davle. Ostrov na Vltavě v katastru městyse před soutokem se Sázavou není a nikdy nebyl ostrovem svatého Kiliána! Jde o Ostrov u Davle, nebo prostě Ostrov. Svatému Kiliánovi je zasvěcen kostel stojící na levém břehu řeky. Ani poutě, které se na Ostrově konají od počátku 90. let minulého století, nejsou svatokiliánské, jak se chybně uvádí. Jsou totiž vztaženy ke svátku svatého Jana Křtitele, stejně jako bývalý klášter, který zde stál. Ostrov svatého Kiliána (to je sice užívaný, ale sporný název), též Ostrov u Davle, nebo jenom Ostrov, je velký říční ostrov na Vltavě těsně před soutokem se Sázavou. Dnes má rozlohu 3 hektary a je zarostlý stromy a křovím.

Založení a raná historie kláštera

K založení Ostrovského kláštera se nedochovaly originální listiny. Historici mají k dispozici pouze falzum z počátku 14. století. Toto podvržené privilegium Přemysla Otakara I. se má vztahovat k 17. lednu 1205. Díky této historické listině víme, že o založení ostrovského kláštera se jednalo ještě za života Boleslava II. Zřejmě ho založil Boleslav II. někdy po roce 990 v předtuše blízké smrti (zemřel 999). Založení Ostrovského kláštera bylo nejspíš výsledkem mocenských tlaků, ve kterých se v hrubých obrysech formovala Evropa, kterou známe dnes. Klášter zřejmě založil opravdu Boleslav II., když zjistil, že jeho otec Boleslav I. Pozval tedy benediktiny z bavorského kláštera Niederaltaich, kteří tehdy propagovali respekt církevních struktur ke světským panovníkům.

Opatem se stal Lantbert (Lambert), mnich z mateřského bavorského kláštera v Niederaltaichu. Lambert byl žákem tamního opata a pozdějšího hildesheimského biskupa svatého Gotharda. Ne náhodou byl vybrán člen právě tohoto kláštera. Konvent v Niederaltaichu podporoval Gorzskou reformu, která kromě podobností s reformou clunyjskou zdůrazňovala respekt vůči panovnické moci. Opat Gothard, později svatořečený, byl totiž nejen církevním činovníkem, ale také diplomatem. Zřejmě se přátelil s přemyslovskými bratry Oldřichem a Jaromírem, kteří v roce 1001 utekli z Čech před krutým Boleslavem Ryšavým. Snad se stal i kmotrem knížete Břetislava, Oldřichova syna.

Ostrovský klášter založený roku 999 knížetem Boleslavem II. se postupně stal významnou duchovní i hospodářskou institucí. Za Přemyslovců byl klášter významným ohniskem vzdělanosti, písemnictví i politiky. Po dlouhou dobu byl hospodářským a kulturním centrem, které řídilo dění v širokém okolí, např. ovlivňovalo osídlování, tj. zakládání nových vsí. Benediktinům zase vyhovovala odlehlost uprostřed pustiny, protože po celý středověk si zakládali na modlitbách a tvrdé práci co nejdál od lidí.

Čtěte také: Význam betonárny Rohanský ostrov pro Prahu

Stavební podoba a osudy kláštera

Co se týče stavební podoby kláštera, původně byl zřejmě dřevený. Ostrovský klášter byl vždy chudý a chudým zůstal až do svého konce. Až do roku 1137 byly budovy pouze dřevěné, snad románský chrám byl částečně zděný. Teprve po velkém požáru byl postaven z kamene a cihel. S přestavbou do kamene se započalo až po velkém požáru roku 1137. Dominantu klášterního komplexu tvořila románská trojlodní bazilika sv. Jana Křtitele ze 12. století, zdobená třemi apsidami. Vznikla románská bazilika se třemi apsidami v jedné rovině, později bylo k východnímu závěru přistavěno trojlodí a do roku 1225 dvojvěžové průčelí.

Klášter neušel plenění Braniborů, které nastalo v českých zemích po smrti krále Přemysla Otakara II. roku 1278. Roky 1278 ho dobyli a vyplenili Braniboři při okupaci celých Čech. Další drancování zažil klášter roku 1381. Roku 1403 vyhořel, byl obnoven a už roku 1420 ho znovu vydrancovali a vypálili husité. Roku 1420 byl však klášter vypálen husity a již nikdy nebyl obnoven. Zbylí mniši uprchli do Svatého Jana pod Skalou, kde byl v té době už fungující benediktinský klášter. Klášter na Ostrově byl zrušen roku 1517. Budovy zničila povodeň roku 1529. Dílo zkázy dokonala velká voda roku 1799. Tehdy řeky nejprve promrzly až na dno, poté se vytvořily obrovské ledové bariéry, a nakonec kry smetly vše, co bylo na řekách i na březích.

Ekonomické zázemí a písemnictví

K ekonomickému zázemí kláštera patřila významná keramická dílna, která byla v provozu už před rokem 1130. Vyráběla podlahové dlaždice s reliéfy, obkladové keramické desky, nádobí či střešní krytinu. Dílna Ostrovského kláštera vyráběla reliéfně zdobené podlahové dlaždice z pálené hlíny. Na místě byla důležitá keramická dílna, jejímž specifickým výrobním artiklem byly ornamentální šestiboké dlaždice, které jsou známy z výzkumů dalších významných církevních staveb v Praze, Starém Plzenci, ale i Olomouci.

Klášter na Ostrově u Davle se významně živil nejen díky vsím a osadám, které mu patřily, ale také díky vlastní výrobě. Keramická dílna vyráběla dlaždice a skriptorium opisovalo významné knihy. Především se jedná o latinský rukopis Řehořových dialogů (Gregorii Quattuor libri dialogorum) z přelomu 11. a 12. století s českými a staroslovanskými meziřádkovými glosami. Glosy psal zřejmě mnich sázavského kláštera, který v roce 1097 po vyhnání slovanských mnichů ze Sázavy našel útočiště na Ostrově. Dalším dochovaným dílem je rukopis žaltáře Codex Ostroviensis 1174. Vročení nemusí být úplně přesné, určitě ale byl napsán před rokem 1204, protože kalendárium obsahuje jména světců a dodatečně sem byl po své kanonizaci roku 1204 dopsán svatý Prokop. O tom, že byl nepochybně užíván ostrovským klášterem, svědčí přípisy nekrologického charakteru.

Archeologické výzkumy a moderní prezentace

Archeologové prozkoumali klášter mezi dvěma světovými válkami, v roce 1962 a naposledy v letech 1975 - 1982. První archeologické akce zde probíhaly od konce 19. století, nejvýznamější byl však výzkum Národního muzea vedený Karlem Guthem ve 30. letech 20. století, který vyvolala stavba Vranské přehrady a hrozba zaplavení této oblasti. Bylo odvezeno na 1500 předmětů, zejména architektonických článků, které jsou uloženy ve sbírce Lapidária Národního muzea. V 50. a 60. letech 20. století zde probíhal jeden z klíčových výzkumů české archeologie středověku pod vedením Miroslava Richtera.

Čtěte také: analýza děl Sigríður Hagalín Björnsdóttir

Ač klášter fyzicky zanikl už v 15. století, díky českým vědcům si jej můžete prohlédnout v původní podobě. Moderní 3D model umožňuje virtuální prohlídku celého areálu, a to v různých ročních obdobích i s nahlédnutím do interiéru. Vizualizace je součástí expozice Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Archeologická expozice Ora et labora (Modli se a pracuj) je věnovaná benediktinskému klášteru Sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle založenému v roce 999 a zaniklému středověkému osídlení na Hradišťku u Davle. Návštěvníci si mohou prohlédnout 3D vizualizaci kláštera v jednotlivých vývojových etapách. Projekce ukazuje také středověký vzhled zaniklého města nad soutokem Vltavy a Sázavy v místě dnes zvaném Sekanka. V expozici návštěvníci spatří například rekonstrukci klášterního skriptoria, interiér středověkého venkovského domu nebo model sídliště na Sekance v období 13. století.

Městečko Sekanka

Nad klášterem bylo ve druhé polovině 13. století budováno rozsáhlé městečko. Tím však byli s největší pravděpodobností ostrovští benediktíni. Lokalita je dnes známa pod místním jménem Sekanka, které se vztahovalo dříve jen k úvozovým cestám vysekaným ve skále. O městském charakteru sídliště vypovídá jednak specifická parcelace a její zástavba, doklady dálkových kontaktů a směny, ale především přítomnost kamenného opevnění. Městečko existovalo pouze krátce, postihla ho totiž stejná katastrofa jako ostrovský klášter, a to braniborské rabování. Podle množství nálezů obyvatelé Sekanku opustili asi při náhlém přepadení.

Opevnění bylo především na jižní straně, protože z ostatních stran je místo chráněno strmými skalnatými srázy a řekami. Ostrožnu přepažují dvě linie sestávající z vnějšího valu, mohutného příkopu o šířce cca 10 metrů a vnitřního valu. Na místě vnitřního valu byla ve 3. čtvrtině 13. století budována dva metry vysoká kamenná hradba spojovaná maltou, byla však dokončena jen z necelých dvou třetin. Přístup vedl podél východní hrany a chránila ho blíže neurčená stavba v linii vnitřní fortifikace. Centrem městečka bylo prostranství lichoběžníkového tvaru o výměře zhruba jednoho hektaru, které bylo obklopeno asi 60 stavbami, z nichž 40 se podařilo archeologicky zachytit.

Dostupnost a naučné stezky

Ostrov zůstává dodnes trochu tajemný - dostanete se na něj pouze lodí nebo člunem. Ostrov není dostupný pěšky, nevede na něj žádný most či lávka, a ani veřejná lodní doprava. Je přístupný jen vlastní lodí, na člunu, nebo na něj můžeme doplavat. Přesto jej můžete obdivovat i z dálky, z pravého břehu Vltavy ze svahu u bývalého klášterního městečka Sekanka. Dohlédnete na něj i od kostela sv. Kiliána. Naučná stezka ze Sekanky na Ostrov a ke kostelu sv. Kiliána v Davli má 10 informačních panelů, které seznámí návštěvníka s výsledky archeologických průzkumů a s virtuálními obrazy středověkých staveb.

1. dubna 2017 byla slavnostně zahájena nová naučná stezka o 10 zastaveních vedoucí ze zaniklého středověkého městečka Sekanky u Hradišťka na klášter na Ostrově u Davle a ke kostelu sv. Kiliána. Vydáte-li se po naučné stezce Sekanka, seznámíte se nejen s historií ostrova, ale i s archeologickým průzkumem sídliště u Hradištka. Naučnou stezku připravilo Regionální muzeum v Jílovém u Prahy v rámci projektu Ora et labora. Název projektu vychází z motta řádu sv. Benedikta (tj. modli se a pracuj), nejstaršího mnišského řádu západního křesťanství.

Čtěte také: Dlažba v kuchyni kolem ostrůvku

Tabulka: Přehled klíčových událostí Ostrovského kláštera

Tip pro vás: Nyní si na vltavském břehu můžete posedět v bistru Dobroty s příběhem nebo si odsud odvézt chutný suvenýr. Cestou do Jílového si můžete prohlédnout okolní krajinu z vrcholku rozhledny Pepř.

tags: #ostrov #klaster #dlazdice #informace

Oblíbené příspěvky:

• Recenze: Primalex Inspiro Ocelová šeď
• Únik tepla střechou: příčiny a řešení
• Typy a výroba vlnité lepenky
• Použití PVC tyček a desek
• Vše o soklu v ploše stěny