Hospodaření s dešťovou vodou ze střech panelových domů: Výzvy a řešení

Hospodaření s dešťovou vodou, zejména ze střech panelových domů, představuje v České republice stále aktuálnější téma. Nejedná se pouze o prevenci škod způsobených přebytečnou vodou, ale také o efektivní využití cenného zdroje. Panelové domy, s jejich často plochými střechami a vnitřními svody, přinášejí specifické výzvy, ale zároveň i velký potenciál pro inovativní řešení.

Technická řešení odvodnění střech panelových domů

Životnost a funkčnost střešního pláště nezávisí pouze na zvoleném hydroizolačním systému a provedení detailů, ale také na způsobu a rychlosti odvodnění plochy střechy. Vodu ze střech je možné svést dvěma způsoby: buď vně budovy svodem po fasádě, nebo vnitřně do vpusti a svodného potrubí. Obě varianty jsou možné, záleží vždy na konkrétním typu střechy.

Vnitřní odvodnění

S vnitřním odvodněním se nejčastěji setkáváme u plochých střech. Aby byla voda schopna co nejrychleji odtéct směrem ke vtokům, je nutné dodržet požadavky na minimální spád střešní roviny. Technicky je možno akceptovat i nulové spády, neboť ČSN 73 1901-1:2020 neuvádí požadavek na minimální spád. Prakticky je však lépe provádět střešní pláště tak, aby se netvořily kaluže. Střešní vpusti se dimenzují na dešťový odtok, podle něhož se stanoví počet vpustí, které jsou potřeba k odvodnění dané plochy, případně se navrhne bezpečnostní odvodnění. Proto ČSN 1253-1 předepisuje minimální průtok střešní vpustí, který musí každý výrobce splnit laboratorním měřením.

Vnější odvodnění

Vnější odvodnění je zpravidla aplikováno do podokapních, nástřešních, římsových nebo zaatikových žlabů půlkruhových nebo hranatých tvarů a následně do svodu. Nejčastěji je tento typ odvodnění tvořen klempířskými prvky, například titanzinkem, hliníkem, lakovaným plechem a podobně. Vnější žlaby se doporučuje navrhovat dle ČSN EN 12056-3, kde je uveden přesný postup pro jednotlivé typy žlabů. Návrh žlabu se odvíjí od geometrie spádování střechy, způsobu odvodnění, polohy žlabu a jeho sklonu, počtu rohů a koutů. Postupy v normě jsou ale poněkud zdlouhavé a v praxi méně využívané. Pro zjednodušení návrhu svodu lze použít tabulku nebo nomogram vycházející z DIN 18 460 a DIN 1986. V místech, kde hrozí mechanické poškození svodného potrubí, musí být svod řešen z odolného materiálu.

Výměna svodů a izolace proti kondenzaci

V panelových domech se často setkáváme s problémy spojenými s odvodněním střechy. Například, v jednom panelovém domě se při silném dešti objevuje voda ve sklepních prostorech. Technik po prohlídce potrubí, které svádí vodu ze střechy středem domu, kamerou zjistil, že potrubí není nikde ucpané. Problém pravděpodobně spočívá v napojení plastového svislého potrubí na litinové dole ve sklepě. Technik doporučil výměnu celého systému od střechy až po sklep, a to z důvodu, že by se brzy mohly nastat problémy se zbytkem potrubí, kdyby se vyměnil jen litinový spodek. Výměna celého potrubí od střechy se jeví jako vhodné řešení pro prevenci dalších problémů.

Čtěte také: Rekonstrukce paneláku s dřevěnými prvky

Dalším běžným problémem je kondenzace vody na povrchu svodného potrubí, které prochází interiérem bytů. To se týká například bytu ve 4. patře osmipatrového paneláku, kde roura dešťového svodu vede skrz byty mimo klasickou šachtu. Když rourou teče voda při dešti nebo tání, na povrchu roury kondenzuje voda. Ačkoliv se zatím nikde v okolí netvoří plíseň a vlhkost rychle uschne, je žádoucí tomuto jevu zabránit, zejména pokud se plánuje umístění vestavěné skříně do výklenku s rourou, kde by kondenzace mohla vést k tvorbě plísní.

Možnosti izolace proti kondenzaci:

• Izolační návleky z pěnového PE (např. Mirelon): Tyto návleky, určené především pro rozvody vody a topení, jsou dostupné i pro větší průměry a mohou pomoci proti kondenzaci vody. Materiál je možné zakoupit i ve formě pásů a na trubku navinout. Doporučuje se pořídit typy potažené odrazovou fólií.
• Způsob aplikace izolace: Je žádoucí co nejtěsněji trubku izolací obalit. Izolace by měla být k povrchu trubky přilepena, nebo alespoň navinuta a spoje utěsněny samolepící páskou.
• Těsnění přechodů: Přechody izolace k podlaze a stropu je vhodné tmelit nebo přilepit montážní pěnou, případně obalovat páskou.
• Oblast úchytu trubky: V okolí úchytu trubky je potřeba postupovat s maximální pečlivostí, aby byla zajištěna kontinuální izolace.

Využití dešťové vody: Příklady dobré praxe

Množství vody, které odtéká do kanalizace ze střech panelových domů a dalších objektů, je značné. Městské části se však snaží s dešťovou vodou hospodařit efektivněji.

Praha 12

Městská část Praha 12 se dlouhodobě věnuje hospodaření s dešťovou vodou. Na základě strategie, jak s dešťovou vodou správně hospodařit, byly realizovány nádrže na objektech městské části. Největší je akumulační nádrž o kapacitě 40 m³, do které stéká voda ze střechy nové radnice. Ve spolupráci s Pražskou energetickou společností byla u jedné z jejich staveb umístěna nádrž, kterou využívají občané sídliště pro zalévání komunitní zahrady.

Velký potenciál pro záchyt dešťové vody mají i panelové domy a občanská vybavenost, například garáže či obchodní centra. V současnosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřují možnost realizace tohoto opatření na jedenáctipatrovém panelovém domě a na přilehlých garážích. U paneláků, vzhledem k jejich výšce, nemohly být okapy vedeny po fasádě, ale stejný problém mají bohužel i nižší budovy jako garáže. U nově vybudovaných náměstí a parkovišť je již dlažba propustná a voda se zasakuje do retenčních nádrží. Příkladem je Sofijské náměstí a parkoviště u radnice.

Na rozdíl od bytových domů musí například školy za odvod dešťové vody platit. Poplatek se počítá z plochy střechy a z obvyklého deště. Pro školu o několika souběžných třídách je částka za rok kolem 130 - 150 000 Kč, za školku 50 000 Kč. Tyto peníze tak tečou doslova přímo do kanálu, a navíc na čističce odpadních vod dělá při přívalovém dešti nadbytečná dešťová voda problémy.

Čtěte také: Článek o zásazích hasičů u požárů střech

O zacházení s dešťovou vodou se jedná i s investory, kteří v Praze 12 staví. Příkladem je rezidenční čtvrť na místě bývalého Modřanského cukrovaru společnosti Skanska Reality. Systém odvádění dešťové vody pro Modřanský cukrovar je navržen tak, aby se maximální množství dešťové vody mohlo vsáknout na místě, kam voda naprší. To je dosaženo systémem vodních kaskád a technickými řešeními, která umí zadržet vodu - například zelené střechy, povrchové vsaky, podzemní vsakovací objekty, retence a průlehy.

Nový Lískovec

V Novém Lískovci se před deseti lety začalo s budováním parku v kdysi nevzhledné čtvrti, která se začala budovat v polovině osmdesátých let. Dnes se v této čtvrti střídají návštěvy z různých koutů země, a jedním z důvodů je nově vybudované jezírko. "Původně nám ani tolik nešlo o zachycování vody, chtěli jsme budovaný park něčím oživit. Už ani nevím, koho tehdy napadlo, že když nemáme vodu z řeky ani z potoka, nachytáme si ji ze střech domů," říká starostka Jana Drápalová.

Způsob, jak vodu z plochých střech až do jezírka dovést, se našel snadno. Sídliště má oddělenou splaškovou a dešťovou kanalizaci. Z té druhé stačilo udělat odbočku, která za deště naplní vyhloubené koryto a vznikne potůček s vyústěním do nádrže. Velmi brzy pak v Novém Lískovci zjistili, že se jim nepovedlo pouze zkrášlit park, ale pomohli zadržet množství vody, která jinak bez využití odtékala kanalizací nebo se za silných dešťů valila po chodnících. Často stačilo málo. Asi na dvaceti místech sídliště si například lidé, tak jako leckde jinde, vyšlapali ve svazích stezky mimo asfaltové chodníky. Dnes už jsou z nich oficiální cesty a připomínají horské chodníčky z nedaleké Pálavy. Slouží i jako protierozní opatření. "Zasadili jsme do nich stupínky, schůdky z odolného a tvrdého akátového dřeva."

Čtěte také: Pravidla a tipy pro bezpečný přístup na střechu

tags: #panelak #voda #ze #strechy

Oblíbené příspěvky:

• spory o barvu fasády
• Design lišt Orac Decor
• Zjistěte vše o stěrkách a lepidlech na podlahy
• Jak vybrat jídelní židli z masivu?
• Průvodce penetrací OSB