Změny v požární bezpečnosti a kategorizaci staveb skupiny II

Hledáte pomoc s posouzením vaší stavby a jejím správným zařazením do příslušné kategorie? Dnešní téma týkající se požární ochrany (PO) navazuje na dříve vydaný článek CIVOP „novela zákona o požární ochraně“ a konkrétněji pojednává o novince v PO - tzv. kategorizaci staveb.

Vyhláška č. 460/2021 Sb. a kategorizace staveb

K této problematice již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Tato vyhláška nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 - 3. Požární ochrana tím doznala další velké změny, která se sice přímo netýká zaměstnavatelů a občanů, ale má vliv na požární bezpečnost a zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby (tzv. PBŘ).

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 39 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 415/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů, a dále dle prováděcího právního předpisu vyhlášky č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

Kategorizace stavby by měla být jedním z prvních kroků, pokud plánujete stavbu, rekonstrukci nebo změnu využití objektu. Pomůže vám lépe pochopit současný stav nemovitosti a připravit ji na všechny požadavky spojené s plánovanými úpravami. Často se kategorizace řeší i u starších objektů, kde chybí dokumentace, nebo pokud se chystáte budovu upravit pro nový účel.

Zařazení staveb do kategorií

• Stavba je zařazována do kategorie jako celek.
• Stavbou kategorie 0 se pro účely této vyhlášky rozumí rovněž udržovací práce nebo stavební úpravy, pokud jejich provedení negativně neovlivní požární bezpečnost stavby nebo nezasáhne trvalý ochranný prostor stálého úkrytu. Takovéto udržovací práce nebo stavební úpravy se bez ohledu na vlastní kategorii stavby, ve které se budou realizovat, posoudí z hlediska požadavků na projektovou dokumentaci nebo dokumentaci stavby jako stavba kategorie 0.
• Konkrétní výčet kategorií je uveden v § 6 - § 9 vyhl. č. 460/2021 Sb.
• Stavba se zařazuje do kategorie podle kritéria nebo charakteristiky vedoucí k zařazení do vyšší kategorie.
• U stavby s více nadzemními podlažími se při stanovení výšky stavby a počtu podlaží nepřihlíží k poslednímu nadzemnímu technologickému podlaží nebo půdnímu prostoru, pokud nejsou určeny pro pobyt osob, nenachází se zde pracovní prostor, na němž je pracovník pravidelně přítomen více než 2 hodiny za směnu, nebo neslouží ke skladování nebo ukládání hořlavých látek.
• Počet osob, pro které je stavba určena, se stanovuje podle navrhované kapacity stavby s přihlédnutím k maximální možné obsazenosti objektu.

Příklady kategorií staveb

Do kategorie 0 spadají např.: Vodní dílo, stožár, anténa, zeď, oplocení, samostatně stojící skleník, parkoviště s výjimkou budovy, mycí rampa, vodovodní, kanalizační a energetická přípojka a přípojka elektronických komunikací. Dále např. stavba pozemní komunikace, vyjma stavby pozemní komunikace podle § 6 odst. 1 písm. d) vyhlášky.

Čtěte také: jak správně vybrat a aplikovat novou fasádní barvu

Do kategorie I je zařazena např. většina menších staveb pro bydlení. Mezi stavby I. kategorie (s mírným požárním nebezpečím) nebo stavby II. kategorie (s vyšším požárním nebezpečím) patří většina menších staveb pro bydlení.

Kdo provádí kategorizaci a jak probíhá?

Ano, kategorizace staveb je povinná pro všechny typy staveb, které podléhají požárním předpisům. Dokonce i u starších budov může být potřeba jejich zařazení do příslušné kategorie, například při žádosti o změnu užívání nebo při pasportizaci objektu. Zařazení stavby do kategorie určuje odborník na požární bezpečnost, který vychází z platné legislativy, konkrétně z vyhlášky č. 460/2021 Sb.

Tento proces zahrnuje hodnocení parametrů, jako je výška stavby, zastavěná plocha, počet podlaží nebo přítomnost rizikových faktorů (například nebezpečné látky). Odborník posoudí všechny stavebně technické parametry a rizikové faktory spojené se stavbou, aby zajistil její správné zařazení. Proces kategorizace obvykle začíná konzultací s naším odborníkem na požární bezpečnost, který posoudí stavební dokumentaci a všechny relevantní parametry stavby.

Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) a jeho zpracování

Při stavbě nového objektu nebo přestavbě stávajícího je důležité vědět, k jakému účelu bude objekt sloužit - zda se jedná o administrativní, výrobní, prodejní, skladovací prostory apod. Tato informace je důležitá mimo jiné pro správné zajištění požární ochrany (PO), neboť budovy se projektují dle norem požární bezpečnosti staveb, které určují potřebnou požární odolnost použitých materiálů, dělení do požárních úseků, vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, stanovují délku a kapacitu únikových cest, odstupové vzdálenosti atd. Výše uvedené údaje nalezneme v Požárně bezpečnostním řešení stavby (PBŘ), dříve nazývané též Technická zpráva požární ochrany nebo Požární zpráva. Pro stavbu v kategorii I, II a III se zpracovává požárně bezpečnostní řešení.

PBŘ zpracovává fyzická osoba vzdělaná v požární ochraně, která navíc složila zkoušku a stala se autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“).

Čtěte také: Příčiny šednutí smrkového dřeva venku

Jak je vidět, PBŘ obsahuje spoustu důležitých informací z hlediska požární ochrany. Pokud máme nový objekt, zpracovatel do PBŘ uvede podmínky požární bezpečnosti vztahující se k danému provozu. Ovšem může se stát, že se časem provozovaná činnost změní. Pokud je podobná, zas tak o velkou změnu se nejedná - často se stává zejména u obchodních jednotek, že jeden nájemce střídá druhého (oděvy za oděvy, obuv, hračky apod.). Pokud ale dochází k větší změně - např. z administrativních budov se stává výroba, sklady apod., je tam změna významná a ta může ovlivnit požární bezpečnost objektu. A to zejména, pokud budeme z pohledu norem zvyšovat tzv. požární zatížení daného prostoru, ke kterému může dojít právě jen změnou činnosti. V konečném důsledku to pak znamená, že požární odolnosti stavebních konstrukcí nebude vyhovující, bude nutné zřídit nový požární úsek, bude potřeba přidat hasicí přístroje nebo změnit druh hasiva, přidat sprinklery, odvětrávání atd. atd.

Došlo-li k situaci, že požární odolnost stavebních konstrukcí bude nevyhovující, bude potřeba provést stavební úpravy, které mnohdy dosahují nemalých nákladů a firmy na tuto situaci nebývají připravené. Pokud se tedy chcete stěhovat do objektu, který byl původně určen k jinému účelu, projděte si veškerou dokumentaci ke stavbě a v případě potřeby zajistěte a nebo si nechte zpracovat aktuální PBŘ a případně zajistěte provedení úprav. Dále nezapomeňte na aktuální kolaudační souhlas - není možné provozovat výrobní činnost v objektu, který je zkolaudován jako administrativní budova!

Změny legislativy a dopady od 1. ledna 2026

Změny se týkají zejména toho, kdo může požárně bezpečnostní řešení zpracovávat a v jakém rozsahu má být předkládáno v návaznosti na stavební dokumentaci. Od 1. ledna 2026 je na základě ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), a přechodného ustanovení části druhé čl. III bod 6 zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 284/2021 Sb.“), ke zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle autorizačního zákona. Současně od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti vyhláška č. 467/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů, která především novelizuje § 41 vyhlášky o požární prevenci, který upravuje rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení. Nově tak bude reflektován obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení s ohledem na druh dokumentace dle stavebního zákona.

Od 1. ledna 2026 autorizované osoby v oboru pozemní stavby již nebudou moci samy u svých projektů zpracovat požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). Konkrétně to platí pro stavby kategorie I a II podle zákona o požární ochraně. Nově budou muset inženýři s autorizací v oboru pozemní stavby (IP00), požádat o zpracování požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) své kolegy s autorizací požární bezpečnost staveb (IH00). Těch je však jen asi 550.

Dne 31. prosince 2025 končí možnost pro autorizované osoby mimo obor požární bezpečnost staveb zpracovat PBŘ pro jimi projektované stavby spadající do I. a II. kategorie. Od 1. ledna 2026 nemohou oborově nepříslušné autorizované osoby vypracovat PBŘ pro jimi projektované stavby. Od tohoto data se všichni projektanti, kteří budou muset ke své projektové dokumentaci přikládat i PBŘ, budou muset obracet na své kolegy s autorizací požární bezpečnost staveb (IH00) a požádat je o zapojení do projektu. Pravdou zůstává, že se v řadě případů naši projektanti pozemních staveb potřebné pomoci svých kolegů nedočkají včas.

Čtěte také: Co přináší nový stavební zákon?

Přechodná ustanovení

Část druhá čl. III bod 6 zákona č. 284/2021 Sb. stanovuje, že „Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostních řešení stavby kategorie I a II.“ Vzhledem k tomu, že zákon č. 284/2021 Sb. nabyl účinnosti 1. ledna 2024, je na základě výše uvedeného přechodného ustanovení ke zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby kategorie I a II oprávněn autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru požární bezpečnost staveb a na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona i autorizovaný inženýr v rozsahu oboru podle § 5 autorizačního zákona.

V praxi však mohou nastat situace, kdy žádost o závazné stanovisko bude podána po 1. lednu 2026, nicméně požárně bezpečnostní řešení bude zpracováno autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona v rozsahu oboru podle § 5 autorizačního zákona, tedy nebude se jednat o autorizovaného inženýra nebo autorizovaného technika v oboru požární bezpečnost staveb.

Vzhledem ke znění čl. III bod 6 zákona č. 284/2021 Sb. a skutečnosti, že na základě § 31 odst. 4 zákona o požární ochraně jsou podklady a dokumentace podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně předkládány elektronicky, bude se v případě, že je požárně bezpečnostní řešení opatřeno v souladu s § 13 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona elektronickým autorizačním razítkem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem do 31. prosince 2025 autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona jednat o požárně bezpečnostní řešení splňující veškeré náležitosti a nebude se jednat o vadu podání.

Pokud však požárně bezpečnostní řešení bude opatřeno elektronickým autorizačním razítkem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem po 1. lednu 2026 autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona bude se jednat o vadu podání, neboť nebyly splněny požadavky ustanovení § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně a HZS kraje vyzve žadatele v souladu s § 177 odst. 2 stavebního zákona ve spojení s § 149 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), k odstranění vady podání.

Úprava rozsahu a obsahu PBŘ

Od 1. ledna 2026 dojde ke změně znění ustanovení § 41 vyhlášky o požární prevenci, které nově obsahuje podrobnosti rozsahu požárně bezpečnostního řešení s ohledem na druh dokumentace dle stavebního zákona. V souladu s přechodnými ustanoveními se požárně bezpečnostní řešení předložené v rámci řízení podle stavebního zákona nebo při podání žádosti o závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, a to včetně navazujících řízení nebo postupů podle stavebního zákona, přede dnem nabytí účinnosti novely vyhlášky o požární prevenci, tedy před 1. lednem 2026.

Pokud tedy bude HZS kraje požádán o vydání závazného stanoviska před 1. lednem 2026, posoudí náležitosti požárně bezpečnostního řešení dle vyhlášky o požární prevenci, ve znění účinném do 31. prosince 2025. To stejné platí i v případě, pokud stavebník podá žádost na stavební úřad do 31. prosince 2025, přičemž stavební úřad si v souladu s § 184 odst. 3 stavebního zákona vyžádá závazné stanovisko sám. Nakonec se požárně bezpečnostní řešení bude posuzovat podle vyhlášky o požární prevenci, ve znění účinném do 31. prosince 2025 i v případě postupu dle § 149 odst. 7 správního řádu - přezkoumání v rámci odvolacího řízení a § 149 odst. 8 správního řádu - přezkumné řízení.

Tabulka níže shrnuje pravidla pro posouzení PBŘ v závislosti na datu podání žádosti a zpracování:

Změna záměru před dokončením

Co se týče změny záměru před dokončením, tak jelikož absentují přechodná ustanovení, tak se v případě změny záměru před dokončením postupuje i v případě stavby povolené dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) podle stavebního zákona - § 224 stavebního zákona. V žádosti o povolení záměru před dokončením stavebník v souladu s § 224 odst. 4 stavebního zákona kromě obecných náležitostí podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, uvede popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn a připojí, mimo jiné, závazná stanoviska v rozsahu, v jakém se změna záměru dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem. Jiným právním předpisem je právě i zákon o požární ochraně a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů. Z výše uvedeného vyplývá, že se na řízení o povolení změně záměru před dokončením aplikují právní předpisy platné a účinné v době vedeného řízení, přičemž v souvislosti se změnou § 41 vyhlášky o požární prevenci záleží, kdy byla podána žádost, zda před 31. prosincem 2025 či po 1. lednu 2026. Pouze v případě, kdy bylo řízení o změně záměru před dokončením zahájeno do 30. června 2024, tak se postupuje podle zákona č. 183/2006 Sb.

ČSN 73 0834 - Změny staveb

Norma stanoví požadavky požární bezpečnosti na měněné objekty nebo jejich části v návaznosti na ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a přidružené normy. Požární bezpečnost staveb měněných objektů nebo jejich částí se dovoluje vždy řešit i s plným uplatněním požadavků ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a přidružených norem. Normu lze pro změny staveb použít opakovaně, pokud jsou splněny požadavky 3.2. Pro změny staveb památkově chráněných platí tato norma v rozsahu přílohy B.

Tato norma nahrazuje ČSN 73 0834 z června 1995. Norma neplatí pro konstrukce dodatečné tepelné izolace obvodových stěn, které jsou prováděny bez dalších stavebních úprav (řeší se podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo přidružených norem). Norma neplatí pro sklady a provozovny s hořlavými kapalinami, plyny apod. (např. ČSN 73 0804). Pro změny staveb bytových domů projektovaných podle typových podkladů (celostátních či krajských variant) schválených do konce roku 1994 i když byly projektovány podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833; pro změny těchto staveb platí příloha A této normy.

Dále zpřesňuje požadavky na požárně bezpečnostní zařízení a na zařízení pro protipožární zásah, zvláště pak ve vztahu k vnitřním odběrním místům pro zajištění zásobování požární vodou.

Norma se člení na následující části:

• Předmluva
• Předmět normy
• Normativní odkazy
• Všeobecně
  • Třídění
  • Změna užívání objektu, prostoru nebo provozu
  • Změny staveb skupiny I
  • Změny staveb skupiny II
  • Změny staveb skupiny III
• Technické požadavky na změny staveb skupiny I
• Technické požadavky na změny staveb skupiny II
  • Zásady řešení
  • Požární zatížení
  • Stupeň požární bezpečnosti požárních úseků
  • Velikost požárních úseků
  • Stavební konstrukce a prvky
  • Únikové cesty
  • Požárně bezpečnostní zařízení
  • Vzduchotechnická zařízení
  • Odstupy
  • Zařízení pro protipožární zásah
• Příloha A (normativní) Technické požadavky na změny staveb bytových domů řešených podle typových podkladů
  • Zásady řešení
  • Stavební konstrukce
  • Únikové cesty
  • Odstupy
  • Zařízení pro protipožární zásah
• Příloha B (normativní) Technické požadavky na změny staveb památkově chráněných

tags: #pbr #zmena #staveb #skupiny #ii #informace

Oblíbené příspěvky:

• Drážkování pórobetonu Ytong
• Kdy zvolit překližku a kdy buk?
• Komplexní průvodce opravou studní
• použití PVC fólií v hydroizolačních systémech
• Izolační páska na plastové potrubí