František Pavlica: Strážce tradice doškových střech

Unikátní podívanou sledují o žních lidé v polích mezi Moravským Pískem a Bzencem na Hodonínsku. František Pavlica z Hroznové Lhoty tam sklízí žito stařičkým samovazem, tak jako před šedesáti lety. „Je to jediný způsob jak při sklizni neporušit stébla,“ říká. Ze slámy totiž vyrábí došky na památkové domy.

Tradice a technika výroby došků

Řemeslu se František Pavlica přiučil u svého dědy a doškaře Jana Jegly z Lipova. Místo obvyklých balíků slámy pak na strništi ještě týden stojí takzvané mandely, jakési týpí poskládané ze snopů. Žito v nich musí totiž vyzrát. „Pak ho převezeme ke mně do Hroznové Lhoty, kde je mlátička, ta je z roku 1925. Je to starý stroj, ale vyjde z ní rovná sláma. Pak musíme obilí hrst po hrsti vyčesat, zpracovat a udělat došek.“

Proces výroby došků krok za krokem:

  • Sklizeň žita stařičkým samovazem pro zachování celistvosti stébel.
  • Vytvoření mandelů ze snopů na strništi, kde žito vyzrává.
  • Přeprava žita do Hroznové Lhoty k mlátičce z roku 1925.
  • Mlácení žita pro získání rovné slámy.
  • Ruční vyčesávání a zpracování slámy pro výrobu došků.

Významné projekty a ocenění

Jeho doškové střechy chrání památkové domy především ve strážnickém skanzenu na Hodonínsku, ale také třeba v Ruprechtově a Senetářově na Blanensku, Lopeníku a Vlčnově na Uherskohradišťsku i zlínských Rymicích.

„František Pavlica nám dodává střechy už několik desetiletí, nejen na památkové domky, ale na všechny objekty ve skanzenu. Zajistí vše, od posečení pole, přes přípravu materiálu až po navázání na střechy. Vlastně u nás ve skanzenu to tehdy všechno začalo, když jsme ho před lety oslovili,“ pochvaloval si ředitel skanzenu ve Strážnici Martin Šimša.

Slámová střecha má podle něj životnost zhruba pětadvacet let, pak se musí vyměnit. S pomocí brigádníků vyrábí doškové střechy zhruba jeden a půl měsíce v roce, v době žní. Montáž jedné z nich zabere asi týden.

Čtěte také: Životní příběh Petra Strupa

Ocenění práce Františka Pavlici:

  • Ministerstvo kultury mu udělilo titul Nositel tradice lidových řemesel.
  • Jihomoravský kraj ho jmenoval Mistrem rukodělné výroby.

Zbytky slámy z došek využije František Pavlica na výrobu slaměných věnců pro zahradníky a aranžéry. „Právě u věnců jsem po vojně začínal. Naučil jsem se tak zpracovávat žitnou slámu.“

František Pavlica a lidová kultura

Ve volném čase se věnuje lidové kultuře a folkloru, ale je také malíř a grafik. Naposled obdivovali jeho díla návštěvníci Horňáckých slavností ve Velké nad Veličkou.

Jeho práce představuje neocenitelný přínos k udržování a propagaci tradičních řemesel a kulturního dědictví v České republice.

Čtěte také: Plzeňský rodák Petr Čech

Čtěte také: Po stopách historie Jilemnice

tags: #petr #libis #strechy #informace

Oblíbené příspěvky: