Pojistná hydroizolace (PHI) šikmé střechy: Klíč k úsporám a dlouhé životnosti

Zvýšení cen energií vyvolalo doslovnou paniku ve smyslu investic do zateplování a podpůrných systémů v podobě tepelných čerpadel a solárních systémů. Pouhá investice do alternativních otopných systémů nás nemusí před vysokými cenami energií zachránit tak, jak bychom si představovali. Tím nejjednodušším a zároveň minimálně nákladným je ochránit zateplení šikmé střechy spolehlivě funkční pojistnou hydroizolací slepenou ve spojích s těsným napojením na přilehlé konstrukce a konstrukční prostupy. V takovém případě chráníme pod pojistnou hydroizolací ležící vrstvy jednak před vlhkostí, ale především před prouděním chladného vzduchu v zimním období.

Pojistná hydroizolace tvořící v šikmých střechách pojistnou vrstvu pod skládanou krytinou je z hlediska funkčnosti velice důležitá, protože zajišťuje ochranu našich investic v podobě tepelně izolačních vrstev a konstrukce krovu. Na její funkčnosti závisí funkčnost zateplené střechy v přímé vazbě na úsporu energií. Dlouhodobě funkční střecha nám poskytuje komfort bydlení a návratnost investic v podobě úspor nákladů za vytápění. Na kvalitní pojistnou hydroizolaci je nutné myslet již od začátku. Je totiž alarmující, že zdaleka ne všechny pojistné hydroizolace jsou v tomto ohledu odpovídající. Požadovaná a naprosto logická dlouhodobá funkčnost této zabudované vrstvy se mnohdy velice rychle vytrácí. Následky takového produktového nezdaru mohou být velmi nepříjemné.

Pojistná hydroizolace má výhodu, že se jedná o ne příliš nákladný stavební materiál, avšak zároveň nevýhodu, protože jeho oprava či výměna při ztrátě funkčnosti je vzhledem k umístění v konstrukci šikmé střechy velmi nepříjemná a nákladná. Krytinu, klempířské prvky, latě, kontralatě musíme z provedené střechy odebrat, abychom pojistnou hydroizolaci mohli vyměnit a pak vše naskládat zpátky.

Pojistná hydroizolační vrstva chrání vrstvy pod sebou a prostory pod střechou proti vodě, která protekla krytinou, nebo proti sněhu, který do střechy navál, a to ať už v důsledku vady nebo poruchy krytiny nebo za extrémně nepříznivých povětrnostních podmínek. Tyto fólie mají ve svém sortimentu výrobci samotných krytin, ale také výrobci např. tepelných izolací.

Typy pojistných hydroizolací a střešních fólií

V oblasti střešních fólií se často používá několik názvů pro jeden typ výrobku - a není divu, že to mate i zkušené řemeslníky. Říká se jim „difuzní fólie“, „paropropustné fólie“, „kontaktní fólie“ nebo „pojistné hydroizolace“. Pojistná hydroizolace (zkráceně PHI) je oficiální technický název podle norem ČSN. Tato fólie se pokládá pod střešní krytinu a tvoří pojistnou vrstvu proti vodě a větru - chrání konstrukci i tepelnou izolaci v případě, že pod krytinu pronikne déšť, sníh nebo kondenzát.

Čtěte také: Klíčové informace o střešních vaznících

Difuzní a paropropustné fólie

Pojmy difuzní a paropropustná fólie se v praxi používají téměř synonymně. Oba označují membrány, které propouštějí vodní páru z konstrukce ven, ale nepropustí vodu zvenčí dovnitř. Jsou paropropustné, což znamená, že propouštějí vodní páry ven, ale nepropustí vodu zvenčí. Umísťují se mezi tepelnou izolaci a střešní krytinu, kde umožňují odvod vlhkosti, ať už v podobě zkondenzované páry nebo jako dočasná pojistná hydroizolace při narušení střešní krytiny. Jejich hlavním úkolem je umožnit odvod vodních par zevnitř budovy, zatímco zabraňují pronikání vody a vlhkosti zvenčí. Tyto fólie jsou schopny propouštět vodní páry, což zabraňuje hromadění vlhkosti v tepelné izolaci. Přestože propouštějí páry, nepropustí po určitou dobu vodu (např. déšť nebo sníh).

• Čísla u difuzních fólií (např. 95, 115, 135, 175, 200) označují plošnou hmotnost fólie v gramech na metr čtvereční (g/m²). Vyšší hmotnost zpravidla znamená vyšší pevnost a odolnost.
• Monolitické fólie: Tyto speciální difuzní fólie, jako například Delta Maxx nebo Bramac Maximum, jsou vodotěsné i kolem hřebíků, čímž odpadá utěsňování spáry fólie/kontralať. Navíc jsou absolutně rezistentní vůči působení tenzidů, které obsahují prostředky chemické ochrany dřeva. Mají velmi vysokou paropropustnost, což efektivně odvádí vodní páry z vnitřku střešní konstrukce. Tímto způsobem se minimalizuje riziko vzniku vlhkosti a kondenzace v tepelné izolaci, což je klíčové pro udržení správné funkčnosti a dlouhé životnosti střechy.

Kontaktní a nekontaktní fólie

Termín kontaktní fólie označuje způsob pokládky - tedy, že fólie může ležet přímo na tepelné izolaci nebo bednění. Takové membrány jsou dnes běžné u moderních difuzně otevřených střech, kde se pod fólií nenachází ventilační mezera. U nás se ujala praxe dělení difuzních fólií na kontaktní a nekontaktní, nikde ve světě by nechápali, co tyto termíny mají znamenat. Všude totiž je jednoznačně určující pro správné použití jejich difuzní odpor vyjádřený jako sd. Klasifikování fólií pouze s ohledem na jejich pozici v konstrukci vůči tepelné izolaci je zcela nedostatečné.

Parotěsné fólie

Jsou důležitou součástí střešních a stavebních konstrukcí, protože chrání konstrukci před pronikáním vodní páry. Instaluje se na teplé straně tepelné izolace, tedy na straně směrem k interiéru, aby zabránila pronikání vlhkosti do izolační vrstvy. Pro správnou funkčnost musí být všechny spoje a prostupy (například kolem oken nebo trámů) pečlivě utěsněny pomocí speciálních lepicích pásek nebo tmelů, aby se zabránilo průniku vlhkosti. Nepropouští vodní páry, čímž zabraňuje pronikání vlhkosti z interiéru do střešní konstrukce (vrstvy izolantu).

• Standardní parotěsné fólie: Vyrobeny z polyetylenu nebo jiných plastových materiálů.
• Fólie s hliníkovou vrstvou: Mají dodatečnou hliníkovou vrstvu, která odráží teplo zpět do interiéru.
• Variabilní parotěsné fólie (parobrzdy): Tyto fólie mění svou parotěsnost v závislosti na okolní vlhkosti. V zimě jsou méně propustné, aby zadržely vodní páry uvnitř, zatímco v létě se jejich paropropustnost zvyšuje, aby umožnily odvětrávání vlhkosti. Parobrzdy umožňují konstrukci „dýchat“ a lépe se přizpůsobují měnícím se vlhkostním podmínkám, což je výhodné pro dlouhodobou stabilitu materiálů, jako je dřevo.

Další typy hydroizolačních fólií

• Reflexní fólie: Mají vrstvu, která odráží teplo, čímž zvyšují tepelnou účinnost budovy. Používají se tam, kde je potřeba minimalizovat přehřívání nebo naopak zabránit tepelným ztrátám.
• Antikondenzační fólie: Tyto fólie mají speciální vrstvu, která zabraňuje tvorbě kapek vody na vnitřním povrchu.
• Protisněhové fólie: Navrženy tak, aby vydržely větší zatížení sněhem a mrazem, což je důležité v horských oblastech. Tyto fólie mají větší mechanickou pevnost a speciální úpravy, které zvyšují jejich odolnost.
• PVC fólie: Vysoce kvalitní hydroizolační materiály vyrobené z polyvinylchloridu (PVC). Často se používají jako hydroizolační vrstva na plochých střechách. Jejich vysoká odolnost vůči vodě a UV záření zajišťuje dlouhou životnost střechy. Jsou to nejběžněji používané střešní fólie, jejich výhodou je i nižší cena v porovnání s ostatními.
• TPO fólie: Moderní materiál pro hydroizolaci, zejména na plochých střechách. Jsou vyrobeny z termoplastického polyolefinu, což je směs polymerů, která zahrnuje polypropylen a ethylen. Mají o poznání vyšší životnost, a to zejména kvůli vyšší elastičnosti, kterou nabízí. Ekologičtější varianta, často používaná na plochých střechách.
• EPDM fólie: Vysoce elastické hydroizolační materiály vyrobené z syntetického kaučuku. Tyto fólie jsou populární pro svou vynikající odolnost vůči povětrnostním podmínkám, UV záření, ozónu a dalším chemickým vlivům, což je činí ideálními pro různé stavební a průmyslové aplikace. Nabízí také jednu z nejdelších životností mezi střešními fóliemi. Velkoformátové fólie se vyrábějí v šířkách až 3,2 metru (nebo více), což umožňuje pokrýt velké plochy s minimálním počtem spojů.
• Modifikované asfaltové pásy (SBS a APP): SBS a APP modifikované pásy se používají pro hydroizolaci plochých a šikmých střech. Představují vysoce účinné řešení pro hydroizolaci, které kombinuje dlouhou životnost, flexibilitu a odolnost vůči povětrnostním podmínkám. S pokročilou dobou na trhu se asfaltové pásy dále vyvíjí a dnes už dosahují mnohem vyšší životnosti a odolnosti. Jsou vhodné pro zelené a modrozelené střechy více než fólie. Pokládají se v kombinaci podkladních a modifikovaných (vrchních) asfaltových pásů. Pokud nejsou vystaveny vlivu UV záření, například v kombinaci s fotovoltaickými panely nebo zelenou střechou, jejich životnost se násobně prodlužuje.

Důležité vlastnosti pojistných hydroizolací

Vodotěsnost

Základní vlastností, kterou musí mít každá difuzní fólie navrhovaná do funkce pojistné hydroizolační vrstvy v konstrukcích šikmých střech, je vodonepropustnost. Pokud by materiál tuto vlastnost nezaručoval, pak jeho použití je zpochybněno. Je však třeba úzkostlivě rozlišovat, zda k průsaku dochází před položením vlastní krytiny nebo i po jejím položení. Průsak před položením krytiny za výše uvedených okolností je zcela normální chování, ke kterému dochází u běžných difuzních fólií. V případě novostaveb nevede případný průsak ke škodám. U rekonstrukcí by však škody mohly dosáhnout zdrcující úrovně. Průsak po položení krytiny bývá obvykle spojován s pochybnostmi o kvalitě použité fólie. Pochybnosti lze snadno potvrdit nebo rozptýlit provedením jednoduché zkoušky vodním sloupcem. Pokud vzorek odpovídá normovým požadavkům, pak při vyloučení vlhnutí fólie v důsledku kondenzace vodní páry je průsak možný jedině v důsledku mechanického poškození fólie, čemuž mohou vydatně napomáhat tenzidy z preventivní ochrany dřeva. Je třeba zdůraznit, že při vyloučení vlivu kondenzace vodní páry a za předpokladu odborného položení krytiny, včetně odborného napojení krytiny na prostupy, je vyloučen průnik srážkové vody v kapalném skupenství.

Je pochopitelné, že požadavek na vodonepropustnost se týká celé vrstvy PHI, tedy nejen v ploše pásů, ale i v místě jejich vzájemného spojování a napojení na prostupující konstrukce. Řada moderních difuzních fólií je již z výroby opatřena jedním nebo i dvěma samolepicími proužky, např. z etylenvinylacetátu (EVA), a většinou v sortimentu difuzních fólií nechybí ani speciální lepicí pásky, lepicí tmely nebo těsnicí pěny. Všechny tyto produkty musejí být samy o sobě odolné i proti dlouhodobému působení vlhkosti, což nelze tvrdit o lepidlech či lepivých úpravách fólií na bázi akrylátu. Při pečlivé práci lze pomocí vhodných materiálů a příslušenství vytvořit vodotěsné podstřeší i bez těžkých asfaltových či plastových pásů.

Čtěte také: Hydroizolace střechy krok za krokem: Zabraňte problémům s vlhkostí.

Paropropustnost

Zatímco paropropustnost difuzních fólií je bezvýznamná vlastnost u tříplášťových střešních konstrukcí (tepelná izolace je přímo odvětrávána do vzduchové vrstvy pod PHI), u dvouplášťových skladeb má mimořádný význam. Je tedy zřejmé, že do dvouplášťových konstrukcí mohou být navrhovány PHI jen z materiálů vysoce difuzně otevřených. Podle Pravidel smí mít difuzní odpor vyjádřený ekvivalentní difuzní tloušťkou hodnotu sd < 0,3 m.

Proč mohou být difuzní fólie současně vodonepropustné a zároveň paropropustné? Lze to ukázat na schematickém znázornění difuzní membrány, na kterém je ve velkém zvětšení vidět síť vláken, z nichž se skládá funkční membrána. Ta vlákna jsou navzájem tak blízko, že nepropustí ani tu nejmenší kapku vody, avšak zároveň jsou navzájem tak daleko, že bez potíží propustí molekulu vodní páry, která má ze všech látek nejmenší průměr d = 0,0004 µm. To platí i u difuzních fólií s difuzní membránou, která je opatřena mikroperforací, tj. póry o velikosti 1-5 µm. Nicméně za určitých okolností difuzní membrány vodní kapky propustí.

Mechanické vlastnosti

Soudobé podstřešní fólie jsou zpravidla vícevrstvé materiály, přičemž každá vrstva má své specifické úkoly. Na rubu a líci je vidět vrstva z netkané textilie, např. z PP vláken. Tyto povrchové vrstvy mají za úkol chránit důležitou vnitřní vrstvu, tzv. difuzní membránu (funkční film), před poškozením, umožňují vůbec s fólií manipulovat a připevňovat a lícová vrstva je potisknuta i důležitými značkami. Čím mají mít fólie vyšší mechanické vlastnosti, tím mají i větší plošnou hmotnost. Někdy jsou tyto požadavky tak vysoké, že je třeba zvolit fólii s armovací sítí. Mezi důležité mechanické vlastnosti difuzních fólií pro PHI patří pevnost v tahu a odolnost proti vytržení z hřebíku. Pevnost v tahu se zkouší podle EN ČSN 12311-1, přičemž se zatěžuje pruh fólie odebraný v příčném nebo v podélném směru. Snaha o dosažení velké pevnosti v tahu není samoúčelná, v praxi je vysoká pevnost fólie významnou předností v případě pokládání na bednění, kdy naopak fólie s malou pevností by mohly být snadno poškozeny, např. větrem.

Odolnost proti UV záření a teplotní stabilita

Skládané střešní krytiny včetně kovových doplňků z příslušných střešních systémů jsou samy o sobě zcela rezistentní vůči UV záření. Naprosto nejhorší následky působení UV záření jsou však shledávány u makromolekulárních polymerů, z nichž jsou na střechách používány výrobky zejména na bázi PE, PVC a PP. Pro zvýšení odolnosti se proto používají různé absorbéry UV záření, např. saze, jimiž je docíleno stabilizace plastových produktů. Týká se to zejména fólií používaných ve střešních konstrukcích jako PHI. U těch uvádějí výrobci odolnost vůči UV záření po dobu 3-5 měsíců, což se obecně vnímá jako doba, po kterou může být tato fólie volně vystavena slunečnímu svitu do plného zakrytí střechy taškami. Jedná se tedy o 3-5 kalendářních měsíců, v nichž je zahrnuta i noční doba. Důležité je si uvědomit, že expozice UV zářením značně závisí na ročním období, v létě je intenzita mnohem vyšší. Proto je nutné bez zbytečných průtahů dokončit výstavbu podkroví.

Pod tmavou střešní krytinou, zvlášť na jižních a západních stranách střechy, panují v létě teploty, které si mnoho lidí ani neumí představit. Běžné třívrstvé fólie na bázi PP nebo PE mají přitom teplotní stabilitu právě do +80 °C. Jinými slovy, pracují dlouhodobě na hranici svých možností. Moderní membrány jako Difflex Thermo ND nebo Rewasi Top UV+ nabízejí teplotní odolnost až 100 °C, vynikající rozměrovou stabilitu a vysokou odolnost proti stárnutí. Vyšší teplotní stabilita znamená vyšší jistotu a klid na desítky let. Zkušenosti z minulosti ukazují, že materiály pracující „na hraně“ své odolnosti z dlouhodobého hlediska nevydrží.

Čtěte také: Komplexní řešení hydroizolace

Pojistná střešní hydroizolace THERMOFLOC, která je odolná vlivům počasí, se skládá z potažené polyesterové netkané textilie a je proto 100% odolná proti UV záření, mimořádně odolná proti roztržení a vysoce difuzní.

Požadavky na pojistné hydroizolace při nízkých sklonech střech

Na stavebním trhu se pohybuje obrovská škála různých typů střešních krytin, které však mají velice rozdílné požadavky z hlediska použití na určitý sklon střechy, tj. mají rozdílný bezpečný sklon dané střešní krytiny. Od 7° sklonu pro falcovaný plech, až po 45° sklon krytiny z rákosí či slámy. Pokud u běžných skládaných střešních krytin (pálených, betonových, vláknocementových, ...) je potřeba tyto krytiny použít pro nižší sklon střechy, než jaký je stanovený bezpečný sklon (BSS) dané střešní krytiny, je potřeba v závislosti na rozdílu bezpečného a zamýšleného sklonu a v závislosti na "zvýšených požadavcích" střechy pod vrstvou krytiny vytvořit vyšší stupeň a třídu těsnosti použité pojistné hydroizolace. Čím větší je rozdíl mezi zamýšleným a bezpečným sklonem a čím více se u střechy vyskytuje množství zvýšených požadavků, tím těsnější systém pojistné hydroizolace je nezbytné pod střešní krytinou vytvořit.

Drtivá většina tzv. nekontaktních (nízkodifúzních) mikroperforovaných nebo antikondenzačních fólií (např. Jutafol D, Jutacon) však může být aplikována pouze pro stupeň těsnosti 1. Jakmile je potřeba dosáhnout vyššího stupně těsnosti (2a), už je nezbytné použít buď systém kontaktních fólií při tříplášťové bedněné střechy (např. Jutafol DTB 150) nebo zvolit použití vysocedifúzních membrán (např. Jutadach). Pro dosažení stupně těsnosti 2c je navíc nezbytné tyto materiály mezi sebou spojit (slepit). Pokud však chceme vytvořit stupeň těsnosti 3A, již je nezbytné pojistnou hydroizolaci podložit bedněním, avšak zde se již nedají použít běžně na trhu dodávané membrány či fólie. Pro tuto aplikaci je nezbytné použít speciální vysoce vodotěsné vysoce difúzní membrány s příslušnými spojovacími a těsnícími komponenty tak, abychom i u této skladby mohli konstrukci tvořit jako dvouplášťovou.

Většina pojistných hydroizolací je použitelná do sklonu 17°, některé i do 15° a výjimečně i pro 12° sklon střechy. I proto JUTA a.s. vyvinula nový speciální systém pojistné hydroizolační membrány pod názvem JUTADACH SUPER s příslušnými komponenty, který umožňuje aplikaci pojistné hydroizolace i pro stupeň a třídu těsnosti 3A a zároveň pro střechu se sklonem min. 7°.

Tabulka: Možnost použití typů pojistných hydroizolací JUTA a.s.

Důležitost kvality a správné instalace

DÖRKEN je v tomto ohledu letitým průkopníkem jak na vědecké, tak výrobně technické úrovni. Pojistné hydroizolace z jeho dílny jsou proto odolné všem stresovým faktorům ve všech ohledech. Pravda, výrobky DELTA rozhodně nepatří mezi nejlevnější. To ale není cílem firmy DÖRKEN. Cílem DÖRKENu je poskytovat uživatelům prostřednictvím výrobků DELTA, do kterých investovali své peníze, maximální bezpečí v podobě dlouhodobě spolehlivých funkčních střech. Cílem i výsledkem jsou energetické úspory a radost z bydlení, a to jsou věci k nezaplacení.

Ať už jí říkáte jakkoli, kvalitní fólie jako Difflex Thermo ND, Rewasi Top UV+ nebo Meta Tre tvoří s doplňky SOLID TAPE a THERMO KLEB & DICHT spolehlivý systém, který chrání střechu před vodou, větrem i kondenzací. Pokud si jako projekční či montážní firma nebo investor vybíráte „univerzální pojistnou hydroizolaci” do své střechy, určitě si prověřte, že materiál skutečně má nejen určitou plošnou hmotnost, ale zejména odpovídající minimální technické parametry. Pokud je u výrobku uveden znak CE, pak hodnoty technických dat musí být v souladu s požadavky harmonizované normy EN 13859-1, která specifikuje charakteristiky podkladních hydroizolačních pásů a fólií, které se používají pod skládané střešní krytiny.

Pro dosažení těsnosti proti vodě a vzduchotěsnosti je vhodné fólie vždy lepit v přesazích. To lze samozřejmě spolehlivě provést pouze, pokud fólie spočívá na nějakém podkladu - tedy na tuhé tepelné izolaci nebo na bednění. Fólie by měly být pečlivě napojeny a nalepeny na veškeré detaily ve střeše - prostupy, střešní okna, komíny apod. Pozor, materiály pro pojistné fólie obvykle nejsou dlouhodobě odolné vůči UV záření. Pojistná střešní hydroizolace THERMOFLOC se používá k ochraně střešní a stěnové konstrukce před prudkým deštěm s větrem a tím před vniknutím vlhkosti. Pro optimální těsnost proti dešti a větru se pojistná střešní hydroizolace umisťuje zvenku pod krytinu překrytím. Kontralatě se na pojistnou střešní hydroizolaci přibíjejí, a tím ji zároveň fixují.

Ať už je však pojistná hydroizolační vrstva provedena z čehokoliv, musí být odvodněna. To znamená, že vodě, která zatekla na pojistnou hydroizolační vrstvu, musí být umožněno odtéct mimo dům.

Pojistná hydroizolace tvoří jen malou část celkové ceny střechy. U běžného rodinného domu s krytinou za 250-300 Kč/m² stojí kvalitní fólie často jen 30-40 Kč/m².

tags: #phi #c2 #pojistna #hydroizolace #informace

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní utěsnění s PVC páskami
• Amtico First: Kvalita a design
• chytré a ekologické řešení zpevnění ploch
• Vlastnosti epoxidové pryskyřice pro dřevo
• Přečtěte si o klíčových výhodách tepelné izolace