Plán dopravních staveb v České republice: Aktuální informace a výhled do budoucna

Česká republika neustále usiluje o zrychlení výstavby a modernizaci své dopravní infrastruktury, aby byla schopna zvládat rostoucí dopravní intenzity a zajistit plynulost cestování. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) aktuálně provozuje 1556 km dálniční sítě, ale tlak na její rozšíření a dokončení dalších úseků je stále vysoký. V následujících letech se plánuje významné rozšíření dálniční sítě a modernizace silnic I. třídy.

Dálnice: Současný stav a budoucí plány

Současná dálniční síť v České republice měří 1556 km. Tempo výstavby dálnic se v posledních letech zrychlilo, avšak harmonogram dokončení dálnic se mění podle aktuální situace a promlouvá do něj řada faktorů. Aktuální informace najdete v mapě plánovaných dálnic v ČR.

Výstavba dálnic v České republice: Důvody pomalého tempa a řešení

Historicky se výstavba dálnic v České republice zdržuje v přípravné fázi. Stavební povolení, majetkoprávní vypořádání a posuzování nabídek dodavatelů protáhnou plánovaný projekt až o několik let. ŘSD a Ministerstvo dopravy ČR ale tlačí na urychlení přípravné fáze. Důležitý je ovšem také větší objem soutěžených zakázek, který by umožňoval výstavbu více úseků zároveň.

V poslední době se u výstavby nových dálnic využívá režim PPP (Public Private Partnership). Spolupráce mezi soukromým a státním sektorem urychluje výstavbu, protože soukromník postaví a spravuje a veřejný sektor stavbu uhradí. Příkladem je výstavba dálnice D4 v úseku Háje - Mirotice, která byla budována prostřednictvím PPP. Jde o 5 úseků 32 km dlouhé stavby, která byla stavěna formou PPP. Co to znamená pro řidiče? Rychlejší dokončení výstavby nových úseků a především smluvně hlídanou kvalitu dostupnosti dálniční sítě. Dále se předpokládá, že výstavba dálnice D35 v úseku Opatovec - Mohelnice bude stavěna prostřednictvím PPP (Public Private Partnership).

Aktuální projekty a výhled na nejbližší roky

Úseky dálnic, které jsou v současné době ve výstavbě:

  • 0312/II Nažidla - Dolní Dvořiště, st.
  • Sadová - Plotiště (část vč. Křelov - Slavonín, 2.
  • MÚK Bělotín - Rybí, I. etapa (Palačov - Šenov u N.

Úseky dálnic, u kterých se předpokládá zahájení výstavby v letošním roce:

  • Petrohrad - Lubenec (úsek Lubenec - obchvat, II.
  • MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 1.
  • (vč. MÚK Bělotín - Rybí, II.

Úseky dálnic, u kterých se předpokládá zahájení výstavby v následujících letech:

  • MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 2.
  • 5206 Nové Mlýny - st.

V letošním roce by se mělo v ČR začít stavět 98,5 kilometru nových dálnic včetně dvou úseků D35 od Svitav k Mohelnici, jež mají vzniknout formou PPP. ŘSD letos zprovozní téměř 40 kilometrů nových dálnic a 21 kilometrů nových úseků silnic I. třídy. K dnešnímu dni ŘSD staví víc než 135 kilometrů nových dálnic a téměř 70 kilometrů silnic I. třídy.

Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy krok za krokem

Plánované dálnice po roce 2033: Rozvoj dálniční sítě

Budoucnost dálnic v ČR nekončí plánem do roku 2033. Ministerstvo dopravy pracuje s tezí, že v roce 2033 dojde k dokončení základní dálniční sítě, na kterou naváže její rozvoj. V rámci rozvoje po roce 2050 se projednávají i další dálkové koridory. Cílem bude především propojení krajských měst, což odlehčí přetíženým trasám.

Ve studii rozvoje po roce 2050 se objevuje i dálnice D20. Úsek s orientační délkou 158 km propojí Plzeň, Písek a Jihlavu. V současnosti ale nejde o schválený projekt. Stejně jako další plány se jedná o koncept k další debatě. V plánech Ministerstva dopravy má ale vysokou prioritu.

Dálnice D1: Páteř české silniční sítě

Dálnice D1 tvoří páteř silniční komunikace v České republice a představuje nejdůležitější silniční tah. Poslední chybějící úsek (Říkovice-Přerov) se otevřel v prosinci 2025, čímž došlo po 58 letech k dokončení výstavby. Jelikož dálnice D1 představuje zástupce placených úseků, plánují se její další úpravy a rozšíření související s narůstající kapacitou silničního provozu. Např. přestavba křižovatky D1 × D2 Brno-jih nebo práce kolem mostu Šmejkalka. Nejviditelnějším stavebním projektem bude letos dokončení "nekonečné" modernizace D1.

Silnice I. třídy: Obchvaty měst a obcí

ŘSD neodpovídá pouze za výstavbu dálnic. Vedle toho spravuje desítky staveb na silnicích I. třídy - obchvaty, přeložky a kapacitní úpravy. Kromě dálničních průtahů jsou klíčové obchvaty měst, které mají přímý dopad na průjezdnost a bezpečnost v obcích. V plánu je i řada nových staveb silnic I. třídy, což jsou povětšinou obchvaty měst a obcí. Ředitelství silnic a dálnic zahajuje v úterý 14. dubna hlavní práce na přestavbě mimoúrovňové křižovatky Rádelský mlýn na silnici I/35. V místě už od začátku března probíhaly práce na zatrubnění Jeřmanického potoka. Stávající MÚK, která je v provozu od roku 1973, již nevyhovuje aktuálním dopravním intenzitám a je místem častých dopravních nehod.

Železniční doprava: Modernizace a rozvoj

V rámci resortu dopravy se neustále pracuje na zlepšení železniční dopravy. Nové přímé vlakové spojení mezi městy, více rychlíkových spojů, systém jedné jízdenky nebo budování sítě stanic pro vozidla s alternativními palivy, to je ve zkratce seznam novinek v rezortu dopravy pro rok 2020. Novinky jsou navržené tak, aby byly změny byly co nejvíce přátelské k občanům a usnadnily tak cestování všemi dopravními prostředky.

Čtěte také: založení papírnictví a vhodná pracovní plocha

V roce 2016 bylo na stejnosměrný proud 19 % tratí, na střídavý jen 14,6 %. Dlouhodobým cílem studie schválené CK MD 20.12.2016 je sjednocení hlavních trakčních napájecích soustav v ČR. Síť je doposud rozdělena na severovýchodní stejnosměrnou soustavu 3 kV, kde leží většina významných železničních uzlů včetně Prahy, Ostravy, Ústí nad Labem, Přerova, České Třebové, Pardubic, Kolína, Nymburka, Děčína, Mostu a Chomutova a jihozápadní části se střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz, na kterou má v budoucnu, také v souvislosti s výstavbou Rychlých železničních spojení (jen na střídavé soustavě) a zvýšení výkonnosti železniční přepravy výkonnějším napájením, zvýšení energetické účinnosti snížením ztrát ve vedení, snížením nákladů na elektrizaci dalších tratí a zefektivnění vozby vlaků lepším využitím trakčních vlastností moderních hnacích kolejových vozidel.

Systém ERTMS (European Rail Traffic Management Systém) zajišťuje interoperabilitu (to je vzájemnou kompatibilitu) železničních sítí napříč Evropou. ETCS (European Train Control Systém), což je systém automatického řízení vlaků (ATP), který sleduje a vyhodnocuje činnost strojvedoucího, vyhodnocuje rychlost a sleduje, zda je trať volná pro další jízdu. Má různé úrovně významu a využití. Plán moderního zabezpečení české železnice - Implementace ETCS byl schválen UV č. 362 z 5.6.2024.

Dokumenty a strategie pro rozvoj dopravy

Ministerstvo dopravy ČR vypracovává a schvaluje řadu strategických dokumentů, které definují priority a směřování rozvoje dopravní infrastruktury v zemi. Mezi klíčové patří:

Dopravní sektorové strategie 3

Jedná se o střednědobý plán údržby, rozvoje a financování dopravní infrastruktury pro období 2024-2033 s výhledem do roku 2050. Materiál byl schválen UV č. 434 z 26.6.2024. Byl přijat již UV č. 795 z 13.9.2021, ale s ohledem na skutečnost, že bylo třeba jej přepracovat do struktury požadované prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1695.

Strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů v ČR s výhledem do roku 2050

Dokument stanovuje, jaké priority v ITS mají být sledovány, jak má být organizována spolupráce s různými zainteresovanými subjekty a jaké nástroje (legislativní, normalizační, finanční) mají být k dispozici na podporu rozvoje inteligentních dopravních systémů a kooperativních systémů ITS. Navazuje na Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050), který na stránkách MD je, a to včetně implementačního plánu strategie. Dle MD je strategickým dokumentem pro oblast využití nejmodernějších detekčních, diagnostických, informačních, řídících a zabezpečovacích technologií na bázi inteligentních dopravních systémů (ITS), globálních navigačních družicových systémů (GNSS) a systémů pozorování Země s návazností na dispečerské systémy, odpovídající telekomunikační strukturu, systémů krizového řízení a opatření pro kritickou infrastrukturu státu.

Čtěte také: Stabilita plochých střech

Operační program Doprava (OPD3) na léta 2021-2027

Navazuje na operační program Doprava (OPD2) na léta 2014-2020. Zajišťuje pomocí výzev podporu dopravních záměrů pomocí fondů EFRR a Fondu soudržnosti při plnění cílů nařízení (EU) 2021/1153. Materiál návrhu Programového dokumentu Operačního programu Doprava 2021-2027 byl schválen UV č. 984 z 5.11.2021.

Další strategické dokumenty a legislativa

  • Koncepce Smart Mobility (Chytrá mobilita): Má za cíl připravit tuzemskou dopravní i inovační oblast na změny související s novými trendy v oblasti chytré mobility.
  • Národní strategie logistiky a nákladní dopravy: Cílem je stanovit priority pro oblast logistiky a nákladní dopravy a vytvořit takové prostředí, ve kterém může logistika a nákladní doprava zajišťovat potřebnou úroveň služeb pro zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky, a zároveň hospodárně využívat existující zdroje a postupně se zbavovat závislosti na fosilních zdrojích.
  • Program podpory aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy Doprava 2023+: Zajistí na roky 2023 až 2030 podporu aplikovaného výzkumu. Zaměří se především na inovace v oblastech nízkoemisní mobility, automatizace a digitalizace či v průřezových tématech udržitelnosti a přístupnosti dopravy i služeb.
  • Národní plán udržitelné městské mobility: Je zaměřena na přenesení některých zásad Dopravní politiky do úrovně krajské a zejména obecní samosprávy se zvýšeným důrazem na velká města, která se zabývají problematikou městské a příměstské mobility.
  • Strategie BESIP na léta 2021-2030: Lze ji nalézt mezi ostatními dřívějšími strategiemi bezpečnosti silničního provozu (BESIP) od roku 2004. Hlavním cílem strategie je snížit počet obětí a těžkých zranění v důsledku dopravních nehod na polovinu vůči výchozímu sledovanému stavu.
  • Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1679 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) i předchozí nařízení (EU) č. 1315/2013, které nové nařízení ruší, nicméně jako pozůstatek této stále platné dohody zůstal systém značení evropských silnic a dálnic mezinárodního významu „E“ s dvou, či třímístným číslem za písmenem.
  • Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách z 31.5.1985 (AGC). Tato dohoda spolu s dohodou AGTC byla významnou pro utváření parametrů tzv. „Tranzitních železničních koridorů“ v České republice.
  • Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisících objektech z 1.2.1991 (AGTC). Tato dohoda spolu s dohodou AGC byla významnou pro utváření parametrů tzv. „Tranzitních železničních koridorů“ v České republice.
  • Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) z 30.9.1957.
  • Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) z 26.5.2000.

Mapové a informační systémy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) poskytuje řadu nástrojů pro sledování aktuálního stavu a plánování dopravní infrastruktury:

  • Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace): Zobrazuje dle přiblížení v mapě, při velkých měřítcích kilometrovníky dálnic, kilometráž silnic I. až III. třídy, dále objekty (mosty, podjezdy, železniční přejezdy, tunely, brody, a uzlové body v bodech, rozlišení na dálnice I. a II. třídy, Silnice pro motorová vozidla, ostatní silnice I. třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy.
  • Pasport dopravního značení na dálnicích a silnicích I. třídy.
  • Historie výstavby dálniční sítě ČR: Zobrazení včetně dříve rychlostních silnic, nyní dálnic II. třídy.
  • Mapa dálnic ve výstavbě: Na mapě dálnic u každého úseku uvádí aktuální délku, stav přípravy a předpokládané termíny uvedení komunikace do provozu. Mapa dálnic v ČR je veřejně dostupná a ŘSD ji pravidelně aktualizuje.
  • PDF mapy dálnic ke stažení: Vedle živé mapy umožňuje ŘSD stažení mapy dálnic v tisknutelné podobě. Ve statické mapě najdete přehledy projektů pro rok 2026 a využijete ji například při plánování dopravy a logistiky ve firmách.
  • Mapa železniční sítě: Zobrazuje připravované a prováděné práce investiční a opravné na železniční síti a v železničních stanicích, přípravu výstavby vysokorychlostních tratí (zde je možné částečně odlišit, které stavby rychlých spojení jsou skutečně vysokorychlostní) a stavby již dokončené.
  • DroneMap: Aplikace DroneMap je oficiální mapový nástroj a informační systém veřejné správy v souladu s § 44j zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
  • Historické plavební mapy: Listy plavebních map jsou platné k roku 2011. Od tohoto roku již nejsou aktualizovány a nahradila je mapová aplikace „Vodní cesty“.

Dopravní infrastruktura a její správa

Ministerstvo dopravy a podřízené organizace se zaměřují na komplexní správu dopravní infrastruktury. Mezi klíčové instituce patří:

  • Řízení letového provozu ČR, s.p.
  • CENDIS, s.p.
  • Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Tabulka: Předpokládaný počet otevřených kilometrů dálnic (2026-2029)

Období Počet otevřených km
2026 42,6
2026-2029 264,3

Ministerstvo dopravy uvádí, že v letech 2026-2029 plánuje otevření 264,3 km nových úseků dálnic. Jiný materiál stejného resortu oznamuje otevření 225,1 km. Různé odhady vycházejí z odlišných metodik a aktuálnosti dat. V roce 2026 se plánuje otevření úseků D11, D35, D3, D49 a D7. V souhrnném plánu pracuje Ministerstvo dopravy s 42,6 km nových dálnic.

tags: #plan #dopravnich #staveb #informace

Oblíbené příspěvky: