PergolyKročejový hluk z plovoucí podlahy v panelovém domě: Jak se bránit a jaké jsou právní možnosti?
Život v panelovém domě přináší řadu výhod, ale bohužel i některá úskalí. Jedním z nejčastějších problémů, se kterými se obyvatelé potýkají, je obtěžování hlukem od sousedů. Zvláště problematickou se stává situace, kdy dojde k rekonstrukci bytu, při které jsou položeny nové podlahové krytiny, jako je například plovoucí podlaha, bez patřičných protihlukových izolací. Následkem toho může být slyšet každý šramot, každý krok, pád předmětu či posun židle, což výrazně narušuje klidné soužití.
Problém nedostatečné protihlukové izolace a jeho dopady
Majitelka bytu v panelovém domě, členka společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), se setkala s přesně takovou situací. Sousedé nad ní provedli rekonstrukci, při které v kuchyni a chodbě položili keramickou dlažbu a v ostatních obytných místnostech plovoucí podlahu. Vše bez odpovídající protihlukové izolace. To vedlo k výraznému zhoršení akustických poměrů v jejím bytě, kdy je slyšet každý zvuk, což narušuje klid v denní i pozdní hodiny. Pro ilustraci, pád příboru na dlažbu u sousedů vyděsil návštěvu majitelky bytu, která se domnívala, že se hluk odehrál v jejich bytě.
Zásadní chybou při pokládce plovoucí podlahy bývá nedostatek certifikované tlumící vrstvy a nedodržení odsazení podlahy od stěn o tři až pět milimetrů. Zvuk se pak šíří nejen směrem dolů, ale i do stran. Takové šetření na nesprávném místě má pak dalekosáhlé negativní dopady na klidné užívání sousedních bytů.
Právní rámec a možnosti obrany
V tomto kontextu je důležité se podívat na právní rámec, který se k ochraně před hlukem vztahuje.
Technické normy a vyhlášky
- Při instalaci plovoucí podlahy by měly být dodrženy předepsané požadavky stanovené normou ČSN 73 0532 (Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků).
- Měla by být dodržena vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj číslo 268/2009 Sb. ze dne 9. ledna 2012, kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to dle § 2 bodu (1). Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací.
- § 14 Ochrana proti hluku a vibracím, dále bod (1) stanovuje, že stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví a zaručí noční klid.
Nařízení vlády a jeho dopady
Problém se výrazně zkomplikoval po přijetí vládního nařízení č. 366/2013 Sb., které je o Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Toto nařízení odstartovalo výrazné zhoršení životních podmínek stovek lidí, především v panelových domech, neboť pokud podlahové krytiny nejsou součástí domu, nemůže jejich skladbu a důsledky jejich užití zkontrolovat stavební úřad. Je to z jeho pravomocí tímto ustanovením vyjmuto. Postižený vlastník jiného bytu ve stejném domě se tak díky nařízení vlády na stavební úřad obrátit nemůže.
Čtěte také: Výběr podlahy: Dřevo nebo Vinyl?
Vláda by proto měla své nařízení ve veřejném zájmu opravit. Veřejný zájem je takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Stačí přiznat, že krytina podlahy může být na žádost vlastníka jiného bytu zkontrolována stavebním úřadem, zda splňuje podmínky normy a příslušné vyhlášky. Na opravu svého nařízení vláda ČR nepotřebuje ani Parlament, ani podpis prezidenta republiky. Stačí upravit jen jeden bod a životy mnoha lidí se promění k lepšímu.
Možnosti soudního řízení
Žaloby k soudu lidé obvykle vzdají, protože nevědí, jak by měli prokázat, že soused má podlahu špatně konstrukčně provedenou. V kontradiktorním řízení nese žalobce důkazní břemeno a nepochybně se mu nepodaří přesvědčit souseda, aby nechal (ne)průzvučnost své podlahy proměřit.
Obrátit se na Výbor vlastníků bytových jednotek či družstva je sice možné, ale opět by snaha těchto orgánů musela směřovat k soudu. Zde soud vychází takové žalobě vstříc, neboť přiznává, že Společenství vlastníků se může domáhat ochrany hmotných práv, neboť pod správu společných částí domu lze zahrnout vše, co bytovému domu slouží k uspokojení potřeb vlastníků jeho bytů, včetně dostatečně kvalitních podmínek pro bydlení; je proto třeba dovodit aktivní legitimaci společenství vlastníků jednotek k podání žaloby ve správním soudnictví (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), v níž se dovolává ochrany svých hmotných práv, byť by se tato hmotná práva dotýkala i právní sféry jednotlivých vlastníků bytových jednotek (Zdroj: NSS ze dne 31. 3. 2014, čj. 4 As 149/2013-31).
Jinými slovy, Výbor SVJ by se mohl obrátit na soud s tím, že jeden z vlastníků bytu provedl úpravu krytiny podlahy tak, že narušuje práva ostatních vlastníků. Ale opět budeme u otázky předložení takového důkazu. Bylo by zřejmě nutné nejprve požádat soud, aby rozhodl, že se v inkriminovaném bytě provede nejprve kontrolní měření. Celá záležitost se pak může táhnout roky, nehledě na roky špatného vzájemného soužití v samotném domě.
Domáhá-li se žalobce jako vlastník nemovitosti ochrany proti hluku podle § 127 odst. 1 ObčZ, je třeba žalobní návrh formulovat tak, že žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce hlukem z (v žalobě uvedeného) pozemku žalovaného (případně i z jiné věci patřící žalovanému), pronikajícím na (v žalobě uvedenou) nemovitost žalobce. V dané věci se žalobci domáhají ochrany podle § 127 odst. 1 ObčZ jako vlastníci konkrétních nemovitosti (tvrdí, že jsou obtěžováni při užívání těchto nemovitostí); jsou chráněni před účinky hluku pronikajícími ze sousední nemovitosti právě na tuto konkrétní nemovitost. Rušení hlukem, jehož se má žalovaný vlastník zdržet, je v tomto případě vyjádřeno způsobem odpovídajícím § 127 odst. 1 občanského zákoníku.
Čtěte také: Plovoucí dřevěná podlaha: Instalace krok za krokem
Judikatura Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 4 As 149/2013-31) potvrdila, že SVJ může domáhat ochrany hmotných práv, včetně dostatečně kvalitních podmínek pro bydlení. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců proti žalovanému městu o uložení povinnosti žalovanému zdržet se rušení žalobců hlukem. Žalobci tvrdili, že žalovaný v roce 2000 přestavěl původní hřiště na svých pozemcích na hřiště víceúčelové, které je bez omezení užíváno i k provozu skateboardů, jejichž hlukem jsou žalobci jako vlastníci domů a přilehlých pozemků obtěžováni nad míru přiměřenou poměrům. Navrhovali proto, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se rušení žalobců hlukem z provozu skateboardů na uvedeném hřišti. Okresní soud v Rakovníku rozhodl, že žalovaný je povinen "zdržet se rušení žalobců hlukem pocházejícím z provozu skateboardů". Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. I obec jako vlastník nemovitosti je oprávněna domáhat se ochrany podle § 127 odst. 1 ObčZ, pak má sama povinnost zabránit tomu, aby se nemovitosti v jejím vlastnictví nestaly zdrojem obtěžování jiných občanů. Odvolací soud zjistil, že nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku byly podle vládního nařízení č. 502/2000 Sb. překročeny. Obtěžování nad míru přiměřenou poměrům ve smyslu § 127 odst. 1 ObčZ nemusí totiž vždy znamenat porušení správního předpisu. Pokud obtěžování překračuje meze stanovené správním předpisem, přesahuje i míru přiměřenou poměrům, ale sotva tomu bude naopak. Žalobcům se podařilo prokázat, že hluk způsobený provozem skateboardů na předmětném hřišti vzhledem k jeho charakteru, frekvenčnímu složení i intenzitě (u venkovního hluku jsou překročeny i limity dané správním předpisem) je nutno s ohledem na místní poměry tiché vilové čtvrti považovat za obtěžování žalobců nad míru přiměřenou poměrům.
Prodej bytu a upozornění na hluk
V případě prodeje bytu, kde dochází k nadměrnému kročejovému hluku od sousedů, je jednoznačně doporučeno potenciální kupující na hluk upozornit. Nedostatečné odhlučnění, byť může být způsobeno nekvalitní podlahou souseda, by mohlo být považováno za vadu bytu, o které prodávající před prodejem jednoznačně věděl. V případě sporu by se mohlo také ukázat, že vada je v samotných zdech, nikoliv v podlaze souseda, tím spíše by toto zakládalo odpovědnost prodávajícího. Kupující by kvůli nadměrné hlučnosti po prodeji nejspíše mohl požadovat slevu z kupní ceny, je proto vhodné jej na hluk prokazatelně upozornit, čímž prodávající vyloučí svou odpovědnost. Zvýšený kročejový hluk bytu nad kupovaným bytem může být považován za vadu nemovitosti.
Shrnutí a doporučení
Problém nadměrného kročejového hluku z plovoucích podlah v panelových domech je reálným a často řešeným problémem, který výrazně ovlivňuje kvalitu života. Ačkoliv současná legislativa, zejména vládní nařízení č. 366/2013 Sb., ztěžuje možnosti efektivní kontroly stavebními úřady, existují právní cesty obrany prostřednictvím soudu. Doporučuje se shromáždit důkazy o obtěžování hlukem a v případě soudního sporu se opírat o relevantní technické normy a právní předpisy, jako je § 127 odst. 1 občanského zákoníku. V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že před prodejem bytu je nezbytné potenciální kupující na existující hluk prokazatelně upozornit, aby se předešlo budoucím sporům o vadu nemovitosti.
Čtěte také: Výhody dubových plovoucích podlah
tags: #plovoucí #podlaha #hluk #panelák #žaloba #informace
