Rorýsi pod jednou střechou: Fascínující život neúnavných letců

Rorýs obecný (Apus apus) je malý stěhovavý pták z řádu svišťounů, patřící k nejlepším letcům. Dnes znají rorýse především obyvatelé měst a ještě důvěrněji obyvatelé panelových sídlišť. S výjimkou hnízdního období se téměř stále zdržuje ve vzduchu a odhadem nalétá 190 000 km ročně, ovšem existují i mimořádné údaje, které hovoří o 250 000 km ročně. Rorýsi jsou tak dokonale přizpůsobeni vzdušnému prostředí, že za letu spí, pije, páří se a dokonce i shání materiál na stavbu hnízda. Pevnou půdu pod nohama potřebují pouze dva měsíce v roce, když hnízdí.

Charakteristika a životní styl rorýsů

Rorýs obecný je o málo větší než vlaštovka, avšak nepatří do řádu pěvců. Obě pohlaví mají shodné zbarvení, mladí ptáci mají světlejší lemy per na hlavě a na křídlech. Ptáci, o poznání větší než vlaštovky, mají v rozpětí křídel kolem 40 cm. Samci a samice jsou k nerozeznání, hnědě zbarvení s bělavým hrdlem a shodnou velikostí. Latinské jméno rorýse obecného (Apus apus) lze přeložit jako „pták bez nohou“, protože dříve se lidé domnívali, že rorýsům, kteří jsou prakticky stále v letu, končetiny vůbec nenarostly. Na zem rorýsi nepřistávají, protože by se svými dlouhými křídly nedokázali vzlétnout.

Neúnavní letci

Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu. Zde spí, pije a páří se, přičemž střídá svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby během klesání mohl spát. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, kdy „vypíná“ jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let. Rorýsové nocují za letu v hejnech. Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 90 - 200 km/h. Rorýs běžně létá rychlostí přes 100 km/h. Denně nalétají až 900 kilometrů. Nepřetržitý desetiměsíční pobyt ve vzduchu staví tohoto ptáka před řadu závažných výzev. Jednu z nich představuje životně důležitá potřeba spánku. Švédští ornitologové v čele s Andersem Hedenströmem z university v Lundu zjistili, že tři ze sledovaných ptáků za deset měsíců neusedli ani jedinkrát!

Potrava a predátoři

Rorýsi se živí výhradně členovci létajícími vzduchem (hmyz) i pavouky, roztoči aj., zpravidla do velikosti 10 mm. Jedná se o tzv. vzdušný plankton. Mezi přirozené predátory rorýsů patří ostříž lesní, poštolka obecná, straka obecná, kuna skalní a příležitostně drobní savci plenící hnízda rorýsů.

Hnízdění a reprodukce

Původně rorýsi hnízdili ve štěrbinách skal a dutinách stromů. Se stavbou budov se adaptovali na hnízdění v otvorech a skulinách zdiva vyšších staveb. Ve městech hnízdí na vysokých budovách (v dutinách, pod střechami, na půdách, ve věžích). Hnízda bývala původně ve skalních štěrbinách a v dutinách stromů. Dnes rorýsi využívají převážně člověkem vytvořené prostředí pod střechami domů, v otvorech zdí, na půdách a ve věžích. Mělké hnízdo z trav, peří a různých vláken lepí slinami, které na vzduchu tuhnou. Život rorýsů s výjimkou hnízdění je velká vzácnost. Páření rorýsů probíhá za letu.

Čtěte také: Průvodce sledováním "The Boy Downstairs"

  • Hnízdí téměř v celé Evropě, v severní Africe a na rozsáhlém území Asie.
  • Hnízdí jednou ročně, v rozmezí od května do července.
  • Párku rorýsů vydrží věrnost po celý život.
  • Z Afriky se vracejí samostatně a setkávají se až na svém pravidelném hnízdišti.
  • Samička snáší 2 - 3 bílá vejce.
  • Mláďata se líhnou po 18 - 21 dnech.
  • Protože jejich vývoj je pomalý, zůstávají na hnízdě 42 - 43 dní.
  • Rodiče odnášejí trus mláďat, který je zapouzdřený, čili není tekutý.
  • Ihned po vylétnutí jsou mladí samostatní a odlétají do zimovišť.

V době nedostatku potravy upadají mláďata i dospělí do stavu strnulosti se sníženými životními pochody. Mohou tak přečkat řadu dní bez potravy. Nehnízdící ptáci odlétají do oblastí s lepším počasím a po zlepšení podmínek se vracejí zpět na hnízdiště.

Rozšíření a migrace

Rorýs obecný žije všude po Evropě až do oblastí za polárním kruhem. Směrem na východ hnízdí v celé centrální Asii až po Tichý oceán. Zimuje v tropické Africe, kam odlétá ihned po vyvedení mláďat na konci července. Všichni ptáci odlétají od konce července a během srpna. Rorýsi se k nám vracejí na přelomu dubna a května, vždy na svá hnízdiště. Zde se setkají se svým partnerem - obvykle stejným po celý život. Spolu jsou však jen během hnízdění.

Dlouhověkost

Rorýsi se dožívají průměrně 7 let, přičemž nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 21 let.

Ohrožení a ochrana

Nejen proto, že je u nás rorýs chráněn jako ohrožený druh, je dobré myslet na jejich hnízdní prostory při rekonstrukcích a zateplování domů i při stavbě nových budov. „Při rekonstrukcích panelových domů a jejich nešetrném zateplování ročně mizejí tisíce hnízdních příležitostí rorýsů," říká Lukáš Viktora, vedoucí programu ochrany rorýsů České společnosti ornitologické. A dodává: "Přitom víme, jak rorýsům pomoci stávající hnízdiště zachovat a nová vytvořit. Například v letošním roce se rozběhl motivační program "Přátelé rorýsů", který veřejnost k vytváření nových hnízdišť vybízí".

Rorýsi potřebují hlavně nějakou dutinu, v podstatě umělou skálu. Pro rorýse není až tak důležité krytí, záleží mu spíše na tom, aby to místo nebylo celou dobu osluněné, protože rorýs hnízdí v nejparnějším létě, takže když je 35 stupňů, tak by se mu mláďata uvařila. Proto se doporučuje budky vyvěšovat vždy na severnější strany.

Čtěte také: Vše pod jednou střechou

Projekty na podporu rorýsů

Zaujala nás nabídka Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a tak jsme se zapojili do mezinárodního projektu „Živá města„ (č. 304021S136, Interreg V-A SK-CZ) na podporu ohrožených druhů vázaných na lidská sídla. Na objekty ve vlastnictví společnosti CTZ s.r.o. na sídlišti Východ byly umístěny speciální budky, tzv. rorýsovníky, čímž je částečně kompenzována ztráta hnízdních příležitostí. Do podobného projektu se mohou zapojit i další bytové domy nebo školy.

Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně rorýse obecného. Jednotlivé projekty byly zaměřeny na vývoj technických opatření k ochraně hnízdišť rorýsů, na školení odborné veřejnosti (státní správa, stavební společnosti, projektanti), na sběr dat o hnízdištích rorýsů a v poslední době na vytváření nových hnízdišť rorýsů. Právě pro tento účel vznikl motivační program "Přátelé rorýsů". Každý, kdo vytvoří nové hnízdiště rorýsů nebo podpoří finančním darem jeho vznik, dostane certifikát, dokladující pomoc rorýsům. Majitelé domů pak navíc štítek na dům, deklarující podporu ochrany rorýsů.

Mezinárodní kampaň Jaro ožívá

Rorýs obecný je jeden z pěti poslů jara, jejichž přílety jsou v celé Evropě zaznamenávány v rámci kampaně Jaro ožívá (Spring Alive). Rorýs byl mezi cílové druhy vybrán právě pro jeho zvyk hnízdit v bezprostřední blízkosti člověka - ať již pod střechami domů ve staré zástavbě nebo v podstřeší panelových domů. Je to tedy jeden z mála druhů oživujících jinak na přírodu skoupé prostředí panelových sídlišť. Spring Alive je mezinárodní kampaní největšího sdružení na ochranu ptáků BirdLife International. Hlavním cílem kampaně je podpořit zejména u dětí zájem o přírodu, ptactvo a jeho ochranu. V České republice je kampaň pořádána Českou společností ornitologickou pod názvem Jaro ožívá. Principem kampaně je sledování příletu pěti poslů jara - čápa bílého, vlaštovky obecné, kukačky obecné, rorýse obecného či vlhy pestré. Zúčastnit se projektu je jednoduché - stačí si zaznamenat svá první pozorování výše zmíněných druhů a vložit je do on-line formulářů na www.springalive.net.

Zajímavosti o rorýsech

Charakteristický křik skupinek rorýsů při střemhlavém letu je součástí toku a při hnízdění posiluje vazbu partnerů v páru. Sameček a samička létají v těsné blízkosti, příp. se v těsném závěsu pronásledují, přičemž hlasitě pískají v synchronizovaném duetu, které se navenek slévá do jednoho hlasu.

Sledování pohybu rorýsů

Při sledování pohybu nejrůznějších živočichů vypomáhá vědcům moderní elektronika. Větší zvířata lze sledovat prostřednictvím vysílaček, jejichž signál zachytí družice na oběžné dráze kolem Země. Pro drobné ptáky, jako je rorýs obecný s tělesnou hmotností kolem 30 gramů a rozpětím křídel 40 centimetrů, jsou ale taková zařízení příliš těžká. K dispozici jsou ovšem lehčí „zapisovače dat“, které naměřené hodnoty nevysílají, ale ukládají je do paměti. Zapisovač se upevní ptákovi na tělo a vydrží zaznamenávat údaje dlouhé měsíce. Registruje například sluneční svit nebo rychlost pohybu.

Čtěte také: Prozkoumejte edici Fabia Monte Carlo

Rorýs velký

Švýcarští ornitologové se takto nejprve pokusili sledovat pohyb rorýsů velkých (Tachymarptis melba), kteří jsou třikrát těžší než jejich menší příbuzný a dosahují rozpětí křídel kolem 60 centimetrů. Rorýsi velcí hnízdí na jih od Alp a podobně jako rorýsi obecní zimují v Africe. Z dat získaných ze zapisovačů vyplývá, že někteří z nich vydrží v od podzimu do jara ve vzduchu nepřetržitě až šest měsíců!

Srovnání s jinými ptáky

Fregatky obecné (Fregata minor) byly dříve považovány za nejlepší ptačí vytrvalce, protože dokážou bez usednutí strávit ve vzduchu až dva měsíce. Tito ptáci loví na otevřeném moři. Na rozdíl od racků, buřňáků nebo albatrosů však neusedají na vodní hladinu. Jejich peří není chráněné proti vodě a okamžitě se promočí. Fregatka se nesmí zmáčet dokonce ani při útoku na kořist, a proto často loví létající ryby, které dokážou na dlouhých ploutvích plachtit nad vodou.

Někteří ptáci se ale na určitou dobu bez spánku obejdou. Například americký pěvec strnadec bělokorunkatý (Zonotrichia leucophrys) podniká 4 000 kilometrů dlouhé tahy mezi hnízdišti na Aljašce a zimovišti v Kalifornii. Ptáci létají v noci a přes den tráví většinu času sháněním potravy, aby doplnili živiny a energii. Na spánek jim denně zbudou jen tři hodiny. To je pouhá třetina obvyklé doby, kterou tráví spánkem mimo období tahu. Nevyspání se ale nijak neprojeví na jejich schopnostech. Ještě výraznější redukci spánku zvládají fregatky malé během loveckých výprav nad otevřený oceán. Při pobytu na souši prospí tito ptáci obvykle deset hodin denně. Jenže rorýsi obecní vydrží s minimem spánku podstatně delší dobu než strnadci nebo fregatky. Jak to zvládají, zůstává stále záhadou.


Přehled klíčových faktů o rorýsi obecném
Charakteristika Detail
Latinský název Apus apus ("pták bez nohou")
Příbuzní druhy v ČR Rorýs velký (Apus melba) - výjimečně
Délka pobytu v ČR Necelé čtyři měsíce (konec dubna - konec července/srpen)
Rozpětí křídel Kolem 40 cm
Hmotnost Kolem 30 gramů
Průměrná rychlost letu 35 km/h (až 90-200 km/h)
Ročně nalétané kilometry 190 000 - 250 000 km
Průměrná délka života 7 let (max. 21 let)
Potrava Létající členovci (hmyz, pavouci, roztoči)
Počet snesených vajec 2 - 3 bílá vejce
Délka inkubace 18 - 21 dní
Doba setrvání mláďat na hnízdě 42 - 43 dní
Zimoviště Tropická Afrika (západní a střední Afrika)
Ochranný status v ČR Chráněný druh (zákon č. 114/1992 Sb.)

tags: #pod #jednou #strechou #rorysi #informace

Oblíbené příspěvky: