Fasáda a okna: Typy konstrukcí, materiály a jejich využití

Fasáda dává domu jeho typickou tvář. Fasáda je poslední sčítanou veličinou rovnice návrh architekta + výběr oken a dveří + střešní krytina + fasáda = vnější vzhled domu. Pojem fasáda je dokonce chápán jako rovnítko vnějšího vzhledu domu, kdy před rovnítkem není třeba sčítat nic. Právě u těchto prvků je důležité správně řešit i kotvení do zateplovaných fasád. Fasády domů výrazně ovlivňují a také pozměňují i vzhled svého nejbližšího okolí, nemůžeme je dnes realizovat pouze na základě svých přání a představivosti.

Historie a estetika fasád

I v minulosti jsme fasádám věnovali velkou pozornost. Historicky vzácné a tedy památkově chráněné objekty dnes rekonstruujeme střídmě a barvami tyto domy mnohdy navenek příliš nehýří. V době své největší slávy však barvami jen hrály. Je všeobecně známo, že středověk zdaleka nebyl jen oním obdobím temna, tuhého katolicismu a válek na meč. Navenek byly středověké domy kdysi barevnými paletami malířů a někdy to dnes téměř vypadá, že je při rekonstrukcích přizpůsobujeme šedi špinavých zákoutí našich měst. Od dávnověku, přes antiku, až do dnešních dnů, si přitom stavitelé byli vědomi jedinečnosti fasády, prvotní styčné plochy domu s okolím. Průčelí mnohých rekonstruovaných měšťanských domů dnes začala hýřit bohatou přehlídkou okrasných prvků, barokní jihočeská venkovská stavení opět začala hrát barvami a tradičními tvary a v některých regionech se na vsích tradice vrátila na fasády domů natolik, že připomínají práce nynějších lidových mistrů nástěnné malby. Současní mladí architekti dostávají čím dál tím víc odvahy. Krása je však v jednoduchosti a právě po ní moderní architektura prahne také.

Legislativní aspekty úprav fasád

Úprava fasády většinou podléhá schválení místně příslušného stavebního úřadu. V potaz je brán charakter stavby a fakt, zda zamýšlená úprava fasády nezmění vzhled nejbližšího okolí, nebo zda ze současné koncepce výstavby příliš nevybočuje. Řešení fasády je zahrnuté už v projektech novostaveb a rekonstrukcí budov. Fasáda je tedy součástí stavebního řízení. Pokud pak pouze zateplujeme, měníme podobu již zkolaudovaného objektu, podléhá tato změna většinou ohlašovací povinnosti místnímu stavebnímu úřadu. Pokud však barvu fasády pouze obnovujeme a tedy neměníme, nemusíme tuto drobnou kosmetickou úpravu často ohlašovat vůbec. Některé stavební úřady však neumožňují jakékoli výjimky. Je proto nezbytné se v konkrétní lokalitě vždy dostatečně informovat. Mohlo by totiž dokonce dojít i k situaci, kdy úřad nařídí obnovenou fasádu na náklady stavebníka změnit.

Fyzikální funkce fasády

Mezi základní fyzikální funkce fasády patří odolnost proti srážkové vodě směrem dovnitř a propustnost vodních par směrem ven z budovy, tepelná ochrana objektu a ochrana objektu proti veškerým vnějším vlivům (déšť, sníh, mráz, nadměrné horko, vítr, sluneční záření). Pro řadu stavebníků tepelná ochrana obvodového zdiva nepředstavovala příliš závažný problém a prosté omítání obvodových zdí, kde spodní jádro i svrchní vrstva jsou nanášené přes sebe přímo na vyzděnou konstrukci, bylo nejčastější a nejdostupnější možností vytvoření fasády. Odolnost takovéto fasády proti srážkové vodě však končí, jakmile vznikne nepatrná trhlina. Toto je neléčitelná nemoc klasických jádrových omítek. Proto byly v nedávné minulosti vyvinuté uzavřené, tepelně izolující fasádní systémy. Ty v sobě spojují dostatečnou všestrannou izolaci i odpovídající moderní vzhled.

Okna jako "oči domu"

„Oko - do duše okno.“ Okno nám mimo jiného slouží k tzv. optické pohodě. Spojení s vnějším světem, zelení, životem vně, je neoddiskutovatelným parametrem kvalitního bydlení. Oblíbená komunikace z oken, vyprovázení návštěv, popř. U starých lidí, kteří se leckdy cítí opuštění, je vyhlížení z oken často jedním z mála kontaktů s okolím. Okna s okenicemi jsou očima domu. Jakmile vytáhnete okenní výplně a ponecháte pouze samotný okenní otvor, pochopíte, o čem mluvím. Čím precizněji jsou výplně s okenicemi provedené a čím detailnější je profilace rámů i příčlí, tím živější obraz domu se před námi náhle vyjeví. Naopak jakmile dojde k výměně oken za jednokřídlovou výplň pouze s rámem bez dalšího členění příčlemi, je to jako byste mu vylouply oči. Okna však mají zásadní vliv na přísun denního světla i čerstvého vzduchu - a tedy na zdraví obyvatel domu. Prosklení zejména na jižní straně domu by mělo být poměrně velkorysé, protože zdraví a pocit tělesné i duševní pohody jsou nenahraditelné a nekoupíte si je za žádné peníze. Na druhou stranu zcela prosklená jižní fasáda by znamenala příliš velký únik tepla.

Čtěte také: Vlastnosti a výhody malých dřevěných oken

Tepelněizolační vlastnosti oken

Pryč jsou časy, kdy se vlastnosti oken omezovaly na rámeček s tenkou zvířecí kůží, promaštěným papírem, slídou, či sklem litým do olověných šablon. Co se týká tepelněizolačních vlastností, pak dvojsklo ve srovnání s jednoduchým pomůže uspořit až 40 - 48 % (trojsklo 65 %) nákladů na vytápění. Hlavním ukazatelem izolačních schopností oken je součinitel prostupu tepla U. Čím nižší je jeho hodnota, tím lépe: Nižší prostup tepla znamená vyšší (účinnější) izolaci. Je třeba vědět, že součinitele prostupu tepla jsou v případě oken tři, ale jen jeden z nich vypovídá o skutečné kvalitě okna. Okno se totiž skládá z rámového profilu a skel. Součinitel prostupu tepla rámem se značí Uf (podle anglického „frame“) a bývá zpravidla vyšší, protože rám okna izoluje hůř než sklo. Součinitel prostupu tepla sklem nese označení Ug (podle anglického „glass“) a jeho hodnota bývá nižší, tedy lepší. Pochopitelně závisí na použitém materiálu (plast, dřevo nebo hliník, případně jejich kombinace) a přesné konstrukci okenního rámu i na kvalitě zasklení (dvojsklo, trojsklo či dokonce čtyřsklo). O celkových kvalitách okna ale vypovídá pouze součinitel prostupu tepla celým oknem Uw (podle anglického „window“). Jeho hodnota leží mezi hodnotami Uf a Ug. Jednotkou všech těchto součinitelů je watt na metr čtvereční a Kelvin (W/m².K). Špičková okna dosahují hodnot Uw kolem 0,8 W/m².K, některá ještě nižších.

Pro srovnání: dvojsklo ve srovnání s jednoduchým pomůže uspořit až 40 - 48 % nákladů na vytápění, zatímco trojsklo až 65 %.

Parametry pro výběr kvalitních oken

Těsnění funkční spáry (prostoru mezi křídlem a rámem) je klíčové pro to, aby oknem neunikalo teplo. Běžné je dvouřadé těsnění z EPDM (syntetického kaučuku): jedna řada na vnějším okraji rámového profilu, druhá na vnitřním. Vyšší třída plastových oken nabízí třířadé těsnění (třetí řada uprostřed), které může být vyrobeno z extrudované (vytlačované) gumy nové generace. Stavební hloubka (tloušťka rámového profilu směrem ven) má být 80 mm a více, u dřevěných oken pro pasivní domy až 115 mm. Zasklívací polodrážka (hloubka zapuštění skel do rámu okna) má být nejméně 20 mm, raději více, aby okraje skel nepromrzaly. Teplý distanční rámeček po obvodu mezi skly (nejlépe z plastu, rozhodně ne z vodivého hliníku; v rozích musí být ohnutý - nikoli seříznutý). Zasklení izolačním dvojsklem je samozřejmostí, pasivní dům vyžaduje nejméně trojsklo. Vzácný plyn v dutině mezi skly zlepší tepelnou izolaci. Běžně stačí argon, lépe izoluje dražší krypton. Celoobvodové kování zajistí oknu těsnost i zvýšenou odolnost proti vloupání.

Při výběru oken je vhodné zvážit následující parametry:

  • Těsnění funkční spáry: minimálně dvouřadé EPDM, ideálně třířadé z gumy nové generace.
  • Stavební hloubka: 80 mm a více, pro pasivní domy až 115 mm.
  • Zasklívací polodrážka: minimálně 20 mm.
  • Distanční rámeček: teplý, nejlépe z plastu, ohnutý v rozích.
  • Zasklení: izolační dvojsklo jako standard, trojsklo pro pasivní domy.
  • Vzácný plyn: argon nebo krypton v dutině mezi skly pro zlepšení izolace.
  • Kování: celoobvodové pro těsnost a odolnost proti vloupání.

Materiály pro okna a fasády

V současné době trh nabízí nepřeberné množství materiálů, z nichž se dají okna provést. Jednak je to plast, pak europrofily, eurohranoly, klasické dřevo, hliník, plastohliník, dřevohliník.

Čtěte také: Úspora tepla s gumovým těsněním

Plastová (PVC) okna

Výroba PVC (polyvinylchloridu) se provádí radikálovou polymerací vinylchloridu. Plastové výplně se sice udržovat nemusí, ale ze zkušenosti víme, že tak do 15 - 20 ti let se u plastu změní vlivem UV jeho barva z čistě bílé na šedivou. V případě mechanického defektu rámu neuděláte už vůbec nic. Oprava je de fakto nemožná. S takovým oknem se bohužel musíte smířit nebo si pořídit další nová okna. Dalším důvodem proč nepoužívat plasty, europrofily ani hliník je daná minimální šířka profilu pro křídla i pro rámy. A protože je poměrně široká oproti původním dřevěným rámům, tak i celá nová okenní výplň působí dosti mohutně. Má široký rám, který je přisazený ke špaletě okna, není do špalety vsazený. K rámu navíc přiléhá široký rám okenního křídla. Vizuálně se celá výplň výrazně zmenší a rozšíří se její okraje. Může se zdát, že jde pouze o estetickou záležitost, ale v podstatě rozšíření rámů i křídel do značné míry zhorší světelnost v místnosti.

Kompozitová okna

Kompozit je profilový systém, vyrobený v nosné části z kompozitního materiálu (speciální vláknitý kompozit RAU-FIPRO). Konstrukci nosné části tvoří integrovaná výztuha (IVS) v celém průřezu profilu. Z kompozitu je vyroben koextruzí celý profil kromě pohledových ploch, které jsou ze základní směsi PVC s povrchem HDF. Výborné mechanické vlastnosti profilu lze využít ve prospěch tepelněizolačních vlastností profilu, a tudíž nemusí být použita ocelová výztuha v rámu, která má tendenci rám ochlazovat. Tento materiál budoucnosti umožňuje vyrábět prvky velkých rozměrů, a to s mimořádnými tepelněizolačními vlastnostmi. Více než dvojnásobná hodnota modulu pružnosti předurčuje tento materiál k výrobě prvků až do velikosti 10 m. Oproti standardním PVC materiálům dosahuje výrazně lepších vlastností tím, že odolává větším hodnotám působícího napětí.

Hliníková okna a fasády

Hliníkové prvky jsou součástí moderní architektury. Čisté linie a možnost tvořit konstrukce do velikosti desítek metrů předurčují tento materiál pro stavby s vysokou potřebou prosvětlení. Jsou tedy bezesporu vhodné pro moderní a designové domy. Materiál svým vzhledem umocňuje dojem luxusu. Předností hliníkových oken je mimořádná pevnost, minimální údržba, bezpečnost a především trvanlivost. Hliníková okna mají přesnou konstrukci, hliník drží svůj tvar po celá léta a nedochází tak k deformacím. Hliníkové fasády budov s velkým proskleným prostorem navíc šetří elektrickou energii za umělé osvětlování interiérů. Hliníkové prvky jsou vhodné především do frekventovaných úseků domů, úřadů či provozních budov. Své místo si díky neotřelému, luxusnímu vzhledu najdou také u vyznavačů kvalitního designu. Hliníkové zdvižně-posuvné dveře HS Portal Slim mají štíhlý rám s pohledovou šířkou mezi fixní a posuvnou částí portálu pouze 74 mm.

Dřevěná okna a fasády

Dřevo je přírodní materiál. V oblasti výroby oken se používalo převážně v letech minulých. Postupně ho nahrazovaly prvky z plastu, hliníku a kompozitu. Své opodstatnění ovšem nachází i v dnešní době, a to hlavně při rekonstrukcích historické zástavby, ale také při budování nové výstavby. Má dobré tepelněizolační vlastnosti a přirozený vzhled. Nevýhodou dřevěného materiálu je nutnost jeho pravidelné údržby. Na rozdíl od plastových, kompozitových nebo hliníkových prvků je potřeba udržovat povrchové krycí vrstvy tak, aby časem nedocházelo k degradaci samotného dřeva. Impregnační prostředky a jejich užití vždy předepisuje výrobce oken. Pro zvýšení trvanlivosti proti vnějším povětrnostním vlivům bývají prvky opatřeny na exponovaných místech hliníkovou okapnicí. Nejlepším řešením jsou výplně v tradičním materiálu, to znamená ve dřevě. Dřevo pro výběr oken musí být přirozeně dlouhodobě vysušené. Je vhodnější zvolit dřevo trvanlivější, tvrdé a ne smolné. Nejodolnější a asi nejvhodnější je jasan a jilm. Více smolné, přesto však rovněž kvalitní je modřínové dřevo, horší je již borovice. Smrk patří mezi horší dřeviny. Truhlář, který výplně provádí by měl mít základní znalosti o výrobě oken, kdy musí téměř zcela absentovat suky, dřevěné hranoly by mělo mít velmi mírné radiální letokruhy.

Fasáda může být tvořena ze středových modřínových prken o šířce 220 mm a tloušťce 24 mm. Dřevo je pouze vysušené v sušičce, ale tím jeho jakákoli úprava končí a žluté chlupaté fošny se časem změní na šedivé větrem ošlehané dřevo. Prkna jsou kladena stylem „peření“ - tedy překládaná přes sebe.

Čtěte také: Historická špaletová okna

Typy oken podle tvaru, konstrukce a způsobu otvírání

Banátské domy, jejichž fasáda byla opravována ve 20. - 30. letech 20. století, disponují převážně dvoukřídlými nebo čtyřkřídlými okenními výplněmi otevíravými dovnitř. Rám okna je spojen s dřevěným kastlíkem a s rámem usazeným na vnějším lící fasády. Ten nese dvoukřídlové žaluziové okenice. Ty se mnohdy pouze otevírají, někdy jsou rozdělené a ze dvou třetin je žaluzie ještě i výklopná. Okenní křídla i se žaluziemi jsou převážně opatřeny šmolkově modrou barvou, nebo barvou zelenou, nebo zelenomodrou. Okenice v letních měsících chránily interiéry domů proti přehřívání, v zimě proti nepřízni počasí. Většina okenic má pohyblivé žaluzie. Ty se vyklápějí či zavírají jednoduchým kovovým otáčecím mechanismem přikotveným ze zadní strany k jednotlivým lamelám okenice. Většina výplní disponuje rovněž původním historickým kováním v podobě rozvor s olivami nebo obrtlíky a zástrčemi. Původní banátská okna byla vždy jednoduše zasklená. Tento trend můžeme zopakovat, anebo přidat na kvalitě a provést okno se zdvojeným zasklením pomocí distančních rámečků a zasklení typu Ditherm. Při použití distančního rámečku je vhodné vybírat ty s nejmenší nebo střední šířkou, nevyžadují rozšíření rámu. Pro zasklení lze využít klasický tmel, anebo využít dřevěné profilované úzké zasklívací lišty. Vodorovné příčle mohou být v případě zdvojeného skla na něj nalepeny, a to jak z vnitřní, tak i z vnější strany, ovšem jejich profilace musí být zachována.

Mezi hlavní typy konstrukcí a způsobů otevírání patří:

  • Dvoukřídlé a čtyřkřídlé okenní výplně: typické pro historické domy, často otevíravé dovnitř.
  • Žaluziové okenice: dvoukřídlé, s možností otevírání nebo výklopné části.
  • Jednoduché zasklení: původní řešení, které lze replikovat.
  • Zdvojené zasklení: s distančními rámečky a zasklením typu Ditherm.
  • Lepené příčle: na zdvojeném skle z vnitřní i vnější strany.

Moderní fasádní systémy

V souladu s vysokými požadavky na design, komfort a bezpečnost firma na českém trhu zavádí dva nové produkty v portfoliu fasádních systémů. S profily Schüco FWS 35 PD a Schüco FWS 60 CV lze konstruovat fasády maximálně prosklené, světlo propustné, propojující interiér s exteriérem. Transparentní design u fasád vyžaduje více než jen čiré skleněné plochy. Pouze v kombinaci s minimalistickými profily v puristickém stylu získává dokonalé provedení. Subtilní fasádní systém Schüco FWS 35 PD pro prosklené opláštění má unikátní pohledovou šířku profilu pouhých 35 mm, zároveň splňuje hodnoty tepelné izolace ve standardu pasivních domů. Modulární systém je kompatibilní s trojitým zasklením o tloušťce až 52 mm, fasádními konstrukcemi jiných pohledových šířek (50, 60 a 80 mm) i s klasickými okenními a dveřními systémy. Vyrábí se ve dvou úrovních tepelné izolace a je testovaný v bezpečnostní třídě RC 2. Vedle excelentního vzhledu je přidanou hodnotou fasády také efektivní výroba a jednoduchá instalace. Prefabrikované komponenty vedou k výrazně rychlejšímu zpracování. Optimalizovaný systém upevnění do stavební konstrukce zase ulehčuje instalaci na místě. U fasádního systému Schüco FWS 60 CV (Concealed Vent) pro skrytou integraci otvíravých prvků do fasády se to podařilo. Maximální transparentnosti dosahuje inovovaný systém sjednocením křídla s nosnou konstrukcí. Pevná pole a otvíravě výklopné části jsou při vnějším pohledu nerozpoznatelné. Pouze na vnitřní straně lze spatřit jemnou spáru a kliku, která otvíravý prvek ve fasádě prozradí. Dvě stavební hloubky a variabilní způsob instalace umožňují různorodé použití, od oken klasických až po mezipatrová (od podlahy ke stropu). Novinka na trhu umožňuje vznešené provedení nových fasád i vylepšení u stávajících objektů, a to svým vzhledem i tepelně izolačními vlastnostmi.

Údržba a renovace oken a fasád

Znečištěná, poškrábaná nebo popraskaná fasáda není jen estetický problém. Doporučení výrobců omítek je její obnovení a oživení do téměř prvotních vlastností omítek po 10-15 letech. Okna jsou citlivá místa. Zkontroluj těsnění oken - pokud je zpuchřelé, vyměň ho nebo volej odborníka. Omyj rámy a skla - aspoň 2× ročně, ideálně na jaře a na podzim. POZOR! Nepoužívej agresivní přípravky, jinak můžeš rámy oken zničit. Vhodná je mýdlová voda, případně se poraď s odborníkem. Seřiď okna - pokud se špatně zavírají, drhnou nebo netěsní. Zkontroluj venkovní parapety - voda by měla odtékat pryč, ne stát u rámu. Seřiď dveře - pokud drhnou, špatně dovírají nebo netěsní. Omyj a ošetři povrch dveří a skel - POZOR! Nepoužívej agresivní přípravky, jinak můžeš rámy oken zničit.

Renovace dřevěných oken

Pokud okenní výplně ani žaluzie dlouhodobě neudržujeme průběžnými nátěry, v dlouhodobějším horizontu začne pomalu degradovat dřevní hmota. Slunce a jeho UV paprsky pak způsobují ztrátu části dřevní hmoty. Křídla i rámy pak ztrácejí svou pevnost. Pokud nejsou v suchu, ale jsou navíc vystaveny dlouhodobému působení vlhkosti a vody, snadno bývají napadené dřevokaznými houbami. Dalším nešvarem je špatné zavírání okenních křídel. Pokud je nezavíráme na všechny uzavírací mechanismy, ale například jen na jeden, rám křídla se takovýmto používáním lety zdeformuje - mírně se prohne a ostatní části výplně nejsou již tak přilnavé a začne jimi unikat teplo. Takto poškozená okna jsou ve většině příkladů určena k výměně. Jejich repase v případě velkého úbytku dřevní hmoty, v případě napadení dřevokaznými činiteli a mechanickou deformovaností tvaru není úplně přínosná a požadovaný výsledek nemusí být dobrý. Může se ale stát, že okenní výplně na domě jsou schopné obnovy a nevykazují žádné závažné defekty, které by tomu bránily. Mnohdy je obnova s ohledem na kvalitu dnešních dřevin, vhodnější, neboť staré dřevo je již vysušené, nesmolnatí a jeho tvar v rámci křídla je již ustálený. Mnohdy se vyplatí opravit i drobné nebo větší defekty jako jsou mechanicky poškozené především spodní partie křídel, nebo drobné vyhnilé plochy.

Postup při obnově dřevěných oken

  1. Očištění od nečistot: Prvním krokem je okno očistit od prachu, pavučin a dalších nečistot smetákem, vlhkým hadrem.
  2. Šetrné odstranění nátěrů: Nejprve je dobré dřevo mechanicky vyčistit špachtlemi, cidlinami, horkovzdušnou pistolí, případně přebroušením jemnými smirkovými papíry. V případě, že se nátěry stále drží, je vhodné zkusit chemickou cestu, a tou je stírání hadrem namočeným v lihu anebo čpavkovou vodou. Po vymývání čpakovou vodou je nutné dřevo neutralizovat vodou s octem. Nedoporučuji louhování.
  3. Demontáž kování: I přesto, že bude kování dobře držet, je žádoucí jeho demontáž. Cílem je kování očistit od případných nátěrů a teprve pak ošetřit jeho povrch. Očištění můžeme provést rovněž mechanicky a rovněž lihem nebo čpakvovou vodou. Nezbytná bude následná neutralizace. Poté by se měl povrch ošetřit 2 x nátěrem tanátu, který pasivuje celý povrch a zamezí vzniku koroze. Po zaschnutí se povrch zafixuje Paraloidem a pak převoskuje.
  4. Doplnění dřevní hmoty: Po demontáži kování by mělo dojít k opravě mechanických defektů, doplnění chybějících částí dřevní hmoty případně ke zpětnému zpevnění spojů. Větší poškozené defekty dřevního rámu lze vyřešit odřezáním. Odřezání musí být provedeno zešikma, cílem je vytvořit šikmou plochu, na níž budeme dopojovat nový prvek. Nová část musí být provedena z kvalitního řeziva, vysušeného, stejného druhu, jako je původní rám. V případě, že nám kus dřevní hmoty chybí a z celkového profilu nám zbylo více jak 80% lze drobný defekt vyplnit speciálními dvousložkovými epoxidovými pryskyřicemi s přidáním pilin. Rozdělané spoje spojíme opět propojením dřevěným kolíkem, který lze zakápnout klihem nebo lepidlem. Ve finále lze úplně malé drobné defekty vyplnit tmelem, ale vždy by měl být probarvený. Vlepování dřevní hmoty se provádí buď pomocí dýh, dřevotřísek, úzkých ručně vyrobených třísek, nebo odřezků z masivu.
  5. Ochrana proti dřevokazným organismům: Jakmile máme celý prvek opravený a jsme před nátěry, je vhodné vždy přistoupit nejdříve k nátěru proti dřevokazným houbám a hmyzu. Na trhu existuje celá řada přípravků. Nejvhodnějším materiálem je Lignofix profi na lihové bázi.
  6. Nátěry: Banátské domy mají své dřevěné prvky vždy opatřené krycími nátěrovými systémy ve šmolkově modré, modro zelené nebo zelené krycí barvě. Pro takto specifickou barevnou škálu je zapotřebí najít nejen vhodné odstíny, ale taky vhodný nátěrový systém. Asi by bylo dobré upustit od syntetických nátěrů, ale spíše se orientovat na olejové materiály. Vždy by bylo vhodné opatřit je krycím nátěrem dvakrát a finální vrstvu použít zcela matný čirý olej, který uzavře povrch a prodlouží nátěrový systém.
  7. Průběžné následné ošetřování: Po určité době cca 1 rok od natírání by bylo vhodné nátěry opatřit malou vrstvou ochranného filmu. Zamezí stárnutí nátěrů, mírně zatáhne mikroskopické trhlinky nebo oděrky a ochrání dřevo. Jedná se o speciální nátěrové sady, kdy se nejprve prvek z venkovní strany otře od prachu a nečistot a teprve následně se potře balzámem a rozetře se na povrchu.

tags: #podelna #okna #fasada #typy #konstrukce #využití

Oblíbené příspěvky: