Požární bezpečnost zateplovacích systémů staveb: Komplexní přehled a klíčové aspekty

Požáry bytů se řadí co do počtu na první místo mezi odvětvími národního hospodářství, způsobují nemalé hmotné škody a ohrožují lidské životy. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit ztrátám na životech, zdraví a majetku. Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou stanoveny normami řady ČSN 73 08xx. Vnější kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn, označované ETICS (External Thermally Insulating Composite System), jsou klíčovou úpravou staveb pro splnění podmínek energetické náročnosti. Požární bezpečnosti zateplovacích systémů je v poslední době věnována značná pozornost.

Legislativní rámec a normy požární bezpečnosti

Zateplovací systémy ETICS jsou z hlediska evropské legislativy [1] stanovenými výrobky, které musí před vlastním uvedením na trh projít procesem ověření stálosti vlastností. Jejich výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce má za povinnost před jejich uvedením na trh vydat prohlášení o shodě. Ve vztahu k návrhu a realizaci zateplení budov je třeba současně zohlednit podmínky požární ochrany staveb, které jsou obecně vymezeny v příslušných právních předpisech [3, 4, 5] a jsou pak explicitně vyjádřeny zejména v české technické normě ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení.

První polovina roku 2009 se nesla ve znamení inovací norem požární bezpečnosti staveb. V dubnu vyšla nová ČSN 73 0810 a v květnu nová ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Souběžně jsou připravovány změny některých dalších norem požárního kodexu, které jsou podmíněny neustálým vědeckotechnickým vývojem. V oblasti vnějších tepelných izolací obvodových stěn došlo k několika zásadním změnám.

Požární bezpečnost se vždycky posuzuje individuálně. Rozhoduje výška budovy, typ konstrukce, použitý izolant i skladba jednotlivých vrstev ETICS. Proto je u každého projektu navrhována fasáda tak, aby splňovala tepelně-technické normy i požární požadavky. Normy ČSN rozlišují požadavky na fasády podle výšky objektu - tedy výšky nejvýše umístěné chráněné únikové cesty.

Revize normy platí pro nově i opětovně zateplované budovy. Zásadní změnou je, že protipožární norma platí nejen pro nově zateplované budovy (ať již jde o zateplení novostavby nebo dodatečné zateplení stávajícího objektu), ale i pro objekty, které se zateplují znovu. Nově jsou proto zrušeny zvláštní požadavky na dodatečné zateplení. Požadavky jsou stejné bez ohledu na to, zda jde o zateplení při výstavbě novostavby, nebo o dodatečné zateplení stávajícího objektu.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Uvedené zásady platí pro vnější kontaktní zateplení nadzemních částí všech typů objektů (výrobní objekty, nevýrobní objekty, novostavby, rekonstrukce i pro změny staveb). Tyto obecné zásady mohou být upřesněny normami požární bezpečnosti staveb pro konkrétní charakter objektů.

Na zateplení částí pod terénem je kladen požadavek pouze na třídu reakce na oheň tepelněizolačního materiálu, a to minimálně E. Část pod terénem (s požadavkem na třídu reakce na oheň tepelněizolačního materiálu E) může vystupovat i nad terén, a to do výšky 1,0 m.

Klasifikace izolačních materiálů a jejich reakce na oheň

Zateplovací systémy ETICS používají hlavně dva druhy izolantů - polystyren (EPS) a minerální vatu (MW). Ty se zásadně liší v tom, jak reagují na vysokou teplotu. Reakce izolačních materiálů na oheň je jedním z hlavních faktorů, které určují chování fasády při požáru. Každý izolační materiál má jiné chování při kontaktu s ohněm. Z toho vyplývá, kde je možné jej použít a kde je naopak nutné sáhnout po nehořlavé variantě. Třídy reakce na oheň jsou rozděleny do kategorií: A1 a A2, B, C, D, E, F.

Používání materiálů třídy reakce na oheň F je pro vysoké riziko požáru při skladování popř. v průběhu zabudování zcela zakázáno. Požadavek platí pro všechny typy izolantů.

Požadavky na zateplení podle výšky budovy

Z hlediska norem požární bezpečnosti je rozhodujícím kritériem výška budovy. Jiná pravidla tudíž platí pro výškové budovy a jiná zase pro stavby s pouhým jedním podlažím.

Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek

Jednopodlažní stavby

U jednopodlažních staveb jsou požadavky na požární ochranu v rámci zateplování v podstatě nulové. Uvádí se, že prvky použité k zateplení takovýchto staveb by měly být v třídě reakce na oheň klasifikovány alespoň jako E. To splňuje například samozhášivý fasádní polystyren.

Budovy s požární výškou do 12 m

Další kategorií jsou stavby do 12 metrů výšky. U takových již musí být sestava zateplovacího systému zařazená v třídě reakce na oheň alespoň B. To splňují například fenolické pěny nebo izolace z EPS.

Budovy s požární výškou od 12 do 22,5 m

Požadavky na certifikovaný zateplovací systém jsou zde víceméně totožné jako u budov s požární výškou do 12 metrů. Přibývá zde však ještě jeden další prvek, kterým jsou požární pruhy, jež musí oddělovat jednotlivá podlaží. Tyto požární pruhy musí být z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a musí být minimálně 90 cm široké. Alternativou je provedení zateplení s krycí vrstvou třídy reakce na oheň A1/A2 tloušťky min. 25 mm, která musí vyhovět zkoušce podle ČSN ISO 13785-1 (100 kW, 30 minut) a zároveň ISO 13785-2 (3 MW, 30 minut).

Výškové stavby nad 22,5 m

U budov, jejichž výška překračuje hranici 22,5 metru, jsou pochopitelně také nejpřísnější pravidla stran požární bezpečnosti. Nehořlavý tepelný izolant zde může mít třídu odolnosti nejhůře A2. Většinou se zde používá izolace z minerálních vláken.

Přehled požadavků na třídu reakce na oheň a požární pásy podle výšky budovy:

Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

Klíčové prvky požárně bezpečného zateplení

Ovšem reakce na oheň ale není jediný parametr. Pro požárně bezpečnou fasádu je stejně důležitá skladba systému ETICS, správné kotvení a kvalitní provedení požárních detailů.

Požární pásy

Požární pásy patří k nejdůležitějším prvkům požárně bezpečné fasády. Pásy musí být z minerální vaty třídy A1, obvykle v tloušťce 80-100 mm. Používají se hlavně u vyšších budov, kde brání šíření plamene po šířce fasády. Oproti minulosti je třeba u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace, které jsou rozšířeny z 0,5 na 0,9 metru. Pásy musí být umístěny nad soklem, okny a atikou domu, a to včetně nejvyššího podlaží kvůli eliminaci rizika vzplanutí střech.

Pro objekty s požární výškou 12 < h ≤ 22,5 m je nutné použít ucelenou sestavu vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2. V místech vnějších horizontálních konstrukcí (balkonů, lodžií, teras), kde by odstřikující voda mohla způsobit degradaci tepelněizolačního materiálu, lze na přiléhající stěny použít zateplení s vodorovným přesahem nejvýše 0,15 m za hranu dané konstrukce.

Zajištění v místech otvorů

Sestava pro vnější zateplení musí být v místech otvorů, kde je možné při požáru předpokládat působení účinků požáru (tepla), tj. v místech přerušení celistvosti sestavy (např. v místě oken, dveří, vyústění vzduchotechnického systému, v místě elektrického zařízení, tj. rozvaděče, pojistkové skříně apod.) zajištěna proti šíření požáru.

• Průběžně - pruh v úrovni založení vnějšího zateplení, pokud je vnější zateplení založeno nad terénem.
• Průběžně - pruh nad otvory jednotlivých podlaží okolo celého objektu, přičemž tato část vnějšího zateplení musí začínat maximálně 400 mm nad úrovní nadpraží stavebních otvorů. Toto opatření je nutné aplikovat i nad otvory nejvyššího podlaží.

Okna jsou nejrizikovějším prvkem celé fasády, protože právě tudy se oheň šíří nejrychleji. Správně provedené špalety z minerální vaty výrazně zvyšují požární odolnost a jsou důležitým parametrem i při kontrole dotace. Za vyhovující je považováno řešení okenních otvorů, které má nejvýše ve vzdálenosti 15 cm nad stávající plochou nadpraží pás tepelné izolace třídy reakce na oheň A1 nebo A2 výšky 0,5 m. Tento horizontální pás probíhá nad všemi okny; nebo nad jednotlivými okny přesahuje hranu ostění o 1,5 m. Kolem ostění a nadpraží musí být takové úpravy, že při zkoušce ISO 13785-1 nedojde k šíření plamene, přičemž musí být tato úprava provedena u všech oken. Tyto požadavky musí být splněny minimálně u oken nad úrovní hp ≥ 12 m. Výjimku tvoří jednotlivá okna chráněných únikových cest.

Kotvení

Kotvení je klíčové pro stabilitu fasády - zejména při vysokých teplotách během požáru. Chybné kotvení je jedním z hlavních důvodů, proč může při požáru dojít ke zborcení části fasády!

Další souvislosti

ČSN 73 0810:2016 uvádí pro zateplování množství dalších souvislostí, například výškové umístění pásů MW, vazby na požární otevřenost, požární úseky, zatřídění konstrukčních částí apod. V oblasti bleskosvodu musí být ucelená sestava vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2 minimálně 250 mm na obě strany. Pokud jsou ve fasádách jakékoli spáry (například dilatační), které jsou vyplněny materiálem jiné třídy reakce na oheň než A1 nebo A2, pak se za vyhovující považuje, když jsou tyto spáry chráněny materiály A1 nebo A2 tloušťky alespoň 25 mm.

Nově přidávaná sestava musí být provedena podle požadavků této normy s tím, že části zateplení s požadavkem na třídu reakce na oheň A1 nebo A2 podle kapitoly 2.2, 2.3 a 2.5 musí být v celé tloušťce přidávaného i stávajícího zateplení.

Doporučení a praktické rady

Obecně můžeme konstatovat, že správně provedené certifikované zateplovací systémy z pěnového polystyrenu i z minerální vlny jsou bezpečné, a proto jsou také v celé Evropě velmi rozšířené. Pokud chcete mít jistotu, že bude vaše fasáda nejen úsporná, ale i stoprocentně bezpečná, vyplatí se svěřit celý proces zkušené firmě. Provádění dodatečného zateplování vyžaduje kvalitní návrh, nejlépe zpracovaný projektantem specialistou, aplikaci uceleného kvalitního systému a výběr dobrého, nejlépe referencemi prověřeného zhotovitele.

Program Nová zelená úsporám podporuje také projekty, u kterých je součástí požární bezpečnost fasády.

Přítomnost osoby autorizované pro požární bezpečnost staveb je nutná také při tvorbě projektové dokumentace dodatečného zateplení bytových domů.

Při instalaci nesmí vzniknout po celé výšce domu kapsa, která by kvůli komínovému efektu umožnila rychlé šíření požáru.

Další velkou výzvou pro požární bezpečnost staveb a projektanty jsou fotovoltaické (PV) systémy. PV systémy do výkonu 50 kWp nepotřebují stavební povolení za podmínky, že PV panely i nosné konstrukce jsou nehořlavé.

Reference

• [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a který se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS
• [2] P. Boháč: konečný návrh revize ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení, PAVUS, a.s. Centrum technické normalizace pro požární ochranu, Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9, IČ 60193174
• [3] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
• [4] Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
• [5] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

tags: #pozarni #bezpecnost #staveb #zateplovani #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce řešením problémů s lištou tlačítek na noteboocích ASUS
• Inteligentní řešení pro automatické osvětlení
• Srovnání vlastností gumoasfaltu a klasických hydroizolací
• Řemeslníci v Praze: Truhlář Loděnice Chuchel
• Podrobný průvodce Brillux Sádrovou Omítkou