Vyvlastnění: Typy staveb a podmínky pro jeho uplatnění

Vyvlastnění, neboli odejmutí nebo nucené omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, představuje jeden z nejzávažnějších zásahů do vlastnického práva netrestní povahy. V České republice je upraveno primárně zákonem č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění (dále jen „Zákon o vyvlastnění“), a navazujícími speciálními zákony, které definují účely vyvlastnění.

Základní principy a podmínky vyvlastnění

Institut vyvlastnění je omezen ústavněprávními předpoklady, zakotvenými v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a dále ustanoveními Zákona o vyvlastnění. Mezi základní podmínky vyvlastnění patří:

• Existence dostatečně silného veřejného zájmu.
• Zásah se provádí na základě zákona a v jeho mezích.
• Vlastník získá přiměřenou peněžitou náhradu.

K vyvlastnění by se mělo přistupovat jen v krajních případech, kdy jiné možnosti neexistují a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmem soukromým. Veřejný zájem musí být ve vyvlastňovacím řízení vždy prokázán. Je zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek.

Veřejný zájem

V současné právní úpravě nenajdeme ustanovení, které by přesně stanovilo, co je „veřejným zájmem“, přestože se tento pojem vyskytuje v celé řadě právních předpisů. Veřejný zájem je třeba zjišťovat pro každý konkrétní případ a chápat jej jako zájem, který by bylo možno označit za obecně prospěšný. Nelze ho spatřovat pouze v zájmu státu či státních institucí; může být dán i tehdy, je-li nutné umožnit užívání věci v soukromém vlastnictví.

Příklady veřejného zájmu, pro které lze vyvlastnění uplatnit:

Čtěte také: Jaké dřevo na krov?

• Vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavbě.
• Řádné užívání veřejně prospěšné stavby a nebo veřejně prospěšného opatření.
• Zřízení nezbytného přístupu ke stavbě zbudované na základě stavebního povolení.

Naopak, výstavba rodinného domu je soukromým zájmem a nejedná se o stavbu obecně prospěšnou, aby tak mohly být naplněny podmínky pro nucené omezení vlastnického práva.

Princip proporcionality a nezbytnosti

Vyvlastnění je možné provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění, a nikoli v rozsahu větším. Tím je míněn jak územní rozsah, tak také rozsah omezených práv. Pokud pro výstavbu dálnice stačí využít pozemek o určité výměře, pak není třeba vyvlastňovat i okolní pozemky.

Předcházení vyvlastnění dohodou

Přednost před vyvlastněním má vždy dosažení dohody. Vyvlastnitel se primárně musí pokusit dohodnout s vlastníkem. Až pokud se mu smlouvu o získání práv k pozemku či stavbě nepodaří uzavřít ve lhůtě 90 dnů od doby, kdy podal návrh smlouvy vlastníkovi, je vyvlastnění přípustné. Návrh smlouvy musí být řádně doložen předložením v písemné podobě vlastníkovi, spolu s účelem stavby a informací o tom, že pokud k uzavření smlouvy nedojde, je možné práva získat i vyvlastněním.

Typy staveb a záměrů, pro které lze vyvlastnění uplatnit

Vyvlastnění je možné pouze pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem. Zvláštní zákony definují tyto účely. Není to úprava komplexní, která by umožnila při realizaci vyvlastnění postupovat pouze podle jednoho právního předpisu.

Zákon o vyvlastnění (č. 184/2006 Sb.)

• Odebrání nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem.

Stavební zákon (č. 283/2021 Sb., dříve č. 183/2006 Sb.)

Ustanovení § 170 odst. 1 vymezuje účely vyvlastnění pro účely realizace staveb a opatření, mimo jiné:

Čtěte také: Průvodce výběrem šroubů

• Veřejně prospěšné stavby (např. dopravní infrastruktura, vodní stavby, energetické stavby).
• Veřejně prospěšná opatření (např. ochrana přírody a krajiny).
• Pro vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě, pro řádné užívání veřejně prospěšné stavby a nebo veřejně prospěšného opatření.

Zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (tzv. liniový zákon, č. 416/2009 Sb.)

Tento zákon vytváří zvláštní vyvlastňovací režim pro strategické stavby, na jejichž realizaci má společnost prioritní veřejný zájem. Jde především o:

• Stavby dopravní infrastruktury (např. dálnice, dráhy, civilní letecké stavby).
• Vodní infrastruktura.
• Energetická infrastruktura.

Pro tyto stavby zákon předjímá veřejný zájem, a proto není nutné ho v řízení samostatně dokazovat.

Další relevantní předpisy

• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: Účelem vyvlastnění je ochrana přírody a krajiny.
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon): Vyvlastnění pro účely vodohospodářských staveb a opatření.
• Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: Vyvlastnění pro stavbu dálnic, silnic a místních komunikací.
• Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon): Vyvlastnění pro stavbu energetických zařízení.
• Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon): Vyvlastnění pro účely těžby nerostů.
• Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky: Vyvlastnění za válečného stavu nebo stavu ohrožení, které se týká nejen nemovitých věcí, ale i věcí movitých z důvodu zajištění obrany státu. V takových situacích je možné provést vyvlastnění ve zkráceném řízení a odvolání nemá odkladný účinek.

Náhrada za vyvlastnění

Nezbytnou podmínkou vyvlastnění je rovněž poskytnutí náhrady, a to ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby nebo ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu. Výše náhrady za vyvlastněný pozemek či právo se určuje na základě znaleckého posudku. Cena pozemku či stavby se určuje vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni, kdy byla podána žádost o vyvlastnění. Přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení či znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.

Celková náhrada musí odpovídat majetkové újmě způsobené vyvlastněním. Proto, pokud je cena určená znaleckým posudkem vyšší než cena obvyklá, náhradu tvoří cena dle posudku. Zároveň je potřeba nahradit účelně vynaložené náklady vzniklé v důsledku vyvlastnění - stěhovací náklady, náklad na znalecký posudek, nechal-li ho vypracovat vyvlastňovaný, nebo náklady spojené se změnou místa podnikání a další. Další možností je, že se vyvlastňovanému poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem.

V případě vyvlastnění pro realizaci dopravní infrastruktury (dle liniového zákona) se vyvlastňovanému nenabízí částka uvedená ve znaleckém posudku, ale její 1,5násobek (u stavebních pozemků) či 8násobek (u nestavebních pozemků).

Čtěte také: Jak správně cvičit plank?

Vyvlastňovací řízení

Vyvlastňovací řízení je správním řízením, které zahajuje vyvlastňovací úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) na žádost vyvlastnitele. O zahájeném vyvlastňovacím řízení se k nemovitosti zapíše poznámka do katastru nemovitostí. Po doručení uvědomění o zahájení řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, kterých se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit.

Povinným a stěžejním milníkem celého vyvlastňovacího řízení je ústní jednání. Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání; k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží. Pokud nebude v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne.

Soudní ochrana

Proti rozhodnutí o vyvlastnění se lze odvolat, přičemž včas podané odvolání proti kterémukoliv výroku rozhodnutí má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí. Pokud odvolání není úspěšné, lze podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ke správnímu soudu. Výrok rozhodnutí, kterým se určuje náhrada za vyvlastnění, lze projednat v řízení podle části páté občanského soudního řádu, k tomuto řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud.

Tabulka níže shrnuje některé klíčové aspekty vyvlastnění v ČR:

tags: #pro #jaké #typy #staveb #lze #uplatnit

Oblíbené příspěvky:

• Kvalitní nábytek Klatovy
• The story of Czechoslovak victims
• Odrážedlo pro děti od 2 let
• Přečtěte si článek o obrubníku 30 cm
• PVC podlahy DELTA