Bezpečnost komínů: Průchod zdí, montážní pěna a prevence požárů

Správné a bezpečné začlenění komínu do současných, moderních staveb je v posledních letech často skloňovanou otázkou. Při stavbě komínu je třeba dbát nejen na bezpečný prostup hořlavými konstrukcemi, ale i na těsný prostup obálkou budovy, omezení tepelných zisků a tepelných ztrát, stabilizaci teplot uvnitř komínu apod.

Nebezpečí požárů v komínech

Požáry v komínech mohou být velmi nebezpečné. Příčinou mohou být nejčastěji saze, které sice nelze snadno zapálit, avšak při vznícení hoří velmi intenzivně a dosahují až 1000 °C. Obdobný průběh hoření mají i dehtové usazeniny vznikající při nedostatečném spalování. Vývinem vysokých teplot může dojít kromě oteplení komína i ke vznícení hořlavých materiálů umístěných v jeho blízkosti.

Hoření sazí a jeho důsledky

Nebezpečí požáru uvnitř komínů je především u spotřebičů na tuhá paliva. Při nesprávném provozu, zejména vlivem špatného stavu komína nebo kouřovodu, špatné kvality tuhých paliv atd., se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí se strukturou téměř čistého uhlíku. Pokud dojde k požáru sazí, nikdy se nesmí hasit vodou. Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa totiž vytvoří páru, která se v komínovém průduchu rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru kudy uniknout, může nastat popraskání zdiva, popř. výbuch. Při hoření sazí v komínu je nutné při zásahu zvážit negativní důsledky inertního materiálu (písek, zemina, kamenivo apod.). Nejčastěji však hašení hořících sazí v komínu se provádí suchým pískem. Pokud budou při požáru otevřena komínová dvířka, hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru. Pokud nastane požár v komíně, je vždycky vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat.

Produkty hoření a jejich vliv na zdraví

V průběhu požáru dochází v jeho místě ke sníženému obsahu kyslíku, zvýšené teplotě prostředí, k tvorbě kouře a vývinu toxických látek z unikajících plynů a par. Každý hasič zasahující při požáru je vystaven účinkům dráždivých až toxických látek, jejichž výsledným efektem je mnohem větší celková toxicita těchto škodlivých (někdy i jedovatých) látek než pouhý součet vlivů těchto jednotlivých látek na lidský organismus. Kromě CO2 se při jejich hoření uvolňuje mnoho dalších toxických látek vlivem tepelného rozkladu makromolekul. Tyto produkty působí buď dusivě nebo naleptávají dýchací cesty, popřípadě nechráněnou pokožku. Jejich účinek se projevuje nejen v centru požáru, ale i ve větších vzdálenostech, kde jsou již částečně zředěny vzduchem. Důsledky kouře vyvinutého ohněm závisí na jeho množství a vlastnostech. Nejdůležitější fyzikální vlastností kouře je rozložení a velikost jeho částeček. Kouřový aerosol mění široce svůj vzhled od světle černé (pro kapičky vzniklé během kouření a tepelného rozkladu paliva) až k černé (pro pevné uhlíkaté částice či saze vzniklé v průběhu plamenného hoření). Kouř zahrnuje ve své struktuře saze, a to v závislosti na jejich průměru vzhledem k celkové velikosti shluku.

Klasifikace komínů a bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů

Teplotní třídy zahrnují stupnici od T080 až do T600 s provozními teplotami 80 až 600 °C. Tlakové třídy jsou ovlivňovány tahem a přetlakem v komínu (přirozený tah, přetlakový a vícepřetlakový komín), třídy odolnosti proti působení kondenzátu pak mokrým nebo suchým provozním režimem. Třídy odolné vůči korozi závisí na druhu paliva a jeho chemickém složení. Komíny z hlediska vyhoření mohou být buď bez odolnosti (třída O) nebo odolávající vyhoření (třída G).

Čtěte také: Vložka do dřevěného průchodu

Povinnost určit bezpečnou vzdálenost ukládají výrobcům komínových systémů technické normy. Požadovanou bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů od pláště komína v milimetrech udává číslo v zatřídění komína. Například ze zatřídění komína T400 N1 D 3 G50 je zřejmé, že minimální bezpečná vzdálenost je 50 mm. Dle zkušební metodiky je to ovšem vždy vzdálenost v plně provětrávané mezeře. Bohužel se v praxi vyskytuje mylný výklad bezpečné vzdálenosti, a to tak, že mezera může být vyplněna nehořlavým materiálem. Bezpečná vzdálenost je poplatná několika parametrům. Samozřejmě teplotě spalin, dále průměru komína a pak výšce prostupu komína konstrukcí, tedy například konstrukční tloušťce stropu. Tyto parametry ovlivňují přestup tepla a výsledné teploty. Nelze tedy jedním číslem vyjádřit bezpečnou vzdálenost, pokud nejde o provětrávanou mezeru. Norma se (zatím) vztahuje jen na provětrávanou mezeru, a neřeší případy, kdy plášť komína a konstrukce, kterou komín prochází, jsou ve styku. Připravuje se, a ještě v letošním roce vyjde, novela základní normy EN 1443, a ta má říkat, jak se bude zohledňovat zabudování komínu do konstrukce. Uvažuje se s tím, že nyní udávaná bezpečná vzdálenost v milimetrech bude doplněna písmenem, které bude postihovat způsob zabudování komínu do konstrukce.

Minimální vzdálenost povrchu komínového pláště od hořlavých konstrukcí je 5 cm (tj. 50 mm).

Údržba a renovace komínů

Nedostatečná údržba se pak podepisuje i na technických závadách komínů, kouřovodů a topidel, které způsobují požáry či úniky zplodin. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí, škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě. U plynových kotlů je navíc nutná jak čistota komínových průduchů tak předepsaného tahu komína.

Vypalování komínů

Vypalování komína je odstraňování pevných usazenin, zejména dehtových z průduchu komína jejich kontrolovaným spálením. Komín se smí vypalovat jen tehdy, pokud není možné odstranit pevné usazeniny jiným způsobem, za předpokladu, že komín je odolný proti účinkům hoření a nedojde-li vypalováním k narušení účelu, kterému komín má sloužit.

Vymazávání komínů

Jednou z možností, jak zajistit odolnost komína proti spalinám z tuhých paliv je vymazávání komínů. Tato technologie patří k preventivní ochraně komínových průduchů k zajištění jejich těsnosti proti spalinám vznikajícím při hoření tuhých paliv v připojených spotřebičích. Jedná se o speciální renovaci a opravu starých cihelných jednovrstvých komínů. Principem této metody je vtlačení speciální hmoty Scancoat do spár vnitřních stěn komínového průduchu. To zajistí zacelení spár a zpevnění celého komínového průduchu. Směs Scancoat obsahuje skelná vlákna a další speciální příměsi, které vyhovují požárním a bezpečnostním předpisům, které spalinové cesty musí splňovat. Oproti klasickým metodám sanace cihlových komínů je vymazávání velmi šetrné. Nedochází k otřesům a jiným pohybům, které se vyskytují např. u frézování komína. Uvedená technologie vymazávání komínů nemůže být aplikována na silně zadehtované komíny, dále na komíny zhotovené z děrovaných keramických výrobků.

Čtěte také: Který materiál je lepší pro průchod komínem: FOAMGLAS® nebo polystyren?

Příprava na vymazávání komína:

  1. Spuštění speciální tlakové ucpávky připevněné na ocelové lano pomocí stojanu s navijákem umístěným na komínové hlavě na dno komínového průduchu.
  2. K ucpávce je napojena tlaková hadice vedoucí přes regulátor tlaku ke kompresoru.

Nanášení směsi Scancoat:

  1. Po natlakování prázdné ucpávky kompresorem se začne postupně seshora vhazovat do průduchu speciální směs Scancoat za současného vytahování ucpávky směrem nahoru.
  2. Z důvodu spolehlivého utěsnění a zajištění hladkého povrchu se celý postup opakuje dvakrát.

Požárně bezpečnostní řešení komínů v současných stavbách

Seriózní výrobci komínových systémů mají, pro řešení bezpečného průchodu komínů, své vlastní komponenty, a nejlepší cestou je, použít právě prvky, které má výrobce ve svém portfoliu a jsou plně kompatibilní s nabízenými komíny. Při koupi komínových průchodek, prostupů, těsnění, přídavných izolací apod., by se stavebník neměl nechat strhnout jednostranně zacíleným marketingem ani cenou, ale měl by mít dostatek srozumitelných, technických argumentů, aby mu bylo zřejmé, jaké technické a konstrukční výhody mu použitý systém následně poskytne. Projektant, zhotovitel stavby nebo stavebník by měli posoudit i to, jakým konkrétním způsobem bude protipožární, izolační prvek fixován. V praxi je z konstrukčního hlediska preferována fixace komínových průchodek ke stavbě, nikoli ke komínu.

Systém SAVE ENERGY

Prvky SAVE ENERGY tvoří ucelený systém, který v tomto směru umožňuje individuální řešení pro konkrétní stavbu. Komínové průchodky a šachty SAVE ENERGY představují systémové řešení vedení komínu požárně-bezpečnostními úseky a prostupy hořlavými konstrukcemi. Mimo jiné slouží i jako bezpečná izolace vůči hořlavým konstrukcím, snižují tepelné ztráty a omezují nežádoucí tepelné zisky v prostupech stěnou, stropem nebo střechou.

Hlavní přednosti systému SAVE ENERGY:

  • Nejedná se o přídavnou izolaci: Prvky SAVE ENERGY řeší komplexně bezpečné a funkční začlenění komínu do staveb, zejména dřevostaveb a energeticky úsporných budov. Nejedná se tedy jen o přídavnou izolaci pro napojení parotěsné fólie, ale o požárně bezpečnostní, izolační prvky, které řeší i další požadavky kladené na současné moderní budovy.
  • Nemění se vlastnosti/zatřídění komínu: Komín, šachtou nebo průchodkou, jen prochází, takže se nemusí měnit zatřídění komínu, tak jak by to bylo v případě přidání další vrstvy přídavné izolace. Komín má nadále deklarovanou bezpečnou vzdálenost od hořlavých konstrukcí Gxx. Použitím prvků SAVE ENERGY dojde k vymezení této předepsané, bezpečné vzdálenosti.
  • Vzduchová mezera: Požární zkoušky opakovaně potvrdily nezanedbatelný vliv jednostranně uzavřené vzduchové mezery mezi pláštěm komínu a komínovou průchodkou. Díky této vzduchové mezeře dochází, při zachování tlakové těsnosti, k významnému snížení teplot v izolovaných konstrukcích.
  • Fixace ke stavbě, ne ke komínu: Všechny komponenty SAVE ENERGY se vždy fixují k nosným stavebním konstrukcím, nikoli ke komínu. Oproti přídavným izolacím, které se lepí na komín, v případě použití SAVE ENERGY, nevzniká žádný problematický nosný spoj, který by se mohl časem poškodit.
  • Prověřený výrobek: Systém SAVE ENERGY je na českém trhu používán od roku 2015 a je odzkoušen na stovkách realizací ve spolupráci s předními dodavateli dřevostaveb a energeticky úsporných domů. V letech 2017, 2020 a 2021 prošel produkt zkušebními testy a měřením v laboratoři UCEEB, ČVUT v Praze a při požárních zkouškách získal o požární odolnost I30/E60/EI30.

Příklady typických způsobů použití prvků SAVE ENERGY:

  1. Komínová šachta se zámky: Odděluje požárně bezpečně a izolačně komín od interiéru budovy (ve volném prostoru, při prostupu stropem, střechou). Použije se například pro opláštění komínu v interiéru nebo pro prostup střechou (šachta se založí na posledním stropě a ve střeše se seřízne podle sklonu střechy).
  2. Svislá průchodka: Používá se pro prostup komínu vodorovnými, potenciálně požárně nebezpečnými konstrukcemi (např. izolované stropy).
  3. Nosná, svislá průchodka s komínem RAAB: Použije se například při realizacích svislých kouřovodů s funkcí komínu pro krbová kamna nebo krbovou vložku. Vyrábí se na zakázku. Průchodka je vyrobena podle konkrétní skladby stropu.
  4. Vodorovná průchodka: Používá se pro prostup komínu svislými, potenciálně požárně nebezpečnými konstrukcemi (např. dřevostavby, montované domy). Použije se například při realizaci fasádních komínů.
  5. Krytky: Krytky lze použít jako montážní polotovar (v průběhu hrubé stavby nebo při výrobě stěnových, stropních panelů) nebo jako přídavnou izolaci pro komíny se čtvercovým pláštěm. Krytku je možné kombinovat s průchodkou, zdvojnásobí se tak izolační vlastnosti. Tato kombinace se použije například tam, kde se předpokládají extrémní stavy spotřebičů.

Produktová řada CIKO STOPER a těsnicí manžeta HOTSchott

Při plánování komínu ve stavbě je třeba si uvědomit, že pokud komín prochází okolní konstrukcí (např. stropem, střechou nebo také prostup kouřovodu stěnou), tak je s ohledem na bezpečnost nutno řešit tento stavební detail se vší vážností. Na většině staveb se tyto stavební detaily stále řeší buďto komplikovaně nebo ne zcela ideálně. Proto byla vyvinuta unikátní produktová řada CIKO STOPER, která umožňuje jednoduché řešení těchto stavebních detailů pro zabudování komínu do stavby. Jedná se o ucelený sortiment prostupů, parotěsných prostupů, dílů pro napojení parozábrany na komín a také komponentů pro přerušení tepelných mostů v rámci komínového tělesa. Podmínky pro bezpečné použití prostupů CIKO STOPER vychází z Osvědčení o vlastnostech č. 030-057001 vydaného TZUS Praha. Specifickým komponentem, který nepatří do řady CIKO STOPER, je těsnící manžeta HOTSchott. Vysoce elastická manžeta (EPDM) je opatřena samolepícím límcem a vyrábí se pro průměry pláště komína 160 - 250mm.

Důležitost dodržování pokynů výrobce a norem

S nástupem standardu budov s téměř nulovou potřebou energie souvisí potřeba utěsnit v domě všechny spáry, včetně těch nacházejících se okolo komína. Požárně bezpečné řešení nevyplývá ze štítkového zařazení komína podle norem, ale opírá se o doporučený způsob daný výrobcem. Jako výrobci můžeme věnovat vývoji a zkoušení komínových systémů sebevětší pozornost, ale v konečné fázi závisí na tom, jak je konkrétní komínový systém v konkrétních stavebních podmínkách realizován. Jak jsou dodrženy pokyny výrobce, doporučení z technických norem, doporučená řešení výrobce, pravidla správné praxe. Ani normy nemohou řešit vše a v určitém čase mohou i zaostávat za aktuálním technickým vývojem spalovacích zdrojů tepla. Zde mají velkou váhu znalosti a zkušenosti, aby se podařilo bezpečně překlenout i případné „bílé místo“ v normách. Největší počet požárů není primárně způsoben vadnou konstrukcí komína, ale zanedbanou péčí.

Základem je, že na kritickém, nejbližším povrchu hořlavého materiálu nesmí teplota přestoupit 85 °C, respektive 100 °C při zkoušce odolnosti při vyhoření sazí tak, jak udávají technické normy. Revizní technik se řídí údajem výrobce. Pokud je konkrétní realizovaný prostup v souladu s technickým listem, nemá problém revizi vystavit. Vidí například, že je použit komín zatříděný jako T400 N1 D 3 G50, tedy odolný při vyhoření sazí a s normou danou tloušťkou provětrávané mezery 50 mm. Tato mezera tam není, ale revizní technik si zkontroluje technický list výrobce, který říká, jaké je v daném případě předepsané řešení ve vyplněném průchodu. To znamená, že pro konkrétní průměr komína, provozní teplotu a tloušťku konstrukce stropu atp. je určena minimální tloušťka odstupu pláště komína od nejbližšího kritického povrchu hořlavého materiálu při použití konkrétního nehořlavého materiálu. Pro stavebníky a stavitele je zásadní pomocí doporučené typizované řešení doplněné obrázkem, který i ve své jednoduchosti říká vše podstatné.

Čtěte také: elegantní řešení pro komín

Těsnost prostupu komína konstrukcí již nesouvisí s ochranou proti požáru, ale stále více se sleduje. Ukázalo se, že není problém dodržet bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů při respektování technického listu doporučeného řešení od výrobce. Utěsnění prostupu komína tak, aby vyšel blower-door test, je věc jiná. Netěsnost domu se negativně promítá do jeho energetické spotřeby únikem teplého vzduchu, a proto, má-li být dodržen standard NZEB, je ověřována. Zabránit úniku takového tepla okolo komína lze vhodným, nehořlavým, tepelně izolujícím materiálem doplněným vhodnou fólií. Na trhu se najdou různé, výrobci navržené těsnící manžety. Existuje řešení založené na použití pěnového skla, Schiedel používá mechanicky odolnější, ale naopak dobře dělitelný keramický materiál vermikulit. Z něho jsou vyrobeny přesné dílce pro zhotovení parotěsného prostupu pro nejběžnější případy. Je zřejmé, že výrobce někdy nemůže, ale ani nemusí spoléhat jen na znění norem. Ostatně žádná technická norma, pokud není zmíněna v zákoně nebo vyhlášce, není povinná.

Revize a čištění komínů

Na základě nařízení vlády si může čištění spalinové cesty provádět majitel domu sám, a to minimálně třikrát ročně v případě komína, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW. V případě plynných paliv budou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče. Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba, a to jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komína musí provádět odborně způsobilá osoba, která je navíc revizním technikem či specialistou bezpečnosti práce.

Obecné zásady pro bezpečnou instalaci a provoz topidel

  • Věnovat zvýšenou pozornost správné instalaci a údržbě topidel - řídit se návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku.
  • Dodržovat bezpečnou vzdálenost od dalších zařízení v místnosti (ale i od stěny!!!) již při instalaci nového tepelného spotřebiče, a to i s ohledem na stavební konstrukci a povrch podlahy. Pokud nelze bezpečný odstup dodržet, je nutno zajistit alespoň kvalitní tepelnou izolaci.
  • Jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit (dokonce i obyčejný hadr), musí být skladovány pokud možno co nejdále od topidel.
  • Topné těleso na tuhá paliva musí mít ochrannou (nehořlavou) podložku pod topidlem, které znemožní vznícení hořlavé podlahy a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty.
  • U elektrických topidel je nutné dávat pozor např. na používané infrazářiče.
  • Pro topení nepoužívat jiné palivo, než pro které je topidlo a komín konstruováno. Pokud je přechod z jednoho druhu paliva na druhý, je nutné dodržet pokyny výrobce.
  • Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu.
  • Kamna na tuhá paliva se nesmí nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin.
  • Netopit vlhkým topivem.
  • K požáru může dojít i od nedostatečně zajištěných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavé materiály.
  • Nesmí se zapomínat ani na komíny a kouřovody - především na udržování celistvosti a neprodyšnosti komínového pláště.

K jednomu komínovému průduchu lze za určitých podmínek připojit i několik spotřebičů. Komíny s jedním připojeným spotřebičem však fungují spolehlivěji a bezpečněji než společné komíny. Nejmenší dovolená účinná výška kom. průduchu je 5 m. Pro výpočet minimální výšky komínu je třeba zohlednit vzdálenost od hřebene střechy.

Základ pro kamna

Únosnost podlahy je požadována min. 700 kg / m2. Musí být rovná, nehořlavá, pevná, např. betonová deska. Pod tělesem nesmí být položeny např. parkety, PVC, atd., nesmí být tepelná izolace z měkkých materiálů. Kolem uzavřeného topeniště musí být podlaha z nehořlavého materiálu podle ČSN 061008:197. Pro přesné určení výšky základu je potřeba znát budoucí výšku čisté podlahy. Základ pro kamna je vhodný připravit -1 až -5 cm pod čistou podlahou. Ve stěnách, jež jsou součástí kamen, by nemělo být elektrické vedení, rozvod plynu nebo vody a nehořlavé materiály. Ve stěně ani na jejím povrchu nesmí být materiály, které by teplem uvolňovaly škodliviny. Pokud je v objektu, kde je instalováno topidlo, zařízení pro odtah vzduchu (např. digestoř), nebo jiný spotřebič, který by způsobil zpětné pronikání spalin do prostoru, musí být zajištěno tlakové vyrovnání, které zajistí dostatečný přísun vzduchu pro spalování. Pro přívod externího vzduchu je nutno do místa stavby přivést elektrický proud 230 V pro automatickou regulaci. Uvedené podmínky zahrnují pouze nejnutnější požadavky na stavební připravenost. Každou zakázku je potřeba předem konzultovat s dodavatelem (kamnářem).

tags: #pruchod #kominu #zdi #montazni #pena #bezpecnost

Oblíbené příspěvky: