Průchod komínu střechou: Inovativní řešení s Foamglasem a vermikulitem pro maximální bezpečnost a účinnost

Správné řešení a provedení prostupů stavebními konstrukcemi je klíčové pro každou stavbu, kde je navržena a realizována konstrukce komína. Jedním z nejzásadnějších je prostup skladbou střechy. Komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladeny specifické technické požadavky. Skladba střechy by měla být na komín napojena parotěsně, respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení, a prostupem komína by neměl vznikat výrazný tepelný most.

Požadavky na prostupy komínů a hořlavé materiály

Vzdálenost komína od hořlavých materiálů je jedním z nejdůležitějších požadavků. Základním zdrojem informací je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm.

ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020, udává způsob stanovení bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů a označení komínu. S novelou této normy došlo k úpravě označování komínů, kdy přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, značící se písmeny „a“ až „l“. Tento parametr vyjadřuje konstrukční uspořádání, ve kterém byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Výrobci komínových systémů uvádějí ve svých technických podkladech podmínky platnosti bezpečné vzdálenosti a návod na bezpečné zabudování komínového tělesa.

Upozornění: U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019 je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávána pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. V takovém případě je bezpečná vzdálenost platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí.

Označení komínu a bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů

Je důležité si uvědomit, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů u nerezových systémových komínů bývá ve většině případů větší než u zděných systémových komínů, a může dosahovat hodnot i 100 nebo 150 mm.

Čtěte také: Vložka do dřevěného průchodu

Inovativní řešení prostupů

Parotěsný prostup z pěnového skla Foamglas od HELUZ

Společnost HELUZ dodává nový parotěsný prostup z pěnového skla Foamglas, který ve střešní konstrukci bezpečně napojí paropropustnou fólii na cihelné komínové těleso. Tento prostup z desek Foamglas o tloušťce 50 mm má hned tři výhody:

• Není difuzní, brání tedy tvorbě rosného bodu a srážení vlhkosti.
• Představuje tepelně izolační řešení, které zamezí úniku tepla kolem komínu, protože je napojeno přímo na něj.
• Přímé napojení může být provedeno díky tomu, že desky z materiálu Foamglas jsou nehořlavé.

Podle normy ČSN 734201 musí být komínové těleso pro tuhá paliva vzdáleno od hořlavých materiálů minimálně 50 mm. Nehořlavý parotěsný prostup HELUZ pro cihelné komíny tuto požadovanou pěticentimetrovou mezeru mezi paropropustnou fólií a komínem bezpečně překlene a funkčně tak zkompletuje střešní paropropustný systém pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Nový parotěsný prostup cihelných komínů od společnosti HELUZ je tvořen z desek z pěnového skla o tloušťce 50 mm (výška 500 mm, délka 450, resp. 850 mm). Desky z Foamglasu se v požadovaném místě prostupu nalepí pomocí montážních pomůcek na komínové těleso a po slepení vytvářejí parotěsný, nehořlavý a tvarově stálý prostup o velikosti 500 x 500 mm.

Postup montáže parotěsného prostupu HELUZ:

1. Do místa spodní části prostupu se okolo komína připevní montážní páska pomocí plastových sponek. Za ni se zavléknou plastové rohy, které budou prostup držet po dobu zaschnutí tmelu.
2. Na plochy desek se housenkovitě nanese tepelně odolný tmel.
3. Všechny čtyři slepené desky okolo komína se stáhnou dodanou stahovací páskou.
4. Po zaschnutí tmelu (při 15°C min. 3 hodiny) se obě stahovací pásky opatrně odstraní a případné nepřesnosti se začistí.
5. Všechny styky desek (svislé i vodorovné) a místa spojů desek s komínovým pláštěm jak ze spodní strany, tak i z horní strany se přetmelí, aby po celém obvodu prostupu nebyl tmel nikde přerušen.

Kompletní řešení prostupů od CIKO s.r.o.

Společnost CIKO s.r.o. nabízí ucelený sortiment prostupů, parotěsných prostupů, dílů pro napojení parozábrany na komín a také komponentů pro přerušení tepelných mostů v rámci komínového tělesa. Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a pro třívrstvé nerezové systémy (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160-400 mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm, přičemž základní délka je 30 cm.

Prostup je určen pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a zajišťuje bezpečné oddělení komínu od hořlavých materiálů. Zároveň umožňuje bezpečné napojení parozábrany na komínové těleso. Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti celého stavebního detailu. Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci.

Čtěte také: Který materiál je lepší pro průchod komínem: FOAMGLAS® nebo polystyren?

Ukázka řešení prostupu komína šikmou střechou (na příkladu Schiedel UNI ADVANCED)

V novostavbě rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky a skladba střechy systém DEK ST.8002B s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve, byl použit komín Schiedel UNI ADVANCED. Označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 značí bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm.

Pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže vermikulitových desek Vermis ZERO:

1. Po vyzdění komínového tělesa se vyřízl otvor v bednění, který byl o 50 mm větší.
2. Tvar vermikulitových desek se musel upravit pro použití v šikmé střeše, jelikož jsou obdélníkového tvaru. Úprava desek je snadná, dají se snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby.
3. Aby byl styk vermikulitových desek s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Tmel se nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
4. Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
5. Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem.
6. Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
7. Následovalo napojení DHV (doplňkové hydroizolační vrstvy) z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI. Desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
8. Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK. Současně se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.
9. Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu.
10. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.

Ukázka prostupu komína plochou střechou

Při řešení prostupu plochou střechou je vhodné připravit prostup již při betonáži stropu, například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je nákladné (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou).

V případě třívrstvého nerezového svislého kouřovodu s funkcí komínu, který prostupuje plochou střechou, byl prostup vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu.

Postup montáže tvarovky CIKO GPKB:

1. Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy.
2. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony.
3. Na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB byl nanesen tepelně odolný tmel (tepelná odolnost +260°C, krátkodobě až +315 °C).
4. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy pomocí stahovacích popruhů, dodaných plastových rohů a přířezů EPS. Stahování bylo prováděno velmi opatrně, aby nedošlo k prasknutí pěnoskla.
5. Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu, přechod z tvarovky na komín a vzájemný spoj tvarovek.
6. Dodavatel doporučuje před montáží tvarovky dokoupit tepelně odolný tmel a doplnit tak množství tmelu dodaného s tvarovkou, aby se předešlo nedostatku tmelu na veškeré styčné spoje.
7. Tvarovka byla následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA, který ošetřil přechod na asfaltovou parozábranu a zabalil celou tvarovku. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem.
8. V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem.
9. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem.
10. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm. Tvarovka byla v ploše zastřižena do kruhového tvaru.

Obecné zásady utěsnění komína střechou

Cílem utěsnění komína je zabránit zatékání. Ať už zvolíte jakékoliv řešení, vždy je důležité dbát na správné zakončení střešní fólie u komínu. Střešní fólie musí být vytažena alespoň 5 cm nad nejvyšším profilem střešní tašky. Fólie se na horním okraji zajistí pomocí lepicí pásky - např. DivoTape nebo ClimaTape.

Čtěte také: Rizika montážní pěny u komínů

Možnosti utěsnění komína:

• Oplechování: Tradičně vyrobené z kovu (pozinkovaný plech, měď, hliník). Vyžaduje odbornou montáž, často zahrnující řezání a tvarování plechu, pájení nebo nýtování. Je velmi odolné a může vydržet desítky let, ale vyžaduje pravidelnou kontrolu a údržbu, aby spoje a těsnění zůstaly neporušené a odolné proti korozi. Nabízí tradiční vzhled a může být sladěno s dalšími kovovými prvky na střeše.
• Utěsňovací pásy: Vyrobené z flexibilních materiálů, jako je hliníková fólie potažená butylkaučukem (např. EasyFlash) nebo kompozitními materiály s hliníkovou mřížkou (např. Wakaflex). Jejich instalace je snazší a rychlejší, montáž nevyžaduje specializované nářadí; pásy se aplikují přímo na čistý a suchý povrch. Flexibilní a přizpůsobivý materiál může mít kratší životnost ve srovnání s kovem, ale moderní materiály jsou navrženy tak, aby odolávaly dlouhá léta povětrnostním vlivům. Vyžadují minimální údržbu, je však důležité zajistit, aby povrchy zůstaly čisté a pásy byly správně připevněny. Flexibilní pásy nabízejí moderní a nenápadný vzhled, který se snadno přizpůsobí tvarům a konturám střechy.

V důsledku pohybů krovu a tepelné dilatační roztažnosti komínového zdiva dochází k odtržení bočního oplechování, pevně spojeného se střešním pláštěm, od komínu. Vznikne spára, kterou i při jejích nepatrných rozměrech proniká do podstřeší velké množství vody, která stéká po povrchu komínu. Proto je nezbytné tuto spáru krýt dilatační lištou, která je pevně spojená se zdivem komína a zatěsněná trvale pružným tmelem.

Z hlediska návaznosti DHV na komínové těleso je třeba zajistit spolehlivé odvedení vody, stékající po DHV, zezadu komína do stran. Řešením je použít tzv. plechovou odháňku nebo izolaci vytáhnout. Prostupy třídy těsnosti 1 až 5 musí být provedeny vodotěsně nebo musí být jejich lemování vytaženo nejméně 5 cm nad krytinu.

Z hlediska odvětrání střešního pláště jsou rozhodující rozměry komína. Pokud jeho šířka (po vrstevnici) brání proudění vzduchu od okapu ke hřebeni v celé šířce krokevního pole a a více, je třeba pod komín umístit výdech. V případě zatepleného střešního pláště je třeba věnovat pozornost požární bezpečnosti kolem prostupujícího komína.

Povrch komínových těles často tvoří vrstvá omítka s fasádním nátěrem. Životnost takové povrchové úpravy je obvykle výrazně menší než okolní střešní krytiny. Je proto třeba počítat s nezbytnou údržbou v průběhu životnosti střešního pláště.

tags: #pruchod #kominu #strechou #foamglas #vata

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem dřevěných hraček pro psy
• Dřeviny pro okrasu
• PVC podlahy: Kompletní průvodce
• Průvodce renovací laminátové kuchyně
• komplexní průvodce betonovými ploty