Průchod komínem: FOAMGLAS® vs. polystyren – srovnání izolačních materiálů

Při dodatečném zateplení podkroví, často v rámci programů jako je Nová zelená úsporám Light, je klíčové nepodcenit riziko vzniku požáru od komínu. I dodatečné zateplení podkroví vyžaduje odborný přístup, a zjednodušení může skončit požárem, jak upozorňuje Hasičský záchranný sbor Liberec. Program Nová zelená úsporám Light zásadním způsobem usnadňuje získat dotaci na opatření, která sníží energetickou náročnost rodinných domů a tím i úsporu energie na vytápění. Záměrem programu je podpořit rychle realizovatelné zateplení s maximálním efektem a přiměřenými náklady. Cílí na opatření, která eliminují případy nejčastějších úniků tepla, jako jsou nekvalitní stará okna a vchodové dveře, nebo nedostatečně zateplená fasáda, střecha, stropy a podlahy. Pro podání žádosti o dotaci není vyžadována projektová dokumentace, předkládá se pouze jednoduchý Odborný posudek o navrhovaných opatřeních, potvrzený členem místní akční skupiny ČR nebo pracovníkem energetického konzultačního a informačního střediska (EKIS/M-EKIS).

Pojďme se zaměřit na programy týkající se zateplení střechy, stropu nad půdou a podlahy nad nevytápěným prostorem a položit si otázku, zda zde může dojít k situaci, která je potenciálně nebezpečná ve vztahu k provozu stávajícího komína. Tepelná izolace se obvykle zhotoví po celé ploše podlahy, stropu, střechy, a ne vždy se zohlední podmínky pro bezpečný provoz komínu, který tepelně izolační vrstvou prochází. Z hlediska provozní bezpečnosti spalinové cesty je jedním ze zásadních kritérií splnění podmínek pro dodržení její bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů. Zvýšením tloušťky konstrukce (přidané vrstvy), kterou těleso komína prochází, stoupá teplotní gradient v okolí prostupu a zde může dojít k situaci, kdy původně bezpečná vzdálenost již nevyhovuje.

Bezpečnost spalinové cesty není dána jen jejím technickým návrhem, konstrukcí a provedením, ale také tím, že bude trvale kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu. Obecné podmínky provozní bezpečnosti spalinových cest jsou dány zákonem č. 320/2015 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky. Tento zákon definuje základní podmínku pro splnění provozní bezpečnosti takto: „Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.“

Bezpečná vzdálenost a hořlavost izolačních materiálů

Jeden z mylných názorů, s nímž se v praxi setkáváme, je: „odstup hořlavých konstrukcí od komína musí být vždy 50 mm“. Je třeba si ovšem uvědomit, že toto pravidlo splňuje víceméně pouze případ, kdy komín prochází konstrukcí s plně provětrávanou mezerou po celém obvodě. Bezpečná vzdálenost mezi komínovým pláštěm a hořlavým materiálem bude závislá na konstrukci komína (skladba a tepelný odpor), teplotě spalin (exaktně teplotní třídě), průměru komína a na tloušťce konstrukce, kterou komín prochází. Na rozdíl od situace komína ve volném prostoru, kde můžeme předpokládat relativně konstantní teplotu v jeho okolí, se při těsném průchodu stropem jedná o neustálený stav, kdy při dlouhodobém přenosu tepla dochází ke zvyšování teploty povrchu pláště a jeho okolí v čase. Pokud se jedná o systémový komín, měla by být situace relativně jednoduchá, neboť povinnost určit bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů ukládají výrobcům komínových systémů harmonizované technické normy. Bezpečná vzdálenost v milimetrech je dnes deklarována zpravidla již několika hodnotami podle toho, jakým způsobem je komínové těleso zabudováno ve stavbě a jaké jsou parametry průchodu komína konstrukcí.

Pro dodatečnou tepelně izolační vrstvu mohou být použity materiály s různou klasifikací podle reakce na oheň. Jako nehořlavé je možno označit pouze materiály třídy A. Pouze u těchto materiálů není třeba se zabývat bezpečnou vzdáleností od komínového pláště, mohou k němu přiléhat. V případě, že jsou pro tepelnou izolaci použity plošně hořlavé materiály, je nutno v nebezpečné oblasti okolo komínového tělesa tyto materiály nahradit jiným, nehořlavým materiálem. Bezpečná vzdálenost od pláště systémového komína musí být stanovena jeho výrobcem formou technických podkladů, a to v závislosti na typu komína, jeho průměru, teplotní třídě a mocnosti prostupu. Z obecně platných a závazných předpisů vyplývá, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby splnila základní požadavky, kterými jsou mj. požární bezpečnost a bezpečnost při užívání.

Čtěte také: Vložka do dřevěného průchodu

Charakteristiky izolačních materiálů

Při výběru tepelné izolace pro dům je důležité znát rozdíly mezi nejčastěji používanými materiály. Každý z těchto materiálů má své výhody i nevýhody, které mohou zásadně ovlivnit výslednou účinnost izolace, její životnost i náklady na realizaci. Jednou ze základních vlastností tepelně-izolačních materiálů je difuzní odpor (označuje se μ) a také to, že mají velmi malou schopnost vodit teplo. Tuto schopnost popisujeme prostřednictvím součinitele tepelné vodivosti, který se označuje písmenem λ (lambda).

Pěnové sklo FOAMGLAS®

• Parotěsnost: Izolace z pěnového skla FOAMGLAS® je zcela parotěsná. Faktor difuzního odporu pro vodní páru je nekonečně vysoký. Neexistuje žádné riziko vniknutí vlhkosti a kondenzace v materiálu ani v konstrukci. Izolace nebude bobtnat ani nebude napadena plísní.
• Pevnost v tlaku: FOAMGLAS® je zcela nestlačitelný. Pevnost v tlaku pěnového skla se pohybuje v závislosti na typu mezi 50 a 160 tun/m². To znamená, že izolace by se nijak nedeformovala ani pod velkým zatížením.
• Tepelná roztažnost: Koeficient tepelné roztažnosti izolace z pěnového skla je podobný jako u betonu a oceli. To umožňuje přilepení materiálu bez rizika roztržení nebo posunu.
• Odolnost vůči chemikáliím a škůdcům: Izolace z pěnového skla je sklo, a je proto ryze anorganická. Nemůže hnít ani nepřitahuje živé organismy. Je netečná na uhlovodíky a vytváří vynikající bariéru proti prostupu radonu.
• Nehořlavost: Patří do třídy A, což znamená, že je nehořlavé a může přiléhat přímo ke komínovému plášti.
• Ekologie: Vyrábí se z mletého, často recyklovaného skla, které se napěňuje pomocí oxidu uhličitého. Je to ekologický materiál s dlouhou životností a odolností vůči organickým rozpouštědlům.
• Součinitel tepelné vodivosti (λ): od 0,041 do 0,048 W/(m·K).

Pěnový polystyren (EPS, XPS)

• Typy:
  • EPS (expandovaný polystyren): Běžně používaný pro zateplení fasád, podlah a stropů. λ = 0,035 - 0,040 W/(m·K).
  • Šedý polystyren: Má přibližně o 20-25% lepší izolační účinky než běžný polystyren díky příměsi grafitu. λ = zhruba 0,034 W/(m·K).
  • XPS (extrudovaný polystyren): Vhodný pro izolaci soklů, základů a míst s vyšší vlhkostí, má uzavřené póry a nehrozí riziko nasákavosti. λ = zhruba 0,030 W/(m·K).
• Výhody: Nízká hmotnost, snadná manipulace a montáž, vysoká tepelná izolace, nízká cena. EPS je materiál s velmi nízkou hustotou - tvoří ho z 98 % vzduch - a jeho výroba nevyžaduje extrémní teploty. Nízká nasákavost (u XPS).
• Nevýhody: Nižší odolnost vůči vysokým teplotám, horší akustické vlastnosti, hořlavost (nutnost použití zpomalovačů hoření). Je difúzně uzavřený, nedá se tedy použít ve všech typech konstrukcí (například není příliš vhodný pro starší domy s vyšší vlhkostí).
• Ekologie: Styren se pro průmyslové účely získává z ropy, jedná se tedy o nepříliš ekologický materiál. Polystyren má výrazně nižší uhlíkovou stopu než minerální vata při výrobě (až 9x nižší za celý životní cyklus). EPS je 100% recyklovatelný materiál.

Minerální vata (skelná, kamenná/čedičová)

• Výhody: Vynikající akustická izolace, nehořlavost (třída reakce na oheň A1), odolnost vůči vysokým teplotám, paropropustnost - umožňuje „dýchání“ konstrukce. Není organická, takže nepodléhá napadení houbami, plísněmi a parazity.
• Nevýhody: Vyšší cena, náročnější manipulace (nutnost ochranných pomůcek), vyšší hmotnost, poměrně velká nasákavost (nevhodná do vlhkých míst).
• Ekologie: Je nerecyklovatelná, žádný systém sběru použité minerální vaty neexistuje a většinou tak končí na skládkách.
• Součinitel tepelné vodivosti (λ): Skelná vlna: zhruba 0,032 - 0,05 W/(m·K). Minerální vlna: zhruba 0,035 - 0,042 W/(m·K).

Další izolační materiály

• Pěnový polyuretan (PUR): Vyrábí se z ropy. λ = 0,023 - 0,032 W/(m·K). Velká odolnost vůči nízkým i vysokým teplotám.
• Dřevovláknité desky: Ekologické, biologicky rozložitelné, dobré izolační vlastnosti. λ = 0,038-0,05 W/(m·K). Citlivost na dlouhodobou vlhkost.
• Konopí: Ekologické, dobré tepelně izolační vlastnosti, odolné vůči vlhkosti. λ = 0,035 - 0,050 W/(m·K).
• Sláma: Ekologická, biologicky rozložitelná, váže uhlík. λ = 0,052 - 0,08 W/(m·K). Horší izolační vlastnosti, nutné tlustší vrstvy.
• Ovčí vlna: Ekologická, vynikající izolační vlastnosti, dobrá zvuková izolace. λ = zhruba 0,04 W/(m·K). Vyšší cena, nutná úprava proti škůdcům a požáru.
• Celulózová izolace: Recyklovaný papír, ekologická výroba, dobré tepelné a zvukové izolační vlastnosti, nízká cena. λ = přibližně 0,04 W/(m·K). Citlivost na vlhkost, možnost sesedání.
• Expandovaný perlit: Lehká pórovitá látka, nehořlavý, odolný vůči vlhkosti, mikroorganismům a plísním. λ = přibližně 0,04 W/(m·K).
• Vakuová izolace (VIP): Vakuové izolační panely s částicemi oxidu křemičitého. Mimořádně výborné tepelněizolační vlastnosti. λ = 0,006 - 0,008 W/(m·K). Mechanicky tuhý obal nesmí být narušen.

Srovnávací tabulka vybraných izolačních materiálů

Praktické rady a tipy pro výběr izolace

Při výběru tepelné izolace je důležité zvážit konkrétní potřeby stavby, rozpočet a požadavky na vlastnosti izolace. Polystyren je vhodný pro ekonomické řešení s dobrými tepelněizolačními vlastnostmi, zatímco minerální vata nabízí vyšší bezpečnost, akustický komfort a paropropustnost.

• Montáž: Při montáži minerální vaty používejte ochranné rukavice, brýle a respirátor. U polystyrenu dbejte na přesné řezy a těsné spoje.
• Kombinace materiálů: V některých případech lze kombinovat oba materiály, např. minerální vatu pro akustiku a polystyren pro tepelnou izolaci.
• Vliv vlhkosti: V místech se zvýšenou vlhkostí (např. sokly, sklepy) preferujte XPS polystyren nebo minerální vatu s hydrofobní úpravou.
• Ekologie: Minerální vata je recyklovatelná a ekologičtější, ale její výroba je energeticky náročnější. Polystyren je méně ekologický, ale lze jej recyklovat.

Časté chyby při výběru izolace

• Nedostatečná tloušťka izolace: Ušetření na tloušťce se může později prodražit na nákladech za vytápění.
• Špatné utěsnění spojů: Vznik tepelného mostu může výrazně snížit účinnost izolace.
• Nepřihlížení k požární bezpečnosti: V některých typech staveb je použití nehořlavého materiálu nutností.

Kvalitní tepelná izolace je nedílnou součástí jakékoliv stavby. Slouží nejen k minimalizování úniku tepla z objektu jako takového, ale i k izolaci konkrétních stavebních částí, např. rozvodů vody. Většina izolací funguje na principu vzduchové izolace, kdy hlavním izolantem je všudypřítomný vzduch, který je uzavřený ve struktuře izolantu (např. polystyren, minerální vata, aerogel) a je tak omezeno vedení a proudění tepla. Žádný izolant není univerzální a vždy je potřeba při jeho výběru zohlednit to, kde a jak bude izolant použit a kolik jsme ochotni za něj zaplatit.

Čtěte také: Rizika montážní pěny u komínů

Čtěte také: Maximální bezpečnost a účinnost komínového průchodu

tags: #pruchod #kominem #material #foamglas #nebo #polystyren

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení stropu suterénu: kompletní návod pro úsporu energií
• Paličky k bubínku
• Výhody zastřešení bazénu
• Vše o čtyřnásobné krabici do sádrokartonu
• Funkce bočních ochranných lišt Citroën Xsara Picasso