Vazníkové střechy bez přesahu: Moderní řešení pro vaši stavbu

Před stavbou nebo kompletní rekonstrukcí střechy je vhodné zvážit všechny možnosti a parametry střechy. Patří sem i konstrukční řešení krovu. V současné době se stále častěji používají příhradové střešní vazníky, které jsou vhodným řešením pro malé bungalovy i větší haly. Své místo na trhu však stále mají i klasické střešní vazníky. Základem každého zděného domu, dřevostavby nebo haly tvoří kvalitní střecha, do které nezatéká a která brání úniku tepla. Stavebníci se obvykle soustředí na výběr střešní krytiny a téměř automaticky hledají dodavatele klasických krovů. Často z pouhé neznalosti nedokáží využít všechny možnosti, které jsou jim při řešení střešní konstrukce nabízeny - vazníkové krovy.

Vazník nebo krov?

Pokud ani vy netušíte, jaký je rozdíl mezi krovy a vazníky, po přečtení našeho článku pro vás bude volba výběru krovu nebo vazníkové konstrukce mnohem jednodušší. Oba typy představují dřevěné střešní konstrukce, které musí unést zvolenou střešní krytinu, musí být dostatečně tuhé v podélném i příčném směru a musí odolávat zatížení sněhem a povětrnostním vlivům. Výběr vazníkové nebo krovové konstrukce ovlivňuje velikost, rozpětí, sklon a tvar střechy podle dispozice stavby.

Co je krov?

Krov je tesařská trámová nebo vazníková konstrukce, která má nosnou funkci střešního pláště, tedy střešní krytiny, bednění, laťování, podhledových a izolačních vrstev. Klasické krovy jsou vázané střešní konstrukce spojované tesařskými vazbami.

Kdy použít tesařský krov?

Použití klasického krovu je vhodné v případě, kdy je požadován větší sklon střechy s krátkým rozpětím do několika metrů bez podpěry, nebo pokud je požadováno obytné využití půdního prostoru či pohyb v podkroví. Tato výhoda je ovšem vyvážena vyšší cenou. Při použití tesařského krovu je nutný pevný strop a je nutné vyřešit prohýbání nosných trámů, např. použitím středové nosné příčky.

Co je vazníkový krov?

V současné době se mnohem častěji používá moderní tesařská konstrukce, tzv. příhradový vazník. Vazníková konstrukce nese střešní plášť a současně izolační materiály a podhledy, takže není nutné budovat těžké stropy. Vazníkové krovy nabízí možnost prefabrikace, která urychluje čas montáže, takže vazníkové konstrukce snižují náklady na stavbu střechy.

Čtěte také: elegantní řešení pro komín

Kdy použít vazníky?

Příhradové vazníky jsou vhodné na realizace střech s mírným sklonem, přičemž výsledný tvar střechy není v podstatě ničím omezen. Vazníkové konstrukce jsou vhodné pro rodinné domy všech typů, pro bungalovy i nízkoenergetické domy, protože poskytují dostatek prostoru pro tepelně izolační materiály. Krovy z příhradových vazníků umožňují snadno překlenout i velké rozpětí střechy v řádu desítek metrů bez podpěry, a proto představují ideální střešní konstrukce pro haly a průmyslové objekty. Nevýhodou vazníkové konstrukce je omezení vzniku průchozích půdních prostor, ale pokud neplánujete bydlet v podkroví (ale i to je možné vyřešit), je tato volba ideální, neboť dřevěné vazníkové konstrukce jsou levnější.

Vazníkové střechy jsou obecně vhodnější pro malé sklony v rozmezí 20-25 stupňů. Pokud se rozhodnete pro sedlovou střechu s větším sklonem, je v naprosté většině případů nejideálnější volbou stavba klasické příhradové střechy.

Výhody a nevýhody vazníkových a krovových konstrukcí

Před konečným rozhodnutím zvažte nejen finanční náklady, ale také možnosti budoucího využití půdního prostoru. Tvar střešní konstrukce a její typ významným způsobem ovlivňuje cenu celé střechy. Nevhodně zvolený typ může prodražit nejen samotnou konstrukci, ale i montáž střešní krytiny.

Výhody vazníkových konstrukcí

  • Možnost relativně rychlé a přesné výstavby.
  • Lehké prefabrikované prvky (vazníky) umožňují výrazné úspory materiálu, což se pozitivně promítá do celkových nákladů.
  • Lze je zhotovit na budovách různých tvarů, i s netradiční architekturou.
  • Nižší hmotnost znamená jednodušší konstrukci nosné konstrukce.
  • Nízká spotřeba řeziva, vysoká tuhost.
  • Vysoký rozpon střešní konstrukce bez vnitřní podpory (až 30m).

Nevýhody vazníkových konstrukcí

  • Nelze je využít jako obytný prostor (pokud není speciálně upraveno).
  • Lze je rozumně použít na střechách s menším sklonem (zhruba do 25 stupňů).

Výhody klasických krovových konstrukcí

  • Typická střešní konstrukce, která se používá již desítky let.
  • Prostor pod střechou lze dodatečně izolovat a snadno jej přeměnit na trvale obytný prostor.
  • Vysoká životnost, odolnost vůči povětrnostním vlivům.
  • Možnost použití jakéhokoliv typu střešní krytiny.
  • Možnost architektonicky zajímavého řešení při vyšším sklonu střechy.

Nevýhody klasických krovových konstrukcí

  • Vyžaduje více času a také více materiálu.
  • Nevyplatí se u střech s velmi malým sklonem (např. menším než 20 stupňů).
  • Je náročná jak z pohledu spotřeby materiálu, tak na tesařské zpracování, a proto je nejdražší.
  • Umožňuje bez podpěry pouze malé rozpětí.

Půdorys střechy a vliv na cenu

Tvar střešní konstrukce a její typ významným způsobem ovlivňuje cenu celé střechy. Nevhodně zvolený typ může prodražit nejen samotnou konstrukci, ale i montáž střešní krytiny. Mezi nejdražší typ střešní konstrukce patří členitá valbová střecha, kde je mnoho nároží a úžlabí. Problém představují také velké přesahy a příliš dlouhý přesah nároží (nad 1500mm). Mezi dražší konstrukce patří také střechy s velkým sklonem (nad 30°- 35°) a výškou více než 2,8 metru. Nejlevnějším typem střešní konstrukce jsou nižší sedlové nebo pultové střechy, kde je nejnižší spotřeba řeziva a minimální počet typů příhradových vazníků. Vazníky lze zastřešit prakticky jakoukoliv střechu a jsou určeny i pro konstrukce velkých rozpětí jako jsou výrobní haly nebo zemědělské stavby. Vazníky lze zastřešit každý půdorys domu. Obvykle i takový, kde klasický krov potřebuje výpomoc ocelovými průvlaky a sloupy. Rozumným návrhem půdorysu lze však zjednodušit konstrukci vazníkového krovu a ušetřit finance. Nejvýhodnější je tvořit půdorys nosných stěn uzavřenými obdélníky. Střechu je dobré ušetřit zbytečných nároží a úžlabí. Toho lze dosáhnou úpravou přesahu nebo sklonu tak, aby nebyl narušen požadovaný půdorys. Příhradové vazníky lze s výhodou použít i tam, kde se obvykle používá ocelová vaznice a klasický krov z krokví. Proveditelná je sedlová střecha s nosným vazníkem vedeným pod hřebenem. Na tento nosný vazník se připojí boční podkrovní vazníky, které nahradí klasické krokve.

Základním předpokladem bezproblémové konstrukce je tvar půdorysu domu. Půdorys nosných stěn by měl být jednoduchý, složený z uzavřených obdélníků. Střešní konstrukce by měla mít přiměřený sklon a výšku příhradových vazníků v hřebeni do 2800 mm.

Čtěte také: Prozkoumejte cihlové byty v Nuslích

Střechy bez přesahu

Když dům, tak střecha. A když sedlová střecha, tak samozřejmě s přesahem. Historicky tomu tak u nás opravdu je, s moderními architektonickými trendy jde ale zmíněná samozřejmost stranou. Zatímco starší generace architektů nad střechou bez přesahu nevěřícně kroutí hlavou, ta mladší se jí povětšinou nebrání. Je to jednoduché - současní architekti se zaměřili na vizuální stránku „věci“. Zarovnání střechy s linií domu působí neotřele a blíží se pomyslné designové dokonalosti, protože odstraňuje - podle některých odborníků - rušivé elementy. Dalším, poněkud přízemnějším důvodem může být i snaha o úsporu střešní krytiny. Hlavním důvodem, proč nejsou architekti v otázce přesahů zajedno, je obava z nasáknutí omítky při deštích a sněžení. Jsou to totiž právě přesahy střechy, které zajišťují, aby aspoň část omítky zůstala chráněná. Na druhou stranu se ale dnes už používají takové technologie, díky nimž se střecha dá zrealizovat tak, aby si i bez přesahů poradila se stékající vodou. A stejně tak se může vychytávkami pyšnit i moderní fasáda (zmínit můžeme např. Obávaná voda se dá ovšem vyřešit instalací přisazeného žlabu, který končí v přiznaném (nebo skrytém) svodu a který má stejnou funkci jako klasický okap, jen je 100% vodotěsný, aby nedocházelo ke zbytečnému kontaktu vody s fasádou. K dalším záležitostem, které se řeší, patří například to, jestli nebudou v zimě závěje hnedu dveří, když aspoň část padajícího sněhu neodkloní přesah střechy, nebo to, jak vyřešit stínění oken, když se o to právě tento prvek ani trochu nezasadí. Přívrženci střechy bez přesahu například zmiňují, že u moderních rodinných domů už se takřka vždy počítá se stíněním v podobě předokenních (nebo vnitřních) žaluzií či rolet. Ruku v ruce se střechou bez přesahu by ideálně měly jít takové prvky, jako jsou třeba oplechované atiky nebo kratší krovy, aby dům perfektně sloužil jako celek.

Přesahy střech u domů, chat i chalup jsou historicky zažité v naší kultuře bydlení. Původně vznikly jednoduše z praktických důvodů vycházejících ze stavebních a materiálových schopností. Šlo zejména o to, aby do domu nezatékalo. Krátké přesahy dodnes nadále plní právě tento účel. Při výstavbě větších přesahů pak ale můžou plnit i sekundární úlohu, která není marná. Přesah střechy, který je vytažen výrazněji do prostoru, umožňuje obyvatelům nejen chodit kolem domu, ale trávit zde také volný čas, a to i v případě lehkého deště (pokud zrovna nefouká vítr), a využívat tyto přesahy jako takovou alternativní terasu. Déšť je tímto navíc z části odstíněn a na fasádu dopadá v menším množství, díky čemuž fasáda méně trpí. Co je ale mnohem důležitější, je práce se sluncem, zejména pak z jižní strany. Jak víme, v létě se slunce nachází vzhledem k zemi ve vyšší poloze a v zimě naopak níže - dá se říct, že kopíruje horizont. V případě, že na jižní straně vyvedeme ze střechy dostatečný přesah, získáme systém, který funguje jako přirozené chlazení v létě, kdy je slunce vysoko, protože dokáže zastínit celou stranu domu.

Legendy o hrozbě zatékání do domu v případě, že na stavbě přesah střechy neuděláte, ale nejsou pravdivé. V dnešní době a se současnými technologiemi není problém vyřešit střechu tak, aby nedocházelo k zatékání, ani když bude přímo lícovat se stěnami. Hlavním důvod návrhu šikmé střechy bez přesahu je design stavby. Pokud krytina sahá až k okraji štítové stěny, je potřeba použít okapnici případně atiku. Je možné použít nadstřešní žlab. Nejvíce estetické řešení představuje žlab zapuštění pod rovinu střechy s ukrytými svody. Přesahy střechy mohou být funkčním i designovým prvkem domu. Minimalistická řešení vyžadují lemování střešní krytiny, aby nedocházelo k pronikání vody do stěny.

Statika a bezpečnost vazníkových konstrukcí

Na střešní konstrukci působí mnoho vnějších a vnitřních sil z různých směrů. Při návrhu příhradové vazníkové konstrukce je proto nutné zohlednit např. oblast umístění stavby, nadmořskou výšku, ale pamatuje se také na možnou seismickou činnost. Výsledné zatížení dřevěné střešní konstrukce je obvykle popsáno několika zatěžovacími stavy, kdy jsou uvažovány součinitele pro stálá i nahodilá zatížení. Cílem je dosažení dostatečné tuhosti bez průhybu konstrukce. Výpočet vnějšího zatížení vazníkové střechy uvažuje také o vlivu nesymetrického zatížení sněhem, možnosti návějí, namrzání okapních žlabů apod. Zejména u rodinných domů se navíc často používá těžká střešní krytina v podobě pálených nebo betonových tašek nebo je požadována instalace solárních panelů. U vazníkových konstrukcí je nutné zvažovat také podhledové zatížení, kdy jde zejména o hmotnost podhledů a izolačních materiálů, technologické rozvody a vybavení apod. Pokud je požadována průchodnost půdních prostor, pak se do výpočtu zahrnuje také zatížení podlahovými deskami a krytinami atd.

Zkušený dodavatel vazníkových konstrukcí musí při návrhu střechy uvažovat také o skladbě střešní konstrukce. V případě chyby může docházet ke kondenzaci vodních par nebo k zatékání do střechy, což negativně ovlivní statiku i životnost střešní konstrukce.

Čtěte také: Komfortní bydlení v cihlovém bytě na Vinohradech

Kvalitní dřevěný vazník musí splňovat požadavky:

  • dodržení předepsaných profilů,
  • správné navržení a provedení tesařských spojů,
  • použití vhodných spojovacích materiálů a dodržení roztečí,
  • výběr dle kvalitativních tříd dřeva - vlhkost, sukovitost, zakřivení, trhliny atd.

Na výpočet statiky vazníkové konstrukce se používá speciální software. V něm vznikají návrhy jednotlivých vazníků a správa vazníků, což pro rovinné i prostorové modelování umožňuje správně definovat jejich rozměry a polohu podpor. Je nutné si ale uvědomit, že ani sebedokonalejší software neumí nahradit zkušenosti kvalifikovaných pracovníků, ani predikovat případné chyby při neodborné montáži.

Mezi časté chyby při návrhu a realizaci vazníkových konstrukcí patří zejména:

  • chyby v kotvení a uložení vazníků,
  • nedostatečné vyztužení tlačených diagonál a pásnice,
  • nevhodné posouzení únosnosti na smyková namáhání,
  • nedostatečné podepření vazníků (vyztužení na vybočení),
  • nedodržení předepsaného počtu a roztečí spojovacích prvků,
  • nesprávné přenášení vodorovných sil od střechy i stěny do výztužných stěn,
  • nesprávný výpočet stability (síly, které musí kotevní prvek přenést do základů),
  • nepřesné založení profilu spojované konstrukce (nepřípustné mezery mezi díly),
  • nedostatky při montáži vazníků (často způsobují nadměrnou deformaci konstrukce) apod.

Výroba a montáž vazníků

Realizaci vazníkové střechy lze rozdělit na tři části: návrhy, výroba a montáž dřevěných vazníků.

Návrhy vazníků

Návrhy příhradových vazníků se realizují pomocí speciálního software Truss, který vypočítá a navrhne komplexní řešení střešních konstrukcí v prostoru. Po vložení topologie střechy program navrhne uspořádání a tvar jednotlivých vazníků ve 2D a 3D zobrazení střechy.

Výroba dřevěných vazníků

Zpracovaný návrh je předán do technologie, která výrobu vazníků realizuje. Veškeré komponenty střešní konstrukce, které tvoří dřevěné příhradové vazníky, jsou přesně opracovány a tvoří prefabrikované díly - proto jsou příhradové vazníky vyrobeny levněji a rychleji než klasické tesařské krovy. Pro výrobu vazníků se používá nejčastěji jehličnaté dřevo třídy S10 o vlhkosti kolem 20 %. Obvykle se jedná o fošnové smrkové řezivo v profilech přířezů 50-60 mm x 80-240 mm v délkách 4m, 5m a 6m. Řezání dřeva pro vazníky se uskutečňuje pomocí softwarově řízené úhlové pily s otočným stolem, která v automatickém režimu přebírá data přímo z návrhu, čímž je zaručena vysoká přesnost rozměrů vazníků. Následná impregnace dřevěných vazníků osvědčenými profesionálními prostředky zaručuje dlouhodobou ochranu nového dřeva proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním. Mezi spojovací prostředky a materiály pro dřevěné vazníkové konstrukce patří zejména styčníkové desky s prolisovanými trny, statické spojovací desky, úhelníky, třmeny, kotevní prvky a spojovací materiál jako svorníky, ocelové hmoždíky, konvexní hřebíky, závitové tyče a další.

Montáž vazníků

Vyrobené komponenty jsou připraveny k montáži a za dodržení statických podmínek dopraveny na stavbu dle místa určení. Montáž vazníků se realizuje podle výkresu statika: osazení vazníků na věnec, ocelové průvlaky nebo na pozice. Doplníme ztužení jak podélné, tak i příčné. Následuje předání zakázky, fakturace, předání statického výpočtu a certifikátů. Potvrzením předávacího protokolu končí montážní a výrobní část práce. Následuje vystavení fakturace a zaplacení díla dle dohody.

Proces objednávky střechy s vazníky krok za krokem:

  1. Pošlete nám poptávku: Půdorys stěn, sklon a přesah a tvar střechy jsou nejdůležitější informace k vytvoření nabídky. Pro montáž a dopravu potřebujeme znát i místo stavby. Pro přesnější návrh je také vhodné zaslat informaci o zvolené krytině. Vypracujeme kalkulace s návrhem tvaru vazníku.

  2. Vyberte si svého dodavatele: Příhradové vazníky jsou nosná konstrukce, která musí splňovat normou stanovené odborné požadavky. Základem jsou zkušení zaměstnanci, certifikovaná výroba a reference. Nerozhoduje pouze cena. Důležitá je kvalita, termín dodání a dobrá komunikace.

  3. Objednávka: Před objednáním je vhodné se informovat na teoretický termín dodání. Rádi vysvětlíme i další podrobnosti, které jsou pro Vás důležité.

  4. Schůzka na stavbě: Přijedeme, zaměříme, domluvíme se. Zaměřením stavby laserovým dálkoměrem zjistíme skutečné rozměry stavby a porovnáme s původním návrhem. Ověříme si nosný systém budovy - nosné stěny s ŽB věncem, případně jiné nosné prvky. Doplníme si a odsouhlasíme informace o zatížení a celkovém řešení střechy. Obhlédneme příjezdovou komunikaci a prostor pro jeřáb.

  5. Výroba vazníků: Po zpracování výrobní dokumentace, kde jsou zpracované a označené všechny prvky každého typu vazníku z Vaší střechy, následuje příprava v dílně. Na počítačem řízené pile je zakázka nařezána dle pořezového schématu a obvykle následuje impregnace dřeva (lze vynechat). Následuje sestavení vazníků z jednotlivých označených přířezů do formy.

  6. Doprava vazníků, montáž vazníků na stavbě: Vazníky vám dovezeme na stavbu nákladním automobilem s HR rukou. Montážní parta provede přípravné práce a rozměření stavby. Příhradové vazníky uložíme a zakotvíme do předem daných pozic dle montážního výkresu. Doplníme ztužení jak podélné, tak i příčné.

  7. Předání zakázky, fakturace, předání statického výpočtu a certifikátů: Potvrzením předávacího protokolu končí montážní a výrobní část práce. Následuje vystavení fakturace a zaplacení díla dle dohody.

Faktory ovlivňující návrh a konstrukci

Výše uvedené faktory můžete jako investor ovlivnit a po dohodě s architektem postavit tu nejjednodušší a nejvýhodnější, ale přitom funkční variantu. Co ale ovlivnit nemůžete, jsou přírodní vlivy. Pokud stavíte dům v oblasti, kde hrozí větší zatížení sněhem, musí být konstrukce střechy stabilnější, aby tíhu sněhu unesla.

Doporučuje se upravit sklon střechy tak, aby výška hřebene nad věncem nepřesáhla 2500-2800 mm. Výška okapu je optimální 150 mm až 180 mm. Příliš nízký okap není vhodný pro jeho nízkou únosnost. Účinná výška vazníku nad podporou je také malá. Ve spojení s krátkým přesahem a nízkým sklonem střechy je to neřešitelný detail. Optimálním návrhem tohoto detailu vznikne únosný dobře fungující a ekonomický vazník. Výška vazníku nad podporou na straně okapu by se měla pohybovat kolem 1/10 až 1/20 rozponu vazníku dle sklonu. Minimálně však 350 mm. Při volbě tvaru a délky přesahu by se mělo přihlédnout ke zvolenému sklonu. Při správném tvaru nebývá problém u sedlového vazníku vytvořit přesah 1,5 až 2 metry. Obvykle ale bývá do 1 metru od nosné obvodové zdi. Problém při velkém přesahu nastává u valbové střechy. Z klasických krovů se zachovalo řešení přesahu krokví (horním pasem vazníku). Při klasické tloušťce vazníku 50 mm je délka přesahu limitována použitým materiálem oproti klasickému krovu s dvojnásobnou šířkou krokve nebo větší. Přesah lze řešit hoblovanými příložkami. Nejvhodnější základní roztečí vazníků je 1000 mm. Vazník je optimálně zatížen při klasické skladbě střechy a nízké sněhové oblasti. Následné laťování je provedeno bez zbytečného prořezu a latě jsou správně napojené na vazníku. V optimálně navržené sedlové střeše není problém vytvořit prostor pro ukládání lehkých sezónních potřeb. Zatížení by mělo být rovnoměrné a maximálně takové na jaké byly vazníky navržené. Obvykle do 80 -100 kg/m2. Takový prostor není trvale obyvatelný. Obvykle bývá široký 2-3 metry a dlouhý podle počtu sedlových vazníků. Úložný prostor není možné vytvořit ve vaznících, které jsou příliš nízké. Také ve valbové střeše není pro takovou úpravu příhodná situace, protože není možné upravit výplet vazník.

Doporučení pro návrh detailu okapní hrany

Při návrhu detailu okapní hrany je třeba respektovat následující doporučení:

  • Navrhnout dostatečný přesah krytiny přes okapní hranu (PO) - hodnota se volí v závislosti na konstrukci, střešním sklonu a místních podmínkách.
  • Okapová hrana se pokrývá základními taškami, případně je možné použít speciální tvarovky.
  • U okapové hrany by se neměly navrhovat řezané tašky - pokud je to přesto nezbytné, řezané tašky je nutné připevnit nejméně jedním hřebíkem nebo vrutem.
  • Větrací mezeru, která vznikne mezi krytinou a střešní fólií, je třeba napojit na vnější prostředí a prostor zajistit Větrací mřížkou - nasávání vzduchu do mřížek nesmí bránit žádné překážky, např. nevhodně umístěný žlab.
  • Rozměry okapů je třeba dimenzovat na základě velikosti odvodňované plochy, tvaru odvodňovacích prvků, vydatnosti deště v dané oblasti stavby a na součiniteli odtoku.
  • Střecha musí přesahovat o 1/3 okapu - přesah střechy do okapu se reguluje správným umístěním žlabových háků, na základě místních podmínek, případně dle zkušeností pokrývače.

Aby bylo zabráněno vlétání ptáků do mezery mezi okapní latí a profilovanými střešními taškami, navrhuje se větrací mřížka.

  • V případě použití Větrací mřížky v okapní hraně se navrhne první lať na stojato - z důvodu zachování celistvého sklonu střešního pláště.
  • Větrací mřížka se přiloží k okapní lati, lamelami směrem k hřebeni střechy a připevňuje se hřebíky nebo vruty.
  • V případě použití Větrací mřížky univerzální v okapní hraně se navrhne první lať na ležato - díky speciální konstrukci není nutné okapní lať zdvojovat.
  • Díky vylisovaným klipsovým žebrům již není nutné zadlabávat žlabové háky do okapní latě.
  • Zároveň Větrací mřížka univerzální umožňuje dostatečný přívod vzduchu.
  • Větrací mřížka univerzální se přiloží k okapní lati lamelami směrem k hřebeni střechy a připevňuje se hřebíky nebo vruty.

tags: #pudorys #strechy #bez #presahu #vazniky #informace

Oblíbené příspěvky: