Původní stavební materiály a geologické charakteristiky Tršické pahorkatiny
Tršická pahorkatina, geomorfologicky spadající do Krkonošsko-jesenické subprovincie, Jesenické oblasti a celku Nípzký Jeseník, představuje významnou oblast s bohatou geologickou historií. Tato pahorkatina se rozkládá na území několika obcí, včetně Tršic a Přáslavic, a její geologické složení má přímý vliv na dostupné stavební materiály v regionu.
Geologické složení a původní stavební materiály
Z hlediska geologie převažují na území obce Tršice paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované. Mezi tyto horniny patří břidlice, droby, křemence a vápence. Západní část katastru Tršic leží na kvartérních horninách, které zahrnují hlíny, spraše, písky a štěrky.
Obec Přáslavice, nacházející se v severozápadní části Tršické pahorkatiny, je lokalizována převážně na spodnokarbonských břidlicích a drobách moravských vrstev. Vyskytují se zde i badenské sedimenty a spraše. Tyto horniny tvoří základ pro stavební činnost v oblasti a historicky byly využívány jako lokální zdroje pro výstavbu.
Přehled hlavních geologických formací a jejich využití:
- Paleozoické horniny (Tršice):
- Břidlice: Využívané pro střešní krytiny, obklady a dlažby.
- Droby: Často používané jako stavební kámen pro základy, zdivo a cesty.
- Křemence: Díky své tvrdosti vhodné pro drcené kamenivo a kamenické výrobky.
- Vápence: Uplatnění v производстве vápna, cementu a jako dekorační kámen.
- Kvartérní horniny (Tršice):
- Hlíny: Základ pro výrobu cihel a keramiky.
- Spraše: Využívané v zemědělství, ale i jako zásypový materiál.
- Písky: Důležité pro betonové směsi, maltu a plavené písky pro stavebnictví.
- Štěrky: Používané jako kamenivo do betonu, pro drenáže a podsypy.
- Spodnokarbonské břidlice a droby (Přáslavice):
- Podobně jako v Tršicích, tyto horniny sloužily jako základní stavební kámen a pro výrobu stavebních materiálů.
Geomorfologické a geografické charakteristiky
Celý katastr obce Tršice geomorfologicky spadá do Tršické pahorkatiny. Tršická pahorkatina vyplňuje celý katastr obce, i když sama je podstatně rozlehlejší. Na území Tršic dosahuje Tršická pahorkatina maximální výšky 364,8 m n. m. v severovýchodní části hranic katastru. Tento bod leží na katastrální hranici. Nejnižší bod se nalézá v jižní části v místě, kde říčka Olešnice protíná katastrální hranici a je na kótě 252,5 m n. m. Střední výška odpovídá hodnotě 295,7 m n. m. Střední sklon Tršické pahorkatiny je 2°49´. I když relativní převýšení činí 112,3 m, rozdíl mezi nejvýše a nejníže položeným domem je jen 45 m.
Čtěte také: Instalace WPC prken na starou dlažbu
Geomorfologicky náleží obec Tršice do Krkonošsko-jesenické subprovincie, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník a podcelku Tršická pahorkatina. Obec Tršice leží v České republice, v JJV části okresu Olomouc. Od Olomouce je vzdálena cca 14 km. Celý povrch Tršic náleží horopisně k Nízkému Jeseníku. K obci Tršice přísluší další obce v blízkém okolí, a to: Lipňany, Hostkovice, Přestavlky, Vacanovice a Zákřov.
Geografickou polohu obce určují tyto střední hodnoty zeměpisných souřadnic: 49°33´s.z.š. a 17°26´v.z.d. Katastr Tršic tvoří nepravidelný obrazec protažený ve směru severojižním. Jeho největší délka v rovnoběžkovém směru je 3,650 km a největší šířka ve směru poledníkovém 6,035 km. Rozloha katastru obce je 14,09 km2, tj. 0,97% rozlohy okresu Olomouc. Celková rozloha řešeného území činí 2 503,6 ha.
Geomorfologicky náleží obec Přáslavice do provincie Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické soustavy, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník, podcelku Tršická pahorkatina a okrsku Přáslavická pahorkatina. Poslední zmiňovaný okrsek se nachází v severozápadní části Tršické pahorkatiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s celkovou rozlohou 86,95 km2. Povrch je plochý s rozsáhlými plošinami holoroviny, s široce zaoblenými rozvodními hřbety a s rozevřenými údolími. Celková rozloha řešeného území činí 728,3 ha.
Klimatické podmínky
Oblast Tršické pahorkatiny se vyznačuje specifickými klimatickými podmínkami. Oblast T2 (která se v rámci regionu vyskytuje) se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké a mírné. Oblast MT11 (další klimatická oblast) se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Pro oblast Přáslavic je charakteristické léto dlouhé, teplé a mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Tyto klimatické faktory ovlivňují erozi hornin a tím i dostupnost a charakter stavebních materiálů.
Historický kontext osídlení
První věrohodná písemná zpráva o tehdejší vesnici Tršice pochází až z druhé poloviny 13. století, což je vzhledem k stáří mnohých středomoravských sídlišť doba relativně mladá. Lze proto předpokládat, že počátky Tršic sahají před rok 1282, kdy je vesnice poprvé zmíněna v historických pramenech. Z analogického vývoje v sousedství lze vyslovit domněnku, že výše položená zvlněná oblast Tršické pahorkatiny byla patrně trvale osídlena později než sousední Hornomoravský úval. O starobylosti osady vypovídají dva nepřímé důkazy. Prvním je půdorys takzvané okrouhlice, charakteristický pro vesnice staršího založení. Druhým dokladem je patronymické místní jméno Tršice, vzniklé příponou -ice k osobnímu jménu Trch či Trš (od Trpimír, Trpen, Trpíč apod.). Podle tohoto výkladu by Tršice byly osadou, v níž žili lidé Trchovi či Tršovi. V roce 1526 byly Tršice povýšeny na městečko.
Čtěte také: Společné produkty Niedax a Kopos pro elektroinstalace
V září 2012 obdržel Obecní úřad v Tršicích informaci, že ověřená historie Tršic sahá dále. Shodou okolností byly zkoumány počátky pozdějších pánů ze Žerotína, kteří používali erb lva na trojpahrbku a je u nich obvyklé jméno Blud a také Oneš. Oneš je také typické jméno rodu, který se píše podle vaší obce, který měl v erbu lva na hradbách psal se podle Čekyně, Kokor, Majetína a Tršic. Stejné jméno a podobný erb může naznačovat, že tito byli vedlejší větví Bludoviců, spíš bychom se ale klonili k variantě, že přes sňatek původně chudší šlechtický rod přijal jméno typické pro bohatší sousedy (a přes sňatek příbuzné). Kromě Oneše z Tršic, doloženého v roce 1282, byl nalezen ještě Onšík z Tršic, který je uvedený v roce 1255. Je to listina CDB V/1, č. 50, s. 103 - 105, kterou vydal na zemském sněmu v Olomouci hradištský opat Robert 12.8. 1255. Může jít o stejnou osobu, jako je Oneš z roku 1282, s tím, že by zdrobnělina mohla znamenat mládí, může ale stejně tak jít o otce nebo předka později zmíněného.
První písemné zmínky o obci Přáslavice jsou z roku 1131. Celková rozloha řešeného území činí 728,3 ha.
Tabulka: Geologické a geografické charakteristiky obcí v Tršické pahorkatině
| Obec | Geologické dominanty | Geomorfologická jednotka | Maximální výška (m n. m.) | Nejnižší bod (m n. m.) | Střední výška (m n. m.) | Celková rozloha (ha) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Tršice | Paleozoické horniny (břidlice, droby, křemence, vápence), kvartérní horniny (hlíny, spraše, písky, štěrky) | Tršická pahorkatina (podcelek Nízkého Jeseníku) | 364,8 | 252,5 | 295,7 | 2503,6 |
| Přáslavice | Spodnokarbonské břidlice a droby, badenské sedimenty, spraše | Přáslavická pahorkatina (okrsek Tršické pahorkatiny) | N/A | N/A | N/A | 728,3 |
Čtěte také: Zelené nátěry vozidel Českých drah
tags: #puvodni #stavebni #material #trsicke #pahorkatiny

