Původní stavební materiály a geologické charakteristiky Tršické pahorkatiny

Tršická pahorkatina, geomorfologicky spadající do Krkonošsko-jesenické subprovincie, Jesenické oblasti a celku Nípzký Jeseník, představuje významnou oblast s bohatou geologickou historií. Tato pahorkatina se rozkládá na území několika obcí, včetně Tršic a Přáslavic, a její geologické složení má přímý vliv na dostupné stavební materiály v regionu.

Geologické složení a původní stavební materiály

Z hlediska geologie převažují na území obce Tršice paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované. Mezi tyto horniny patří břidlice, droby, křemence a vápence. Západní část katastru Tršic leží na kvartérních horninách, které zahrnují hlíny, spraše, písky a štěrky.

Obec Přáslavice, nacházející se v severozápadní části Tršické pahorkatiny, je lokalizována převážně na spodnokarbonských břidlicích a drobách moravských vrstev. Vyskytují se zde i badenské sedimenty a spraše. Tyto horniny tvoří základ pro stavební činnost v oblasti a historicky byly využívány jako lokální zdroje pro výstavbu.

Přehled hlavních geologických formací a jejich využití:

  • Paleozoické horniny (Tršice):
    • Břidlice: Využívané pro střešní krytiny, obklady a dlažby.
    • Droby: Často používané jako stavební kámen pro základy, zdivo a cesty.
    • Křemence: Díky své tvrdosti vhodné pro drcené kamenivo a kamenické výrobky.
    • Vápence: Uplatnění v производстве vápna, cementu a jako dekorační kámen.
  • Kvartérní horniny (Tršice):
    • Hlíny: Základ pro výrobu cihel a keramiky.
    • Spraše: Využívané v zemědělství, ale i jako zásypový materiál.
    • Písky: Důležité pro betonové směsi, maltu a plavené písky pro stavebnictví.
    • Štěrky: Používané jako kamenivo do betonu, pro drenáže a podsypy.
  • Spodnokarbonské břidlice a droby (Přáslavice):
    • Podobně jako v Tršicích, tyto horniny sloužily jako základní stavební kámen a pro výrobu stavebních materiálů.

Geomorfologické a geografické charakteristiky

Celý katastr obce Tršice geomorfologicky spadá do Tršické pahorkatiny. Tršická pahorkatina vyplňuje celý katastr obce, i když sama je podstatně rozlehlejší. Na území Tršic dosahuje Tršická pahorkatina maximální výšky 364,8 m n. m. v severovýchodní části hranic katastru. Tento bod leží na katastrální hranici. Nejnižší bod se nalézá v jižní části v místě, kde říčka Olešnice protíná katastrální hranici a je na kótě 252,5 m n. m. Střední výška odpovídá hodnotě 295,7 m n. m. Střední sklon Tršické pahorkatiny je 2°49´. I když relativní převýšení činí 112,3 m, rozdíl mezi nejvýše a nejníže položeným domem je jen 45 m.

Čtěte také: Instalace WPC prken na starou dlažbu

Geomorfologicky náleží obec Tršice do Krkonošsko-jesenické subprovincie, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník a podcelku Tršická pahorkatina. Obec Tršice leží v České republice, v JJV části okresu Olomouc. Od Olomouce je vzdálena cca 14 km. Celý povrch Tršic náleží horopisně k Nízkému Jeseníku. K obci Tršice přísluší další obce v blízkém okolí, a to: Lipňany, Hostkovice, Přestavlky, Vacanovice a Zákřov.

Geografickou polohu obce určují tyto střední hodnoty zeměpisných souřadnic: 49°33´s.z.š. a 17°26´v.z.d. Katastr Tršic tvoří nepravidelný obrazec protažený ve směru severojižním. Jeho největší délka v rovnoběžkovém směru je 3,650 km a největší šířka ve směru poledníkovém 6,035 km. Rozloha katastru obce je 14,09 km2, tj. 0,97% rozlohy okresu Olomouc. Celková rozloha řešeného území činí 2 503,6 ha.

Geomorfologicky náleží obec Přáslavice do provincie Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické soustavy, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník, podcelku Tršická pahorkatina a okrsku Přáslavická pahorkatina. Poslední zmiňovaný okrsek se nachází v severozápadní části Tršické pahorkatiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s celkovou rozlohou 86,95 km2. Povrch je plochý s rozsáhlými plošinami holoroviny, s široce zaoblenými rozvodními hřbety a s rozevřenými údolími. Celková rozloha řešeného území činí 728,3 ha.

Klimatické podmínky

Oblast Tršické pahorkatiny se vyznačuje specifickými klimatickými podmínkami. Oblast T2 (která se v rámci regionu vyskytuje) se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké a mírné. Oblast MT11 (další klimatická oblast) se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Pro oblast Přáslavic je charakteristické léto dlouhé, teplé a mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Tyto klimatické faktory ovlivňují erozi hornin a tím i dostupnost a charakter stavebních materiálů.

Historický kontext osídlení

První věrohodná písemná zpráva o tehdejší vesnici Tršice pochází až z druhé poloviny 13. století, což je vzhledem k stáří mnohých středomoravských sídlišť doba relativně mladá. Lze proto předpokládat, že počátky Tršic sahají před rok 1282, kdy je vesnice poprvé zmíněna v historických pramenech. Z analogického vývoje v sousedství lze vyslovit domněnku, že výše položená zvlněná oblast Tršické pahorkatiny byla patrně trvale osídlena později než sousední Hornomoravský úval. O starobylosti osady vypovídají dva nepřímé důkazy. Prvním je půdorys takzvané okrouhlice, charakteristický pro vesnice staršího založení. Druhým dokladem je patronymické místní jméno Tršice, vzniklé příponou -ice k osobnímu jménu Trch či Trš (od Trpimír, Trpen, Trpíč apod.). Podle tohoto výkladu by Tršice byly osadou, v níž žili lidé Trchovi či Tršovi. V roce 1526 byly Tršice povýšeny na městečko.

Čtěte také: Společné produkty Niedax a Kopos pro elektroinstalace

V září 2012 obdržel Obecní úřad v Tršicích informaci, že ověřená historie Tršic sahá dále. Shodou okolností byly zkoumány počátky pozdějších pánů ze Žerotína, kteří používali erb lva na trojpahrbku a je u nich obvyklé jméno Blud a také Oneš. Oneš je také typické jméno rodu, který se píše podle vaší obce, který měl v erbu lva na hradbách psal se podle Čekyně, Kokor, Majetína a Tršic. Stejné jméno a podobný erb může naznačovat, že tito byli vedlejší větví Bludoviců, spíš bychom se ale klonili k variantě, že přes sňatek původně chudší šlechtický rod přijal jméno typické pro bohatší sousedy (a přes sňatek příbuzné). Kromě Oneše z Tršic, doloženého v roce 1282, byl nalezen ještě Onšík z Tršic, který je uvedený v roce 1255. Je to listina CDB V/1, č. 50, s. 103 - 105, kterou vydal na zemském sněmu v Olomouci hradištský opat Robert 12.8. 1255. Může jít o stejnou osobu, jako je Oneš z roku 1282, s tím, že by zdrobnělina mohla znamenat mládí, může ale stejně tak jít o otce nebo předka později zmíněného.

První písemné zmínky o obci Přáslavice jsou z roku 1131. Celková rozloha řešeného území činí 728,3 ha.

Tabulka: Geologické a geografické charakteristiky obcí v Tršické pahorkatině

Obec Geologické dominanty Geomorfologická jednotka Maximální výška (m n. m.) Nejnižší bod (m n. m.) Střední výška (m n. m.) Celková rozloha (ha)
Tršice Paleozoické horniny (břidlice, droby, křemence, vápence), kvartérní horniny (hlíny, spraše, písky, štěrky) Tršická pahorkatina (podcelek Nízkého Jeseníku) 364,8 252,5 295,7 2503,6
Přáslavice Spodnokarbonské břidlice a droby, badenské sedimenty, spraše Přáslavická pahorkatina (okrsek Tršické pahorkatiny) N/A N/A N/A 728,3

Čtěte také: Zelené nátěry vozidel Českých drah

tags: #puvodni #stavebni #material #trsicke #pahorkatiny

Oblíbené příspěvky: