Ploché střechy: Moderní řešení s potenciálem a praktickými aspekty

Při rozhodování o tvaru střechy hraje důležitou roli také další využitelný prostor, náklady a energetická náročnost. Střecha je "tváří domu" a formuje charakter vašeho domova. Názor na to, co vlastně znamená plochá střecha, se může silně lišit podle osobních preferencí.

V případě typů střech jsou tak ale jasně definovány normou ty, jejich sklon nepřesahuje 8,75 %. Ploché střechy jsou převážně takové střechy, které mají sklon do 5° a jejich hydroizolaci tvoří povlaková krytina.

Historie a současnost plochých střech v Česku

Minulost je dobré nechat za sebou, protože na panelákově rovné střechy se v Česku zrovna dobře nevzpomíná. Ani u rezidenčních staveb zrovna nezazářily, protože narážely na absolutní technickou nedostatečnost. Ještě před několika desítkami let měly v našich končinách spíše dost špatnou pověst. Generace lidí vyrůstajících v panelových domech si dobře pamatují nekonečné problémy se zatékáním a neustálé opravy asfaltových lepenek.

Dnes už jsme o hezký kus dál, a vtipy o plochých střechách „do kterých zatéká teď anebo brzo zatékat bude" už nepadají na úrodnou půdu. Dnes je ale situace zcela jiná. Vlastně, z mnoha ohledů dnes patří mezi špičku. Ploché střechy, které mají minimální sklon (do 5 stupňů), zažívají v současnosti obrovský boom. Díky obrovskému pokroku ve vývoji hydroizolačních materiálů, moderních zateplovacích systémů a přísným technologickým postupům se ploché střechy staly vysoce bezpečnou, funkční a vizuálně atraktivní volbou pro moderní rodinné domy i komerční stavby. Pořád ještě nejsou úplně favorizovaným řešením pro celkové rekonstrukce a přestavby z původně sedlových střech, ale v projektu novostaveb opravdu zazáří.

Konstrukce plochých střech a její spolehlivost

Dvě základní funkce ploché střechy jsou vodotěsnost a tepelná stabilita objektu. Ploché střechy jsou konstrukcí, kde je hydroizolace vystavena největšímu namáhání. Kvalitní hydroizolace a správné odvodnění jsou klíčové pro bezproblémovou funkci ploché střechy. Základem je nosná konstrukce. Na ni se vrství střešní plášť, který se nejčastěji skládá ze spádové vrstvy, parozábrany, tepelné izolace, hydroizolace a někdy i ochranou (resp. stabilizační) vrstvou.

Čtěte také: Správná realizace tepelné izolace střechy

Mezi nejpoužívanější materiály pro ploché střechy patří široký sortiment střešních hydroizolačních fólií a modifikované asfaltové pásy. Živičné polymerové pásy jsou tvořeny modifikovanou asfaltovou směsí na bázi polymerů v kombinaci s různými typy nosných vložek jako je například netkaná polyesterová textilie, skelné vlákno, skelná rohož apod. Modifikátory APP dodávají směsi dobrou ohebnost za chladu, zvýšenou odolnost vůči působení teplotním vlivům a UV záření. Dnes v této oblasti dominují měkčené PVC fólie, moderní modifikované asfaltové pásy (s dlouhou životností a odolností proti praskání) nebo kaučukové EPDM membrány.

Typy hydroizolačních krytin pro ploché střechy

• Membránová střešní krytina: Skládá se z vrstvy izolační desky překryté deskami (membránou) z pryže EPDM nebo jiného materiálu. Membrána EPDM může být volně položená a držená na místě pomocí zátěže, jako je říční kámen nebo zdicí dlažba.
• Střešní krytina BUR (Built-Up Roofing): Před rozvojem modifikovaných asfaltových a membránových krytin byla nejběžnějším typem plochých střech. BUR se skládá z mnoha vrstev: spodní vrstvu tvoří izolační desky, na nichž leží několik mezivrstev dehtu nebo asfaltu střídaných vrstvami střešní lepenky. Vrchní vrstva je nejčastěji z hrubého štěrku.
• Modifikovaná bitumenová střešní krytina (MBR): Byla vyvinuta na počátku 60. let 20. století jako lehčí alternativa k BUR. Modifikovaná bitumenová střešní krytina je pružný materiál na bázi asfaltu s minerální vrchní vrstvou, podobně jako tradiční asfaltové šindele. Dodává se ve válcovaných listech, které jsou 1 metr široké. Tradiční způsob pokládky zahrnuje zahřívání zadní strany krytiny při jejím odvíjení, čímž se materiál v podstatě roztaví na základní vrstvu.

Jednoplášťové a dvouplášťové střechy

K výběru je řada provedení konstrukcí, spadajících do dvou velkých množin. Většina dnešních moderních střech se řeší jako jednoplášťová (vrstvy leží těsně na sobě). Existují však i dvouplášťové střechy, které mají mezi zateplením a hydroizolací větranou vzduchovou mezeru. Ta výborně odvádí vlhkost a pomáhá proti letnímu přehřívání, ale je konstrukčně i finančně náročnější. U jednoplášťových střech pak rozhodně netratíte minimalizací tepelných mostů a přechodů, fungujete v jednolité obálce. Na nízké spotřebě energií tedy netratíte.

Tepelná izolace

Díky obrovskému boomu v tepelně izolačních materiálech dnes pomáhají (oproti starým panelákům) tepelné izolace udržet teplo v domě a zabránit letnímu přehřívání. Nejčastěji se používá pěnový polystyren (EPS), PIR/PUR panely s vynikajícími izolačními vlastnostmi, nebo minerální vata. Úprava ploché střechy zateplením má dvojí pozitivní účinek. V zimních měsících omezí úniku tepla a výrazně sníží vaše náklady na vytápění. V letních měsících dokáže uchránit interiér před nežádoucím přehříváním. Zateplením střechy získáte větší komfort v bydlení po celý rok.

Odvodnění a detaily ploché střechy

Plochá střecha není zpravidla úplně plochá. Její mírné vyspádování se dá snadno zužitkovat k vytvoření vodosběrného systému a s jednostranným přepadem. Takže ani okapů nespotřebujete tolik. Spádová vrstva zajišťuje odtok vody jedná se například o spádové klíny z polystyrenu nebo spádový beton. Obvyklým řešením odvodnění ploché střechy je do vtoku ústícího do odpadního dešťového potrubí někde uvnitř dispozice objektu. Někdy se lze setkat s řešením spádu celé střechy směrem k jednomu bodu u atiky po obvodu střechy. Voda je pak odváděna prostupem skrz atiku do tzv. kvalita provedení vtoku na ploché střeše je klíčová, protože se v jeho místě koncentruje veškerá dešťová voda ze střechy. Vtok musí být dokonale vodotěsný.

Na střechách se běžně nacházejí nejrůznější prostupující konstrukce. Prakticky vždy je to větrací potrubí kanalizace a nejrůznější anténní prostupy. Běžně se dnes na střechy upevňují nebo pokládají stojany pro nejrůznější technická zařízení, nejčastěji např. solární panely. Pro prostupy střešní konstrukcí a nejrůznější stojany, které procházejí hydroizolací, platí, že mají mít jednoduchý pravidelný tvar válce nebo jednoduchého hranolu. Neměly by být provedené z otevřených profilů, např. z úhelníků apod. Dnešní hydroizolační materiály mají sofistikované řešení detailů, ale milimetrová práce s nimi je stále velice obtížná.

Čtěte také: Betonové plotové stříšky rovné šíře 20 cm: Perfektní ochrana a estetika

Výhody plochých střech

Z čistě praktického hlediska by nás mělo zajímat i to, v čem ploché střechy mohou prospět uživatelské architektuře.

• Využití prostoru: Získat totiž pár desítek metrů čtverečních soukromého vyvýšeného ostrova, v moři okolní zástavby je k nezaplacení. Násobíte tím využitelný prostor, z plochy zastavěné se současně stává plocha užitná. Vydobytý prostor je pak možno účelně využít, a fantazii se přitom meze nekladou (myslete na to ale v projektu, z hlediska nosnosti, odolnosti). Chcete částečně krytý prostor ke slunění, venkovní letní jídelnu, grilovací nebo meditační plac? Terasu k poklidnému trávení volna, k pořádání večírků a oslav, alternativní umístění pro bazén? Úspora místa jde ruku v ruce s volností. Můžete si dovolit shánět menší parcelu, protože zahrada bude na střeše. A střešní zahrada? Kdo si dnes může v sídlení kaši takový kousek ráje dovolit. Někteří majitelé domů mění své části plochých střech na střešní zahrady. Ploché střechy jsou také ideální pro stavbu střešních palub.
• Moderní design: Ploché střechy skvěle doplňují minimalistický a současný architektonický styl. Ploché střechy patří již od dob funkcionalismu ke znakům architektury moderních budov.
• Energetická úspornost: Tmavé mraky na nebi plochých střech? Vytápíte totiž menší objem prostoru, plochá střecha nezabírá tolik místa, jako sedlová. Vytápíte tak jen to, co skutečně obýváte. Ploché střechy jsou fantastické pro udržení přijatelných nákladů na energie v domácnosti, zejména v teplejším podnebí.
• Snadná údržba a dostupnost: Z hlediska užívání je taky praktické, že když se potřebujete vysápat ke komínu nebo anténě, není to u ploché střechy spojeno s takovými závratěmi a adrenalinem, jako u střech sedlových. Přístup na plochou střechu je jednodušší, což usnadňuje údržbu a opravy.
• Ekologické možnosti: Optimálně orientovaná plochá střecha se podbízí osazení solárními panely, i kolektory na ohřev vody. Může tu vzniknout i střecha zelená. Na slunci hodně exponovaných stanovištích vystačíte s xerofytními (teplomilnými) druhy rostlin a sukulenty, v optimálnějším klimatu můžete jít mechovou cestou, nebo navázat na kompletní předsazenou fasádu z vertikálních stěn. Není to jen pro parádu, je to odhlučnění, čistička vzduchu, klimatizace v jednom. A dá se na to čerpat dotace, stejně jako na sběr dešťovky. Zelené střechy přispívají k zadržování dešťové vody, zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu.
• Ekonomická výhodnost: Krychlové stavby s plochou střechou jsou obecně úspornější na výstavbu. Což koneckonců vyjde laciněji. Ploché střechy zabírají méně místa, a proto se na ně spotřebuje méně materiálu než na šikmé střechy. Nepotřebujete taky partu pokrývačů, ale vystačíte si s jedním expertním technikem. Pokládka ploché střechy, dá-li se to tak vůbec nazvat, je v porovnání s pálenými taškami dílem okamžiku. Když vás tlačí čas, jste s plochou střechou obyvatelnosti domu rázem blíž.

Nevýhody a rizika plochých střech

Jak asi tušíte, nějaké ty neduhy ploché střechy taky mají. Někdy to i bolí. Kdo šetřil na materiálu, technologii a kladl si horní hydroizolační elastické pláště na plochou střechu svépomocí, může brzy hořce zaplakat. Škoda z proplavené ploché střechy je pro domácnost likvidační.

• Náročnější provedení a shánění odborníků: Sehnat profíka, který vám po odborné bázi bez chyby zpracuje návrh skladby střešních vrstev; projektanta, který se popere s vizí pochozí střechy se zahradou (což je pořád trochu nadstandard, který ne každý svede); optimální materiál… sháníte specialitky, a to nikdy není levné a jen málokdy je to k dostání na počkání. Správné technické posouzení, dodržování „technické kázně“ při realizaci. Na stovku odborníků u nás připadá jednou tolik ne-až-tak-solidních odborníků.
• Riziko zatékání a obtížná identifikace závad: I malá chyba v provedení může vést k zatékání a poškození konstrukce. Chybičky se mohou vloudit všude tam, kde dochází ke styku dvou rozhraní a různých materiálů. Na hraně atiky, u vtoků. Zatímco sedlovou střechu a krovy můžete rozebrat na součástky a poškozené součásti nahradit, do ploché střechy nevidíte. Víte v lepším případě, že chyba je nejspíš v jednom z rohů. Anebo taky ne. I v případě netěsnosti rovné střechy může dojít k poškození zdiva a fasády, interiérů a tvorbě plísně.
• Omezený odtok vody a hromadění sněhu: Při silných deštích může docházet k hromadění vody na střeše. Na plochých střechách se častěji hromadí voda a může docházet k nebezpečnému hromadění sněhu a ledu. Majitelé domů a hal s rovnou střechou by se měli mít v zimě na pozoru. I když je sníh zdánlivě lehký, každoročně zaviní několik stovek havárií na této části budovy. Sníh se postupně vlastní vahou lisuje a namrzá. Pokud částečně roztaje a následně opět zmrzne, jeho hmotnost se zvětšuje až na přibližně 400 kilogramů na metr čtvereční. Protože na takové zatížení nejsou střechy většinou stavěné, může dojít ke zlámání střešních latí, nebo dokonce krokví.
• Kratší životnost a vyšší náklady na údržbu: Většina šikmých střech vydrží při správné péči 20 a více let, ale ploché střechy je zpravidla nutné vyměnit každých přibližně 10 let. Náklady na údržbu jsou vyšší než u ostatních typů střech. Ploché střechy jsou nízko-údržbové, ale nesmíte u nich podcenit kontroly a revize.
• Invazivní kořeny rostlin: Udržitelné a ekologické materiály jsou v dnešní době velký fenomén, ale i přesto může přeměna ploché střechy na zahradu způsobovat problémy s invazivními kořeny rostlin.
• Konstrukční rizika: Jednou z často používaných konstrukcí střech, a to plochých i šikmých, je použití vazníku, nejčastěji příhradového. Spodní plášť se často montuje až po uzavření střechy horním pláštěm. Předpokladem pro bezvadné fungování takové střechy je však dokonale vzduchotěsný spodní plášť. Pokud se v něm nachází netěsnost, dochází k proudění vzduchu z interiéru do větrané vzduchové mezery, kde vlhkost kondenzuje, případně namrzá. Při oblevě taje a stéká zpět do interiéru a projevuje se jako zatékání od netěsné hydroizolace. Další nevýhodou popsané konstrukce je také nespojitá vrstva tepelné izolace.

Srovnání plochých a šikmých střech

To je zásadní otázka, kterou si stavebníci musí položit, pokud si chtějí splnit sen o vlastním bydlení. Při rozhodování o tvaru střechy hraje důležitou roli také další využitelný prostor, náklady a energetická náročnost.

Prostor a využití

• Šikmá střecha: Nabízí především jednu věc: Místo. Obyvatelné podkroví je pro každého majitele domu šancí, jak si splnit dávné sny o bydlení. Kromě toho lze do střešní konstrukce zabudovat vikýře nebo výklenky pro střešní okna a střešní terasy.
• Plochá střecha: Ponechává pro zvětšení obytného prostoru pouze možnost přístavby ze strany. Má velkou výhodu v úspoře prostor v podkrovní části. Pokoje umístěné přímo pod střechou si drží stejně vysoké podhledy, bez omezení umožňují interiéry vybavit nábytkem či dalším zařízením.

Ochrana proti počasí a odvodnění

• Šikmá střecha: Nabízí velmi dobrou ochranu proti rozmarům počasí: Rozráží vítr, takže je bezpečnější, a dešťová voda i sníh mohou snadno odtékat. Většina šikmých střech má strmé úhly, které usnadňují sklouzávání sněhu a deště, a zabraňují tak únikům nebo jiným škodám způsobeným vodou.
• Plochá střecha: U rovných střech může zadržená vlhkost vést k problémům. Obecně totiž platí: Čím větší úhel sklonu střechy, tím lepší odtok.

Energetická náročnost a solární systémy

• Šikmá střecha: V případě použití fotovoltaických systémů jsou vhodné zejména domy se šikmými střechami. Fotovoltaické nebo solární panely integrované do povrchu střechy harmonicky a bez většího úsilí splynou s vizáží domu.
• Plochá střecha: Optimálně orientovaná plochá střecha se podbízí osazení solárními panely, i kolektory na ohřev vody. Vytápíte menší objem prostoru, plochá střecha nezabírá tolik místa, jako sedlová.

Cena a údržba

• Šikmá střecha: Pultové a sedlové střechy mají jednodušší konstrukci, a proto jsou také relativně levné. Valbové střechy patří k nejdražším typům střech vůbec. Jsou však mimořádně robustní a mají vysokou stabilitu. Většina šikmých střech vydrží při správné péči 20 a více let.
• Plochá střecha: Cenové rozdíly jsou značné. Rovná střecha je přitom nejlevnější. Náklady na údržbu jsou však vyšší než u ostatních typů střech. Ploché střechy je zpravidla nutné vyměnit každých přibližně 10 let.

Vlivy působící na střešní plášť

Následující článek definuje základní informace a pojmy, které se vyskytují v souvislosti se střešním systémem a související normou ČSN 73 1901. Zabývá se rozdělením střešních konstrukcí a shrnuje základní vlivy působící na střešní plášť.

Stavební konstrukci nad chráněným či vnitřním prostředím v nadzemní části objektu, vystavené přímému působení vnějších vlivů a podílející se na zabezpečení požadovaného stavu prostředí v objektu se jednoduše říká STŘECHA. Skládá se z nosné střešní konstrukce a jednoho či několika střešních plášťů. Názvosloví, základní pojmy a požadavky na střechy uvádí ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení. S touto základní normou pro navrhování střešních systémů je úzce spojeno několik dalších normativů.

Čtěte také: Vytvořte si vlastní adventní věnec

• Vliv zeměpisné polohy: Jejím charakteristickým rysem je vzájemné působení klimatických vlivů podnebí, které ovlivňuje především nadmořská výška a zeměpisná délka a šířka.
• Vliv slunečního záření: Je nebezpečné především svým ultrafialovým spektrem. UV záření nedokáže odolávat řada materiálů používaných především u plochých střech.
• Vliv srážek: Odvíjí se např. mechanické účinky. Pro navrhování a dimenzování odvodňovacích prvků se stanoví tzv. výpočtový průtok. Ten je závislý na intenzitě deště, součiniteli odtoku a velikosti odvodňované plochy.
• Vliv sněhové pokrývky: Se posuzuje z hlediska zatížení vlastní hmotností. Výpočtové zatížení sněhu je tedy závislé na tíze sněhu, tvaru střechy, tíze zastřešení (plášť, krytina, střešní okna). Hodnoty základního zatížení sněhem jsou v našich podmínkách převážně závislé na nadmořské výše.
• Vliv větru: Jeho význam roste úměrně s výškou budovy, jejích půdorysných rozměrů a její hmotností. Vítr pak může být rozhodujícím kritériem pro určení zatížení nejenom střešních, ale i nosných konstrukcí.
• Vliv tzv. "studeného" sálání": Je velmi významný, neboť vzájemné "osálávání" je závislé na 4. mocnině rozdílu teplot (vesmír má 2K, mraky cca 220K, vzduch a předměty venku v zimě v našich podmínkách 255K). Vliv studeného sálání pak často vede k poruše střešních tašek.

Kromě základního předpokladu - ochrany před deštěm a vlhkostí je pak nutné zohledňovat při navrhování složení střešního pláště tepelně technické požadavky. Teplota a součinitel prostupu tepla, vlhkost a kondenzace vodních par mají velmi podstatný vnitřní vliv na střešní plášť.

Stavební konstrukce nad chráněným či vnitřním prostředím v nadzemní části objektu, vystavené přímému působení vnějších vlivů a podílející se na zabezpečení požadovaného stavu prostředí v objektu se jednoduše říká STŘECHA. Skládá se z nosné střešní konstrukce a jednoho či několika střešních plášťů. Názvosloví, základní pojmy a požadavky na střechy uvádí ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení. S touto základní normou pro navrhování střešních systémů je úzce spojeno několik dalších normativ.

Doporučení pro výběr a údržbu

Kdo se vydal cestou kvality, nelituje. Ploché střechy jsou perfektní tam, kde zužitkujete jejich potenciál. Tam, kde půl roku stojí sníh na střechách, to není. Jejich síla tkví ve stabilním pochozím provedení, takže se nevyplatí dělat je jen tak na půl. I když nejsou bez nevýhod, budoucnost rozhodně hraje v jejich prospěch.

Ploché střechy jsou nízko-údržbové, ale nesmíte u nich podcenit kontroly a revize. Je dobré prodiskutovat vhodnou konstrukci se stavební firmou už při plánování vybudování objektu.

Odklízení sněhu z plochých střech

V zimních měsících je potřeba dohlížet na to, aby nánosy sněhu, které se na ploché střeše shromažďují, neponičily konstrukci. Zvýšené riziko nadměrného zatížení sněhem se v této souvislosti týká zejména stavebně a konstrukčně lehčích objektů, které mají rovné střechy zabírající velkou plochu, jako jsou například sklady, výrobní objekty či velké obchody. Prevencí těchto nehod může být elektrické vyhřívání plochy střechy, její části nebo jen okapů. Jedná se sice o efektivní řešení, v současné době zdražování energií je ale velice nákladné. Proto touto vymožeností disponuje jen malé procento hal. U ostatních při napadání silné vrstvy sněhu nezbývá nic jiného než manuální odklízení. Rovné střechy bývají sice pochozí, v zimě je však na místě opatrnost. Plechy kloužou, takže se z nich dá poměrně snadno odhrabovat sníh, stejně tak na nich ale lze upadnout nebo z nich dokonce spadnout. Sníh je vhodné pouze šetrně odmetat, k čemuž se hodí koště či kartáč na násadě, případně odhrnovat hrablem ze dřeva nebo s břitem z gumy. Pokud je sníh hodně zmrzlý, nedoporučuje se odškrabovat jej násilím. V takovém případě je vhodnější počkat na jarní tání.

S plochou střechou své sny nemusíte držet při zemi, byť ona se při zemí drží. A tím minimalizuje celkovou výšku budovy. Je to výhoda? To je relativní. Pokud disponujete suterénem (a nedominují mu jen technické místnosti), nejste většinou ochuzeni o úložný prostor. Jinak je ale „dům bez pořádné půdy“, tedy bez tradiční sedlové střechy, trošku těsný. V zástavbě sedlových střech se budete potýkat i se zachováním krajinného/místního rázu.

tags: #rovne #strechy #sflii #informace

Oblíbené příspěvky:

• Hydroizolace zdiva: Průvodce
• Kompletní návod na zateplení fasády
• Kompletní průvodce VEDAG Penetračním Nátěrem
• Předsazené stěny Rigips ze sádrokartonu
• komplexní návod na odpady v zdi