Kompletní průvodce výběrem obkladů a dlažeb za kuchyňskou linku

Kuchyně je jedním z nejdůležitějších míst v našem domově. V této místnosti vaříme, hovoříme a dokonce i relaxujeme. Proto by měl být její design nejen funkční, ale také by se nám měl líbit. Správně zvolené materiály k tomu určitě přispějí. V kuchyni je často používána dlažba na podlahu i na stěnu. Praktické důvody v tomto případě vyhrávají - dlaždice jsou bezpečné a ve srovnání s nyní velmi moderním sklem je jejich montáž o mnoho snazší.

Věděli jste, že Češi tráví vařením doma v průměru 1,5 hodiny denně? Jde o zjištění průzkumu Ikea a my věříme, že do zpěvu je zejména těm, kteří si dobře a funkčně zařídili svou kuchyň. A to včetně keramických obkladů, které v kuchyni představují pomyslnou třešničku na dortu.

Obklady v kuchyni: Kde a proč

Obkladem se v kuchyni rozumí keramické nebo kamenné dlaždice nalepené na stěnu. Nejčastěji se instalují jako zástěna (splashback) - pás na stěně mezi horní hranou pracovní desky a spodní hranou horních skříněk. Tato zóna je nejvíce ohrožená mastnotou, párou a odlétajícími kapkami z vaření.

Obklady ale mohou pokrývat celou stěnu za linkou, nebo dokonce všechny stěny v kuchyni až do výšky stropu. Záleží na vaší představě a rozpočtu. Největší výhodou keramických obkladů je samozřejmě údržba. Kolem varné zóny se často na obklad dostane mastnota nebo barevné fleky z vaření. Z obkladu je jednoduše setřete, očistíte spáru a je hotovo. Další výhodou je nehořlavost keramických obkladů u plynových varných desek a otevřeného ohně.

Jak správně vybrat obklady a dlažbu do kuchyně?

Při výběru obkladů a dlažeb je důležité zvážit několik faktorů, které ovlivní nejen vzhled, ale i funkčnost a údržbu vaší kuchyně.

Čtěte také: Použití OSB desek

1. Vybírejte dle stylu kuchyně

Hlavním vodítkem při výběru obkladů a dlažeb by měl být styl celé kuchyně. Pokud je moderní, vybírejte velkoformátové obklady v imitaci kamene nebo betonu či cementové stěrky. Velmi oblíbený je i styl imitace mramoru. Pokud je moderní kuchyně vybavena jednoduše, čistě a hladce, naopak s tím může dobře korespondovat obklad tradiční, nebo například vybraný vzor patchworku, případně jemného modrotisku.

Řazení a názvy stylů se liší, každý má o jejich členění jinou představu, jednotné pojítko jako by snad ani neexistovalo. V každém případě ale musí styl vybraných dlaždic odpovídat stylu, v jakém chceme realizovat celou kuchyň. Tak například venkovské kuchyně ve starých chalupách prostě vyžadují klasiku a hlavně se nepouštět do velkých experimentů. Ideální obklady zde mají rozměry 10 x 10 cm, ovšem slušivá je ve starých kuchyních třeba i mozaika, ale v kombinaci s jednoduchostí a čistými liniemi ostatního vybavení. I barevnost zde volíme především jednodušší, sáhneme nejvýše po dvou barvách. Zajímavě v takových kuchyních působí například ozdobné jednobarevné kachle s reliéfem, které doplňují obyčejné obklady. Venkovská kuchyně musí být útulná, hřejivá, příjemná.

Oproti stylům klasickým dovolí styly moderní vlastně úplně vše. Od jednoduchých, hladkých ploch a linek, až po luxusní 3D obklady. Navíc povolí i neskutečné experimenty s broušeným kamenem, sklem, nerezem apod.

2. Formát obkladů přizpůsobte velikosti obkládané plochy

Velikost keramických obkladů může výrazně změnit vzhled vaší kuchyně. Větší formáty mohou prostor opticky zvětšit a snížit počet spár, což usnadňuje údržbu. Méně spár = méně míst, kde se sbírá nečistota. Ve špinavé kuchyni je to argument pro velké formáty.

Trh nabízí obklady v obrovském rozsahu formátů. Od malých mozaikových dlaždic 2,5 × 2,5 cm po velkoformátové desky 60 × 120 cm nebo 120 × 240 cm.

Čtěte také: Normy pro dřevěné konstrukce: přehled

Nejčastější rozměry obkladů a dlažeb

Rozměry obkladů a dlažeb se díky novým technologiím ve výrobě zvětšují a dlažby o rozměru 30x60 a 60x60, které dřív byly považovány za velkoformáty, jsou nyní už standard. I přesto bychom nejběžnější rozměry keramických obkladů a dlažeb pro obložení stěn a podlah mohli rozdělit do 3 kategorií:

• Malé formáty - 15x15, 10x30, 20x20, 20x25, 25x33, 20x40
• Střední formáty - 20x60, 25x75, 30x60, 60x60, 20x120, 15x90
• Velkoformáty - 33x100, 40x120, 60x120, 120x120, 150x300, 120x260

V posledních letech je stále populárnější rozměr 60x120, který se používá jako obklad i jako dlažba. V obkladech jsou stále populární rozměry 30x60, 20x40, 20x60 nebo 25x33. V dlažbách jasně vede rozměr 60x60, ale oblíbené jsou i rozměry 30x30, 45x45, 60x120 nebo třeba rozměr 20x120, který imituje prkno.

Doporučení pro formáty obkladů za kuchyňskou linku:

• Pro klasickou zástěnu (50-65 cm výšky) funguje dobře formát 30 × 60 cm nebo subway tile 10 × 30 cm. Úzké obklady subway tile (7,5 × 15 nebo 10 × 30 cm) jsou dlouhodobě populární pro svůj čistý vzhled.
• Velkoformátové desky o velikosti až 3x1 m vám zajistí tu nejsnazší údržbu. V tomto případě doporučujeme velkoformátové dlaždice ve formátu 1000x3000 mm, kdy celý prostor za kuchyňskou linkou zpravidla vyřeší jediný kus dlaždice, tedy plocha bude naprosto beze spár.
• Mozaika je hezká, ale kvůli velkému množství spár je horší na údržbu. Menší formáty, zejména pokud jsou zajímavě dekorované, zase mohou vnést do prostoru zajímavou dynamiku.

Kombinace různých rozměrů obkladů

Kombinace různých formátů v prostoru může dodat interiéru zvláštní vizuální efekt. Použijte třeba menší formáty obkladů na stěny a větší rozměr dlažby na podlahu. Vytvoříte tak kontrast a oddělíte jednotlivé plochy. Různé formáty v místnosti lze kombinovat také horizontálně nebo vertikálně v rámci jedné stěny. Stejně tak můžete využít velké formáty na stěnách doplněné malými formáty nebo mozaikou jako dekoračním prvkem, která ozvláštní celý prostor. Zkuste obložit mozaikou nebo obkladem ve tvaru hexagonu vyzděnou niku - vznikne vám neotřelý designový prvek, ale i praktický odkladná plocha. Při kombinování různých rozměrů obkladů a dlažeb stále myslete na dodržení barev a textur, aby výsledný dojem nepůsobil přeplácaně.

Oblíbené jsou i plastické tvary obkladů nebo obklad s fazetou, známý též jako „psaníčko“. Stejně tak můžeme doporučit kombinaci několika formátů, tedy obklad v multiformátu nebo kombinaci hladké a plastické dlaždice v malém formátu. Zde je dokonalý efekt zcela jistý!

3. Barva a povrchová úprava

Barva obkladů může ovlivnit pocit světla v kuchyni. Světlé barvy, jako je bílá, krémová nebo světle šedá, odrážejí více světla a mohou prostor otevřít. Tmavé barvy, jako je tmavě modrá nebo antracitová, dodají kuchyni elegantní a moderní vzhled, ale mohou prostor opticky zmenšit. Na světlých obkladech jsou méně vidět drobné skvrny od vody nebo prachu, zatímco tmavé obklady mohou lépe maskovat mastnotu, ale naopak více odhalí vodní kámen nebo šmouhy. Nemalé oblibě se těší i obklady kombinující více barev a patchwork obklady, tedy kombinace mnoha dekoračních motivů v nahodilé skladbě.

Čtěte také: Řezivo dle českých norem

Povrchová úprava, ať už lesklá nebo matná, je dalším důležitým faktorem. Lesklé obklady odrážejí více světla, což může kuchyň rozjasnit, ale zároveň jsou náchylnější na otisky prstů a nečistoty. Matné obklady jsou sice vůči skvrnám odolnější, ale zase absorbují více světla, což může způsobit, že kuchyň bude působit tmavěji. Z lesklého povrchu snadněji utřete skvrny, protože se neusazují v otvorech nebo perforacích. Matný povrch je na tom hůř, ačkoliv z něj naopak rychleji odstraníte šmouhy.

• Pro kuchyně s malým přístupem přirozeného světla volte světlé a lesklé obklady.
• Pokud preferujete matný povrch, zvažte světlé odstíny, které prostor neztmaví.

4. Odolnost a údržba

Keramické obklady jsou známé svou odolností a snadnou údržbou, což je v kuchyni klíčové. Přesto je důležité si uvědomit některá fakta. Například použijeme-li malé formáty nebo reliéfní a plastické dlaždice, je třeba počítat s tím, že jejich údržba bude o něco náročnější, zejména kvůli většímu počtu spár a členitým povrchům. To však neznamená, že by byla údržba nepřekonatelně složitá - správně zvolené čisticí prostředky a pravidelná péče mohou vše výrazně usnadnit a výsledný designový efekt stojí rozhodně za to!

Spáry: Praktický detail, který vadí

Spáry jsou nejslabší místo obkladu z pohledu hygieny a údržby. Zbarvují se, sbírají mastnotu a plíseň. Další důležitý faktor představuje výběr spárovací hmoty. Je zřejmé, že světlé spáry mohou být náchylnější k zašpinění. Není ovšem potřeba se jim vyhýbat, stačí zvolit kvalitní spárovací hmoty s ochranou proti vlhkosti a plísním, které údržbu zjednoduší.

• Spárovací hmota s přísadou: Antibakteriální nebo voděodolné spárovací hmoty odolávají vlhkosti lépe. Zvolte tmavší barvu v kuchyni - světlé spáry jsou krásné na fotkách, ale po roce vaření vypadají jinak.
• Epoxidové spáry: Vynikající odolnost vůči chemii, vlhkosti a plísni. Aplikace je náročnější a dražší. Pro kuchyň velmi dobrá investice - zejména v prostoru za varnou deskou.
• Minimální šířka spáry: Rektifikované dlaždice (přesně ořezané na výrobní lince) lze pokládat na minimální spáru 1-2 mm. Méně spáry = méně problémů. Nerektifikované dlaždice potřebují spáru 3-5 mm pro vyrovnání rozměrových tolerancí.
• Pokud vyberete větší formáty, ideální je volit spárovací hmotu v barvě obkladu. Jednoduše si vzorečky spárovaček přikládejte tak dlouho, dokud nenajdete tu pravou!
• Pokud vyberete mozaiku, třeba obyčejnou bílou, volte hmotu v bílé barvě. Vytváří tak příjemnou jednobarevnou strukturovanou plochu. Pokud ovšem zvolíte například mozaiku ve tvaru malých hexagonů, je nutno vybrat spárovací hmotu kontrastní, aby vynikl tvar hexagonu.

Materiály obkladů za kuchyňskou linku

Keramické obklady

Nejrozšířenější a nejdostupnější. Vyrábí se lisováním a vypalováním keramické hmoty, povrch je glazovaný. Výhody: nízká cena, obrovský výběr, snadná údržba glazovaného povrchu. Nevýhoda: glazovaná vrstva je tvrdá, ale povrch samotný je méně odolný než porcelán. Při pádu těžkého předmětu nebo ostrém nárazu praská spíš než porcelánová dlažba.

Porcelánové dlaždice (kaménky)

Vypalují se při vyšší teplotě, jsou hutné, málo nasákavé a velmi odolné. Používají se jak na stěny (obklady), tak na podlahy (dlažba). Cena vyšší než keramika. Povrchové úpravy: matné, leštěné (polished), strukturované (imitace kamene nebo betonu). Matné povrchy jsou méně kluzké a lépe skrývají šmouhy od mastných prstů. Leštěné vypadají skvěle, ale na podlaze jsou kluzké - na zeď OK, na podlahu radit nezačínám bez protiskluzového certifikátu.

Přírodní kámen (mramor, travertin, břidlice)

Každá dlaždice je originál. Vypadá nádherně. Nevýhody pro kuchyň: přírodní kámen je nasákavý (kyseliny z citronů nebo octa ho napadají), vyžaduje pravidelnou impregnaci a je citlivý na mastnotu. Pokud chcete přírodní kámen v kuchyni, počítejte s pravidelnou péčí nebo zvolte průmyslově zpracovaný kamenný obklad (rektifikovaný, impregnovaný výrobcem).

Skleněné obkladové mozaiky

Skleněné dlaždice odrážejí světlo a vizuálně rozjasňují prostor. Jsou nenasákavé a snadno se čistí. Instalace je náročnější - sklo se musí lepit speciálním tmelem. Hodí se jako akcent nebo záda niky, ne nutně celá stěna.

Dlažba na podlahu kuchyně

Na podlahu kuchyně se kladou jiné požadavky než na zástěnu. Musí snést mechanickou zátěž, chodící osoby, pád předmětů, ale také nárazy a otěr z každodenního pohybu.

Protiskluznost

Kuchyně je vlhký provoz - padá voda, olej, omáčky. Protiskluznost se hodnotí dle normy DIN 51130 (třídy R9-R13) nebo DIN 51097 (pro mokré bosé prostory). Pro kuchyň v domácnosti doporučte dlažbu třídy R10 nebo R11. Leštěné povrchy mají obvykle R9 nebo méně - na podlahu kuchyně nevhodné.

Velké formáty na podlaze

Trend posledních let jsou velkoformátové desky na podlahu - 60 × 60, 80 × 80 nebo 120 × 60 cm. Méně spár, čistší vizuál. Ale pozor: velký formát klade vyšší nároky na rovnost podkladu. Pokud podklad není dostatečně rovný, dlažba se nerovně podpírá a praská. Cena pokládky je vyšší.

Podlahové topení a dlažba

Keramická a porcelánová dlažba jsou ideální kombinací s podlahovým topením - dobře vedou teplo a snáší teplotní cykly. Přírodní kámen také funguje.

Příprava stěny a podlahy před obkladem

Obklady a dlažba jsou tak dobré, jak dobrý je podklad. Špatně připravený podklad způsobuje odpadávání obkladů, praskání spár a vlhkostní problémy.

Stěna pro obklady

Stěna musí být rovná, suchá a bez výraznějšího znečištění. Sádrové omítky a stěrky nejsou vhodné pro vlhké prostory bez hydroizolace. Použijte vodovzdorný tmel nebo speciální penetraci. Na sádrokarton v kuchyni se obklady lepí pouze na impregnovanou (zelenou) desku - standardní bílý sádrokarton pro vlhké prostory nevhodný.

Podlaha pro dlažbu

Cementový potěr musí být vyzrálý (dostatečně suchý a pevný). Pokládka na nevyzrálý potěr způsobí problémy. Stávající podlaha (např. dřevěná nebo laminátová) se musí odstranit nebo přebroušením připravit pro lepení. Anhydritový potěr (síranový) vyžaduje speciální lepidla a penetrace - nesdělení tohoto faktu obkladači způsobí problémy do roka.

Jak vybrat tak, aby to ladilo s kuchyní

Nejčastější chyba: obklady se vybírají samostatně, bez kuchyňské linky. Pak se zjistí, že teplá béžová dlažba a studená šedá linka spolu nekomunikují. Postup, který funguje lépe:

1. Nejdřív vyberte kuchyňskou linku (barva dvířek, pracovní deska).
2. Pak vyberte zástěnu (obklad nebo jiný materiál), která s linkou ladí nebo záměrně kontrastuje.
3. Nakonec podlahu - ta by měla celý prostor sjednotit, ne soutěžit se zástěnou.

Obecné pravidlo: pokud máte výraznou linku nebo výraznou zástěnu, nechte podlahu neutrální (šedá, světlá béžová, bílá). Pokud máte neutrální linku, podlaha může mít charakter.

Nezapomeňte, že novou kuchyň děláme i na 20 a více let, proto by nás její řešení nemělo rychle omrzet. Vybírejte to, co se vám líbí a co odráží vaši osobnost.

Ergonomie a rozměry kuchyňské linky

Veškeré výšky a šířky v kuchyni vycházejí z norem, ergonomie a zvyklostí užívání kuchyní, spotřebičů a instalací. Železné pravidlo ergonomie - pokud se člověk postaví k lince a dá ruku do pravého úhlu, měl by ji mít 150 mm nad pracovní plochou.

Důležité je též vhodně naplánovat a respektovat rozmístění ploch, nábytku a spotřebičů. Prostě nemá smysl běhat od ledničky daleko ke dřezu a pracovní ploše linky, potřebujeme též dostatek místa u sporáku a podobně. Optimální je zvážit logiku pracovních úkonů v kuchyni a uspořádání spotřebičů dohromady s vašimi představami a potřebami.

Základní rozměry pro plánování kuchyně

Pro člověka stojícího u linky hloubky 600 mm je min. manipulační prostor 400 mm, místo pro pohyb 600 mm. Pro otevření myčky a volný přístup, pro přístup do spodních skříněk aj. je vhodný prostor před linkou 900 - 1100 mm.

Délka linky je závislá na spotřebičích, velikosti pracovní plochy, prostoru určeném pro linku, počtu osob v domácnosti apod. Vzdálenost protilehlých skříněk u řazení ve tvaru C nebo s varným ostrovem aj. je min. 1000 mm, lépe však 1200 - 1500 mm.

Výška pracovní desky od podlahy je 850 - 950 mm (1000 mm). U sporáku a varných center může být o 100 mm níže, u dřezu o 100 mm výše. Spodní líc digestoře by měl být 650 mm nad elektrickým varným centrem, 680 - 750 mm nad plynovým. Vzdálenost mezi pracovní deskou a spodním lícem horní skříňky by měla být cca 520 mm. Spodní sokl v = 100 - 150 mm, může ukrývat i úložné prostory pro věci s méně častým využitím, sezónní aj.

Pochopitelně rozměry jsou rozdílné dle výrobců, použitého materiálu, formátů dvířkovin, použitého kování popř. zvláštních potřeb klienta. Každá firma či kuchyňské studio má svá specifika, ale většinou se rozměry skříněk pohybují v násobcích 100 mm a 150 mm (50 mm), tj. kupříkladu 250, 300, 450, 600, 800, 900, 1200 mm. I rozměry mimo tyto řady jsou zcela běžné.

Rozmístění spotřebičů

Pravidlům podléhají také ostatní zařizovací předměty jako myčka, drtič odpadků, lednice, varné centrum, mikrovlnná trouba, varná konvice, digestoř, elektroinstalace (zásuvky, vypínače, připojení spotřebičů) a přívod a odpad vody, jejich umístění, dimenze aj. Podstatné je počítat s rozměrem vestavěných nebo samostatných spotřebičů.

Myčky jsou běžně v šířce 600 a 450 mm, lednice a mrazničky 600 mm, digestoře 500, 600, 900, a 1200 mm, sporáky 600 mm, mikrovlnné trouby (různé dle výrobců a kubatury). Tyto rozměry platí pro samostatně umístěné spotřebiče. Vestavěné spotřebiče včetně elektrické trouby mají rozměry zmenšené (u varné desky často i zvětšené), uzpůsobené k umístění do korpusu zmíněných skladebných rozměrů. Stejně tak je potřeba počítat se skříňkou pro zabudovaný dřez, dvojdřez s odkapávací plochou, popř. drtič odpadu, kde část prostoru skříňky zabírá dřez s odpadem a technologií drtiče.

Tabulka: Orientační rozměry kuchyňských prvků

Vaše kuchyň, mimo toho, že je „VAŠE“, BY MĚLA BÝT HYGIENICKÁ, ÚČELNÁ, LOGICKY USPOŘÁDANÁ, PRAKTICKÁ, CHYTRÁ, JEDNODUCHÁ, ALE HLAVNĚ MODERNÍ, KRÁSNÁ A JEDINEČNÁ.

tags: #rozmery #obklady #kuchynske #linky #průvodce

Oblíbené příspěvky:

• Vliv slané vody na bazénové konstrukce
• Proč zvolit Baumit open Premium?
• kdo jsou největší výrobci cementu v České republice
• Sběratelská edice vinylů Olympic: Vše, co potřebujete vědět
• Sanace a ochrana železobetonových konstrukcí