Vše o sádrové omítce a její aplikaci

Sádrové omítky a stěrky jsou v současném stavitelství moderní a žádané, získávají stále více příznivců z řad laiků i odborné veřejnosti. Jemné jednovrstvé sádrové omítky a stěrky jsou určeny k omítání veškerého zdiva v interiéru. Mají nejen dekorativní a estetické vlastnosti, ale též splňují náročné stavebně-fyzikální požadavky všech vnitřních prostor.

Charakteristické vlastnosti sádrových omítek

• Sádra je výjimečná především proto, že je schopna sama regulovat vlhkost, proto pomáhá udržovat příjemné mikroklima. Sádrové omítky a stěrky v případě větší vlhkosti v místnostech vlhkost absorbují a později ji opět uvolňují do ovzduší. V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět.
• Se sádrovými omítkami dosáhnete při úpravě interiérových stěn dokonale rovných povrchů. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi. Hladkost a rovinnost je zárukou vysoké estetiky povrchu a sametově hebký povrch je velice příjemný na dotek.
• Jednou ze základních výhod sádrových omítek je jejich tvarová stálost. Po ztuhnutí se dál nepropadají v důsledku sesychání a nepraskají, ať už je vrstva nanesené omítky jakkoli silná. Sádry také lépe vyrovnávají pnutí podkladu a v dostatečně silné vrstvě (alespoň 6 mm) nepraskají.
• Sádrové omítky mají také vyšší přilnavostí k podkladu, což se příznivě projevuje už při samotné práci a také při tuhnutí a vyzrávání. Zvýšená přilnavost totiž klade menší nároky na přípravu omítaného podkladu.
• Sádrové omítky umí absorbovat i teplo.

Složení a druhy sádrových omítek

Typické složení sádrových omítek spočívá v minerálním plnivu, sádře, vápenném hydrátu a přísadách a příměsích, které zlepšují základní vlastnosti směsi.

Od vápenných a vápenocementových omítek se sádrové omítky liší v materiálovém složení i postupu omítání. Klasická vápenná a vápenocementová omítka tvoří podklad pro finální vrstvu, tedy štuk. Z toho jasně vyplývá, že jádrová omítka je tzv. dvouvrstvá, takže její aplikace se prodlužuje o vysychání a zrání jednotlivých vrstev. Sádrová omítka se nanáší v jedné vrstvě a kompletně zpracovává bez technologických přestávek a bez nutnosti štukování. Tím se urychlí stavební práce a ke snížení času, potřebného k dokončení stavby přispívá i to, že sádrové omítky potřebují k vysychání zhruba polovinu času omítek klasických.

Na trhu existuje několik druhů sádrových omítek a stěrek:

• Jemné jednovrstvé sádrové omítky a stěrky: Určené k omítání veškerého zdiva v interiéru.
• Šedobílá sádrová omítka pro ruční zpracování.
• Šedobílá lehčená sádrová omítka: Je vhodná pro omítání betonu, pórobetonu, stabilního zdiva a plášťových betonových konstrukcí na stěnách a stropech.
• Sádrové stěrky: Například jemná tenkovrstvá sádrová stěrka Rimano Glet XL. Dokáže celoplošně upravit sádrokartonové stěny, a to bez broušení v té nejvyšší kvalitě povrchu - Q4. Její výhodou je možnost ji aplikovat ve dvou vrstvách, tzv. z mokrého do mokrého.
• Rychloopravná malta: Například sádrová omítka Rimano UNI je ideální pro drobné opravy stěn, při renovaci a výměně oken (začištění drážek, zapracování ostění oken) a dalších nerovností. Lze ji i kletovat a je vhodná pro různé druhy podkladů.
• Lehčená sádrová omítka Rimat 100 DLP: Vhodná pro pórobetonové zdivo, kde není třeba penetrace ani perlinka v celé ploše, pokud je aplikována v tloušťce od 4 mm.

Kvalitní sádrová omítka

Kvalitní sádrovou omítku poznáte, když prostě má pH 5,5. Když je nastavená vápnem nebo jinými přísadami, tak její pH je 12 až 14, což sice vyhovuje, ale v sádře máte antialergické prostředí a velkou hladkost. Když je to nastavené vápnem, tak prostě ta kyselost tam je velká a není to dobré. Nízká kyselost podkladu znamená menší spotřebu barvy a delší barevnou stálost.

Čtěte také: vlastnosti a aplikace sádrové omítky 25 kg

Kde sádrové omítky použít a kde ne

Sádrové omítky jsou vhodné na všechny typy podkladu, jak v novostavbách, tak při rekonstrukcích. Mezi nejlepší podklady určitě patří pórobetonové, betonové nebo broušené keramické tvárnice, které samy o sobě vytváří poměrně rovný povrch.

Sádrové omítky jsou určeny výhradně do vnitřních prostor domu. Jelikož sádra absorbuje vzdušnou vlhkost a zase, když je suché prostředí, tak ji vypouští zpátky, nemůže být v exteriéru. Omezení se týká hlavně sklepů, prádelen, vývařoven nebo starších domů s přirozeně vysokou vlhkostí a místností s trvale vysokou vlhkostí jako jsou sauny nebo wellness. To ale vůbec neplatí pro kuchyně a koupelny, protože zde relativní vzdušná vlhkost nikdy nepřesahuje dlouhodobě 70 %.

Lze je použít v nevytápěných místnostech, ale samozřejmě tam nesmí teplota klesnout pod bod mrazu, lepší, když tam bude plus 5 stupňů. Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace.

Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice.

V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem či betonovými panely, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady.

Čtěte také: správná aplikace sádrové omítky

Příprava podkladu a aplikace sádrové omítky

Příprava podkladu

Před aplikací sádrové omítky se musí povrch vždy a správně napenetrovat. Správná příprava spočívá ve zbavení stávajícího povrchu všech nečistot, prachu a mastnoty, což zabrání možnému odlupování omítky.

Volba penetrace závisí na druhu podkladu:

• Nesavé hladké prefabrikované betony nebo sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky): Je třeba ošetřit podklad prostředky, které zvyšují přilnavost (např. Knauf Betokontakt - neředěný).
• Vysoce nasákavé pórobetony, cihelné zdivo, porobeton apod.: Použít přípravky snižující nasákavost (např. Knauf Grundiermittel nebo Aufberennsperre, ředěný vodou v poměru jedna ku třem - případně penetrace od jiného výrobce).
• Pórobetonové tvárnice (např. Ytong): Při tloušťce omítky od 4 mm není třeba podklad penetrovat ani používat perlinku v celé ploše. Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Extrémně savé podklady a při tloušťce omítky do 4 mm se opatří Základním penetračním nátěrem Rigips.

Penetrační nátěr musí být ovšem řádně vyschlý (aplikuje se nejlépe den předem). Špatný postup by byl, pokud by omítka byla nanášena na vlhký a nevyzrálý beton, například strop.

Nerovnosti, ulomené rohy tvárnic a větší spáry zapravte sádrovou omítkou a špachtlí.

U novostaveb dochází logicky k dotvarování konstrukce, proto se doporučuje spoj stěny a stropu uměle proříznout a vytvořit tak pracovní spáru, která zamezí riziku vzniku trhlin.

Čtěte také: Srovnání maltových a sádrových omítek

Pokud by měla sádrová omítka přijít do kontaktu s ocelí, například u překladů, sloupů apod., musí být kov ošetřen základovou barvou proti vzniku rzi.

Příprava směsi

Sádrovou směs obvykle připravujete na místě pouhým smícháním zakoupené sypké směsi s vodou v přesném stanoveném poměru. Do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasypeme směs Rimat. Po úplném pohlcení vodou se směs nechá 3-5 minut nasáknout. Směs se dokonale rozmíchá. Poté směs míchejte tak dlouho, dokud v ní nejsou žádné hrudky a dosáhnete požadované konzistence. Tu poznáte tak, že vám výsledná omítka nestéká po povrchu.

Postup omítání

Sádrové omítky lze zpracovávat ručně i strojním zařízením. Možnost nanášet omítku v jedné vrstvě celý proces omítání významně zrychluje. Doporučená tloušťka vrstvy je 8 až 30 mm, minimální tloušťka je 4 mm. Na cihlové zdivo se doporučuje silnější (cca 10 mm) vrstva sádrové omítky.

Při omítání stěn pracujeme vždy na protilehlých stěnách, abychom v rohu měli jednu plochu již pevnou.

1. Dodržení minimální doporučené tloušťky 4 mm vám usnadní omítníky, které před omítnáním osaďte na stěnu v šířce podle stahovací latě, kterou máte k dispozici.
2. Nerezovým hladítkem natahujte sádrovou omítku na podklad, prozatím ji nezarovnávejte.
3. Po natažení zarovnejte omítku do roviny podle omítníků stahovací latí. Při nanášení větších tloušťek se provede srovnání plochy tažením latě do kříže. Pokud chcete dokonale hladký výsledný povrch, tak ještě použijte hliníkovou lať, kterou dotvoříte finální rovný vzhled.
4. Opatrně sundejte omítníky a vyplňte drážky omítkou, pokud možno ze stejné várky namíchané směsi.
5. Nechte nataženou omítku částečně zavadnout. Až se přestane lepit na prst, zarovnejte povrch omítky širokou fasádní špachtlí, se kterou pracujte na plocho a pouze ve svislém a vodorovném směru.
6. Zhruba po dvou hodinách po začátku práce (rozmíchání suché směsi) můžete udělat finální úpravu povrchu. Omítka by měla udržet tlak dlaně, ale lze do ní ještě stále udělat důlek prstem. Začněte navlhčením povrchu houbovým hladítkem a nechte ještě deset minut zavadnout. Pak povrch vyhlaďte fasádní špachtlí, kterou seříznete i případné nerovnosti. Po opětovném zavadnutí a ztuhnutí sádrového šlemu se povrch vyhladí pomocí glejtování či filcování.

Pokud navlhčení omítky provedeme brzy nebo na omítku dáme moc vody, mohou se na povrchu objevit puchýře. Stačí chvíli počkat a potom povrch znovu srovnat fasádní špachtlí.

Doba vysychání je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční než u vápenocementové omítky. Doba zpracovatelnosti se u strojních omítek pohybuje až do 4 hodin, u ručních je to 120 až 180 minut. Od rozmíchání po finální úpravu by to mělo trvat cca 1 hodinu, 60 minut.

Finální úpravy a dekorace

Hladké stěny sádrových omítek a stěrek přímo vybízí k následné dekoraci.

• Malování: Sádrové omítky můžete natírat všemi typy barev kromě silikátových. Nejvhodnější jsou vodou ředitelné disperzní interiérové nátěry, které jsou paropropustné, neuzavírají podklad a tím pádem vlastně zajišťují prodyšnost omítek. Disperzní složky v nátěrech zabezpečují lepší adhezi (přilnavost) nátěru k podkladu. Hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami.
• Tapetování: Sádrové omítky lze tapetovat. Pod tapetu je třeba použít penetraci.
• Obkládání: Sádrové omítky můžete obkládat keramickými obklady. Pod obklad je třeba použít penetraci.
• Šlechtěné omítky: Lze na ně natahovat šlechtěné omítky.
• Plastické dekorace: Na ztuhlou sádrovou omítku lze nanést vrstvu stěrky a ihned po nanesení vytvářet plastickou strukturu (např. hřebenem nebo kartáčem).

Speciálním přípravkem lze povrch omítky ochránit i proti ostřikující vodě.

Cena sádrových omítek

Už dávno neplatí, že sádrové omítky jsou dražší než vápenocementové. S rozšířením poptávky klesla cena minimálně na stejnou úroveň. Celkové výdaje na aplikaci sádrové omítky závisí samozřejmě na ploše, kterou budete omítat, ale také na způsobu nanášení.

Níže uvedená tabulka poskytuje orientační srovnání cen různých typů omítek a nákladů na aplikaci.

Naopak s výhodou snadné aplikace a nanášení v jednom sledu klesají náklady na zpracování. Když uvážíme nízkou spotřebu materiálu a časovou úsporu, je ve finále sádrová omítka v podstatě levnější než klasická vápenocementová jádrová omítka se štukem.

tags: #vše #o #sadrova #omitka #kreace

Oblíbené příspěvky:

• Moderní lišty bez rozku – řešení pro váš domov
• Jak natřít OSB podlahu
• Vyberte si správné obklady a dlažby s námi
• Univerzální řešení pro spáry a trhliny
• PVC podlahy s dekorem dlažby