Sanační omítky a jejich význam pro tepelnou izolaci a sanaci vlhkého zdiva

Výskyt rozpustných solí ve zdivu nebo v omítce může mít různé příčiny. Nejčastějšími solemi, které škodí stavbě, jsou chloridy, sulfáty a nitráty. Jejich škodlivý účinek je možný jen ve spojení s vodou. Proces krystalizace, které rozpuštěné soli na povrchu stavební hmoty vyvolávají, způsobí následně takzvané zasolení - solné výkvěty na povrchu. Tyto soli jsou opět silně hygroskopické, to znamená, že absorbují vodu, následně se ve vodě znova rozpustí a celá přeměna se opakuje a vznikají následné škody na jiných místech.

Sanační omítky umožňují ukládání solí do omítek, jejichž struktura je k tomu účelu uzpůsobena. Na rozdíl od běžných omítek je u sanačních omítek významně snížen kapilární transport vlhkosti ze zdiva ve srovnání s procesem difúze vodní páry. Vykrystalizované soli se ukládají v pórovité struktuře omítky, čímž zůstává povrch omítky suchý a bez výkvětů. Sanační omítky jsou účinné pouze v případě vlhkosti kapilární a hydroskopické, ne v případě vody působící hydrostatickým tlakem.

Moderní technologie a tepelně izolační vlastnosti

Současným trendem v oblasti sanace vlhkého zdiva je tzv. energetická sanace vlhkého zdiva, tedy snaha o zlepšení tepelně izolačních vlastností sanovaného zdiva a rozšíření funkce povrchových úprav zdiva. Nové sanační omítky mají přidanou hodnotu v podobě tepelně-izolačních vlastností. Jejich hlavní přidaná hodnota je v nízkém koeficientu tepelné vodivosti, který značíme λ. Tento koeficient se u tepelně izolačních sanačních omítek pohybuje okolo hodnoty 0,07 W/mK.

Srovnání vlastností sanačních systémů

Typ omítky Hlavní funkce Využití
Klasická sanační Odvod vlhkosti, jímání solí Běžně vlhké zdivo
Hydrofilní sanační Rychlý odpar kondenzátu Prostory s vysokou vlhkostí
Tepelně-izolační sanační Snížení tepelných ztrát, prevence kondenzace Suterény, historické objekty

Omítka snižuje tepelné ztráty a šetří náklady na vytápění. Zvyšuje tak teplotu povrchu sanační omítky a přirozeným způsobem odolává riziku kondenzační vlhkosti. Díky své kapilární vodivosti a schopnosti udržet vodu je omítka schopna i při nepříznivých externích a interních klimatických podmínkách, vyvolávajících kondenzační procesy, odvádět vodu, aby nebyla k dispozici mikroorganizmům.

Aplikace a diagnostika

Před rozhodnutím o sanačních opatřeních je třeba stav zdiva prozkoumat v dostatečné míře přímo na místě. Diagnostika podkladu je zcela zásadní pro správný návrh a spolehlivou funkci sanačních opatřeních. Žádný z uvedených sanačních systémů se nemůže uplatnit bez kombinace se sanačními, případně vápennými omítkami. Ty umožní zomítání stavby ihned po provedení hydroizolace a jsou inertní při postupném vysychání sanovaného zdiva.

Čtěte také: jak na sanační práce

Pro aplikaci hydrofilních a tepelně izolačních omítek platí stejná pravidla, jako pro klasické sanační omítky. Je třeba striktně dodržovat technické listy výrobců, doporučené technologické přestávky a okolní podmínky, za kterých se omítky aplikují. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak jí takzvaně oddělíme od terénu. To můžeme udělat několika způsoby.

Čtěte také: Interiérové nátěry Caparol

Čtěte také: O sanačních omítkách Cemix

tags: #sanacni #omitka #tepelna #vodivost

Oblíbené příspěvky: