Moderní sanační tepelně izolační omítky: Řešení pro vlhké a prosolené zdivo

V posledních letech procházejí sanační omítky významným vývojem. Výrobci sanačních hmot přicházejí na trhy s novými produkty, které výrazně rozšiřují oblasti použití sanačních omítek a jejich další aplikace. Dnešní moderní sanační omítky již nejen řeší problémy s vlhkostí a solemi, ale zároveň nabízejí výrazné tepelně izolační vlastnosti, což je klíčové pro tzv. energetickou sanaci vlhkého zdiva. Tento trend je na vzestupu u starých, památkově chráněných či povodněmi poškozených objektů.

Tradiční vs. moderní sanační omítky

Klasické vápenocementové omítky si s objekty napadenými vlhkostí neumí poradit a důsledkem je jejich destrukce. Základní princip fungování klasických sanačních omítek je schopnost odvádět zbytkovou vlhkost ve zdivu do okolního prostředí. Nutnou podmínkou je přitom udržení relativní vlhkosti v požadovaných mezích - ideálně pak mezi 50-55 %. Pokud tato podmínka není zaručena, vzniká nebezpečí urychlení transportu solí v omítce a jejich prostupu až na povrch. Klasická sanační omítka má vnitřně hydrofobizované póry a kapiláry, aby se zbrzdil postup vzlínající vlhkosti. Voda, která zkondenzuje na jejich povrchu, se do omítky přirozeně nevsákne, ale stéká po povrchu a vytváří na ní vlhký film. Sanační omítky jsou účinné pouze v případě vlhkosti kapilární a hydroskopické, ne v případě vody působící hydrostatickým tlakem. Důležitá je také rychlost stavebních prací a zkrácení technologických přestávek. Odstranění dlouhých technologických přestávek nutných pro vyzrání podkladových vrstev omítek, které jsou nevýhodou běžných omítkových a sanačních systémů a většinou trvají od 14 do 41 dní, je předností moderních sanačních systémů.

Hydrofilní sanační omítky

Princip hydrofilních omítek je opačný než u klasických sanačních omítek s vnitřní hydrofobizací. Hydrofilní sanační omítky mají povrch pórů a kapilár, který přitahuje vodu. Díky speciální geometrii pórů a jejich velkému objemu je vlhkost do omítky naopak vtahována a rozprostře se ve velké ploše omítky. Z této plochy se pak tato vlhkost lépe odpařuje do venkovního prostředí. Totéž platí pro kondenzovanou vodu na povrchu omítek. Pokud je vysoká relativní vlhkost vzduchu, pak na hydrofilních omítkách nevzniká kondenzát. Voda z povrchu je opět vstřebána do omítky a rozprostřena do její plochy. Pokud se následně sníží relativní vlhkost vzduchu např. větráním, nebo nuceným způsobem za přispění účinné vzduchotechniky, pak dochází k přirozenému rychlejšímu odparu vlhkosti v omítce z celé plochy omítnuté stěny. V hydrofilních omítkách se voda rozteče po povrchu kapilár, aniž by je zaplnila. Voda je rozprostřena na větší povrch a odpařuje se až 25x lépe, než u klasických omítek s vnitřní hydrofobizací. Omítka má vhodné deformační vlastnosti, nízkou plošnou hmotnost a zvyšuje svými tepelně-izolačními vlastnostmi povrchové teploty vnitřních stěn. Tím se snižuje relativní vlhkost ve vrstvách vzduchu při povrchu, a tím klíčení spor ve vlhkých oblastech nad rosným bodem. Omítka je odolná vůči vodě a má vysokou nasákavost. Pro aplikaci hydrofilních omítek platí stejná pravidla, jako pro klasické sanační omítky. Je třeba striktně dodržovat technické listy výrobců, doporučené technologické přestávky a okolní podmínky, za kterých se omítky aplikují.

Tepelně izolační sanační omítky

Výše popsané hydrofilní omítky byly dále vylepšeny o schopnost tepelné izolace stěn. Současným trendem v oblasti sanace vlhkého zdiva je tzv. energetická sanace vlhkého zdiva, tedy snaha o zlepšení tepelně izolačních vlastností sanovaného zdiva a rozšíření funkce povrchových úprav zdiva. V budoucnu již nebude stačit mít zdivo bez vlhkých skvrn a solných výkvětů, ale nové sanační omítky mají další přidanou hodnotu v podobě tepelně-izolačních vlastností. Jejich hlavní přidaná hodnota je v nízkém koeficientu tepelné vodivosti, který značíme λ. Tento koeficient se u tepelně izolačních sanačních omítek pohybuje okolo hodnoty 0,07 W/mK - tato hodnota určuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými stavební konstrukcí. Omítka snižuje tepelné ztráty a šetří náklady na vytápění. Jejich hlavní využití je ve složitých případech sanace vlhkého zdiva pod úrovní terénu, kde je vysoké riziko kondenzace vzdušné vlhkosti na ošetřených površích zdiva a je zde požadavek na zateplení objektu. Tyto omítky najdou též uplatnění u historických objektů, které slouží k obytným účelům a jejich majitelé nemohou zdivo zateplit z venkovní strany. Základem tepelně-izolační sanačních omítek jsou velmi lehká plniva, díky kterým mají omítky nízkou objemovou hmotnost. Omítka je dodávána jako hotová směs, která po smíchání s vodou vytváří velmi plastickou maltu, která slouží k zajištění nejen sanačních, ale také tepelně izolačních vlastností. Zvyšuje tak teplotu povrchu sanační omítky a přirozeným způsobem odolává riziku kondenzační vlhkosti. Omítka je vyrobena na bázi přírodních materiálů. Hotová omítka obsahuje vysoký podíl vápna a je tedy zásaditá. Tepelně izolační omítka se nanáší ve vrstvě o požadované tloušťce. Zatvrdnutá omítka propouští vodu, má dobrou kapilární vodivou schopnost a urychluje vysychání vlhkých ploch. Může se nanášet buď v jedné vrstvě o max. tl. 50mm, nebo ve struktuře prostřik a následně jádrová omítka. Malta se může nanášet ve struktuře kotvící podhoz, jádrová omítka, sanační štuk. Tloušťka jednotlivých vrstev by neměla překročit 40 mm.

Typy moderních sanačních a tepelně izolačních omítek

1. Sanační tepelně-izolační omítka NANOSAN / NANOTHERM

Jedná se o jednovrstvé sanační omítky s hydrofobními nebo hydrofilními účinky, s velmi nízkou objemovou hmotností a tepelně izolačními vlastnostmi. Překonávají několikanásobně požadavky směrnice WTA a navrhují se v extrémních případech sanace pod úrovní terénu, případně v povodňových oblastech. Mají v porovnání s klasickou omítkou 17x vyšší tepelně-izolační vlastnosti, což znamená, že šetří až 40 % nákladů na vytápění. Jejich tajemství tkví v hodnotě součinitele tepelné vodivosti <0,07 W/mK, díky které 20 mm NANOSANU nahradí svými vlastnostmi 16 mm polystyrenu. Vzniká tak energetická sanace, u které můžeme spočítat dobu návratnosti za vynaloženou investici. Tyto sanační omítky mají v porovnání s požadavky směrnice WTA více než dvojnásobnou kapacitu pórů (> 55 %), což znamená podstatné zvýšení životnosti sanační omítky, protože soli se mohou v pórech omítek ukládat mnohem delší dobu. V případě, že se povodeň vrátí, bude v porovnání s klasickou sanační omítkou WTA díky vysoké poréznosti a prodyšnosti trvat podstatně déle, než dojde k destrukci. Omítka se natahuje za pomoci nerezového hladítka, povrchová úprava/zahlazení se provádí novodurovým hladítkem. Omítku je možno aplikovat ihned po opadnutí vody.

Čtěte také: Tepelná roztažnost a dřevěné konstrukce

Technická data:

• Hustota mokré směsi: 400 kg/m3
• Propustnost vodních par μ < 9,4
• Pevnost v tlaku: 1,60 Mpa
• Pórovitost zatvrdlé malty > 70%
• Součinitel tepelné vodivosti λ: 0,09 W/mK
• Stavební materiál DIN 4102: A1 (nehořlavý)

2. Klimatizační desky (např. Calsitherm)

V důsledku teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější stěnou difunduje vodní pára do konstrukce. Na základě kapilárních sil orientovaných dovnitř a díky schopnosti vést vodu v pórech odvádí klimatizační deska zkondenzovanou vodu zpět na povrch. Difúzně otevřená, kapilárně aktivní vápenosilikátová vnitřní tepelná izolace vyrovnává vrcholy vlhkosti vzduchu ve vnitřním prostoru a přispívá k regulaci vnitřního klimatu. Kapilární aktivita zajišťuje odvod a rychlé velkoplošné rozdělení vlhkosti z tepelné izolace do prostoru. Přírodní suroviny pro výrobu klimatizačních desek společně s vodou reagují do základního stupně vápenného silikátu. Tím vznikne mikroporézní minerální stavební hmota s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi, vysokou kapilární nasávací schopností a dobrou schopností vyrovnávat vlhkost, která patří díky své nehořlavosti do třídy stavebních hmot A1. Tyto desky se vyrábějí v rozměrech 1250 x 1000 mm při tloušťce 25, 30 a 50 mm. Mají ještě lepší technické parametry než sanační tepelně-izolační omítky a mohou se montovat na mokré zdivo, jakmile například opadne povodňová voda v oblastech zasažených povodněmi. Daní za tuto rychlost je v porovnání se sanační zateplovací omítkou poměrně vysoká cena, proto se používají hlavně do komerčních prostor, které začnou rychle opět vydělávat a investice se tak brzy vrátí. Desky se pouze mechanicky vodou očistí a nechají se vyschnout, což díky jejich obrovské poréznosti probíhá velmi rychle. Dále se, pokud je potřeba, vymaluje a je hotovo. Jedná se o suchý proces pro vnitřní prostory, který je možné aplikovat ihned po opadnutí zátopové vody.

3. Vnější sanační kontaktní tepelněizolační systém na bázi polystyrén-cementové směsi (např. Nanodesk)

Tento systém se používá na zlepšení tepelněizolační schopnosti obvodového zdiva starších budov. Materiály použité v tomto systému jsou nehořlavé a hlavně paropropustné, a proto má zateplení i sanační účinky proti vlhkosti (odstraňuje důsledky vlhkosti zdiva). Podstata systému Nanodesk spočívá v originálnosti polystyrén-cementové tepelně-izolační směsi Nanodesk, jejíž výroba je patentově chráněná. Polystyrénové granule jsou obalené jemnou cementovou vrstvou, přičemž prostory mezi nimi vytvářejí makropórovitou (nekapilární) strukturu. Směs je homogenní a díky cementovému skeletu získává nové vlastnosti. Výborná difusní schopnost je zvýrazněná velkou kapacitou intergranulárních prostorů, do kterých můžou vodní páry volně difundovat. Materiál splňuje jak funkci mikroventilační, tak i expanzní. Cementová skořápka oddělující od sebe granule polystyrénu zabraňuje šíření plamene. Materiál je zařazen do sk. A „nehořlavý“. Tyto desky se vyrábějí v rozměrech 900x450mm při tloušťce 30-100mm. Mají ještě lepší technické parametry než sanační tepelně-izolační omítky a mohou se montovat na mokré zdivo, jakmile opadne povodňová voda. Montáž je rovněž velice rychlá. Stejně jako u Clasithermu můžete být při případné další povodňové vlně v klidu z hlediska možného napadení vlhkostí či solemi. Jedná se o suchý proces pro vnější prostory, který je možné aplikovat ihned po opadnutí zátopové vody.

4. Sanační omítka ISOTEX

Sanační omítka ISOTEX je vhodná pro použití ve venkovním i vnitřním prostředí. Poskytuje ochranu před všemi atmosférickými vlivy. Díky svým vodoodpudivým a difúzním vlastnostem pomáhá ISOTEX rychle odstranit vlhkost, čímž zamezuje vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř stavební konstrukce. Použití sanační omítky ISOTEX zajišťuje současně sanaci a izolaci v jednom. Má tepelně izolační vlastnosti a tím pomáhá výrazně snížit náklady na vytápění. Její spotřeba je 18 kg/m2 (při doporučené tloušťce 2,2 cm).

Příprava záměsi a aplikace ISOTEX:

Čtěte také: Dřevěný obklad: tepelná úprava

1. Do kulatého kontejneru s plochým dnem (objemem 40 l - na 1 pytel suché směsi a 60 l - na 2 pytle suché směsi) nalijte čistou vodu cca 0,4 až 0,6 l na 1 kg.
2. Do vody nasypte omítkovou směs ISOTEX.
3. Důkladně promíchejte maltovou směs manuálním stavebním mixérem po dobu 4-5 minut, do stavu homogenní konzistence, hladké a bez sraženin.
4. Doba zpracovatelnosti rozmíchané směsi je závislá na okolní teplotě a vlhkosti. Připravená směs musí být nanesena na povrch do 1 hodiny od okamžiku dokončení přípravy.

Postup aplikace sanační omítky webersan thermo

Krok 1: Diagnostika podkladu

Diagnostika podkladu je zcela zásadní pro správný návrh a spolehlivou funkci sanačních opatření. Jedná se o stavební konstrukce poškozené zvýšenou vlhkostí a prosolené zdivo.

Krok 2: Příprava podkladu

Stávající vlhké omítky musí být zcela odstraněny do výše 80-100 cm nad hranici viditelného zavlhčení. Následně se v obnaženém zdivu vyškrábou ložné a styčné spáry do hloubky 1 cm. Nesoudržné a rozpadající se části zdiva budou odstraněny a nahrazeny (dozděny) novým keramickým (cihelným) střepem na vápenocementovou maltu. Navlhčit podklad ostříkáním vodou je potřeba u středně nasákavých materiálů. U silně nasákavých stavebních materiálů (např. cihla) doporučujeme důkladné navlhčení. Pro dosažení spolehlivé adheze (přilnavosti) k podkladu se doporučuje použití webersan podhoz. Ten se nanáší celoplošně, ale síťovitě. Aplikace síťovým postřikem v max. tloušťce 5 mm je vhodná pro zvýšeného až vysoce zasoleného zdiva. POZOR: otlučené staré omítky a stavební suť okamžitě odvážet, nepoužívat na zásypy.

Krok 3: Aplikace omítky webersan thermo

Zvlhčete povrch zdiva a naneste ručním náhozem zednickou lžící 1. vrstvu z omítky webersan thermo v tloušťce min. 5 mm. Pro tuto první (podkladní) vrstvu můžete použít maltu řidší konzistence. 24 hod. po aplikaci začněte nanášet 2. vrstvu sanační omítky webersan thermo, ale již ve standardní konzistenci pro omítky. Omítku webersan thermo nanášejte zednickou lžící v jedné vrstvě 30 mm silné. Omítku po nahození stáhněte latí a povrch lehce (bez stlačování) uhlaďte polyuretanovým nebo dřevěným hladítkem. Alternativně lze povrch strukturálně sjednotit jemným škrabákem na břízolitové omítky. Pro finální úpravu omítky se mohou použít silikon-silikátové a silikátové barvy a finální silikátové šlechtěné omítky (doporučujeme již vyzkoušené výrobce DUFA a Meffert).

Krok 4: Povrchová úprava

K docílení velmi hladkého povrchu použijte sanační štukovou omítku webersan 600, kterou nanesete nerezovým hladítkem za 7 dní po dokončení omítek. Pro barevné ztvárnění použijte fasádní difuzně otevřenou barvu weberton silikát nebo weberton silikon micro V. Do interiéru pak aplikujte vnitřní bílý silikátový nátěr kerasil. Barvy lze aplikovat na omítkové souvrství za 21 dní od konce omítkových prací.

Upozornění: Pokud požadujeme, aby sanační omítka odolávala řasám a plísním, nesmí být na její povrch aplikována žádná štuková omítka ani barevný nátěr. Povrch se upraví (vyhladí) pouze 3-4 mm silnou stěrkou vyrobenou z omítky webersan thermo, do které se vloží výztužná tkanina R 131. Stěrka se nanáší nerezovým hladítkem následující den po dokončení omítání.

Čtěte také: Jak souvisí součinitel tepelné vodivosti (λ) s kvalitou izolace Isover?

Výhody moderních sanačních omítek

Moderní sanační omítky přinášejí do oblasti sanace vlhkého zdiva novou generaci materiálů, které splňují náročné požadavky současné doby. Jejich vlastnosti jsou násobně lepší, než které jsou předepsány pro běžné sanační omítky (pevnost, pórovitost). Díky své kapilární vodivosti a schopnosti udržet vodu je omítka schopna i při nepříznivých externích a interních klimatických podmínkách, vyvolávajících kondenzační procesy, odvádět vodu, aby nebyla k dispozici mikroorganizmům. Současné portfolio těchto moderních technologií s mimořádnými technickými vlastnostmi, které často několikanásobně překračují současné požadavky ČSN EN a směrnic WTA, vytváří obrovský potenciál pro investory a projektanty. Nabízí se tak kombinace různých variant řešení, kde je možné nalézt optimální řešení pro cenu a spolehlivost, kdy poprvé budeme moci díky tepelněizolačním vlastnostem sanačních materiálů spočítat investorům nejenom návratnost investice, ale i konkrétní měřitelný finanční přínos za úsporu tepla.

tags: #sancni #tepelne #izolacni #omitka #nanosan #informace

Oblíbené příspěvky:

• Podrobná srovnávací analýza Kaučukovníku a Borovice
• Vše o soumrakových senzorech na fasádu
• Výběr obkladu pro červenou fasádu
• Vše o gumoasfaltových nátěrech
• přehled kabelových žlabů OBO Bettermann