Skladba střechy a atiky: Detaily konstrukce a správné provedení

Skladby představují spolehlivé a ověřené řešení konstrukcí střech, které zohledňují obvyklé použití na nejrozšířenější typy staveb (např. rodinný dům, bytový dům, výrobní hala). Skladby jsou tříděny podle konstrukčního provedení střechy na střechy s povlakovou hydroizolací, vegetační střechy, provozní střechy a střechy se skládanou krytinou. Mají doloženy všechny běžně požadované parametry, jako jsou tepelnětechnické, požární nebo akustické, potřebné pro jejich návrh.

Detail Atiky

Atiky jsou konstrukce, které ohraničují po obvodu plochou střechu staveb. Jedná se o vyřešení styku střechy a obvodové stěny, z čehož pak vyplyne napojení a ukončení hydroizolační vrstvy. Jejich hlavním úkolem je zamezit stékání vody, které je zapříčiněno venkovními vlivy počasí (déšť, tající sníh), z ploché střechy na obvodové stěny budovy. Atiky mohou mít různé výškové stupně a vždy záleží na celkové koncepci tvaru řešené budovy.

Výška atiky nad rovinou střechy není stanovena žádným předpisem. Měla by se pohybovat v rozmezí 200 ÷ 300 mm. Při menší výšce atiky může docházet ke stékání deště po fasádě, při větší může nastat problém s vytažením hydroizolace pod oplechování atiky. Hydroizolace se zpravidla ukončí na její svislé ploše ve výšce min. 150 mm nad úrovní průniku střešní roviny s atikou.

Atikový prvek od společnosti Austrotherm

Atikový prvek od společnosti Austrotherm je vynikající izolační prefabrikovaný prvek a je vhodný na zhotovení staticky nenamáhaných atik. Je možné s ním zhotovit atiku plochých střech a představuje pro zhotovitele rychlou, jednoduchou a nákladově efektivní alternativu k tradiční atice.

Hlavní výhody Atikového prvku:

• Díky tomu, že při práci s Austrotherm Atikovým prvkem je potřeba udělat méně úkonů, zkrátila se tím celková doba zhotovení atiky.
• Díky nízké hmotnosti umožnil Atikový prvek od společnosti Austrotherm jednoduchou manipulaci.
• Vzhledem k tomu, že průběh teploty je kontinuální přes celý vnější plášť objektu, nedochází ke vzniku tzv. tepelných mostů, což úspěšně zamezuje možné tvorbě plísní.

Austrotherm Atikový prvek je standardně vyráběný v šířce 30 až 50 cm, ve výšce 40 až 70 cm a v délce 200 cm. V případě potřeby umí společnost Austrotherm dodat Atikový prvek téměř v jakýchkoliv rozměrech.

Čtěte také: Trámová střecha

Konstrukce atiky na bázi dřeva

Atika plochých střech staveb na bázi dřeva se může zdát jako složitý konstrukční problém, ale díky přehlednému postupu, jak se dá atika jednoduše vyrobit a ještě snadněji osadit na stavbě, to zvládne i běžný stavebník. Pro výrobu i montáž atik postačí mít základní výkresovou dokumentaci, potřebný materiál, nářadí a trochu šikovnosti.

Pro výrobu se používá stavební řezivo, pila, aku vrtačka, vruty do dřeva, metr a tesařská tužka. Dřevěné hranoly mohou mít jeden formát a je možné z nich krátit řezivo jak na spodní a horní pásnice atiky, tak na její sloupky. Jednotlivé prvky se k sobě připevňují vruty do dřeva podle výkresové dokumentace. Následně se tato dřevěná konstrukce atiky jednostranně opláští deskou na bázi dřeva (např. OSB deskou). Takto se opláští venkovní strana atikové konstrukce, přičemž tloušťka desky je totožná s deskou, kterou je opláštěna obvodová stěna stavby, kvůli rovinnosti podkladu pod budoucí fasádu.

Na spodní straně atiky se udělá přesah opláštění přibližně 30-40 mm. Po osazení atikové stěny na stropní konstrukci se atika ukotví vruty do stropního nosníku a také se připevní jednotlivé dílce atik k sobě. Průměr a délku vrutů opět určuje projektant. Do dutiny atiky se vloží tepelná izolace, ideální je polystyren EPS, s výškou alespoň 200-250 mm. Následuje opláštění atiky z vnitřní strany, aby byla tepelná izolace skryta. Opláštění se také umístí na horní plochu atiky s přesahem na exteriérovou stranu, který slouží pro doraz kontaktní fasády z EPS. Opláštění je nutné doplnit také po obvodu stropní konstrukce. Správným zaizolováním atikové konstrukce se dosáhne zateplení i v místech s větším podílem dřevěných prvků v konstrukci.

Klíčové klempířské detaily a hydroizolace

Správné provedení klempířských detailů u atiky je klíčové pro dlouhou životnost střechy a ochranu objektu před zatékáním. Oplechování atiky je zásadní pro zajištění vodotěsnosti a ochrany celé konstrukce. Pokud je oplechování provedeno nekvalitně, může dojít k zatékání, degradaci zdiva a poškození tepelné izolace. Zhlaví atiky je ošetřeno klempířskými prvky kotvenými k podkladu pomocí příponek.

Klíčové klempířské detaily pro bezchybné oplechování:

• Sklon atiky: Měl by být minimálně 5°, aby voda mohla volně odtékat.
• Přesah oplechování: Minimálně 30 mm přes hranu atiky, aby voda nestékala po fasádě.
• Napojení na hydroizolaci: Musí být vodotěsné a kompatibilní s použitým typem hydroizolace (asfaltový pás, PVC, EPDM apod.).
• Ukončení oplechování: Zakončení musí být provedeno s okapničkou, která odvádí vodu mimo konstrukci.

Ukončení hydroizolace na atice

Ukončení hydroizolace (ať už z asfaltových pásů nebo z polymerních fólií) na atice bývá provedeno jejím zatažením pod oplechování. Pokud jde o přechod hydroizolace z vodorovné plochy na svislou, tento se dříve u oxidovaných asfaltových pásů řešil pomocí přechodového klínu (např. z betonu, z keramické tvarovky, apod.). V současné době, kdy používáme modifikované asfaltové pásy či polymerní fólie, zpravidla již použití přechodového klínu není nutné. Přechod může být kolmý, ale vždy musí být zesílen přídavným pruhem z příslušného asfaltového pásu. Řešení zmíněného přechodu u fóliových systémů může být různé v závislosti na konkrétním typu systému.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Správně vyřešené a důkladně provedené detaily ukončení hydroizolace v místech vnějších okrajů střechy jsou nutné pro zajištění její vodotěsnosti. Různé způsoby ukončení hydroizolace v místech okrajů střech, resp. při přechodu z vodorovné plochy na svislou u atiky či jiných konstrukcí, které prostupují střešním pláštěm, jsou znázorněny na obrázcích.

Délková dilatace

Délková dilatace je nezbytná u všech kovových prvků, které jsou vystaveny teplotním změnám. Plechy se vlivem tepla roztahují a smršťují, což může vést k deformacím nebo prasklinám. Všechny monolitické vrstvy střešního pláště musí být odděleny od atiky spárou o šířce cca 20 ÷ 30 mm. To proto, aby atika nebyla v důsledku tepelné roztažnosti těchto vrstev vytlačována ven, což je známo z celé řady realizovaných objektů, na kterých jsou v důsledku chybějící dilatace patrné vodorovné trhliny v místech uložení atik. Tato spára může sloužit také pro vyústění expanzní vrstvy, pokud je ve skladbě střešního pláště navržena. Do vnějšího ovzduší se pak vyvede otvory v atice.

Doporučené zásady pro dilataci:

• Maximální délka jednoho kusu oplechování by neměla přesáhnout 3 metry.
• Mezi jednotlivými kusy je nutné ponechat dilatační spáru cca 5-10 mm, která se překryje spojovací lištou nebo krycí lištou s těsněním.
• Využívejte posuvné kotvení - šrouby s podložkami, které umožní pohyb plechu bez jeho deformace.

Napojení oplechování na hydroizolaci

Jedním z nejkritičtějších detailů je napojení oplechování atiky na hydroizolační vrstvu. Zde je třeba dbát na:

• Kompatibilitu materiálů: Např. asfaltové pásy nesmí přijít do přímého kontaktu s PVC fóliemi.
• Správné pořadí vrstev: Hydroizolace musí být vytažena pod oplechování a zakončena pod krycí lištou.
• Mechanické kotvení: V místech napojení je nutné použít přítlačné lišty s těsněním a kotvením do nosné konstrukce.

Chyby v tomto detailu často vedou k zatékání do skladby střechy a následnému poškození tepelné izolace nebo nosných prvků.

Odvodnění střechy a role atiky

Atika může ovlivnit odvodnění střechy - zejména u plochých střech. Je důležité zajistit, aby voda nezůstávala stát a mohla být efektivně odváděna. Každý typ odvodnění vyžaduje specifické klempířské řešení, včetně oplechování žlabů, napojení na hydroizolaci a dilatačních prvků.

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

Možnosti odvodnění:

Detail střešního vtoku

Každý střešní vtok musí být osazen v nejnižším odvodňovaném místě a opatřen lapačem nečistot (mřížkou či košem), který je ke vtoku pevně připojen. Napojení střešních vtoků na hydroizolaci může být řešeno u všech typů následujícími způsoby:

• Ukončením hydroizolace na manžetě z hydroizolačního materiálu, která je součástí střešního vtoku, a která navazuje na hydroizolaci.
• Sevřením mezi pevnou a volnou přírubu s dotažením pomocí šroubů (z nerezového materiálu).
• Sevřením mezi pevnou a volnou narážecí přírubu (bez šroubů).
• Navařením hydroizolace na přírubu vtoku (zejména u foliových systémů).
• Přilepením hydroizolace na přírubu vtoku (dříve u litinových vtoků a hydroizolace z asfaltových pásů).

V extrémních podmínkách je třeba navrhovat střešní vtoky s vyhříváním. Střešní vtok i odpadní potrubí je nutno tepelně izolovat, a to minimálně na výšku celého podlaží pod střechou. Tepelná izolace zde působí zároveň jako izolace zvuková.

Nejčastější chyby při oplechování atiky

Chyby při realizaci klempířských detailů mohou vést k vážným problémům. Mezi nejčastější patří:

• Nedostatečný sklon oplechování - voda zůstává stát a zatéká do spár.
• Chybějící dilatace - plech se deformuje, praská nebo se odtrhne.
• Špatné napojení na hydroizolaci - netěsnosti, zatékání do skladby střechy.
• Nevhodné kotvení - pevné kotvení bez možnosti pohybu způsobuje deformace.
• Chybějící okapnička - voda stéká po fasádě a poškozuje omítku.

Doporučené materiály pro oplechování atiky

Volba materiálu ovlivňuje životnost a údržbu oplechování. Nejčastěji používané materiály:

Praktické tipy pro montáž oplechování atiky

Pro správnou montáž dodržujte následující doporučení:

• Používejte nerezové nebo pozinkované spojovací prvky - zabráníte korozi a uvolnění spojů.
• Montujte od nejnižšího bodu směrem nahoru - zajistíte správný odtok vody.
• Využívejte těsnicí pásky a butylové tmely - zlepšíte vodotěsnost spojů.
• Kontrolujte rovinnost a sklon oplechování během montáže.
• Nezapomeňte na revizní přístup k odvodňovacím prvkům - vpustě, žlaby, přepady.

Údržba a kontrola oplechování

Po dokončení je důležité pravidelně kontrolovat stav oplechování a klempířských detailů. Doporučená frekvence:

• 1× ročně - vizuální kontrola spojů, těsnění a kotvení.
• Po silných deštích nebo větru - kontrola zatékání, uvolněných prvků.
• Čištění žlabů a vpustí - minimálně 2× ročně, ideálně na jaře a na podzim.

Včasná údržba prodlužuje životnost oplechování a minimalizuje riziko havárií.

tags: #skladba #střechy #atiky #detaily #konstrukce

Oblíbené příspěvky:

• Objevte krásu betonových hodin
• Průvodce výběrem barevných nátěrů na offroad podvozky
• Vlhké zdi a plísně? Objevte řešení s ETERNAL IN Thermo
• Hra s cikány, kteří kradou cihly: analýza kontroverze
• kompletní průvodce izolací fasád