Skladba střechy garáže s asfaltovými pásy

Obytné soubory se v současné době staví velice často s garážemi, které jsou umístěné v jejich spodních podlažích, nebo jako společné prostory garážových stání. Nad garážemi se v projektech obytných souborů vyskytují plochy s vegetací, pochozí plochy, chodníky a terasy, někdy označované jako „parter“. V obytných budovách v blízkém okolí střech nad garážemi se vyskytují byty, kancelářské prostory, anebo různé prodejny, provozovny, kavárny, cukrárny a restaurace. Proces výstavby plochých střech nad garážemi obytných souborů je pro realizační firmy velmi náročný. Přitom provedení dlouhodobě spolehlivých vodotěsných izolací nad garážemi je s ohledem na skladby provozních střech prováděné ve velmi náročných podmínkách velmi důležité. Provozní střechy nad garážemi obytných souborů se nejčastěji budují jako kombinované skladby. Už první vrstva hydroizolace skladby střech nad garážemi zajišťuje po dobu výstavby obytných budov ochranu prostoru podzemních podlaží proti pronikání vody. Tato zajišťovací hydroizolace se v průběhu výstavby budov musí chránit proti mechanickému poškození geotextíliemi, dřevoštěpkovými deskami apod. V současné době jsou požadavky na tepelnou ochranu budov daleko vyšší než v nedávné minulosti, a nároky na snižování energií se neustále zvyšují.

Asfaltové pásy představují lehkou, levnou a většinou i snadno svépomocí montovatelnou pokrývku střech. Pokud jde o novostavby, používají se dnes asfaltové pásy spíše na lehčí hospodářské stavby, přístřešky a garáže. Asfaltové pásy mohou skvěle posloužit na řadě typů staveb, a to jak jako dočasný izolační podkladový materiál pro některé jiné typy střešních krytin na bednění, tak i jako finální vrstva, která za určitých okolností, při správném položení a pravidelné údržbě může sloužit celá léta.

Typy asfaltových pásů

Asfaltové pásy jsou pásové hydroizolační materiály na bázi asfaltu, které chrání konstrukce před vodou a vlhkostí. Jde o pružné role, které se pokládají na střechy, základy, terasy nebo sokly a vytvářejí souvislou hydroizolační vrstvu. Základem asfaltového pásu je nosná vložka, nejčastěji skelná rohož nebo polyesterová vložka, která dává materiálu pevnost a tvarovou stálost. Rozlišuje se podkladní pás, který slouží jako spodní vrstva, a vrchní pás s minerálním posypem, který odolává slunci, mechanickému namáhání a povětrnosti. Nejčastěji se asfaltové pásy používají jako střešní hydroizolace a jako hydroizolace základů. Na střechách tvoří buď hlavní střešní krytinu, nebo součást vícevrstvé skladby.

Rozdělení dle typu asfaltu

Základní rozdělení střešních lepenek je z hlediska druhu asfaltu na modifikované (nejčastěji SBS nebo APP) a oxidované. V ČR se nejvíce používá modifikace SBS, ale můžeme se také setkat s poměrně novou modifikací typu ALPA nebo s pásy typu APP. Modifikace asfaltových pásů je úprava asfaltu mísením s různými polymery. Tím se sníží křehkost materiálu v mrazu a jeho stékavost při vysokých teplotách, což rozšíří jejich použitelnost. Liší se především teplotní odolností daného materiálu, podle níž se pak řídí použitelnost pásů.

• Oxidované asfaltové pásy: Tyto pásy se na střechách používají v podkladní vrstvě, nebo pro provizorní zakrytí pro své charakteristické vlastnosti (nejsou elastické a v porovnání s modifikovanými pásy vykazují nižší teplotní stálost). V současné době se doporučuje používat je pouze pro podkladní vrstvu (nebo jako provizorní vrchní vrstvu). Aplikují se natavením, nebo mechanickým kotvením.
• Modifikované střešní asfaltové pásy: Modifikované pásy dnes hrají na střechách prim. Používají se v obou vrstvách, jak v té podkladní, tak v té vrchní. Jsou odolnější na rozdíly teplot i UV záření.
• APP pásy: APP pásy (s povlakovou hmotou z asfaltu modifikovaného plastomery, resp. směsnými polymery) se vyznačují vysokou teplotní stálostí, proto je výrobci doporučují zejména k hydroizolaci střech s vyšším spádem. APP pásy vzdorují vysokým teplotám a také povětrnostním vlivům. Právě proto jsou vhodné pro pokrytí střech včetně strmých a svislých ploch. Jsou proti UV záření odolnější a lze je zakoupit i používat bez posypové vrstvy.
• SBS modifikované pásy: SBS modifikovaný pás (s povlakovou hmotou z asfaltu modifikovaného elastomery) zase dobře odolává mrazu, takže se hodí na hydroizolace plochých střech a spodních staveb (základů). SBS pásy se rovněž vyznačují vysokou elasticitou. Ve finální vrstvě střechy se používá modifikovaný SBS asfaltový pás s břidličným posypem, který zajišťuje ochranu proti UV záření. Ochrana proti UV je zásadní pro zajištění životnosti SBS modifikovaného asfaltového pásu.
• Samolepicí asfaltové pásy: Pokládka samolepicích asfaltových pásů je pohodlnější i rychlejší (a to až 6x, oproti „klasickým“ natavovacím pásům). Jejich specifikem je aplikace na podklady nevhodné k natavení, např. na tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu, na lakované konstrukce, nebo v detailech ukončení hydroizolací u prosklených ploch, oken, světlíků. Samolepicí schopnost asfaltového pásu netvoří žádné lepidlo, ale „pouze“ speciální druh asfaltu.

Rozdělení dle nosné vložky

Velký vliv na vlastnosti pásů má i nosná vložka, která je buď nasákavá nebo nenasákavá a vhodná či nevhodná k natavení nebo naopak k mechanickému připevnění k podkladu pomocí hřebíků.

Čtěte také: Trámová střecha

• Polyesterové rouno (syntetická vlákna): Nejvíce vhodných produktů na střechy lze najít mezi hydroizolačními pásy s nosnou vložkou ze syntetických vláken (polyesterové rouno). Ty se používají jako izolace proti zemní vlhkosti a povrchové stékající vodě. Zejména jsou však určeny pro vytváření izolačních vrstev (povlakových krytin) plochých, ale i šikmých střech. Preferují se pásy s nosnou polyesterovou vložkou a skleněnou tkaninou.
• Kovová (hliníková) fólie: Izolační pásy s nosnou vložkou z kovové (hliníkové) fólie se uplatňují na střechách jako parozábrany, které mohou současně plnit funkci pojistné izolační vrstvy. Pro parotěsnou vrstvu se navíc používají pásy s vynikajícími difúzními vlastnostmi, které obsahují nosnou vložku spřaženou s hliníkovou fólií.
• Sklotkanina: Pásy s vložkou z tzv. sklotkaniny poslouží jako izolace proti zemní vlhkosti a proti spodní či povrchové stékající vodě působící hydrostatickým tlakem. Na střechách se používají jako podkladní vrstva nebo mezivrstva u vícevrstvých izolací.
• Sklorohož (netkaná textilie ze skleněných vláken): Pásy obsahující sklorohož jsou vhodné jako jednovrstvá izolace proti zemní vlhkosti. Nedoporučují se tam, kde spodní či povrchová stékající voda působí hydrostatickým tlakem. Vybírejte vždy pásy s nosnými vložkami z nenasákavých materiálů, jako je například netkaná skelná textilie a také hlídejte její gramáž.
• Spřažené vložky: Nejčastěji se jedná o polyesterové rouno vyztužené a stabilizované vůči plošným změnám skleněnými vlákny (skleněnou mřížkou).
• Papírová či hadrová lepenka (IPA): Pásy z papírové či hadrové lepenky mají kvůli nasákavosti omezenou životnost v místě dlouhodobého kontaktu s vodou. Použití pásů s hadrovou nosnou vložkou typu IPA je sice zastaralé, ale omezeně možné pro objekty s dočasnou funkcí (garáž, pergola, kůlna, přístřešek), kde se volí pásy se skleněnou rohoží typu Bitagit.

Rozdělení dle tloušťky

Tloušťka pásu je důležitá zejména kvůli jejich spojování natavováním plamenem plynového hořáku. Krycí vrstva asfaltu na nosné vložce musí být pro natavení dostatečně silná, aby se při zahřátí plamenem hned neobjevila nosná vložka. Obecně se uvádí jako vhodná vrstva o něco silnější, než jeden milimetr. Pásy typu R s krycí vrstvou do 1 mm a pásy typu A bez krycí vrstvy asfaltu jsou tedy k natavení nevhodné. Asfaltové pásy na střechu lze vybrat z několika variant tlouštěk. Ty finální mívají nejčastěji tloušťku 5,2 mm, kterou doporučujeme.

Pokládka asfaltových pásů na střechu

Technologie pokládky asfaltové střechy je prověřena zkušenostmi odborníků již řadu let. Asfaltové střešní krytiny získaly svou oblíbenost dlouholetou odolností, kvalitou, snadnou a rychlou instalací a v neposlední řadě estetikou. Slouží jako ochrana stavby před vlhkostí a vodou, která je v tomto oboru největším strašákem.

Asfaltové střešní pásy jsou lehkou střešní krytinou, kterou nejčastěji využijete na střechách plochých (sklon 1° až 5°) a mírných (sklon 3° až 10°). Jejich vlastnosti ovšem umožňují i použití na střechách šikmých (sklon 5° až 45°) a dokonce i strmých (více než 45°). Ve všech případech nezávisle na sklonu platí, že je třeba asfaltový pás vhodně vybrat a dodržet správnou technologii pokládky.

Obecná pravidla při pokládce

• Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
  • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
  • nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
  • vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
• Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
• Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.
• Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
• Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto:
  • příčné přesahy min. 12 cm,
  • podélné přesahy min. 8 cm.

Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů.

V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

• ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
• podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
• s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

Příprava podkladu

Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na podklad, který je souvislý, rovný, suchý a čistý. Podkladem nejčastěji bývá beton, polystyren, nebo dřevěné bednění.

• Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu.
• Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy.
• Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá. Podkladní pásy se mechanicky kotví.
• Trapézový plech: Může být rovněž penetrován pro pás jako parotěsnou zábranu. Protože však nejde o souvislý povrch, musí být pásy použity v kombinaci s deskovými materiály tepelnou izolací nebo OSB deskami.

Častou chybou je pokládka asfaltových pásů na vlhký, zaprášený nebo nesoudržný podklad. Pás se pak špatně spojí s podkladem, tvoří se bubliny a dutiny, kde může kondenzovat voda.

Zateplení střechy

Tepelné izolanty lze umístit u dřevěného bednění mezi krokve, ale i nad krokve (nad bednění) nebo na beton či trapézový plech. Podle tohoto výběru a typu nosného podkladu se liší způsob montáže za použití natavování pásů nebo mechanického kotvení. Na polystyren se používají samolepicí pásy. Pod tepelnou izolaci se vždy navrhuje parotěsná zábrana. Rozlišují se nejčastěji jednoplášťové střechy a dále dvouplášťové střechy. Pod krytinou nad tepelnou izolací má dvouplášťová střecha větranou mezeru předepsaných rozměrů. Tato mezera zajišťuje větrání vstupními a výstupními otvory tzv. „komínovým způsobem“. Tato skladba je pochopitelně cenově náročnější, ale empiricky je ověřeno, že uvedený systém „dýchání“ prodlužuje životnost střešní skladby o několik desítek procent.

Způsoby montáže asfaltových pásů

Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (vč. povětrnostních podmínek).

• Plnoplošné natavení asfaltových pásů: „Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.

Pásy můžete pokládat dvěma způsoby:

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

• Pokládka v jenom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou.
• Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
• Bodové natavení asfaltových pásů: Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.
• Pokládka samolepicích asfaltových pásů: Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
• Kotvení asfaltových pásů: Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
• Kombinované samolepicí pásy: Novinkou jsou kombinované samolepicí pásy, které mají zvětšený 12 cm přesah se samolepicí oblastí o šířce 4 cm, zamezující prošlehnutí plamene např. na dřevěné bednění a natavovaný přesah o šířce 8 cm zajišťující vyšší kvalitu u nataveného spoje pro vodotěsnost.

Doporučení pro pokládku dle sklonu střechy

Jedním z nejdůležitějších parametrů povlakových krytin střech je sklon střechy. Plochá střecha má sklon od 1°(1,75%) do 5°(8,75%) a šikmou střechou můžeme označit střechu se sklonem od 5° do 45°(100%). U sklonu nad 45° jde o střechu strmou - zde je třeba sklon pro využití asfaltových pásů jinak omezit.

Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce. Při šíři současné nabídky střešních krytin a řadě dostupných materiálů vhodných pro minimální zatížení krovů není volba asfaltových pásů jako finální střešní krytiny na nově postavený či zrekonstruovaný rekreační objekt příliš pravděpodobná.

Vlnité střešní desky (asfaltové vlnovky)

Jinou cestou k lehké, stále ještě poměrně levné a na pokládku nenáročné střeše jsou vlnité asfaltové desky. Bývají dostupné ve dvoumetrové délce a v šířce zhruba od 95 do 110 centimetrů. Můžete je mít v cihlově červené a černé, seženete však i desky v zeleném či hnědém odstínu. Na potřebné rozměry se desky řežou pilou a na konstrukci ze střešních latí se upevňují speciálními hřebíky, jejichž součástí jsou plastové krytky. Vzhledem k nízké hmotnosti je bitumenová vlnitá krytina vhodná i na dřevostavby včetně starších chat. Je snadné ji pokládat a také se lehce demontuje, může být tedy i dočasným provizorním řešením zastřešení. Za určitých podmínek je dokonce možné použít bitumenové desky i při zachování původní krytiny, například eternitových vlnovek. Potřebovat budete i doplňky a příslušenství, například hřebenáče, úžlabí, těsnicí nebo štítové lišty.

Dobře provedená pokládka v souladu s pokyny výrobce je u tohoto typu krytiny velmi důležitá především pro konečný vzhled a funkčnost střechy. Nepodceňte zejména správné rozteče latí podle sklonu a předpokládaného zatížení střechy, přesahy desek, počet a rozmístění hřebů. Při určování laťování, průřezu kontralatí a latí je vždy nutné zohlednit plochu střechy, účel objektu, rozteče krokví i místní klimatické podmínky. Ve ztížených podmínkách je potřeba laťování zhustit, aby nedošlo k deformaci krytiny. Je možná i pokládka vlnovek na bednění, ale pouze v případě nízkého sklonu a při zajištění volného proudění vzduchu pod konstrukcí. Dostatečné odvětrání střešního pláště u okapu, v ploše a hřebeni se řeší pomocí kontralatí, latí a systémových větracích prvků. Kondenzaci vlhkosti lze zabránit tak, že se pod krytinu položí vhodná pojistná hydroizolační fólie podle skladby střešního pláště.

Životnost a údržba

Životnost asfaltových pásů závisí na kvalitě materiálu, návrhu skladby i provedení. Zásadní je chránit pásy před mechanickým poškozením a u střech také před dlouhodobým přehříváním. Údržba spočívá hlavně v pravidelných vizuálních kontrolách. Sleduje se stav povrchu, napojení na atiky, prostupy a místa kolem střešní vpusti. Drobné poruchy lze ve většině případů opravit lokálním přetavením nebo dolepováním, pokud je zbytek systému v dobrém stavu. Asfaltové hydroizolace patří mezi vyzkoušená řešení ochrany objektů a řadíme je do skupiny povlakových hydroizolací (tj. izolací vodotěsných, které mohou být použity od velmi malého požadovaného sklonu). U asfaltových pásů je požadován pro ploché střechy min. sklon 1°.

Spousta chatařů a chalupářů však stojí před nutností údržby, oprav a obnovy střechy z asfaltových pásů na starších objektech, kde může taková krytina dobře sloužit po celá léta. Dílčí opravy obvykle znamenají nutnost vyměnit asfaltový pás nebo využít bitumenový tmel či opravnou pásku. V případě menších ploch střechy a většího rozsahu problémů se však vyplatí kompletní výměna svrchní krycí vrstvy. Při ní je nutné staré hydroizolační pásy odstranit, opravit podklad a poté položit novou krytinu. Tedy buď opět pásy, nebo jiný vhodný typ krytiny pro danou konstrukci a sklon střechy. Údržba asfaltové střechy pak spočívá zejména v pravidelné obnově ochranných nátěrů, které omezují praskání střešního pláště vlivem působení klimatických podmínek. Jde o syntetické či bitumenové stěrky, které dávají střechám z pásů typickou stříbrošedou patinu, ale vyrábějí se rovněž v cihlově červeném nebo hnědém odstínu. Nenatírejte však střechu dříve, než odstraníte veškerá viditelná poškození, nejenom díry, ale i nejrůznější vyboulení a zvrásnění. Taková místa je třeba proříznout, vysušit vodu pod krytinou a na narušená místa buď natavit záplaty z asfaltových pásů, nebo použít samolepicí bitumenovou pásku na opravy.

Rekonstrukce střechy

Velmi často je nutno řešit rekonstrukci střechy. V takovém případě je třeba původní vrstvy skladby odborně prohlédnout - většinou se provádí sondy do střešního pláště. Provádí se kontrola nosné vrstvy, tepelně izolační vrstvy, posuzují se možnosti odstranění proláklin a výdutí, dále kontrola možnosti natavení na stávající vrstvy (nutnost mechanického odstranění nátěrů) nebo nutnost provedení mezivrstev např. z polystyrenu, kde se použijí kotvené nebo samolepící systémy. Rozhodnutí o rekonstrukci předchází odborné zhodnocení prohlídky, po kterém se určí, zda je nutné rekonstruovat nebo není jen třeba provést údržbu či částečnou lokální opravu střešního pláště. Riziková je také snaha nahradit kvalitní modifikovaný asfaltový pás levnějším výrobkem v místech s vysokým namáháním, například na exponovaných střechách nebo u trvale vlhkých částí základů.

Střecha s požárním atestem

Někdy se stává, že projektant určí zhotoviteli podmínku použití atestovaných protipožárních pásů. Atest hodnotí celou střešní skladbu v tomto případě z venkovního prostředí. K dispozici jsou pásy s atestem mimo požárně nebezpečné prostory, nutné např. pro velkoplošné střechy. Volí se skladby s označením atestu BROOF(t1), toto splňují a atestovány jsou běžně nabízené vrchní modifikované pásy jednovrstvé i dvouvrstvé skladby. Dále je možné přímo do prostor se zvýšeným rizikem vzniku požáru použít systémové skladby se speciálním pásem, kde jde o požadavek pro vyšší požární zatížení nebo není dostatečný odstup od okolních budov. Volí se skladby dvouvrstvé s označením atestu BROOF(t3). Toto splňují speciální pásy s přesným řazením vrstev skladby nebo skladby s vrchním pásem obsahující aditivum - přísadu proti hoření a stékání typu Paraelast Antifire.

tags: #skladba #střechy #garáže #asfaltové #pásy

Oblíbené příspěvky:

• Vše o pěnovém polystyrenu EPS 150 Stabil
• Co byste měli vědět o PVC s kompaktní pěnou
• Co byste měli vědět o PVC s kompaktní pěnou
• Nastavení lišty a Docku na Macu
• Vyvýšené opěrné zdi