Jaký beton do základů: Průvodce výběrem pro pevné základy vašeho domu

Před započetím stavby budovy je zapotřebí vyřešit celou řadu otázek. Jednou z nich je volba betonu pro základové pasy. S tímto problémem se potýká téměř každý člověk, rozhodne-li se postavit si vlastní bydlení.

Nejdůležitější otázkou před samotnou realizací stavby tedy je, jestli budou dostatečným řešením základové pasy, které se zatíží nosným zdivem, nebo bude potřeba realizace plovoucí základové desky.

Rozdíl mezi běžnými základy a plovoucí základovou deskou

Běžně se pro budované základy domu používá výraz "základová deska," u většiny rodinných domů bychom však měli přesněji hovořit o "základech." Nosné zdivo je totiž možné v případě běžných základů stavět pouze na základové pasy. Betonem vylitá plocha mezi nimi je jen nenosnou podlahovou konstrukcí přízemí.

Mylně nazýváme jakékoli základy novostavby rodinného domu základovou deskou. Jde jen o vžitou obchodní terminologii, jako betonová deska totiž vypadají každé základy nepodsklepeného domu.

Před vybudováním základů nového rodinného domu, respektive už při jeho projektování, nás ve skutečnosti čeká zásadní otázka. Postačí základové pasy, které zatížíme nosným zdivem, nebo musíme vybudovat plovoucí základovou desku, kterou lze nosným zdivem zatížit kdekoli?

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Základové pasy a ztracené bednění tvoří zásadní část základů rodinného domu - přenášejí zatížení celé stavby do terénu. Výběr správného betonu pro tuto konstrukci je proto klíčový pro stabilitu a životnost domu. Základové pasy jsou podzemní pásy betonu pod nosnými zdmi, zatímco ztracené bednění jsou duté tvárnice vyplněné betonem, využívané například pro zvýšení základů či stavbu opěrných stěn.

Volba správného betonu

Zvolit správný druh a třídu betonu nemusí být vždy jednoduché, proto je dobré obrátit se s tímto problémem na odborníky, kteří mají s betonem a betonováním zkušenosti. Jako první je nutné vyřešit, jaký druh a jakou třídu betonu pro betonování základů zvolit.

Při volbě betonu musíme zohlednit několik faktorů: zejména nosnost podloží, velikost a charakter domu (jednopodlažní či vícepatrový, zděný nebo dřevostavba), a také vlhkost a mrazuvzdornost prostředí.

Označení betonů

Dříve se beton označoval velkým počátečním písmenem slova beton tedy „B“ a číslem (např. B20) určující pevnost daného betonu v tlaku v MPa po 28 dnech stáří betonu. Dnes se již podle nových evropských norem používá pro označení betonu písmeno „C“, které je počátečním písmenem anglického slova Concrete a aby nám do toho pánové u kulatého stolu zavedli „větší“ pořádek přibyly za označení „C“ dvě číslice oddělené lomítkem (např. C 16/20). První číslo udává pevnost betonu v tlaku stanovenou na válci a druhé číslo udává pevnost betonu v MPa stanovenou na krychli. Staré označení B20 tedy odpovídá označení C 16/20.

Orientační tabulka označení betonu:

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

Staré označení Nové označení (EN) Pevnost v tlaku (MPa)
B15 C12/15 15
B20 C16/20 20
B25 C20/25 25
B30 C25/30 30

Výběr pevnostní třídy

Třída a druh betonu, který je třeba pro stavbu použít, pochopitelně vychází z výpočtů daných projektantem, případně statikem, který projekt realizoval a zohledňuje místní poměry (sklon terénu, druh zeminy, únosnost podloží, požadované zatížení, atd.) U menších staveb se dá vycházet i z obecných zkušeností a znalostí. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci.

Obecně platí, že pro méně náročné stavby na pevném podloží postačí betony nižších tříd pevnosti (např. C12/15, dříve označovaný B15, nebo C16/20 - B20). Naopak u větších či patrových domů nebo při horších základových podmínkách je vhodné sáhnout po vyšší třídě betonu.

Obecně platí, že pro klasické rodinné domy při standardních zakládacích podmínkách (rovinatý pozemek a soudržné zeminy) se obecně a nejčastěji používá do základových pasů beton pevností třídy C12/15 případně C16/20 a beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 případně C20/25.

Typy betonů pro základové pasy a desky:

  • C12/15; X0; S3-S4 - Základní beton pro méně zatížené základy menších staveb (kůlny, altány, dílny, menší garáže, ploty apod.) na dobře únosném terénu.
  • C16/20; X0, XC1-2; S3-S4 - Nejběžnější volba pro základové pasy běžných rodinných domů na kvalitním podloží. Vhodný též pro nepodsklepené přízemní domy a objekty jako jsou garáže či zahradní domky. U slabších základových půd je potřeba doplňkové vyztužení ocelí.
  • C20/25; X0, XC1-2; S3-S4 - Beton pro základy větších rodinných domů nebo menších komerčních staveb, zvlášť pokud jsou částečně vystaveny vlhkosti (např. nad neizolovaným sklepem). Lze jej použít tam, kde se očekává mírné namáhání mrazem (expozice XC1-XC2 značí, že snese občasnou vlhkost a mírné promrzání).
  • C25/30; X0, XC1-2; S3-S4 - Vysoce pevný beton pro těžší a vícepodlažní stavby. Uplatní se u náročnějších projektů rodinných domů (např. s více patry či těžkými stropy), obvykle v kombinaci s armováním.

Poznámka: Klasifikační označení „X0, XC1, XC2...“ udává tzv. stupeň vlivu prostředí - například X0 znamená nezámrzné a suché prostředí, XC označuje korozní účinek karbonatací (běžné vlhko/mráz). Třída konzistence S3 nebo S4 pak označuje polotekutou až tekutou směs, vhodnou pro snadné ukládání do výkopu či tvárnic.

U monolitických stropů se používají betony vyšších pevnostních tříd (C20/25, C25/30 případně C30/37) v závislosti na rozponu a plánovaném zatížení stropu.

Čtěte také: Beton Brož: Alternativa k pravému dřevu

Samozhutnitelný beton (vyšší tekutost)

Pro základové pasy a desky, u nichž požadujete co nejsnazší zpracování a dokonalé srovnání povrchu, je možné využít speciální samozhutnitelný beton Cemex Compacton. Jedná se o betonovou směs s vysokou tekutostí, která se rozlévá téměř sama a vyplní rovnoměrně prostor konstrukce bez nutnosti intenzivního vibrování. Compacton umožní rychleji a jednodušeji dosáhnout rovného povrchu základů, podobně jako je tomu u litých podlahových potěrů. To oceníte například při zakládání montovaných staveb nebo dřevostaveb, které vyžadují velmi přesnou rovinu pro následnou montáž. Navíc hladší povrch základové desky či pasů zjednoduší pokládku hydroizolace a dalších navazujících vrstev.

Cemex Compacton se vyrábí v běžných pevnostních třídách pro základy (cca od C12/15 po C25/30). Pro prostředí základových konstrukcí rodinných domů jsou k dispozici varianty pro prostředí bez mrazu (označení X0, typicky nižší pevnosti) i směsi odolné proti střídavému promrzání a vlhkosti (až do expozice XC2 u vyšších pevností). Při objednávce tohoto betonu se můžete setkat také s označením konzistence F6 namísto S4 - jedná se jen o jinou stupnici popisu velmi tekuté směsi (F6 značí vysokou tekutost podle rozlití v Abramsově kuželu).

Jaký vybrat beton do ztraceného bednění?

Ztracené bednění je osvědčená a oblíbená metoda výstavby základových pásů, opěrných zdí nebo plotových základů. Výhodou této technologie je rychlost výstavby, jednoduchost i úspora času a nákladů - odpadá nutnost demontáže bednění. Ale právě beton, kterým tvárnice vyplníte, rozhodne o výsledné pevnosti celé stavby.

Pro ztracené bednění je důležité zvolit beton s ideálním poměrem pevnosti, zpracovatelnosti a hutnosti. Nejčastěji se používá beton třídy C16/20 nebo C20/25 - tedy beton s charakteristickou pevností 16 až 25 MPa po 28 dnech. Do ztraceného bednění je ideální beton konzistence S3 nebo S4 (podle zkoušky sednutím kužele). Kamenivo v betonu by mělo mít frakci 0-16 mm nebo 0-22 mm.

Postup při betonování ztraceného bednění:

  1. Při menších stavebních projektech si můžete beton namíchat svépomocí. Směs by měla být hutná, ale ne suchá. Pokud stavíte větší úsek, doporučujeme objednat beton z betonárky. Výhodou je přesné složení, stálá kvalita a výrazná časová úspora.
  2. Dobře hutněte beton - ideálně pomocí vibrační tyče nebo hutnící tyče.
  3. Pracujte v rozumných teplotách - ideálně mezi 5-25 °C.
  4. Nezapomeňte na ocelovou výztuž, která výrazně zvyšuje pevnost a stabilitu konstrukce. Nejčastěji se používají svislé a vodorovné pruty z žebírkové oceli. Je potřeba ji nepodcenit.

Pro běžné stavební účely se osvědčil beton třídy C20/25 s konzistencí S3-S4.

Doprava a čerpání betonu

Po výběru vhodného a správného druhu betonu nastává další otázka jak daný beton namíchat, aby odpovídal našim požadavkům, jak ho dopravit do základů či základovou desku a případně jak beton dostat na strop? Vezme-li v úvahu, že dnes jen mizivé procento stavebníků si míchá beton samo přímo na stavbě, odpověď je jednoduchá. Obraťte se na odborníky, kteří se výrobou, dopravou a čerpáním betonu zabývají. Beton se dnes ve většině případů vyrábí na betonárně.

Moderní betonárny mají zpravidla plně automatický počítačem řízený výrobní provoz, kde je zajištěno přesné dávkování všech složek betonu, pro dosažení požadovaných vlastností betonu. Základní složkou každého betonu je kamenivo a cement, který se používá jako pojivo v betonu. V dnešní době se při výrobě používají i mnohé další přísady, jako jsou například plastifikátory, zpomalovače nebo urychlovače tuhnutí a tvrdnutí betonu, provzdušňující přísady, pigmenty aj. Další složkou používanou při výrobě betonu jsou příměsi jako je např. vysokopecní struska, popílky, vápenec aj. Všechny tyto používané přísady a příměsi umožňují na betonárně vyrobit betony široké škály vlastností a použití od obyčejných betonů až po betony vodotěsné, mrazuvzdorné, silniční, lehčené, samonivelační a další typy betonů dle požadavků a přání zákazníka.

Čerstvý namíchaný beton se dopravuje z betonárny na místo stavby pomocí auto-domíchávačů, které bývají zpravidla o objemu 5, 7 a 9m3. K dopravě betonových směsí používáme autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m3. Větší betonárny zpravidla disponují větším a rozmanitějším vozovým parkem, aby bylo možné dopravovat beton i na větší stavby, kde je nutnost zajistit dopravu větších objemů betonu.

V případě, že je třeba beton dostat do hůře nebo zcela nepřístupných míst, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu. K tomuto účelu se používá čerpadel a pumpy na beton. Druhů a typů čerpadel je celá řada, ale běžně se používají ramenové pumpy na beton s dosahem od 24 do 47m. Tyto pumpy jsou osazeny na klasických nákladních podvozcích (MAN, TATRA, MERCEDES, Iveco, aj.). Další možností čerpání betonu nabízí malá mobilní pístová čerpadla, která se tahají jako přívěs za dodávkami a beton je dopravován přes hadice až do vzdálenosti 100m. Některé betonárny disponují i další moderní technikou pro dopravu a čerpání betonu, jako je například auto-domíchávač s pásovým dopravníkem nebo mixo-pumpou, kde je využito kombinace pumpy a auto-domíchávače v jednom.

Důležité kroky při budování základů

Pasy a patky patří do kategorie tzv. plošných základů. Jedná se o monolitické betonové konstrukce, často kombinované s litím do výkopu a do ztraceného bednění. Plošné základy jsou konstrukce, které roznáší tlak do zeminy v úrovni základové spáry (dna, nejnižšího bodu základů). Někdy se označují jako základy jednoduché.

Rozdíl mezi základovými patkami a pasy je v podstatě jen v jejich druhém rozměru - délce. Pro únosnost plošných základů je primární jejich šířka, nikoli hloubka jak se často stavebníci mylně domnívají. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách (zemina, hladina spodní vody apod.).

Hloubka základů

Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy, čehož využívají jiné druhy zakládání. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Musíme se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak zajistíme, že nám skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny nebudou se stavbou „cvičit“.

Hloubka základů se dále odvíjí i od okolních staveb, kdy silami, kterými tlačí náš dům do země, nesmíme deformovat zeminu, na kterou již tlačí objekty sousední - například při stavbě v proluce. Tyto úvahy však svěřme statikovi, který po důkladném průzkumu na místě i z geologických map vše potřebné spočítá.

Postup výstavby základové desky

  1. V první fázi je nutné na vašem pozemku sejmout ornici (skrývka ornice) v místech budoucího objektu.
  2. Následuje měření pozemku ze strany geodeta, který vám vytyčí body budoucích základů. Značení se zpravidla provádí vápnem nebo barevným sprejem.
  3. Poté přijde na řadu hloubení základových pasů. Pasy se neprovádí jen pod obvodovou zdí, ale pod všemi nosnými zdmi. Vyhloubené spáry pro vylití základového pasu je třeba nejprve pořádně očistit a zbavit srážkové či podzemní vody. Poté je až můžeme vylít betonem konkrétní třídy.
  4. Štěrkový polštář se do základů přidává většinou v situaci, kdy je zemina málo únosná (roznáší zatížení). Vrstva štěrku je potom dalším stupněm základové konstrukce, musí být však řádně zhutněna. Pokud to situace nebude vyžadovat, vynechte štěrkový podsyp do základů a postupte k dalšímu kroku.
  5. Následuje uložení zemnícího pásku, který bude posléze spojen s hromosvodem.
  6. Dalším krokem bude zajištění prostupů pro inženýrské sítě (přívod el. energie, kanalizace).
  7. Základové pasy máte tedy hotové, přejděme ke stavbě základové betonové desky. Následuje zdění nadzemní části základových pasů ze ztraceného bednění. Ztracené bednění se zásadně ukládá na dostatečně vyzrálé základové pasy. Na vytvořenou betonovou konstrukci se za pomocí vodováhy umístí tvarovky šířky 300 až 500 mm (záleží na tíze budoucího objektu).
  8. Do ztraceného bednění uložte tzv. armaturový koš. Jedná se o ocelové dráty spojené svařováním nebo drátkem. Pro ztracené bednění uložené na základové pasy je nezbytné použití ocelové armatury, která je v pravidelných rozestupech kotvena do základových pasů.
  9. Dalším krokem bude vyplnění tvárnic ztraceného bednění zálivkovým betonem.
  10. Do prostoru mezi tvárnicemi uložte základovou zeminu, kterou zhutněte vibračním pěchem (lidově nazývanou „žábou“).
  11. Předtím, než se pustíte do samotného betonování, proveďte montáž odpadního potrubí (roury musí být ve spádu).
  12. Základovou desku bychom mohli nazvat též jako ocelobetonovou. Nacházíte se v situaci, kdy jsou základové pasy hotové, podsyp zhutněný a nachystané bednění pro vylití betonu. Předtím, než se celý podklad zalije betonem, je důležité umístit výztuž na zhutněný povrch. Stejně tak je nutné vyztužit nenosnou betonovou plochu či základovou desku kari sítěmi. Ocel se přidává do konstrukce hned z několika důvodů. Ocelové pruty přenáší zatížení, zpevňují samotný beton a zabraňují roztrhnutí při namáhání v tlaku či tahu. Kolik armatury a kde bude umístěná vám určí statik na základě výpočtů. KARI síť se hojně používá nejen na stavbu základové desky. Pruty by neměly být hladké nýbrž žebrované (pro kvalitní spojení betonové směsi). Dodávají se v tloušťkách od 6 do 28 mm. Na vyztuženou základovou desku bude nutné vytvořit z prutů tzv. betonářskou síť.
  13. Vytvořený zhutněný povrch s kari sítí je připravený na zalití betonem. K tomuto kroku budete potřebovat vytvořit bednění. Jedná se většinou o OSB desky dlouhé 2 metry a široké přibližně 25 až 30 cm, použít však můžete i obyčejná, dostatečně široká prkna. Desky rozmístěte po obvodu základové konstrukce a pečlivě připevněte hřebíky a vruty. Lepší je předimenzovat podepření desek, abychom úplně vyloučili rozlití betonu.
  14. Jediné, co v tuto chvíli zbývá, je vylití betonové směsi do připraveného bednění. Směs se musí řádně rozprostřít do celého prostoru. Její povrch vyhlaďte vibrační či obyčejnou latí.
  15. Dalším krokem je nanášení asfaltového nátěru válečkem jak na povrchu desky, tak i z boku a natavení asfaltového pásu (hydroizolace základové desky).

Nepodceňujte izolaci základů

Nepodceňujte izolaci základů (hydroizolaci a případně i izolaci proti radonu). Nejčastěji se používají asfaltové pásy (oxidované i modifikované asfalty). Pokud hrozí riziko tlakové vody, používají se dvě vrstvy těchto pásů a pokud ještě navíc hrozí zvýšené riziko radonu, je nutné použít pouze k tomu účelu vhodný typ asfaltových pásů.

Izolace se ukládají na rovinný povrch, který je předem opatřen penetračním nátěrem. Přesah ukládaných pásů musí být alespoň 100 mm (optimálně 150 mm) a pozor na provedení detailů - prostupů inženýrských sítí a ohybů.

Základy lze izolovat i stěrkovými hmotami (uzavřou povrch podkladního betonu pomocí krystalizace a vlhkost pak nemůže prostoupit) či PVC fóliemi - měkčené PVC o tloušťce 1 nebo 1,5 mm (1,5 mm při riziku tlakové vody), aplikuje se vždy v jedné vrstvě. Známé jsou i nopové izolace, vhodné pro obvodové izolace domu v kombinaci s izolací tepelnou.

tags: #jaký #beton #do #základu

Oblíbené příspěvky: