PergolyŠkvárobetonové tvárnice: Životnost, rizika a moderní řešení
Stavební materiály si svépomocný stavitel pořizuje většinou se zaměřením na nejnižší cenu. V minulosti byl škvárobeton hojně využíván, ale postupně se v průmyslové výrobě pro stavební prvky vytratil.
Historická rizika a radioaktivita
I komerční stavební materiály někdy unikly kontrolám. Příkladem jsou „škvárobetonové“ tvárnice pro domky START v 60. a 70. letech minulého století, kde byly použity suroviny s vysokým obsahem radionuklidů. Jednalo se o škváru a popílek vzniklé spalováním černého uhlí z míst s výskytem hornin s vysokým obsahem uranu. Důsledkem jsou stavby s nejistým radioaktivním pozadím. Jisté je však zdravotní ohrožení pobytem v těchto domech. Vedle známých zdravotních důsledků „nemoci z ozáření“ se může projevovat radioaktivita oslabením imunity a častou nemocností obyvatel těchto staveb popisovaným jako „syndrom nemocných budov“.
Případ rodinných domů START
První signál přišel již kolem roku 1960, tedy dávno před radonovou érou. V té době neexistovaly pro tyto případy hygienické normy. Po roce 1968 však nové vedení n. p. Prefa Hýskov v Rynholci začalo z tohoto materiálu vyrábět škvárobetonové panely pro montované domy typu START. Celkem bylo v letech 1972-83 vyrobeno asi 3 000 těchto rodinných domů. Kromě vyšší koncentrace radonu (zhruba dvojnásobek tehdejší normy) byl v těchto budovách i vyšší dávkový příkon gama (v průměru 5-10 násobek přírodního pozadí). Problém se začal řešit ještě před rokem 1989.
Dalším podobným případem bylo použití škváry po bývalé revírní elektrárně v Rynholci u Nového Strašecí pro výrobu stavebního materiálu. Ta obsahovala v průměru asi čtyřikrát víc radia než pórobeton z Poříčí, naštěstí procento emanace radonu z tohoto materiálu bylo nižší.
V současnosti Atomový zákon a vyhláška č.307/2002 Sb. ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálu povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech.
Čtěte také: Vše o omítání škvárobetonových tvárnic
Mezní hodnoty obsahu radia ve stavebních materiálech
Mezní hodnoty jsou stanoveny:
- 150 Bq/kg (pro materiály používané ve stavbě ve velkém množství, např. cihly, beton apod.)
- 200 Bq/kg (pro materiály používané ve stavbě v omezeném množství)
Ve stavebních materiálech často naměříme metodou spektrometrie gama s obvyklými cca 500g stavebního materiálu hodnoty s velmi vysokým překročením limitních hodnot.
Výrobci jsou v současné době vázáni normami sledujícími tuto problematiku radioaktivity vstupních surovin. V případě požadavku lze v laboratořích proměřit analýzy. Proměřit lze přístroji na místě pomocí emitovaného záření gama.
Hydroizolace škvárobetonového zdiva
Škvárobeton je vysoce porézní a tím je dispergace (šíření) injektážního krému AquaStop Cream v tomto materiálu spolehlivá. Tím, že se nejedná o škvárobetonové tvárnice, ale monolitní škvárobetonovou konstrukci, nemáte v podstatě žádnou překážku či komplikaci pro místo k vytvoření vodorovné dodatečné hydroizolace v této zdi. Držte se co nejblíže k podlaze a držte vodorovnost jednak vrtů, ale i injektážní linie. Osové vzdálenosti mezi jednotlivými vrty doporučuji po 100 mm. Vrtejte na celou tl. zdiva s malým pokrácením, při průměru vrtů 14 mm. V podstatě přesně dle doporučeného technologického postupu. Kdyby se zdálo, že zeď je jen velmi málo vlhká, což poznáte i bez měření vlhkoměrem, můžete vrty nejen vyčistit stlačeným vzduchem, ale i následně provlhčit vodou. Není potřeba pro provlhčení vrtů použít AquaStop Cream Inject Activator, postačí jen mírně zvýšit vlhkost v místě vrtů vodou. Nejedná se totiž o ,,obtížné“ prostředí, kde se aktivátor doporučuje, naopak, toto zdivo je velmi příznivé pro krémovou injektáž AquaStop Cream.
Specifika hydroizolace dutých škvárobetonových tvárnic
V případě, že dům je postavený z betonových dutých tvárnic, je nějaká možnost použít injektážní gel, aniž by se dříve vyplnily všechny tvárnice? Dutiny v tvárnici mají dno. Je možné aplikovat odměřené množství, odpovídající „vrtu“ volně na toto dno v doporučených roztečích? Předpokládáme, že jen částečné navrtání stěny tvárnice je nedostatečné.
Čtěte také: Injektáž a omítání škvárobetonových tvárnic – podrobný návod
V případě, že je tvárnice dutá, je v tomto případě správné volit variantu 2, tedy vyplnit celou řadu PUR pěnou a poté znovu navrtat a vyplnit krémem. Jedná se o první řadu tvárnic, pod kterou je zřejmě dožilá lepenka. Otvory jsou navrtány vrtákem 14mm. U škvárobetonových tvárnic s vnitřní dutinou, kde horizontální spára je buď vysoko (15 cm), nebo pod úrovní podlahy, se doporučuje řešit dutiny.
V suterénní zdi, která je ze škvárobetonových tvárnic, je možné injektáž provést. Kdyby se otvory vrtaly ve spáře mezi tvárnicemi, tak by to bylo 30 cm od základu ze kterého vzlíná vlhkost, níže by se navrtávaly dutiny v tvárnici. Ty dutiny jsou i v řadě nad spárou. V suterénní garáži, kde zeď ze škvárobetonu vlhne, je možné systém AquaStop Cream aplikovat.
Hydroizolace smíšeného zdiva
V případě smíšeného zdiva (cihla a šedé škvárové tvárnice) se tvárnice použijí pod okny, kde je síla zdi pouze ta tvárnice cca 30cm, výklenek je uvnitř místnosti pro topení, ostatní zdivo je cihla síla 45cm. Tvárnice i cihly začínají na spodní úrovni podlahy, kde byla kdysi papírová (thérový papír) izolace a kde by tvárnice tvořily mokrý můstek. U cihel je to bez problému, dá se jet vodorovně nad podlahou asi 5-10cm. Tvárnici by bylo nutné obejít vysoko na její výšku, vrtat i otvory po 10cm nad sebou podél tvárnice až nahoru, kde by byla opět vodorovná spára. Je možné vrtat tvárnice, které mají vnitřní otvory, tak, aby se pak plnily přibližně stejným množstvím krému, jako otvory vyvrtané v maltě mezi cihlami? Nasytí se potom spodek těch tvárnic s jejími příčkami uvnitř? Pravděpodobně by ale mohly nasávat vlhkost z boku od podlahy, která je asi právě těch 10cm od spodku tvárnic.
Bezpečnost injektáže a statika domu
Škvárové kvádry (45-50cm) nejsou tak pevné jako např. cihla, proto je důležité dbát na porušení statiky domu při vrtání děr po celém obvodu. Škvárové kvádry absorbují rychleji, proto by bylo možné namísto doporučené vzdálenosti 100mm zvýšit tuto vzdálenost na 150 až 200mm. Nejde o ušetření materiálu, ale o zachování statiky domu. Díry by se měly vrtat tak, aby nebyly pod úrovní venkovní země, nebo je lze dát i níže, pokud se zevnitř vybere stará podlaha, pod kterou je škvára, a tak se dostane pod úroveň venkovního povrchu země.
Zateplení škvárobetonového zdiva
Škvárobetonové nosné tvárnice ze 70. let nemají dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Při tloušťce zdiva 30 cm dosahují tepelného odporu R v rozmezí cca 0,7 - 0,9 (m2.K/W). To je přibližně 5x méně než doporučuje současná norma. Malá tepelně izolační schopnost je rovněž příčinou chladného povrchu vnitřního líce v zimním období, následné kondenzace vzdušné vlhkosti na studených stěnách a vzniku plísně. Dobře provedené zateplení odstraní příčinu kondenzace, povrchová teplota stěn se zvýší a podmínky pro tvorbu plísně pominou. Bude však potřeba napadené povrchy důsledně sanovat. Savo většinou nepostačí, musí se odstranit minimálně štuky, někdy omítky a použít účinné chemické ošetření.
Čtěte také: Kde koupit tvárnice z druhé ruky
Doporučené postupy a materiály pro zateplení
Zateplení je potřeba provést tak, aby byly co nejlépe zatepleny tepelné mosty. Při dodatečném zateplení je to především zateplení soklu (až pod terén) nebo dostatečný přesah pod podlahu přízemí, detaily kolem oken, zateplení kolem římsy střechy, resp. návaznost na tepelné izolace půdy nebo střechy. S tím by měl poradit na místě odborník.
Pokud jde o zateplení, prvním předpokladem je, aby zateplované zdivo bylo suché. Nejlépe do 5% objemové vlhkosti. Pokud tomu tak je (patrně ano, dům má izolace proti zemní vlhkosti), pak lze použít podstatě jakýkoli materiál. Běžný fasádní polystyrén má velký difúzní odpor a konstrukci do jisté míry difúzně uzavře (faktor difúzního odporu μ 40 až 70, tepelná vodivost λ 0,039 W/m.K). Škvárobetonová tvárnice má určitou propustnost pro vodní páry, ale k nebezpečné kondenzaci v konstrukci by ani tak docházet nemělo.
Druhou a lepší možností by bylo použití šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost λ 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu μ = 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Baumit vyrábí i systém se sanačním účinkem na vlhčí zdivo.
Tloušťka zateplení a normy
K tloušťce zateplení - současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Pro doporučenou hodnotu 0,25 (W/m2.K) je potřeba počítat se 14 až 16 cm tepelné izolace na bázi běžného EPS, v případě desek šedých děrovaných 12 až 14 cm. Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.
tags: #skvarove #tvarnice #zivotnost
