Prosklené fasádní systémy (LOP): Komplexní průvodce

Prosklené obvodové pláště (LOP) jsou moderním architektonickým prvkem, který dodává budovám lehkost, transparentnost a eleganci. Z hlediska legislativního se jedná o výrobek specifikovaný harmonizovanou technickou normou EN 13830. Takový výrobek se skládá ze systémových profilů, konstrukčních spojů, systému zasklení a kotvení do stavby.

I když se obvykle jedná o jedinečné architektonické provedení pro konkrétní projekt, vyráběné v podstatě na zakázku, musí takové řešení vycházet z vyzkoušených (otestovaných) principů - systému kotvení, těsnění a osazení skla.

Typy prosklených fasádních systémů

Prosklené fasádní systémy lze rozdělit do několika základních typů:

Sloupkopříčkové systémy (rastrové fasády)

  • Tyto systémy se skládají z předvyrobených svislých a vodorovných prvků (profilů) nesoucích průhledné nebo plné výplně.
  • Lze do nich osadit otevíravé výplně.
  • Umožňují realizovat i prostorově složitější fasády.
  • Jsou obvykle konstrukčně jednodušší, a tudíž levnější.
  • Do finální podoby se sestavují přímo na stavbě, což vyžaduje delší čas na montáž a instalaci vnějšího lešení po dobu realizace.
  • Všechny obkladové a doplňkové (stínící) prvky se montují na stavbě.
  • Nevýhodami těchto konstrukcí je požadavek na vyšší míru zkušenosti montážních pracovníků, riziko znečištění kontaktních ploch, zasklívacích a drenážních spár stavebním prachem, a určitá závislost na klimatických podmínkách kvůli vyššímu podílu lepení a tmelení.

Modulové systémy (elementové nebo blokové fasády)

  • Tyto systémy se skládají z předem vyrobených fasádních dílců, obvykle na výšku jednoho podlaží, které se zavěšují na nosný skelet.
  • Jednotlivé fasádní dílce jsou zkompletovány včetně vnějších a vnitřních obkladů a vnějšího, případně vnitřního stínění.
  • Montáž dílců se provádí jeřábem, a proto není nutné instalovat lešení kolem vnějšího pláště a samotná montáž pláště je obvykle rychlejší.
  • Modulové systémy jsou technicky složitější, a proto výrobně dražší. Vyšší cena těchto systémů je vyvážena rychlejší realizací a vyšší kvalitou, protože větší podíl kompletace se odehrává v továrních podmínkách.
  • Montáž vyžaduje menší počet pracovníků oproti rastrovým konstrukcím, nejen pro manipulaci, ale i pro samotnou instalaci.

Skleněné terčové fasády

  • Tento typ fasády je tvořen tabulemi skla (jednoduchého nebo izolačního skla) upevněnými na nosnou konstrukci systémem bodových úchytů.
  • Používají se jako pláště velkoprostorových hal, atrií nebo jako předsazené fasády.

Materiály pro LOP

Systémy LOP se nejčastěji realizují z hliníkových profilů, které nepodléhají korozi a umožňují aplikaci vysoce odolných a trvanlivých práškových vypalovaných laků, případně eloxovaných povrchů. V podstatně menší míře se používají systémy z PVC-U profilů, které mají nejen menší odolnost na zatížení, ale jsou také hořlavé.

Za LOP se nepovažují skládané konstrukce, u kterých se na stavbě sestaví rošt z ocelových plechových profilů nebo dřevěných hranolů, který se vyplní tepelnou izolací a oboustranně zaklopí deskami na bázi dřeva nebo vláknocementu, a doplní vodotěsnou a parotěsnou membránou.

Čtěte také: OSB desky

Požadavky na prosklené obvodové pláště (LOP)

LOP jako součást obálky budovy musí splňovat všechny legislativní požadavky kladené na stavební konstrukce obvodového pláště.

Tepelná izolace

  • Vlastnosti dané systémem utěsnění konstrukčních spojů a provedení zasklívací spáry, tedy vodotěsnost a průvzdušnost, nejsou závislé na typu výplně a rozměrech, jestliže tyto vychází z technických předpisů dodavatele systému.
  • Součinitel prostupu tepla proskleného LOP, doplněného v určitém poměru tepelněizolačními panely, je závislý na dosažitelném součiniteli prostupu tepla izolačního skla (v případě trojskla nejméně - tedy nejlépe 0,5 W/m2 K) a na velikosti polí, resp. na množství profilů na plochu (lineární tepelné vazby profilů zvyšují tepelné ztráty).
  • Tepelná setrvačnost LOP je také výrazně nižší než u těžkých konstrukcí.
  • Doplnění tepelné izolace na vnitřní líc LOP za neprůhledné výplně je konstrukčně možné a eliminuje se tím vliv lineárních tepelných vazeb profilů a riziko kondenzace na vnitřním povrchu LOP, ale zároveň se posouvá kondenzační rovina do této přidané tepelné izolace, a je nutné ji doplnit na vnitřní straně parotěsnou membránou. Zde však nastává technologicky komplikovaný proces zajištění dokonalé těsnosti a neporušenosti parotěsného uzavření.

Akustická izolace

  • LOP tvoří celou vnější stěnu chráněné místnosti bez vlivu zabudování. Proto požadovaná vážená stavební neprůzvučnost R´w je rovna laboratorní neprůzvučnosti Rw.
  • Podle charakteru hluku v okolí posuzované budovy se někdy ještě uvažují faktory přizpůsobení spektru C a CTR, například vliv městské dopravy. Tyto faktory mohou výrazně zvýšit požadovanou hodnotu Rw. Faktory zohledňují určité zvukové frekvence podle zdroje hluku a jsou vlastní dané konstrukci a plošným výplním. Faktory mají zápornou hodnotu a snižují váženou vzduchovou neprůzvučnost Rw.
  • Celková hladina akustického tlaku v místnosti LA je závislá také na velikosti vnější stěny vůči velikosti místnosti.
  • LOP se skládá obvykle z dutých kovových profilů, izolačního skla s deklarovanou, laboratorně nebo výpočtově ověřenou vzduchovou neprůzvučností a tepelněizolačních panelů, složených z různých vrstev (obvykle: vnější deska - minerální vata - vnitřní plech).
  • Protože je konstrukce vyplněna tenkými deskovými materiály, které fungují jako membrány, a možnost použití tlumících materiálů je omezena - ve sklech jsou to PVB nebo akustické fólie, v tepelněizolačních panelech těžká minerální vata. Z těchto konstrukčních a materiálových důvodů je maximální vážená vzduchová neprůzvučnost prosklených LOP přibližně 52 dB a při zahrnutí faktoru přizpůsobení spektru CTR pak můžeme uvažovat o hodnotě okolo 46 dB.
  • Další charakteristikou LOP je tzv. „flanking“, což je prostup zvuku připojovací spárou mezi pláštěm budovy a stropní deskou, nebo svislou dělící příčkou. Na rozdíl od těžkých stavebních konstrukcí je zde prostup zvuku konstrukcí, a především dutinami LOP nezanedbatelný, a lze jej ověřit pouze měřením ve zkušebně na vzorku 1 : 1 nebo na realizovaném plášti obdobné konstrukce.
  • Při zohlednění konstrukce podhledu a skladby podlahy lze u LOP uvažovat s váženou vzduchovou neprůzvučností do 52 dB až 55 dB.

Požární bezpečnost

  • Požadavky na požární bezpečnost obvodových stěn, případně jejich doplnění o požární pásy, definují normy skupiny ČSN 73 08... Budova je obvykle rozdělena na požární úseky po patrech, a dále jsou definovány rozhraní mezi požárními úseky v každém podlaží.
  • Z hlediska konstrukce LOP je nejvhodnější budovu, která je rozdělena na jednotlivé požární úseky, doplnit samočinným hasicím zařízením (sprinklery). Pak nemusí LOP vykazovat žádnou požární odolnost.
  • V případě, že je nutné realizovat požární pásy v obvodové stěně, je možné integrovat do rastrové konstrukce části s požadovanou požární odolností.
  • Systémy modulových konstrukcí jsou znevýhodněny propojenými vodorovnými a svislými dutinami v systému, a proto obvykle nejsou dodávány ve specifikaci s požární odolností.
  • Utěsnění spáry mezi stropní deskou a vnitřním lícem LOP je z hlediska požární ochrany posuzováno jako součást stropní desky a musí splňovat minimální požární odolnost, aby nedošlo k prohoření spárou dříve, než dojde k destrukci LOP.

Zatížení

U LOP se uvažují tři základní zatížení:

  1. Zatížení větrem (ČSN EN 1991-1-4): Na zatížení větrem se samozřejmě posuzuje kotvení LOP a svislé a vodorovné profily. Skleněné výplně na vnějším líci LOP, tedy především vnější tabule izolačních skel, musí odolat definovanému zatížení větrem bez poškození, musí být posouzeny z hlediska tepelného šoku, a musí bez poškození odolat nárazu při údržbě.
  2. Užitné vodorovné zatížení: Lineární a bodové užitné vodorovné zatížení se přenáší do kotvení a hlavních profilů, a samozřejmě do prosklených výplní, jsou-li na celou výšku místnosti a plní funkci zábrany proti pádu do hloubky v souladu s normou ČSN 74 3305 - Ochranná zábradlí.
  3. Zatížení od vlastní tíhy (ČSN EN 1991-1-1): Toto zatížení, které je dáno především hmotností výplní a případných doplňkových obkladů a stínících prvků, se přenáší do kotvení a hlavních nosných profilů.

Ačkoliv žádný standard nedefinuje požadavky na bezpečnost svislého prosklení LOP proti rozbití a pádu střepů z výšky.

Inovativní fasádní systémy a transparentnost

Současné architektonické trendy směřují k transparentnosti, k fasádám s co nejsubtilnějšími sloupky, minimem předělů a maximem prosklení. Společnost Schüco nabízí elegantní fasádní systémy FWS 35 PD a FWS 60 CV, které společně naplňují požadavky nerušené transparentnosti, uživatelského komfortu i subtilního designu. Cílem těchto systémů je co nejvíce minimalizovat pohledovou šířku hliníkových profilů.

Systém Schüco FWS 35 PD

  • S pohledovou šířkou pouhých 35 mm umožňuje konstruovat dokonale transparentní plochy včetně subtilních strukturálních rohů.
  • Systém je navíc vybaven z hlediska požadavků na větrání, odvod vody i bezpečnost.
  • Byl testován na odolnost proti vloupání do třídy RC 3.
  • Je vhodný pro fixní bezrámové stěny a výlohy obchodů, opláštění vícepodlažních administrativních budov i skleněné stěny reprezentativních rezidencí.

Hliníkový fasádní systém Schüco FWS 60 CV

  • Slouží ke skryté integraci otvíravých prvků do fasády.
  • Francouzské okno má v rámci tohoto systému jedinečnou výhodu, neboť lze vložit do běžné fasády, aniž by přibyla pohledová šířka okenního rámu. Instalací vzniká šířka pouhých 60 mm.
  • Čistý vzhled zůstává nenarušený, pevná pole a otvíravě sklopné části nelze při vnějším pohledu rozpoznat.
  • Zevnitř prozradí otvíravý díl pouze jemná spára a klika.
  • Variabilita konstrukce zaručuje různorodé použití, od oken klasických až po mezipatrová.

Systém posuvných dveří Schüco ASS 77 PD

  • Nachází časté využití v showroomech, hotelech a restauracích.
  • Otevírání i zavírání je tiché a probíhá v jedné rovině, bez rušivého vyčnívání křídel do prostoru.
  • Posuvná stěna se zasklením od podlahy až ke stropu přesvědčuje úzkými pohledovými šířkami pouhých 30 mm a bezbariérovým osazovacím rámem skrytým ve stavební konstrukci.
  • Systém ASS 77 PD zahrnuje několik variant, od neizolovaných interiérových až po vysoce tepelně izolované a bezpečnostní posuvné systémy s možností manuálního i elektrického ovládání.

Příklad realizace: Port House v Antverpách

Jedním z posledních projektů, na kterých se podílela britská architektka iráckého původu Zaha Hadid, je Port House v Antverpách. Nástavba s renovací a přeměnou bývalé požární stanice v moderní hlavní sídlo úřadu antverpského přístavu spojuje staré s novým a je dalece viditelným symbolem budoucnosti námořního obchodu.

Čtěte také: Opocení vojáků a dřevěné sloupy

Z pozice druhého největšího komerčního přístavu v Evropě mají Antverpy významnou roli na mezinárodním námořním i vnitrostátním obchodě. Společnost Zaha Hadid Architects se spolu s poradenskou firmou pro kulturní dědictví Origin intenzivně zabývala historií místa i samotné budovy. Rozhodnutí přiklonit se k vyvýšené nástavbě stávajícího objektu namísto sousedící přístavby vyplynulo z historické analýzy.

Projekt odkazuje na nerealizovanou věž původního návrhu historické budovy, která měla být významným, z dálky viditelným znakem či orientačním bodem. Tvar evokující trup lodi symbolizuje námořní obchod. V obklopení vodou vytváří prosklená fasáda nástavby dojem pohyblivých vln a reflektuje měnící se mraky i barvy na obloze. Výsledkem společné práce architektů, projektantů a techniků firmy Schüco je speciální konstrukce sestavená z trojhranných segmentů, která skrze ploché skleněné desky vytváří zdánlivě hladké křivky. Většina trojúhelníkových prvků je transparentní, některé neprůhledné. Jejich kombinace zajišťuje dostatečný přísun denního světla do objektu bez přebytečného slunečního záření. Směs prosklených a neprůhledných fasádních jednotek opticky zkresluje objem nové nástavby a zprostředkovává exkluzivní výhledy do okolí.

Skryté okapy ve fasádě

V moderní výstavbě, kde se stále častěji staví budovy s jednoduchým tělesem, má skrytý okap zvláštní uplatnění. Charakteristickým prvkem takové stavby je střecha bez okapu, která plynule splývá s fasádou. V takovém případě by instalace typického okapu vyčnívajícího za okraj střešního pláště mohla narušit celý koncept.

Systém skrytých okapů je proto alternativním způsobem odvádění dešťové vody ze střechy, který eliminuje nutnost instalace klasických svodů na fasádě budovy, viditelných zvenčí. Aby byla zachována minimalistická linie budovy, jsou svislé svody instalovány uvnitř fasády. Skryté svody jsou vyrobeny z PVC, materiálu, který je vysoce odolný vůči chemickým reakcím a teplotním změnám.

Jak skryté okapy fungují?

V mnoha případech jsou skryté žlaby integrovány do střešní konstrukce a skládají se z malé prohlubně, ve které se shromažďuje dešťová voda stékající z okapu. Tato voda pak odtéká do svodu, který je umístěn uvnitř stěny budovy. Součástí tohoto systému jsou skryté žlaby zavěšené na speciálně navržených hácích na okraji střechy. Jsou zakryty speciální krytinou, která barevně ladí se střešní krytinou. Okapové žlaby jsou naopak umístěny v zateplení fasády, takže zůstávají neviditelné.

Čtěte také: výroba betonových sloupků pomocí forem

Výhody skrytého okapového systému

  • Estetika: Skryté okapy jsou ceněny pro jejich estetiku, protože zachovávají minimalistickou linii budovy.
  • Trvanlivost a odolnost: Jsou odolné vůči mechanickému poškození a mají delší životnost.
  • Univerzálnost: Hodí se k moderním i tradičním budovám a skvěle ladí se sedlovou střechou.
  • Funkčnost: Mají speciální systém, který umožňuje efektivní odtok dešťové vody a zároveň minimalizuje riziko ucpání.
  • Snadná instalace: Ačkoliv vyžaduje odborníka, instalace je relativně snadná. Spolehliví výrobci okapových systémů skrytých ve fasádě často školí realizační firmy.
  • Nízká údržba: Nevyžadují tolik údržby jako tradiční okapy.

Nevýhody skrytého okapového systému

  • Cena: Jsou dražší než tradiční žlaby, ale investice se může promítnout do tržní hodnoty budovy.
  • Fáze projektu: Pro tento typ okapů se musíte rozhodnout již ve fázi projektu, protože skrytý okap bude umístěn v izolační vrstvě budovy.
  • Odborná instalace: Je klíčové najmout si profesionály, kteří zajistí správnou montáž a těsnost systému.

Provětrávané fasády

Provětrávaná fasáda je řešením, které umožní stěnám dýchat. Snížit vlhkost ve stavbě lze účinně pomocí vzduchové metody. Základním principem je vložení větrané vzduchové mezery mezi zdroj vlhkosti a vlastní konstrukci. Zateplení chalupy větranou fasádou je ideální příležitost pro letní rekonstrukci. „Díky provětrávané fasádě si zachováme v interiéru příjemnou teplotu. Provětrávaná dutina zamezuje přehřívání konstrukce,“ vysvětluje Jan Juhás, projektový specialista společnosti Knauf Insulation.

Český kutil podle něj ocení třeba to, že se skvěle hodí i na nerovné podklady. Optimálním řešením je nejen pro chalupy, ale i pro staré průmyslové objekty, bazény nebo třeba stáje. „Výhodou je mimo jiné rychlejší instalace díky prefabrikovaným dílům,“ dodává Juhás. Navíc lze zachovat estetiku budovy. K dispozici je široká škála obkladových panelů, ať už z hliníku, oceli, přírodního kamene nebo skla.

Sám Juhás má s provětrávanou fasádou mnohaletou zkušenost. Svým klientům doporučuje především konstrukční sestavu Diagonal 2H, která využívá ocelové prvky. Průběh montáže neomezují vnější teploty ani eventuální technické přestávky nutné například k vysychání vody. Konstrukci opláštění lze navíc kdykoliv rozebrat a nový nebo stejný obklad nasadit zpět. Chalupáři tak disponují možností snadno něco upravit. Zateplení fasády vzduchem je jednou z možností, jak zvýšit tepelný komfort chalupy a současně výrazně ušetřit na nákladech za vytápění.

Typy fasádních obkladů

Chalupy mají mnoho podob díky fasádám a jejich materiálovému a barevnému provedení. Kabátek může být z kamene, pálených cihel, hlíny, klasické omítky nebo ze dřeva. Všechny varianty jsou slušivé.

Pokud budeme opravovat fasádu na chalupě nebo chceme-li svému stavení vtisknout původní ráz, zachováme historické prvky včetně oken a také materiálové a barevné provedení. Pokud to jde, fasádu ztracenou léty modernizačních stavebních zásahů obnovíme.

Dřevěné fasády

Nejen roubenky a sruby zdobí krásné dřevo. Fasádou z prken můžeme opatřit i zděnou stavbu. Prkna zdobila chalupy v horských oblastech hlavně na návětrné straně a kromě dekorativní funkce měla domek zateplit. Dnes se na fasády nejčastěji používá dřevo smrku, modřínu, ale také borovice. Prkna a palubky se montují svisle i vodorovně. Využívají se profily se spojem na pero a drážku, speciální fasádní profily se zaoblenou pohledovou částí palubky nebo se oživuje starý způsob - fasády z překládaného dřeva.

Hliněné domy

V Čechách i na Moravě se dříve hojně stavělo z hlíny a dodnes se mnoho hliněných chalup zachovalo. Díky alternativnímu ekologickému stavění se tento materiál opět dostává do obliby, a proto mají majitelé chalup z vepřovic či kotovic, jak se nepáleným cihlám z jílu, písku, vody a pojiva též říká, již poněkud jednodušší cestu k opravám. Důležité je zachovat tradiční stavební postup, zbavit stavbu materiálů, které k původnímu hliněnému zdivu po dlouhá léta přibývaly, a na opravené zdi použít vhodnou omítku. Pokud si nechceme sami míchat potřebné hlinitopísčité směsi, můžeme si zakoupit hotové produkty a pracovat s nimi podle návodu od výrobce.

Domy z kamene

Kámen se používal nejen jako zdivo, ale také v podobě obkladů. U chalup a venkovských domů se často objevuje žula, travertin nebo andezit v přírodní (dnes i leštěné) podobě, ale také opuka nebo pískovec. Posledně jmenované materiály mají ovšem vyšší nasákavost, tedy i menší odolnost proti povětrnostním vlivům a mechanickému poškození. Kamenem se obkládají celé zdi, tento materiál se hodně využívá na stavbu a obklady soklu. V současnosti mohou chataři a chalupáři použít i moderní napodobeniny přírodního kamene, které se vyrábějí z betonu nebo ze směsi kameniva a cementu. Využívají se na obklady, ale také dlažby, jako plotové sloupky nebo dekorativní prvky do zahrady.

Cihly a cihlové pásky

Chalupa nebo chata mohou mít i vzhled stavby z neomítnutých pálených cihel. V tomto případě se k vnější zdi přizdívají lícové cihly nebo se použijí levnější ražené nebo tažené lícové obkladové pásky. Ty mohou být hladké nebo se vzhledem pálených cihel či starého zdiva. Vyrábějí se i keramické pásky v mnoha barevných odstínech a také napodobeniny cihlových obkladů z betonu.

Omítky pro moderní i staré domy

Oprava či velká rekonstrukce omítané fasády vyžadují, abychom vycházeli z původních materiálů. Nabídka omítek na trhu se neustále rozšiřuje, a tak si můžeme za pomoci odborníků v prodejnách zvolit typ, který nám práci značně usnadní. Je zapotřebí vybrat si omítku nejen podle struktury, jež ovlivňuje vzhled stavby, ale především podle toho, jak dokáže odolávat vlivu povětrnostních podmínek, zda je prodyšná, otěruvzdorná, voděodolná nebo pružná. Na trhu objevíme akrylátové, vápenné, silikonové, silikátové, minerální i hliněné omítky, které se nanášejí tradičním natahováním nebo nástřikem. Pro obnovu historických zděných chalup se obvykle hodí vápenné omítky.

Fasáda, jak už sám název napovídá, je tváří domu. Kromě estetického hlediska ale zastává také (a především) důležitou konstrukční funkci a do značné míry určuje kvalitu fungování celé budovy.

tags: #sloupy #za #prosklenou #fasadou #informace

Oblíbené příspěvky: