Problémy a řešení při stavbě zdiva z Porothermu

Zdivo je tradiční materiál pro nosné konstrukce staveb, které vždy zahrnuje spojení dvou komponentů - cihel a malty, jež společně zdivo vytvářejí a charakterizují. Malta zabezpečuje vzájemné spojení obou komponentů zdiva. Již od osmdesátých let minulého století se na stavbách setkáváme s cihlami a bloky, které svými rozměry a provedením zásadně odlišují od původních tradičních plných cihel. Cihly z pálené hlíny, vápenopísku a dalších materiálů byly nahrazovány většími bloky, které z důvodu vylehčení a vyšších požadavků na tepelněizolační vlastnosti zdiva byly často opatřeny svislými otvory. Nové zdicí prvky byly určeny pro použití jako jednovrstvé zdivo.

Popsaný stav o různých šířkách cihel a tvárnic zůstává i dnes. Setkáváme se tak s šířkami zdicích prvků 300 a 440 mm, dále 250, 375, 500 mm a nově zavedenými tloušťkami 140, 150, 175, 200, 240, 365 a 490 mm. Široká paleta rozměrů je dána statickými, tepelněizolačními a zvukově izolačními parametry jednotlivých materiálů a splněním normativních požadavků na cihly a tvárnice. Místo jejich zabudování tak určuje tloušťku zdiva. Rozdílnou tloušťku užíváme pro obvodové tepelněizolační a nosné zdivo, pro střední nosné zdivo a ztužující a dělicí stěny. Pro vnější stěny jsou určeny prvky v tloušťce např. 38, 40, 44 a 50 cm, pro vnitřní nosné stěny 24, 30 cm a pro příčky 11,5 a 14 cm.

Vazba zdiva a normové požadavky

Podstatným detailem, který může dělat problémy nejen ihned v průběhu hrubé stavby, ale i s časovým odstupem, je vazba zdiva. Cihly se ve stěně nebo v pilíři musí po vrstvách převazovat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Vzájemná převazba cihel je daná normou ČSN EN 1996-1-1. Pro cihly o výšce h do 250 mm má být vzájemný přesah cihel ≥ 0,4 h nebo min. 40 mm (platí větší z hodnot). V dnešní době se ovšem na stavebním trhu setkáme nejčastěji s pálenými, broušenými cihlami s výškou h = 249 mm, u kterých je vzájemná převazba min. 100 mm. Pro snadné provádění se ovšem doporučuje pracovat v modulu 250 mm (alt. 125 mm), a to včetně polohy dveří a oken nebo velikosti vnitřních pilířů. Často se však při návrhu zapomíná, že modul se měří od vnitřního rohu zdiva, i proto výrobci pálených cihel vyrábějí tzv. doplňkové cihly (např. poloviční). Pokud je na stavbě nutné cihly řezat, činíme tak zásadně pilou. Pokud by v ostění zůstala cihla osazená svou řezanou stranou do líce, pak vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka dojde k jejímu oslabení, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání (např. v uložení překladů).

I pro vyzdění rohu existují konkrétní pravidla a je třeba se držet osvědčených metod vazby. Při stavbě ze starých cihel se velmi pravděpodobně setkáme s různými formáty cihel. V takovém případě bývá složité dodržet správnou, funkční vazbu, což může zkomplikovat napojování dalších konstrukcí.

Typy vazeb zdiva

  • Vazáková vazba: Používá se pro jednovrstvé zdi o tloušťce 300 mm. Tvarovky se při vazbě překrývají o ½ přes sebe, jde tedy o způsob vazby, který pracuje s výše zmíněným modulem.
  • Běhounová vazba: Je údajně nejjednodušším typem vazby a používá se především pro zdění příček (tedy stěn kolem 150 mm) - je zcela nevhodná pro zdi, na které se ukládají další konstrukce. Převazby se provádí pouze v rozích, připojení zdi není zajištěno převázáním ale ocelí, která se vkládá do ložné spáry.
  • Polokřížová vazba: Volí se pro nosné nebo obvodové zdi větší tloušťky (kolem 450 mm).
  • Křížová vazba: Je nejlepší pro zdi s tloušťkou kolem 600 mm. Tato vazba opět kombinuje běhounovou a vazákovou vazbu, oproti polokřížové ovšem nejsou běhouny umisťovány ve všech řadách líce shodně nad sebe, ale kryjí se pouze v první, páté, deváté atd. vrstvě.

Normativní požadavky na zdivo (dle ČSN 73 2101)

  • Čl. 49: Pro zdivo z cihel plných se používají malty o hustotě 7 až 10, pro zdivo z cihel děrovaných malty o hustotě 7 až 8.
  • Čl. 50: Cihly se ukládají do vodorovných vrstev a vážou se tak, aby nevznikaly svislé průběžné spáry. U zdí o tloušťce rovné nebo větší než 1,5násobek délky použitých cihel se dovoluje převázat vnitřní styčné spáry (spáry rovnoběžné s lícem zdi) v každé třetí vrstvě, tj. střídají se zpravidla dvě vrstvy běhounů s jednou vrstvou vazáků.
  • Čl. 52: Ložné a styčné spáry, tj. u stěn a pilířů spáry vodorovné a svislé, musí být dokonale vyplněny maltou, pokud není projektem výslovně předepsáno jinak. Průměrná střední šířka styčných a ložných spár má být 10 až 12,5 mm podle druhu cihel. Šířka jednotlivých spár nemá být menší než 6 mm a větší než 15 mm.
  • Čl. 53: Hloubka maltou nevyplněné části spár nemá být větší než 15 mm u zdí a 10 mm u pilířů, měřeno od líce zdiva.
  • Čl. 54: Při doplňování vazby zdiva, např. při zkracování cihel, se používají celé cihly nebo úlomky tak, aby byl dodržen minimální přesah dle ČSN EN 1996-1-1.
  • Čl. 55: Pro zavázání zděných příček, uložených instalačních potrubí apod. se vynechávají v nosném zdivu drážky nebo kapsy. V místech, kde je nelze ze statických nebo jiných důvodů vytvořit, např. v pilířích, se příčky zavazují do nosného zdiva pomocí ocelových kotev nebo jiných vhodných prvků.

Příklad z praxe: Nedostatky u zdiva z Porothermu

Jako soudní znalec byl posouzen stav zdiva rozestavěného rodinného domu, které vykazovalo hrubé nedostatky. Objekt je navržen jako jednopodlažní, nepodsklepený, s jednou bytovou jednotkou, půdorysného tvaru L. Obvodový plášť je navržen z tepelněizolačních bloků Porotherm 40 P + D tloušťky 400 mm bez zateplení, vnitřní nosné zdivo z bloků Porotherm 30 P + D tloušťky 300 mm.

Čtěte také: Sádrová omítka na cihle: řešení problémů s přilnavostí

V době vypracování posudku byly vybetonovány základy, položena vodorovná hydroizolace a vyzděno vnější a vnitřní zdivo z lehčených cihelných tvárnic do úrovně železobetonových věnců, které zatím nebyly provedeny. Zdivo dosahuje od hydroizolace do výšky 11 × 250 mm = 2750 mm.

Zjištěné vady a nedostatky zdiva:

  • Nedostatečně vyplněné, neuspořádané a nestejně vyplněné spáry. Některé styčné spáry prosvítají.
  • Tloušťka ložných spár dosahuje až necelých 45 mm, a styčných spár dokonce cca 80 mm. Cihelné bloky jsou kladeny s rozdílnou tloušťkou spár.
  • První vrstva z cihelných bloků byla osazena na betonový základ bez maltového lože.
  • Keramický nadedveřní překlad z Porothermu je nasucho uložen na podkladní děrované cihly.
  • V některých místech je více malty než zdiva.
  • Ve zdivu se objevují bloky s neuzavřenými vzduchovými dutinami, které jsou příčinou tepelných mostů.
  • Na některých místech jsou patrné výkvěty v důsledku krystalizujících solí.
  • V některých místech je zdivo neprovázané, a to i na styku obvodového pláště s vnitřní nosnou stěnou.
  • Do zdiva byly použity poškozené cihelné bloky.
  • S ohledem na svažující se pozemek na východní straně obvodové stěny byla na rohu soklu, provedeného z betonových tvarovek vylitých betonem, naměřena výška 1,8 m. Betonové tvarovky jsou často poškozené, místy i popraskané a promáčené srážkovou vodou, ačkoliv v době pořízení snímků nepršelo.
  • Pohledový beton soklu vykazuje vzduchové kapsy a podle vnějšího vzhledu nebyl dostatečně zhutněn.

Problémy s hydroizolací:

  • Položené asfaltové pásy jsou u nosného zdiva zprohýbané a poškozené, jinde nepřípustným způsobem roztržené. V některých místech, zejména v soklové rohové části východní stěny, mají nedostatečný přesah.
  • V realizované části je rozpor mezi použitou hydroizolací z asfaltových pásů (pravděpodobně IPA) a navrženou protiradonovou hydroizolací Fondaline S a jednou vrstvou Hydrobitu.
  • Úroveň terénu u východního rohu je ve srovnání s projektem snížena min. o 0,5 m a rostlý terén je bez jakéhokoliv vyrovnávacího zhutněného násypu ve stejné úrovni jako asfaltové hydroizolační pásy. Vyvedení hydroizolace ve stejné úrovni s terénem je nevyhovující a možnost vzlínání odstřikující vody je násobena vynecháním okapového chodníčku po obvodě rodinného domku.

Dopady nedodržení norem:

Odchýlení se od platných norem pro výstavbu i v případech, které nejsou v rozporu s požadavky zákonů, se může považovat za odchýlení od optimálního řešení stavby a může vést k různým problémům. Např. soudní posuzování závad na stavbách, které vznikly nedodržením, byť nezávazných ustanovení normy ve stavební konstrukci, může vést k rozhodnutí o vadném provedení této konstrukce. Závaznost některých ustanovení norem nevyplývá jen ze zákona o normalizaci, ale z požadavků jiných zákonů - např. stavebního zákona, respektive na základě požadavků vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu. Těmto požadavkům nevyhovují ani doposud vyzděné stěny, ani stávající vodorovná hydroizolace.

Rekonstrukce a oprava zdiva

Rekonstrukce nosného obvodového zdiva představuje významný zásah do statiky celého domu. Výměnu dveří či podlahy pravděpodobně většina lidí zvládne svépomocí. Jiná situace však nastává, pustíte-li se do rekonstrukce nosného obvodového zdiva. Zásahy do obvodového zdiva vyžadují především nemovitosti staršího data, nebo ty, které postihlo neštěstí, jako je požár či povodeň. U koupě starších domů je proto důležité nejprve do detailu prozkoumat současný stav zdiva a zjistit, co je třeba měnit a zda někdo již před vámi prováděl nějaké zásahy do konstrukcí. Úpravy nosných obvodových konstrukcí, tedy vnějších stěn, většinou souvisí se změnou dispozic stavby, jako je třeba postavení dalších pater nebo přístěnků, někdy se však realizují také za účelem zmenšení či zvětšení oken a nebo instalace nových dveří. Během jednodušších rekonstrukcí představuje zásah do nosných konstrukcí většinou probourání nových otvorů a případně uvolnění dispozic. Tyto faktory jsou příčinou toho, že je velmi složité odhadnout cenu renovace obvodového zdiva.

Pro rekonstrukci zdiva je doporučeno použít materiály, které jsou podobné těm, ze kterých byl dům původně postaven, protože to usnadní spojování původních konstrukcí s novými. Pozdější vznik potíží, například trhlin, je díky tomu omezen na minimum. U starších domů převládají keramické cihly, a proto může být vhodným řešením řada Porotherm Profi T. Díky své prodyšnosti a velkým otvorům s hydrofobizovanou minerální vatou jsou tyto cihly vysoce odolné vůči vlhkosti, se kterou se majitelé starších domů často potýkají. Proto pomáhají vytvořit v interiéru zdravotně nezávadné klima.

Nejběžnější problémy a jejich řešení u starých cihelných zdí:

Nejběžnější a bohužel i poměrně pracná oprava vás čeká v případě, že je potřeba rekonstruovat chátrající venkovní cihelné konstrukce, například obvodové zdi nebo cihlovou zeď ohraničující pozemek. Z původně omítnuté cihlové zdi zpravidla na některých místech odpadá omítka nebo se objevuje stále více „podfouknutých“ míst, kdy omítka sice ještě drží, ale začíná tvořit puchýře, pod nimiž je patrná dutina. Pokud odpadly kusy omítky už před nějakou dobou, začnou se porézní cihly drolit v důsledku nasáknutí vodou a následného popraskání kvůli mrazu. Škody působí dešťová voda, zemní vlhkost, vítr i sníh, a ztratí-li cihlová zeď ochrannou bariéru v podobě omítky, může začít degradovat velmi rychle.

Čtěte také: Řešení problémů s dlažbou

Odstranění poškozených částí

Je nutné začít očištěním a odstraněním veškerých zvětralých a nesoudržných částí omítky, vyškrábat znehodnocenou drolící se maltu ve spárách mezi cihlami a odstranit části cihel, které praskají nebo které se doslova sypou v důsledku zvlhnutí a promrzání. K tomu si vystačíte s kladívkem, sekáčky s různou šířkou čepele, ocelovým kartáčem a koštětem, ale dobře poslouží i menší sekací kladivo. K dispozici byste měli mít i alespoň malou zásobu kvalitních cihel, které však nemusí být nové. Postačí staré očištěné cihly.

Dozdívání a vyrovnání

Důkladně očištěnou zeď začněte opravovat tam, kde jsou škody největší. V případě nutnosti lze dozdít i celé cihly, většinou bude potřeba dozdívat na maltu jednotlivé úlomky cihel potřebné velikosti, zhruba vyspárovat vydrolené spáry a k vyrovnání podkladu v m

Špatně postavená zeď z Porothermu: problémy, rizika a řešení

Podstatným detailem, který může dělat problémy nejen ihned v průběhu hrubé stavby, ale i s časovým odstupem, je vazba zdiva. Cihly se ve stěně nebo v pilíři musí po vrstvách převazovat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Vzájemná převazba cihel je daná normou ČSN EN 1996-1-1. Pro cihly o výšce h do 250 mm má být vzájemný přesah cihel ≥ 0,4 h nebo min. 40 mm.

Zásady správné vazby a práce s modulem

Pro snadné provádění se doporučuje pracovat v modulu 250 mm (alt. 125 mm), a to včetně polohy dveří a oken nebo velikosti vnitřních pilířů. Často se však při návrhu zapomíná, že modul se měří od vnitřního rohu zdiva. Pokud je na stavbě nutné cihly řezat, činíme tak zásadně pilou. Pokud by v ostění zůstala cihla osazená svou řezanou stranou do líce, pak vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka dojde k jejímu oslabení, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání.

Typy vazeb podle tloušťky zdiva

  • Vazáková vazba: Používá se pro jednovrstvé zdi o tloušťce 300 mm. Tvarovky se při vazbě překrývají o ½ přes sebe.
  • Běhounová vazba: Používá se především pro zdění příček (stěn kolem 150 mm) - je zcela nevhodná pro zdi, na které se ukládají další konstrukce.
  • Polokřížová vazba: Volí se pro nosné nebo obvodové zdi větší tloušťky (kolem 450 mm).
  • Křížová vazba: Nejlepší pro zdi s tloušťkou kolem 600 mm.

Nejčastější vady při realizaci (příklad z praxe)

Při posouzení stavu zdiva rozestavěného rodinného domu byly zjištěny hrubé nedostatky, které zahrnují:

  • Nedostatečně vyplněné, neuspořádané a nestejně vyplněné spáry.
  • Tloušťka ložných spár dosahující až necelých 45 mm, styčných spár dokonce cca 80 mm.
  • První vrstva z cihelných bloků osazená na betonový základ bez maltového lože.
  • Keramický nadedveřní překlad nasucho uložený na podkladní děrované cihly.
  • Výskyt bloků s neuzavřenými vzduchovými dutinami, které jsou příčinou tepelných mostů.
  • Zdivo neprovázané na styku obvodového pláště s vnitřní nosnou stěnou.

Technické parametry pro zdění (podle norem)

Parametr Normová hodnota / doporučení
Šířka styčných a ložných spár 10 až 12,5 mm (rozmezí 6-15 mm)
Povolená nevyplněná část spáry max. 15 mm u zdí, 10 mm u pilířů
Minimální překrytí (převazba) 100 mm (pro pórobeton)

Důsledky nedodržení technologických postupů

Odchýlení se od platných norem pro výstavbu se může považovat za odchýlení od optimálního řešení stavby a může vést k rozhodnutí o vadném provedení konstrukce. V případě špatně provedených styčných spár (např. mezery větší než 5 mm u cihel typu P+D) je nutné požadovat nápravu. Použití polyuretanové pěny do spár není standardním konstrukčním řešením, neboť neřeší statickou celistvost zdiva.

Čtěte také: Co dělat při špatné pokládce vinylové podlahy

Doporučení pro rekonstrukce nosného zdiva

Rekonstrukce nosného obvodového zdiva představuje významný zásah do statiky celého domu. Pro rekonstrukci zdiva je doporučeno použít materiály, které jsou podobné těm, ze kterých byl dům původně postaven, protože to usnadní spojování původních konstrukcí s novými. U starších domů převládají keramické cihly, proto může být vhodným řešením řada Porotherm Profi T, která pomáhá vytvořit v interiéru zdravotně nezávadné klima díky vysoké odolnosti vůči vlhkosti.

tags: #spatne #postavena #zed #z #porothermu #problémy

Oblíbené příspěvky: