Spojování PVC trubek pro kanalizaci: Kompletní průvodce

Při plánování stavby domu nebo rekonstrukci odpadů je klíčové mít jasno v základních pojmech a principech fungování odvodu odpadních vod. Výběr správného typu kanalizačních trubek je stěžejní. V plastových trubkách pro rozvody a odpady vody se zorientujete i podle jejich barevného odlišení. Správný výběr je důležitý, protože pozdější výměna by vyžadovala kopání nebo sekání do zdiva.

Typy kanalizačního potrubí a jejich vlastnosti

Domovní kanalizace zahrnuje potrubí odtokové, připojovací, odpadní (svislé) a svodné (ležaté), případně odvětrávací. V moderní konstrukci jsou nejběžnější následující typy materiálů:

• Polypropylen (PP): Nejvyužívanější materiál pro vnitřní kanalizaci nad úrovní podlahy nejnižšího podlaží. Běžné PP trubky systému HT mají šedou barvu. PP trubky jsou vhodné jako odpadní, připojovací, zavěšené svodné nebo jako větrací potrubí. Vyznačují se dlouhou životností, recyklovatelností, snadnou montáží a manipulací, hygienickou nezávadností, odolností vůči chemikáliím, nízkou hlučností a tlakovými ztrátami třením, nevodivostí a nízkou cenou. Polypropylen má ve srovnání s PVC vyšší chemickou odolnost, má vyšší rozmezí teplotní použitelnosti a není citlivý vůči dynamickým rázům nebo nárazům obecně. PP HT systém běžně odolává teplotám do 60 °C, krátkodobě až 90 °C.
• Polyetylén (PE): Běžně se používají PE trubky na vodu, resp. pro rozvody pitné i užitkové vody a napojení na vodovodní řád. Začínají se však prosazovat i pro realizaci kanalizace - vynikají lepším odhlučněním a vyšší pružností. Polyetylénové trubky pro zásobování vodou mají extrémně nízkou teplotu tání (od 80 °C), proto by se měly používat pouze v systémech zásobování studenou vodou.
• Polyvinylchlorid (PVC): Typicky jej najdete u svodného potrubí uloženého do země (označení KG). Má charakteristickou oranžovou barvu. Oranžové trubky (PVC) jsou vhodné ukládat do země. Výška krytí zeminou může být i do 4 metrů. Typicky se jedná o ležatá svodná potrubí. Výrobky z PVC jsou velmi univerzální, protože mají vysokou sílu, snadnost instalačních prací a dostupnou cenovou kategorii. Systém odpadního potrubí z PVC-U pro vnitřní instalace s lepenými spoji je používán všude tam, kde není vyžadována vysoká tepelná odolnost při zachování chemické a mechanické odolnosti: např. pro zavzdušňovací potrubí odpadních systémů, odvod dešťové vody nebo pro větrání v domácnostech a v podobných aplikacích. Materiál je složen z neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U), z plniv, ze stabilizátorů proti tepelné degradaci a z barviv. Materiál je nesnadno hořlavý. Konstrukce trubky vychází z normy ČSN ISO 3633, řada A určená pro odvětrávací systémy.
• Kamenina: Odolná vůči chemikáliím, je však těžká a křehká. Proto se v současnosti využívá jen u objektů se zvýšenými požadavky na chemickou odolnost.
• Nerez: Uplatňuje se v místech s vysokými nároky na hygienu a chemickou i tepelnou odolnost.
• Litina: Tento materiál se hojně používal v minulosti na všechny druhy kanalizačního potrubí. Byly však velmi těžké a jejich spojování pracné. Litina není horší než pozice. Protože jsou litinové trubky dražší než výrobky z oceli, jsou nepochybně v provozu lepší. Jejich schopnost odolávat korozi v kombinaci s jejich dlouhou životností je vysoce ceněna.
• Bílá barva (ABS plast): Používá se v budovách, kde je kladen důraz na bezhlučný provoz. V ABS plastu jsou obsaženy částice kaučuku, které mají vliv na bezhlučnost potrubí.
• Zelené kanalizační potrubí (KG 2000): Používá se v místech, kde se očekávají silné tlaky. Typickými místy využití jsou silnice nebo dálnice, lokality s vysokou hladinou spodní vody a místa, kde bude potrubí uloženo velmi hluboko.

Důležité vlastnosti plastových trubek

Plast je jedním z nejlevnějších materiálů používaných k výrobě spotřebního materiálu pro kanalizační zařízení. Kromě lacnosti má plast další výhody:

• Nízká hmotnost, což zjednodušuje dodávku potrubí a tvarovek a instalaci potrubí.
• Schopnost zvolit typ plastu a způsob připojení, vhodný pro konkrétní případ.
• Hladkost stěn a chemická inertnost polymerů, v důsledku čehož nedochází k hromadění na vnitřním povrchu a průchodnost potrubí se během provozu kanalizační sítě nesnižuje.
• Kompatibilita s jinými materiály - můžete nejen kompletně sbírat kanalizaci z plastu, ale také vyměnit část starého potrubí za polymery, protože existují speciální spojovací prvky pro kombinaci plastu s trubkami z kovových slitin.

Nicméně instalace kanalizačního potrubí z polymerních produktů má své vlastní vlastnosti:

• Plast se bojí ultrafialového záření, takže plastové kanály musí být skryty před přímým slunečním světlem.
• Navzdory vlastnostem pružnosti polymerů nelze většinu trubek ohýbat; pro změnu směru je nutné použít odbočné tvarovky.
• Spotřební materiál pro kanalizaci je vyroben z polymerů s různými limity vystavení vysokým teplotám: polypropylen (80 °C), polyethylen (50 °C) a polyvinylchlorid (40 °C), materiál potrubí by měl být zvolen na základě maximální teploty odpadní vody.
• Pro vnitřní a vnější kanalizaci jsou trubky vyráběny s různými ukazateli pevnosti, které jsou pro větší pohodlí natřeny různými barvami: šedá pro vnitřní nebo bytové potrubí, oranžová pro vnější.
• Při pokládání hluboce zakopaného potrubí v oblastech s hlubokým stupněm zamrzání půdy (více než 2 m) se používají trubky s vlnitým vnějším povrchem.
• Uvnitř se používají tenkostěnné vlnité trubky pro připojení domácích a instalatérských zařízení.

Průměry odpadního potrubí

Veškeré průměry odpadních trubek vnitřního odpadního vedení jsou dané mezinárodními normami a označené písmeny DN a číslem, které označuje konkrétní průměr konkrétního druhu potrubí (v mm). Průměry připojovacího potrubí jsou závislé na celkovém počtu a druhu zařizovacích předmětů. V žádném případě nemůže být potrubí poddimenzované. Nejmenší průměr může mít připojovací potrubí k malému umyvadlu, konkrétně DN 40 (40 milimetrů).

Čtěte také: Vše o spojovacích systémech pro dřevo

Přehled doporučených průměrů potrubí pro zařizovací předměty

Zároveň platí pravidlo, že vnitřní průměr svodových trubek má být oproti průměru odpadních trubek o stupeň větší.

Spojování plastových trubek

Způsob spojování jednotlivých kanalizačních trubek závisí na použitém materiálu. Než budete pokračovat přímo k instalaci, věnujte pozornost některým nuancím, které technologie vyžaduje:

• Nezapomeňte zakoupit dostatečné množství materiálů a souvisejících produktů.
• Vytvořit plán, podle kterého umístíte kanalizační systém.
• Označte a začněte řezat.
• Místa, kde byly řezy provedeny, je třeba vyčistit, aby se usnadnila další práce, proto je očistěte od otřepů.

Při vytváření plánu to myslete vážně, chyby budou obtížné a někdy téměř nemožné je napravit. Bez ohledu na materiál potrubí je připojení prvků potrubního okruhu vždy provedeno tak, aby se minimalizoval počet překážek v cestě odpadní vody. Provádění pravých úhlů není povoleno, pokud potřebujete otočit potrubí o 90 stupňů, sestavte uzel z 30 nebo 45 stupňů kolen. Bez ohledu na to, kterou možnost upřednostňujete, některé z přípravných kroků zůstanou stejné.

Hrdlový spoj (metoda „v zásuvce“)

Nejjednodušší je spojování KG trubek a tvarovek z PVC, stejně jako HT trubek a tvarovek z PP. Vždy mají na jedné straně hrdlo s těsněním a na druhé straně zkosenou část. Spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí tzv. hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení.

Následující instrukce se vám bude hodit:

Čtěte také: Spojování lamino desek

1. Zkontrolujte hrdlo a těsnění - nesmí být nečistoty, poškození či překroucené těsnění. Pryžové těsnění musí být vložené správným směrem a bez zkroucení. Před spojením vždy hrdlo i těsnění očistit (písek, prach), poškozené těsnění vyměnit.
2. Seřízněte trubku kolmo, odjehlujte a zkoste 15° (min. do 1/2 tl. stěny). Ideální je rovný řez, případné otřepy ořízněte nožem. Dbejte na to, aby na povrchu nebyly žádné vady. Někdy mají výrobky hluboké, velké škrábance, které je třeba opatrně brousit nožem. Pokud provádíte připojení k tvarovce, existuje možnost, že bude mít velké pájecí švy. Musí být také odstraněny, jinak bude spojení rozhodně uvolněné.
3. Odmastěte konec trubky i vnitřek tvarovky hadříkem namočeným v lihu. Bez odstranění nečistot a mastnot by spoj mohl ztratit pevnost.
4. Namažte zkosený konec a vnitřek hrdla montážní vazelínou nebo silikonovým mazivem.
5. Odměřte hloubku zasunutí (pro průměry PPR potrubí 16, 20 a 25 mm je to 13, 14 či 15 mm) a označte ji tužkou, abyste nezasunuli trubku do tvarovky příliš hluboko.
6. Zasuňte na doraz - hloubku si předem označte fixem.
7. Povytáhněte o ~10 mm (dilatace při změně teploty média). Toto je zásadní pro zabránění praskání/vrzání při dilataci.
8. Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové části. Zásuvka by měla být umístěna podél jejího toku. Tato metoda je vhodná pouze pro instalaci určitých sítí, zejména gravitace.

Plastové odpadní trubky se vyznačují celou řadou vlastností vhodných pro odvádění odpadů, mezi něž patří pružnost, odolnost vůči zátěži i působení kyselých odpadních vod a také nízká povrchová drsnost, která zajišťuje odolnost proti korozi a proti vytváření usazenin. Montáž rozvodů a odpadů přenechejte profesionálům, protože případné nedostatky se po instalaci a zasypání nebo zabetonování trubek těžko odstraňují.

Přesuvné spojky a odbočky

Přesuvná spojka slouží pro opravy a dodatečné vložení prvků do stávajícího vedení. Pro vestavbu odbočky do potrubí: 2× přesuvná spojka + krátký vložený kus trubky + odbočka. Dbejte na zachování spádu a dilatací. Řezy provádějte kolmo, otřepy pečlivě odstraňte. Zkosit 15° a namazat pro snadné zasunutí bez poškození těsnění. Vždy označit zasunutí a po spojení povytáhnout ~10 mm.

Polyfúzní svařování

Spojování plastových trubek pomocí polyfúzního svařování není obtížné a zvládne ho každý. Potřebujete předělat rozvody v koupelně? K vytvoření vlastního vodovodu v bytě nebo soukromém domě je nutné vytvořit potrubí. Spojení plastových trubek s vlastními rukama není obtížné a je k dispozici začínajícím řemeslníkům.

Jakou si vybrat svářečku?

Pro běžné použití stačí polyfúzní svářečka na trubky o průměru do 40 milimetrů, neboť naprostá většina rozvodů má potrubí o síle 16 až 25 mm. Při výběru zohledněte, zda je ke svářečce i další vybavení, jako jsou nůžky na trubky, náhradní adaptéry a kopyta, teploměr apod. Pokud doma ještě žádné vybavení pro hrdlové svařování plastových trubek nemáte, poohlédněte se po kompletní sadě, ať nemusíte dokupovat vše ostatní zvlášť.

• Trnové svářečky mají silný trn, na který se nasadí a utáhnou nástavce neboli kopyta. Ty jsou potažené teflonovou vrstvou, aby lépe vodily teplo a trubky se na ně nelepily. Trnové svářečky jsou relativně malé a dobře se s nimi pracuje i ve stísněných podmínkách.
• Nožové svářečky, nazývané též zrcadlové nebo ploché, jsou rozměrnější než trnové, ale lépe převádí teplo, což je důležité pro práci s profily silnějšími než 40 mm.

Jak spojit trubky?

Plastové trubky napojujeme pomocí takzvaných tvarovek neboli hrdlových nátrubků. Tvarovky jsou rovné nebo různě zahnuté nástavce, jejichž vnitřní průměr odpovídá vnějšímu průměru trubky. Za studena tedy do sebe nejdou zasadit, po zahřátí trubky i tvarovky je do sebe už zasunout lze. Někdy se používá horká metoda, kdy se k ohřevu plastové trubky použije speciální žehlička nebo konstrukční vysoušeč vlasů a požadovaná oblast se mírným kroucením zahřeje. Poté se potrubí plynulým pohybem připojí.

Čtěte také: Vlastnosti spojovacího materiálu na dřevo

1. Příprava: Nejprve je nutné vytvořit rovný řez a případné otřepy oříznout nožem. Odměřte hloubku zasunutí (pro průměry PPR potrubí 16, 20 a 25 mm je to 13, 14 či 15 mm) a označte ji tužkou, abyste nezasunuli trubku do tvarovky příliš hluboko.
2. Odmastění: Konec trubky i vnitřek tvarovky odmastěte hadříkem namočeným v lihu. Bez odstranění nečistot a mastnot by spoj mohl ztratit pevnost.
3. Zahřívání: Zapněte svářečku a začněte zahřívat nástavce. Po rozehřátí je můžete lehce otřít hadříkem, abyste odstranili případné zbytky plastů z posledního svařování.
4. Nahřátí: Nasaďte z jedné strany na nahřátý nástavec tvarovku a z druhé strany zasuňte trubku až ke značce. Postupujte rovnoměrně, bez kroucení a otáčení. Držte materiál na svářečce 5-7 sekund (podle tloušťky trubky), pak stáhněte obě části z nástavce a spojte je během 4-6 sekund do sebe.
5. Spojení: Při nasazování neotáčejte trubkou v tvarovce, zasouvejte ji rovně a konstantní rychlostí až po označené místo. Fixujte 6-10 sekund. Uváděné časy jsou pouze orientační a platí pro trubky 16-25 mm.

Často se používá metoda svarového švu. Zahřejte konce, dokud si nevšimnete, že se konce postupně taví (obvykle to trvá několik sekund). Zatlačte konce a zafixujte je do požadované polohy, dokud není plast dostatečně vychladlý a usazený. Získáte nejsilnější spojení, které, pokud bude provedeno správně, bude monolitické.

Spojení lepením

Je snadné provést takovou instalaci, pokud použijete k tomu určené lepidlo. Plochy, které mají být spojeny, očistěte stejným způsobem, nezapomeňte odmašťovat. Poté naneste lepidlo, připojte potrubí a podržte asi 1 minutu. Tato doba bude dostatečná pro lepidlo použité k tuhnutí. Závěrem lze dosáhnout úplné těsnosti nanesením další vrstvy lepidla za tímto účelem tak, aby zakryla váš kloub a vytvořila na něm malou kuličku.

Typy PVC spojek

PVC spojky jsou tvarovky používané ke spojení dvou PVC trubek dohromady. Jsou nezbytnými součástmi v potrubních systémech z PVC, protože poskytují spolehlivé a účinné spojení. PVC spojky se dodávají v různých typech a velikostech a každý typ plní specifickou funkci. Pochopení různých typů PVC spojek a jejich aplikací je zásadní pro zajištění optimálního výkonu potrubních systémů z PVC.

• Kluzné spojky: Jsou nejčastěji používané spojky z PVC. Jsou navrženy tak, aby se nasouvaly přes konec PVC trubky a jsou zajištěny na místě pomocí rozpouštědlového cementu. Kluzné spojky jsou ideální pro spojování v těsných prostorech, kde nelze potrubí spojovat tradičními metodami.
• Kompresní spojky: Používají se ke spojení dvou PVC trubek různých průměrů. Snadno se instalují a nevyžadují žádné speciální nástroje nebo techniky. Kompresní spojky jsou navrženy se závitovým uzávěrem, který je našroubován na trubku, stlačuje pryžové těsnění uvnitř a vytváří vodotěsné těsnění.
• Dilatační spojky: Používají se ke spojení dvou PVC trubek, které podléhají roztahování a smršťování vlivem teplotních změn. Jsou navrženy tak, aby umožňovaly pohyb mezi trubkami při zachování vodotěsného těsnění.
• Závitové spojky: Používají se ke spojení dvou PVC trubek pomocí závitových konců. Jsou navrženy tak, aby poskytovaly trvanlivé a bezpečné spojení, díky čemuž jsou vhodné pro aplikace, které vyžadují odolnost vůči vysokému tlaku a teplotě.
• T-spojky: Používají se k vytvoření křižovatky v potrubním systému z PVC. Jsou navrženy s tvarovkou ve tvaru T, která umožňuje připojení tří PVC trubek.

Kování (fitinky)

Použití spojek Gebo pro spojování dílů je stále populárnější. Kování obsahuje kroužky: upínací, upínací, těsnicí, převlečná matice. Kroužky v sadě se dodávají v párech, jsou umístěny na obou koncích spojky. Tento typ se používá, když není možné navléknout kovový výrobek. Spojení zaručuje stoprocentní těsnost, nedoporučuje se však přetížení armatury.

Jak spojit součásti:

1. Odšroubujte šroubení.
2. Upínací kroužky jsou nasazeny na potrubí pro připojení.
3. K potrubí je připojena spojka, která je utažena převlečnou maticí.
4. Připravena je také další trubka.

Spojování plastu s kovem

Existuje mnoho způsobů, jak kombinovat kov s plastem. Mají různou složitost instalace a technologii instalace.

Typ se závitem

Tento typ připojení lze použít, pokud mají připojované prvky průřez až čtyřicet milimetrů. Trubky se spojují pomocí speciálních dílů. Na jednom konci přípravku je nit z kovového materiálu. Pomocí toho je spojena ocelová trubka. Druhý konec dílu z plastu slouží k připojení plastových trubek pomocí převlečné matice nebo metodou pájení.

Rozlišují se následující typy připojovacích zařízení:

1. S pomocí americké ženy: Je považována za nejoblíbenější metodu. Jedná se o speciální část, která má kovový konec, opatřený závitem na vnější nebo vnitřní straně pouzdra, rovněž z polymerové trubky. Při spojování válcování trubek z kovu s americkým se používá metoda navíjení. Převlečná matice je zašroubována závitem, plastová část je na druhý konec přivařena páječkou. Pro zajištění těsnosti jsou instalována gumová těsnění. Mezi výhody tohoto designu patří oddělitelnost. V případě potřeby je velmi snadné odpojit válcování trubek. Při odšroubování kovové části se musíte snažit nezkazit gumové těsnění.
2. Pomocí šroubení s bradavkou: Zařízení zahrnuje polymerní pouzdro mající uvnitř připájenou kovovou desku, opatřenou závitem. Armatura - vsuvka s jedním koncem je našroubována na závit vně kovového trubkového válce, na druhé straně je připájena k plastovému trubkovému válci. K utěsnění spár se doporučuje použít kouřovou pásku.
3. Pomocí kovové hadice: Část se skládá z pružné hadice s těsnicími kroužky s převlečnými maticemi. Jeho průměr se může lišit. Tato dokovací metoda není považována za populární. Používá se při spojování dílů umístěných daleko od sebe. Kovový výrobek je namontován na jednom konci kovové hadice, při připevňování plastového výrobku by měla být použita spojovací vsuvka.

Pokud mají připojované trubky průřez větší než čtyřicet milimetrů, měly by se použít příruby. Spojovací díly musí být vyrobeny z plastu, musí mít další průchodky vybavené límci, nárazníky omezujícími. Pokud je na trubce z kovového materiálu příruba, zvolte plastovou, která odpovídá velikosti. Trubky se vkládají do objímky s límci pro spojení, s přírubami musí dosedat na límec. Z důvodu těsnosti by se mělo použít gumové, paronitové těsnění. Límec může být vyroben rovný, kuželovitého tvaru. Příruby se upevňují šrouby, čepy. Upevňovací prvky jsou utaženy příčně bez další námahy.

Bezzávitový typ

Toto spojení předpokládá způsob připojení bez závitu a svařování, použití spojky lisovaného typu. Spojka se skládá z prvků:

1. Z těla z litiny, vysoce pevné oceli.
2. Dvě matice, vyrobené z bronzu nebo mosazi, jsou umístěny na obou koncích těla.
3. Čtyři kovové podložky uvnitř pouzdra.
4. Gumová těsnění pro těsnost.

Válce trubek z různých materiálů by měly být zasunuty do spojky, dokud se navzájem nedotknou. Poté musíte matice pevně utáhnout. Další metodou bez závitů je připojení pomocí kovové hadice. Hadice se nasazuje na konce trubek pro připojení, je zvlněná svorkami. Na trhu jsou komerčně dostupná pryžová pouzdra, která fungují na stejném principu.

Připojení do hrdla litinové trubky (přechod PVC/litina) se provádí pomocí vícenásobného kroužku KG-GA set. Připojení na rovný konec litinové trubky (přechod litina/PVC) se provádí pomocí vícenásobného těsnícího kroužku (KG-GA set) a přechodky z litiny na PVC (KGUG). Připojení do hrdla kameninové trubky (přechod PVC/kamenina) se provádí pomocí přechodky z PVC na kameninu (KGUSM), která se zasune do hrdla kameninové trubky, opatřené gumovou těsnící manžetou, pokud kamenina není opatřena těsněním, je nutné zvolit klasické temování.

Spádování a odvětrání potrubí

Při instalaci musíte vzít v úvahu všechny vlastnosti vybraného materiálu, abyste mohli správně zvolit způsob upevnění a vypočítat svou pevnost. Nejprve nezapomeňte, že se doporučuje kanalizaci pokládat ne v jedné vodorovné linii, ale s mírným úhlem sklonu. Bude tedy fungovat lépe, proto je nutné, aby úhel sklonu instalovaného systému byl alespoň 0,02. Pokud je množství dostupné odpadní vody malé, je třeba tento ukazatel zvýšit na 0,03. V zásadě to znamená, že u každého metru by měl být rozdíl mezi úrovní konců přesně 3 cm, ale nedělejte příliš velký úhel, jinak voda vytéká a zanechává nečistoty. Doporučené spády ležatého potrubí: DN 32-50 ≈ 3 %, DN 75-110 ≈ 2 %.

Každá větev musí mít odvětrání do stoupačky/střechy (zabrání vysátí uzávěrek sifonů). Větrací potrubí má za úkol odvádět plyny z trubek do ovzduší mimo budovu a vyrovnávat tlaky při proudění vody. Nad úrovní střechy se zakončuje větrací hlavicí.

Uchycení a dilatace

Myslete na dilataci (teplotní délkové změny) - nutný povytah po zasunutí. Respektujte povytah v hrdlech (~10 mm) pro teplotní roztažnost. Rozteče objímek orientačně: DN 32-50 ≈ 0,5-0,7 m, DN 75-110 ≈ 0,8-1,2 m. U svislých vedení kombinujte pevné a posuvné objímky. Síťové prvky jsou připevněny ke stěnám připojovacím krokem o průměru 8-10 potrubí, aby se zabránilo prohýbání a deformaci potrubí.

Uložení potrubí do země

Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu. Materiál: písek, stejnozrnné štěrky, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm. Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm. Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala. Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek. Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká!

Revize a čistící kusy

Do stoupaček a delších ležatých větví vkládejte čistící tvarovky (revizní T-kusy, vývody) pro snadný přístup při údržbě. Umístění volte tak, aby byl možný mechanický i vodní proplach.

Nejčastější chyby při montáži HT potrubí

• Lepení PP dílů - PP se nelepí, vždy hrdlové spoje s těsněním.
• Nedostatečné zkosení hrany → poškození těsnění, netěsnost.
• Chybějící povytah v hrdle → praskání/vrzání při dilataci.
• Velké rozteče objímek → průhyby a narušení spádů.
• Špatné či žádné odvětrání větví → zápach, vysávání sifonů.
• Nesprávné požární utěsnění prostupů.

I pro laika je důležité vědět, že trubky se odlišují zejména podle toho, zda budou po instalaci vystaveny mechanickému zatížení, nebo ne. Trubky určené k uložení v zemi a tím pádem i k odolávání mechanické zátěži se označují jako KG, na trubkách určených pro montáž v podmínkách bez zatížení by mělo být označení HT. Odlišnost trubek spočívá především v použitém materiálu, z nějž jsou vyrobeny.

tags: #spojovaci #truby #pvc #informace

Oblíbené příspěvky:

• Metody rozpočtování staveb
• Princip fungování a využití pumpomixu a autodomíchávače
• Návod na montáž gumového těsnění do H lišt
• Ploty z cihel a dřeva
• Tesařské a konstrukční vruty