Společné povolení souboru staveb v České republice

Společné povolení souboru staveb představuje zjednodušený proces pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení v České republice. Tato metoda byla zavedena novelou stavebního zákona od 1. ledna 2018 s cílem urychlit a zefektivnit stavební řízení. Umožňuje stavebníkům zažádat o územní rozhodnutí a stavební povolení dohromady, což vede k vydání jediného rozhodnutí, na jehož základě lze ihned začít stavět.

Charakteristika společného povolení

Společným povolením stavební úřad stavbu umisťuje a povoluje. Územní rozhodnutí o umístění stavby ani stavební povolení se tedy nevydávají, vše je zahrnuto ve společném povolení. Ve společném řízení se společně projednává vydání územního a stavebního povolení, a to na základě jedné žádosti a společné dokumentace zpracované projektantem. Do společného řízení se integrují i některá další samostatná povolení a stanoviska.

Výhody společného povolení

• Zjednodušení procesu: Úřad vydává pouze jedno rozhodnutí, což eliminuje nutnost samostatných řízení.
• Jistější pozice pro stavebníka: Stavební úřad v řízení vypořádává i námitky, což přináší větší právní jistotu.
• Pevně stanovená procesní pravidla: Stavební úřad musí dodržet jasně definovaná pravidla.
• Možnost integrace posouzení vlivů na životní prostředí (EIA): Existuje také možnost zahájit i společné řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Tímto řízením se stavba umísťuje, povoluje a zároveň je integrováno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Stavby vhodné pro společné povolení

Společné povolení lze vydat u staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, konkrétně:

• Stavby drah, dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.
• Vodní díla.
• Stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti přírodních radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení, stavby ropovodů a produktovodů, stavby zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu a uskladňování plynu, zařízení výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

Příslušným stavebním úřadem pro vydání společného povolení je úřad příslušný k povolení stavby. U souboru staveb se příslušnost řídí dle stavby hlavní. Stavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb.

Definice stavby

Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě.

Čtěte také: Optimalizace logistiky ve stavebnictví

Příslušnost stavebních úřadů

U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb.

Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném územním a stavebním řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto rozhodnutí závazná stanoviska. Stavební úřad, který vydal společné povolení, je příslušný k provedení kontrolní prohlídky rozestavěné stavby, k povolení změny stavby před dokončením, k vydání rozhodnutí o odstranění stavby (bude-li jím povolená stavba prováděna v rozporu s povolením), popřípadě ji dodatečně povolit.

Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační.

Účastníci řízení

Účastníkem společného územního a stavebního řízení je stavebník; obec, na jejímž území má být požadovaný stavební záměr uskutečněn; vlastník stavby, nebo ten, kdo má ke stavbě jiné věcné právo, není-li sám stavebníkem; vlastník pozemku, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku, na kterém má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, není-li sám stavebníkem; osoba, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. Okruh účastníků územního a stavebního řízení byl obecně omezen prostřednictvím změny ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Dalšími účastníky řízení jsou zejména vlastník pozemku, na kterém se staví, a sousedé, jejichž vlastnictví může nová stavba přímo ovlivnit (a to klidně i ti, co nemají společnou hranici, tj. nepřímí sousedé).

Čtěte také: Praktické rady pro údržbu fasády ve spoluvlastnictví

Námitky účastníků řízení

Osoba, která je účastníkem řízení, může uplatňovat námitky proti projednávanému stavebnímu záměru, dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavebního záměru nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud jimi může být přímo dotčeno její vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě. Obec uplatňuje ve společném územním a stavebním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Stavební úřad posoudí námitky na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. O námitce občanskoprávní povahy si stavební úřad učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv.

Žádost o vydání společného povolení

Žádost o vydání společného povolení obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění; identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má stavební záměr uskutečnit, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, je-li znám. K žádosti o vydání společného povolení stavebník připojí souhlas k umístění a provedení stavebního záměru. Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce (pokud společenství vlastníků nevzniklo).

Přílohy k žádosti

K žádosti je nutné připojit:

• Závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů a jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy.
• Stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
• Smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury (vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury).
• Dokumentaci pro vydání společného povolení (obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část).
• Návrh plánu kontrolních prohlídek stavby.

Dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení, a není-li stavebník vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. V případě souboru staveb, pokud k umístění nebo povolení vedlejší stavby není příslušný stavební úřad, který společné územní a stavební řízení vede, připojuje se další vyhotovení dokumentace (v počtu stavebních úřadů, které jsou dotčenými orgány). Tato dokumentace musí zahrnovat též dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení, které jsou částmi vedlejší stavby, k jejímuž umístění nebo povolení je příslušný jiný stavební úřad než stavební úřad, který společné územní a stavební řízení vede.

Projednání žádosti

Pokud k žádosti není připojena dokumentace nebo pokud není zpracována projektantem, stavební úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví. Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší. Stavební úřad územní řízení přeruší také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat. Zároveň vyzve žadatele k předložení smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. Dojde-li k přerušení nebo zastavení řízení, usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi.

Čtěte také: podmínky pro obnovu fasády domu

Průběh řízení

Jakmile stavební úřad obdrží vaši žádost, je zahájeno správní řízení a začne běžet lhůta pro vydání společného územního řízení a stavebního povolení. Pečlivě čtěte listiny od stavebního úřadu, ať můžete reagovat na jeho případné požadavky včas v určené lhůtě.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení řízení nejméně 15 dnů před ústním jednáním (které případně spojí s ohledáním na místě) s upozorněním, že závazná stanoviska a námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Oznámení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků. V případě řízení s velkým počtem účastníků stavební úřad doručuje oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení účastníkům řízení veřejnou vyhláškou a dotčeným orgánům jednotlivě.

Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání, může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení stavebního záměru a stanovení podmínek k jeho provádění. Upustí-li od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, nebude přihlédnuto.

Lhůty a platnost povolení

Společné povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, pokud stavební úřad nestanoví lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Společné povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena v době jeho platnosti. Dobu platnosti společného povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím.

Pokud má vaše žádost nějaké nedostatky, stavební úřad vás vyzve k jejich odstranění, stanoví k tomu lhůtu a řízení přeruší. Po tuto dobu neběží lhůta k vydání rozhodnutí. Nedostatky odstraňte ve lhůtě určené stavebním úřadem. Pokud to není možné, požádejte stavební úřad o prodloužení lhůty. Jinak se vystavujete riziku, že stavební úřad vaše řízení zastaví. Úřad však může řízení i zastavit, když ve lhůtě nenapravíte nedostatky v žádosti, anebo může žádost zcela zamítnout.

V případě, že stavební úřad nevydá rozhodnutí ve stanovené lhůtě, lze podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu, tedy zpravidla ke krajskému úřadu. Tato žádost je jakousi obdobou odvolání.

Dalším opatřením k zamezení nedůvodného prodlužování stavebního řízení je zakotvení povinnosti odvolacího úřadu rozhodnout o odvolání s konečnou platností. Nebude tedy oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni zrušit a vrátit. Cílem tohoto opatření je zabránění opakovanému projednávání věci.

Rozhodnutí o společném povolení

Stavební úřad ve společném povolení schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a pokud je to třeba také pro její užívání. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při kolaudaci, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. U staveb dočasných stanoví lhůtu pro odstranění stavby.

Po dni nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení společného povolení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, dotčeným orgánům a stavebnímu úřadu příslušnému k umístění nebo povolení vedlejší stavby v souboru staveb, a obecnému stavebnímu úřadu, nejde-li o soubor staveb.

Budoucnost společného povolení

V současné době je stále ještě čistě na rozhodnutí stavebníka, zda využije některé ze společných řízení, nebo k povolení stavebního záměru bude postupovat po jednotlivých krocích samostatných postupů. Toto nebude od 1. července 2023 možné, jelikož vstoupil v účinnost nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který počítá výlučně s možností společného řízení nazvaného řízením o povolení záměru. Tento zákon si dává za cíl výrazně přispět k celkovému urychlení stavebního řízení, a to nejen řízením o povolení záměru.

Metodické pokyny a praxe

Ohledně možnosti vést společné řízení k povolení souboru staveb pro zasíťování lokality dopravní a technickou infrastrukturou pro výstavbu rodinného domu, stanovisko úřadu bylo takové, že společné řízení v tomto rozsahu nelze vést, protože stavby spolu nesouvisí = nejsou souborem. Společné řízení v takovém případě vést lze a výslovně to plyne z § 94j odst. 1 stavebního zákona po novele, který uvádí, že u staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) lze vydat společné povolení. Příslušným k vydání společného povolení je stavební úřad příslušný k povolení stavby podle § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo § 16 odst. 2 písm. d). Metodický pokyn vydán nebyl, je však možné použít důvodovou zprávu k velké novele 225/2017 Sb., a to konkrétně k § 94j, případně i k § 2 odst. 8 a 9.

tags: #spolecne #povoleni #souboru #staveb

Oblíbené příspěvky:

• ideální umístění pohlcovače vlhkosti Ceresit
• skrytá revizní dvířka do sádrokartonu
• výhodné nabídky Ytong
• Komplexní stavební řešení se STAVMAT Znojmo
• Reakce na oheň stavebních materiálů