Průvodce natíráním starého železa a ocelových konstrukcí

Starší garážová vrata, branka, kovový plot, stojan na věšení prádla nebo třeba železná konstrukce u balkonu dostávají díky počasí dost zabrat. Není proto divu, že se po nějakém čase na neošetřeném kovu objeví koroze. Také starší nátěr již neplní svou ochrannou funkci, po nějaké době začne praskat a odlupovat se.

Stejně jako výrobky z jiných materiálů, i předměty ze „železa“ - zvláště pokud jsou umístěny v exteriéru - musíme čas od času opatřit novým nátěrem. Nejen z estetických důvodů, aby dobře vypadaly, ale hlavně proto, aby nám je „nesežrala rez“.

Kovové předměty, které většina z nás pojmenovává jako „železné“, jsou ve skutečnosti z oceli. To je kov, jehož hlavní složkou je sice prvek železo, vedle něj ale obsahuje i další přísady (nikl, chrom, molybden). Ty na jedné straně zlepšují vlastnosti poměrně měkkého železa, ale také zvyšují jeho „ochotu“ korodovat, tedy rezivět. Chemická zplodina koroze oceli - rez - vzniká působením atmosférického kyslíku, kysličníku uhličitého a vlhkosti; chemicky to je směs hydroxidu železitého a kysličníku železitého.

Pro nátěry ocelových výrobků doporučujeme užívat výhradně nátěrové materiály, které jsou k tomu určené. Tzv. univerzální barvy, které lze podle údajů výrobce použít na dřevo i kov, nemívají vhodné vlastnosti (zejména pro nátěr oceli) a brzy se začnou loupat. V současné době se vyrábějí velice kvalitní nátěrové hmoty pro kov, a to na několika odlišných principech.

Důležitost přípravy povrchu před nátěrem

Správné odstranění starého nátěru a důkladná příprava povrchu jsou dva základní faktory, které zajistí dlouhodobou trvanlivost nového nátěru. Při natírání kovových povrchů je klíčové začít důkladnou přípravou. Barva na plech, barva na železo nebo nejlepší venkovní barva na kov totiž dobře přilnou pouze na čistý a správně připravený podklad.

Čtěte také: Historie dřevěných vozíků

Příprava povrchu před nanesením nového nátěru je často podceňovaným krokem, který však zásadně ovlivňuje výsledný vzhled a životnost nátěru. Bez správného očištění a odstranění starého nátěru nebude nový pevně držet a brzy se začne odlupovat nebo praskat. Hladký a čistý povrch zároveň zajistí rovnoměrné krytí a krásný vzhled. Nedostatečně připravené kovové povrchy mohou rychle podléhat korozi a poškození, což znamená, že investice do nátěru by mohla přijít vniveč. Správná příprava povrchu zahrnuje odstranění odlupujícího se nátěru, očištění zrezlých míst a jejich ošetření vhodným nátěrem.

O optimální antikorozní ochraně kovů rozhoduje již příprava povrchu. „Kovová plocha by před nátěrem měla být zbavena korozních produktů, mastnoty, starých nesoudržných nátěrů a mechanických nečistot.“ Kovové povrchy vyžadují přesnost a trpělivost ještě před prvním tahem štětce. Pokud se začne natírat na nedostatečně připravený podklad, hrozí špatná přilnavost, tvorba bublinek, prasklin a zrychlená koroze.

Kov přirozeně oxiduje, což znamená, že se na jeho povrchu vytváří jemná vrstvička rzi. Tu je nutné odstranit. Povrch je třeba důkladně obrousit, odmastit a zbavit nečistot, odlupujících se částí starých nátěrů i rzi.

„Kov je potřeba připravit jako před operací. Všechno musí být čisté a suché,“ říká odborník s dlouholetou praxí. Jestliže chceme, aby kovový předmět získal kvalitní a trvanlivý nátěr, musíme podklad očistit a odmastit. Zbytky starých nátěrů co nejpečlivěji odstraníme, protože nátěry na nich drží mnohem hůř než na očištěném kovu.

Postup přípravy povrchu

Před nanesením nového nátěru je důležité povrch dokonale připravit. Níže najdete několik základních kroků, které vám pomohou zajistit dokonalý výsledek:

Čtěte také: Jak renovovat dřevěný stůl

1. Kontrola stavu povrchu

• Před začátkem odstraňování nátěru zkontrolujte povrch a identifikujte místa, kde se nátěr odlupuje nebo kde se objevuje rez.
• Zaměřte se především na zrezlá místa a poškozené části, které bude třeba ošetřit základním nebo penetračním nátěrem.
• Chcete-li dosáhnout opravdu trvanlivého výsledku, věnujte pozornost i korozi. Povrchovou rez lze přetřít základním nátěrem, zatímco hlubší rez vyžaduje použití penetračního nátěru. Pokud tento krok zanedbáte, může dojít k oslabení nátěru a nutnosti opětovné aplikace mnohem dříve, než by bylo třeba.

2. Mechanické odstranění starých nátěrů a rzi

Každou kovovou část je před samotnou aplikací nátěru potřeba důkladně očistit. Ocelové části, které chceme opatřit novým nátěrem, musí být dokonale zbaveny starých nátěrů a odmaštěny. Jestliže již byly napadeny korozí, musí být také zbaveny rzi.

• Rezavá místa obrousíme drátěným kartáčem, popř. smirkovým papírem.
• Po očištění plochy by mělo následovat zbroušení, které provádíme ocelovým kartáčem a brusným papírem.
• Pro větší plochy lze použít brusku s drátěným kotoučem nebo vrtačku s rotačním drátěným kartáčem či úhlovou brusku.
• Menší předměty čistíme malými ocelovými kartáči a škrabkami.
• Nejmenší předměty lze čistit „gumováním“ tvrdou pryží. Pro čištění menších kovových předmětů se osvědčila pryž s brusným prachem, používaná na koncích tužek nebo jako guma pro psací stroje. Proužky, které z takové gumy vyřízneme, zbaví nečistot i úzké prohlubně v předmětech.
• Výrobky velkých rozměrů je nejrychlejší nechat opískovat (rez se odstraňuje proudem ostrého písku hnaného kompresorem).
• Odstraňovat staré barvy lze také zahřátím (horkovzdušnou pistolí) a škrabkou. Je však důležité si uvědomit, že opalovací pistole je velmi nevhodná: jednak je nebezpečná, jednak se na opalovaném materiálu usazují saze, které se pak musí pracně odstranit a podklad omýt.

Doporučuje se důkladně odstranit všechny odlupující se staré nátěry i rez, protože mnoho lidí si myslí, že když rez jen přetřou, problém zmizí. Opak je pravdou. Starý nátěr i koroze se pod novou vrstvou dál šíří. „Barva se nikdy neuchytí na zrezivělém podkladu. Je to stejné, jako byste se snažili lepit pásku na prach,“ upozorňuje odborník. Řešením je důsledné mechanické odstranění rzi a v případě potřeby také použití základového nebo penetračního nátěru.

3. Chemické odstranění nátěrů a rzi

Barvu lze odstranit také tzv. barvožroutem, nebo-li chemickým odstraňovačem nátěrů. Nanáší se štětcem ve slabé vrstvě, nechá se působit 15 - 45 minut v závislosti na venkovní teplotě a poté se odstraní ocelovou špachtlí. V případě potřeby je nutné celý postup zopakovat. Odstraňovač je vhodný k odstranění olejových, alkydových, disperzních, syntetických, nitrocelulózových a dvousložkových nátěrů ze dřeva, kovu (vyjma hliníku) a kamene.

Jestliže není možno mechanicky očistit všechna místa ocelového předmětu, můžeme použít bezoplachový odrezovač. U něj však hrozí riziko snížení adheze základního nátěru, protože vrstvička fosforečnanu může působit jako separátor a některé základní barvy na ní hůř drží. Pokud použijeme k odstranění rzi bezoplachový odrezovač, postupujeme dle návodu, odpadá krok odmaštění, necháme pouze zaschnout, poté setřeme vzniklý šedý prášek a můžeme natírat základní barvou.

4. Broušení povrchu

Po odstranění starého nátěru povrch důkladně obruste, abyste odstranili všechny nerovnosti a zbytky rzi. Broušení zajistí hladký povrch, který zlepší přilnavost nové barvy a prodlouží její životnost. Při broušení používejte ochranné pomůcky, abyste se chránili před prachem.

Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru

5. Odmaštění povrchu

Následující operací je odmaštění. „Největší chybou je natírat kov, který jste jen oprášili,“ říká odborník. Mastné povrchy je potřeba ještě před mechanickým čištěním a broušením důkladně odmastit. To provádíme buď kombinací horké vody a saponátu (zde pozor na čisticí prostředky s obsahem silikonu, například běžné mycí prostředky na nádobí nejsou vhodné), nebo můžeme použít organická rozpouštědla jako například technický aceton nebo ředidlo C 6000. Při použití tohoto typu rozpouštědel je však nutné nechat jeho zbytky z povrchu vyschnout a vytěkat, abychom předešli defektům nátěru.

K odmaštění je vhodný technický benzín či líh. Hodně znečištěné předměty je dobré umýt prostředkem Arva (na motory), vhodný je také Milit nebo libovolný saponát pro automatické pračky. Předmět pak omyjeme čistou horkou vodou a již se jej nedotýkáme. Jinou možností je omytí ředidly (nitroředidlo, aceton, toluen) či chlorovanými alifatickými uhlovodíky (trichlor, tetrachlor, perchlor, chloroform), benzinem nebo éterem.

Po broušení odstraňte prach, mastnotu a další nečistoty. Použijte vlhký hadřík nebo speciální čisticí prostředky na odmaštění. Povrch tak bude zcela čistý a připravený na nanesení nátěru.

6. Tmelení nerovností

Především u zábradlí, kde se často dotýkáme povrchu, překontrolujeme, zda nedošlo při odstraňování odlouplé barvy ke vzniku nerovností, takové místo je lepší vytmelit a po zaschnutí přebrousit.

Specifická příprava pro neželezné kovy

Specifické zásady pro přípravu plochy před nátěrem platí u neželezných kovů - jedná se především o zinkované, hliníkové a měděné povrchy.

• Pokud již byla plocha vystavena povětrnostním vlivům, je třeba povrch odmastit organickým rozpouštědlem nebo vodouředitelným detergentem s následným důkladným oplachem a odstranit korozní produkty, a to buď lehkým obroušením, nebo otryskáním za použití neželezných druhů abraziva.
• U zinkovaných povrchů, které ještě nebyly vystaveny povětrnostním vlivům, je třeba povrch důkladně odmastit, poté provést přebroušení nebo lehké otryskání povrchu tak, aby vznikl kotvící profil pro ukotvení nátěrové hmoty.

Základní nátěry pro kov

S nanášením základní barvy začneme co nejdřív, než předmět začne znovu korodovat. Základní nátěr zabrání vzniku další koroze a je klíčový pro dlouhotrvající ochranu.

Aby nátěr na ocelových předmětech dobře držel, musí splňovat následující požadavky:

1. Musí vytvořit hermetickou vrstvu, aby chránil povrch výrobku před pronikáním vody a vzdušného kyslíku.
2. Musí mít vysokou adhezi (přilnavost), aby se udržel i na hladkém a lesklém kovu - nejlepší je, když se nátěry na povrch oceli vážou chemicky.
3. Měl by obsahovat antikorozní složky, které natíraný předmět před dalším rezivěním ochrání.

Povrch, na který nátěr aplikujeme, musí být suchý a čistý, zbavený všech nečistot. Nátěr necháme zaschnout alespoň 24 hodin.

Druhy základních nátěrů:

Kromě syntetických antikorozních barev se vyrábějí i antikorozní materiály ředitelné vodou, barvy dvousložkové (epoxidové, epoxyesterové) a polyuretanové.

Finální vrchní nátěr

Po zaschnutí základního nátěru bychom měli kovový předmět jemně přebrousit brusným papírem s jemným zrněním (asi 180 až 240) a nanést další vrstvu. Před posledním vrchním nátěrem přebrousíme povrch zcela jemným brusným papírem (360 až 500).

Pro aplikaci závěrečného, nebo-li vrchního nátěru je vhodné použít kvalitní barvu na kov. Mezi dvěma vrstvami je potřeba časová prodleva alespoň 24 hodin.

Jako vrchní nátěr můžeme použít téměř libovolnou barvu; ovšem jestliže základní nátěr byl syntetický, musíme jako vrchní nanést rovněž syntetickou barvu, tu však můžeme aplikovat i na základ ředitelný vodou. Vrchní barvy v akrylátovém provedení na syntetické základní nátěry vhodné nejsou.

Vybírat lze z široké škály odstínů. Takové nátěry jsou vhodné pro ploty, dveře, zárubně, parapety, drobné konstrukce a průmyslové předměty, dřevěný nábytek a obložení, zahradní nábytek, omyvatelné a otěruvzdorné nátěry stěn. Lze jej dlouhodobě skladovat.

Vlastníme-li nebo si můžeme půjčit stříkací pistoli, měli bychom ji použít aspoň na vrchní nátěry. Pokud jsme před finálním nástřikem povrch dobře vybrousili, docílíme profesionálního vzhledu. Přestože je paleta barev nátěru INDUSTROL UNIVERZÁL S 2013 opravdu široká, může se stát, že vám nebude vyhovovat žádný z předložených odstínů. Ani potom není potřeba shánět vhodný odstín jinde. Stačí zajít do odborné prodejny (např. Barevný ráj, Barvy a laky drogerie), kde vám namíchají požadovaný odstín třeba i v matném provedení.

Podmínky pro natírání

Pravidla aplikace nátěrových hmot se liší podle rozdílných požadavků na povrchovou úpravu kovů v interiéru a exteriéru. Kovové plochy v interiéru nejsou vystaveny povětrnostním vlivům, požadavky jsou spíše kladeny na dokonalý povrch a vzhled. Plochy v exteriéru naopak spolehlivou a dlouhodobou antikorozní ochranu vyžadují.

Pro dosažení co nejvyšší antikorozní ochrany doporučujeme kombinovat samozákladující antikorozní barvu Soldecol Unicoat SM se základní barvou Soldecol Primer nebo Soldecol PUR Primer tak, že nejprve natřeme plochu 2 vrstvami základu a po zaschnutí přidáme další 2 - 3 nátěry samozákladující barvou. Mezi jednotlivými vrstvami nátěru je důležité povrch zbrousit.

Zvláštní pozornost je při nátěrech povrchů v exteriéru nutné věnovat vodorovným plochám, na kterých zůstává stát voda (některé typy střech, okenní parapety apod.). „Ideálně by všechny tyto plochy měly mít sklon alespoň 15%, aby voda stékala. Neméně důležité je i zaoblení hran natíraných předmětů, protože menší tloušťka nátěrového filmu na ostrých hranách může být kritickým místem, na kterém se mohou tvořit korozní produkty,“ varuje Pavel Vorálek. „Nátěry by se neměly provádět na přímém slunci a v průvanu, protože tak dochází k nerovnoměrně rychlejšímu vysychání vrchních vrstev nátěru. Pokud k tomu dojde, odtéká rozpouštědlo ze spodních vrstev pomaleji a nátěr je delší dobu měkký.“

Odborníci doporučují nepodceňovat ani povětrnostní podmínky. Pokud je kov příliš horký nebo vlhký, může se nátěr poškodit už během schnutí. I perfektní příprava přijde vniveč, pokud natíráte za špatných podmínek. Příliš vysoká nebo nízká teplota, vlhkost či přímé slunce mohou zničit celý výsledek. „Barva na kov potřebuje komfort. Ideální je teplota kolem 20 °C a suchý vzduch,“ vysvětluje odborník. Při příliš rychlém schnutí vznikají nerovnosti, při vlhkosti se mohou tvořit bubliny.

Pracujte ve stínu a v době, kdy je stabilní počasí. Před samotným natíráním si vždy přečtěte doporučení výrobce, protože každý produkt má svá specifika - a to platí zejména pro vnější barvu na kov.

Jiné možnosti povrchových úprav kovů

Povrch výrobků z oceli lze chránit před korozí rovněž pokovením - dříve se nejčastěji používalo pocínování, nyní zejména šopování roztaveným zinkem (žárové zinkování). Tyto práce provádějí velmi kvalitně a přitom finančně přijatelně některé firmy.

Dražší (a choulostivější) je niklování či chromování, které lze rovněž zadat. Cenově přístupnější jsou velmi odolné barvy, nanesené práškovou technologií (komaxit), nabízené rovněž některými firmami. Kvalita takto ošetřených povrchů předčí všechny svépomocné nátěry, odolnost proti mechanickému poškození i proti vlhku je velmi vysoká.

Některé nátěrové hmoty umožňují imitovat dražší kovové materiály - např. s nátěrovou hmotou UNIFER (AK COLOR) je možno dosáhnout barevného odstínu „starobronz“ včetně patiny.

Jak na pozinkované plechy

Plechové díly (okapy, materiály pro oplechování střech, vlnitý plech, střešní „padáky“, vodiče bleskosvodů) jsou proti korozi chráněny žárovým zinkováním. Na zinek však běžné nátěrové materiály „nechytají“, dokud zinek nezoxiduje (zhruba po dvou letech od montáže). Jestliže bychom na takový materiál nanesli barvu, nespojila by se s podkladem a doslova by opadala.

Pozinkované plechy můžeme nechat uměle „zestárnout“ (potíráním zředěnou kyselinou solnou - pracujeme v rukavicích a s ochrannými brýlemi). Jiným řešením je nátěr tzv. reaktivní barvou, která se na zinek chemicky naváže. Z moderních nátěrových materiálů je výhodné použít látky ředitelné vodou, například Eterfix(r) Prim reaktivní a na hliník, dvousložkovou reaktivní barvu S 2008 Synorex, V 2074, Einz’a Aqua - Primer a další.

Důležité bezpečnostní pokyny

• Při odmašťování (ale i při práci s opalovací pistolí) používáme ochranné rukavice!
• Nitroředidlo, které se často pro odmašťování používá, je hořlavinou I. třídy!
• Při práci se syntetickými materiály hrozí přiotrávení - pracujeme proto venku nebo v dobře větrané místnosti.
• Pozor při práci s kyselinami a louhy - nezbytnou potřebou jsou ochranné brýle a gumové rukavice. Pracujeme venku a stojíme zásadně „proti větru“.
• V případě, že se potřísníme barvou a smýváme ji některým organickým ředidlem, musíme se pak dobře umýt a ruce ošetřit mastným ochranným krémem.

Příklad renovace kovové části zemědělského vozu

1. Součásti zemědělského vozu, které desítky let ležely na půdě, byly rezavé a špinavé.
2. Pro jejich renovaci bylo nutné připravit brusné papíry, drátěný kartáč, úhlovou brusku a rozbrušovačku.
3. Korozí poškozené kovové části se rozbrušovačkou do hloubky očistily.
4. Některá místa se musela zjemnit nejprve hrubším a pak jemným brusným papírem.
5. Na základní antikorozní nátěr jsme použili syntetickou barvu Pragoprimer. Místa, kam se barva neměla dostat (závity), byla přelepena tzv. maskovací páskou.
6. Krycí syntetická barva nakonec překryla drobné defekty, znatelné ještě na základním nátěru.

tags: #natírání #starého #železa #novým #nátěrem

Oblíbené příspěvky:

• Vše o hokejových obkladech
• Vliv Bauhausu na design regálů
• Změna ploché střechy na sedlovou
• Příběh firmy Novák
• postup nanášení stěrky na fasádu