Stočné za srážkové vody ze střech panelových domů v České republice

Dešťová kanalizace je částí vnitřní kanalizace, sloužící k odvádění srážkových vod především ze střech a zpevněných ploch v objektu. Zahrnuje trubky, tvarovky, příslušenství (např. vpusti) a drobné objekty (např. revizní šachty).

Systémy odvodnění střech

Základní rozdělení odvodnění je gravitačním nebo podtlakovým způsobem.

Gravitační odvodnění

Při gravitačním odvodnění je potrubí plněno vodou pouze v části průtočného profilu. Vzhledem k různým intenzitám deště může v potrubí docházet k různým stupňům plnění. Pokud je vody málo, potrubí se špatně proplachuje a nečistoty se usazují na jeho stěnách. Příliš zaplněné potrubí, kdy v něm je málo vzduchu, má potíž s větráním a tím i odtokem vody. U gravitačního odvodnění je podtlak v potrubí nežádoucí, neboť dochází ke špatnému odtékání vody.

Podtlakové odvodnění

Podtlakový systém odvodnění plochých střech naopak s výhodou využívá vzniku podtlaku v potrubí. Voda ve svislém potrubí teče rychle dolů jako píst a tím vytváří v potrubí podtlak. Potřebná energie k vytvoření podtlaku se získává z rozdílu výšek osazení střešních vtoků na ploše střechy a úrovní odtoku do gravitační kanalizace.

Vedení potrubí a střešní vtoky

Srážková voda z plochých střech se obvykle sbírá do vnitřních dešťových odpadních potrubí. U šikmých střech se srážkové vody svádějí do vnějších odpadních potrubí.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Pro odvádění srážkové vody se používá nejčastěji potrubí z plastů. V některých budovách to může být i z ocelových trub - pokud to předepíše projektant. Průměr potrubí závisí na množství odváděných dešťových vod.

Svislé potrubí se vede od střešního vtoku přes všechna podlaží budovy. Budovy s rozsáhlou plochou střechy mohou mít svislých potrubí několik; vedou se takovými místy, aby nenarušovaly stavební konstrukce a potřebný provoz budovy. Ideální je osazení do instalační šachty.

Ležaté potrubí se vede ve spádu. Protože dešťové vody nejsou znečištěné, stačí spád potrubí 1 %. Rovněž na ležatém dešťovém potrubí se zřizují místa pro čištění ve vzájemných vzdálenostech určených normou, vždy tak, aby byla zajištěna možnost čištění kanalizace. U svodného potrubí vedeného v objektu bývá místem pro čištění čisticí kus instalovaný na potrubí (nutno zřídit revizní šachtu pro přístup k čisticímu kusu). Na svodném potrubí vně objektu jsou místem pro čištění revizní šachty.

Každá plochá střecha musí mít spád směrem ke vtoku. Nutné je velmi důkladné provedení hydroizolace, aby dešťová voda nepronikala do stavebních konstrukcí a případně do podkrovních místností. Střešní vtok musí být dobře spojen s hydroizolací střechy. Špatně spádovaná plocha střechy může rovněž způsobit hromadění dešťové vody na střeše. Množství střešních vtoků závisí na velikosti odvodňované plochy střechy, návrhové intenzitě dešťových srážek (0,03 l/s.m2) a optimální kapacitě navrhovaného střešního vtoku. U střešních vtoků se uvádí tzv. hltnost, je to největší množství vody v litrech za sekundu, které proteče vtokem.

Právní předpisy a platby za stočné za srážkové vody

Problematika plateb za srážkové vody je upravena zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, a prováděcí vyhláškou č. 428/2001 Sb.

Čtěte také: Trámová střecha

Kdo platí a kdo neplatí

Občané, kteří v nemovitosti bydlí a nepodnikají v ní, neplatí v současné době za srážkové vody. Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají všichni majitelé nemovitostí, ve kterých je prováděna podnikatelská činnost. V případě, že část nemovitosti určené k trvalému bydlení není používána k bydlení, ale jedná se o prostory k podnikání, je z této části povinnost platby za odvádění srážkových vod. Tato platba se vypočte poměrem ploch určených k podnikání ku celkové ploše objektu.

Dle § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací, ploch drah, zoologických zahrad a ploch nemovitostí k trvalému bydlení.

Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16 k vyhlášce.

Výpočet plateb za srážkové vody

Platba se vypočítává podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., z plochy nemovitosti, koeficientu odtokovosti, hodnoty dlouhodobého srážkového úhrnu lokality a ceny stočného. Informace k výpočtu srážkové vody nalezneme v paragrafu 31 prováděcí vyhlášky, který definuje způsob výpočtu množství srážkové vody bez měření s odkazem na výpočet v příloze 16.

Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek

Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 se vypočítá jako součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál v m/rok.

Postup výpočtu:

1. Stanovíme druhy ploch na pozemku (např. zastavěná plocha, zpevněná plocha, plocha krytá zelení).
2. Pro jednotlivé druhy ploch vypočítáme redukovanou plochu jako součin plochy a daného odtokového součinitele. Ten zohledňuje propustnost ploch (největší u zastavěných ploch, nejmenší u ploch krytých zelení).
3. Součet všech redukovaných ploch poté vynásobíme dlouhodobým srážkovým úhrnem a získáme požadované roční množství odváděných srážkových vod v m3.

Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30 let, v současné době za období 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace.

Mýty o stočném za srážkové vody

K problematice srážkových vod a jejich zpoplatnění se váže řada mýtů:

• Mýtus č. 1: Vodárny chtějí zpoplatnit i to, že prší a vybrat více peněz.

  Fakta: Platí se za odvod srážkových vod do jednotné kanalizace. Stočné za srážkové vody slouží k úhradě nákladů spojených s odváděním a čištěním srážkových vod. I ve světle nové legislativy je pro provozovatele ideální stav, kdy do kanalizace nepoteče žádná srážková voda, byť zpoplatněná.

• Mýtus č. 2: Odstranění výjimek ze zpoplatnění povede ke zdražení vody.

  Fakta: Odstranění výjimek povede ke spravedlivému rozdělení nákladů. Ti, co srážkovou vodu nevypouštějí, nebo dokonce za ni dnes platí, výrazně ušetří. Praktickým řešením může být alokace nově vybraných prostředků do speciálního fondu pro podporu realizace opatření na hospodaření s dešťovou vodou (na kanalizaci i na ČOV jako samostatný stupeň).

• Mýtus č. 3: Splachovat pitnou vodou je ekologický zločin.

  Fakta: Místo toho, abychom srážkovou vodu zasakovali a posilovali tak podzemní vody, odvádíme ji do kanalizace, vodotečí a ven z republiky.

• Mýtus č. 4: Splachovat pitnou vodou je ekonomický zločin.

  Fakta: Splachovat srážkovou vodou je ve skutečnosti mnohem dražší. Pokud započítáme náklady na inženýrskou přípravu, dotaci, vlastní investiční náklady (a hlavně provozní náklady), je cena nově spláchnutého 1 m3 na několikanásobku vodného.

• Mýtus č. 5: Využívání srážkových vod řeší sucho.

  Příčinou sucha a nedostatku vody je absence srážek. Nelze akumulovat srážkovou vodu na řadu měsíců dopředu. V období delší absence srážek je nutné využívat vodu pitnou. Využívání srážkových vod šetří vodu v době jejího dostatku.

• Mýtus č. 6: Sucho vyřešíme radikálním snížením spotřeby pitné vody.

  Fakta: Má smysl uvažovat o omezování napouštění bazénů z vodovodní sítě. Radikální snižování spotřeby pitné vody však povede jen k delší době zdržení a nutnosti častějších proplachů sítí.

Vodné a stočné: Jednosložková a dvousložková forma

Vodné je úhrada za odběr vody z veřejné vodovodní sítě. Stočné je poplatek za odvedení odpadních vod kanalizací a její následné vyčištění.

Jednosložková forma

Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod. V současné době většina vodáren stanovuje vodné a stočné v takzvané jednosložkové formě, kdy platba odvisí čistě podle spotřeby.

Dvousložková forma

Dvousložková forma obsahuje pohyblivou a pevnou složku. Pevná složka vodného (resp. stočného) se stanoví podle kapacity vodoměru, nebo profilu přípojky, nebo podle množství odebrané vody. Podrobnosti jsou stanoveny v § 32 Vyhlášky. Podíl pevné složky na celkové ceně stanovuje Ministerstvo financí ČR každý rok ve výměru, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.

Pohyblivá složka se vypočítává vynásobením odebraného (resp. vypouštěného) množství vody sazbou pohyblivé složky ceny, která je stanovena v korunách za krychlový metr. Celková platba za odebranou pitnou (resp. odvedenou odpadní) vodu (vodné, resp. stočné) se vypočítá jako součet pevné a pohyblivé složky.

Uplatňování dvousložkové formy plateb za vodné a stočné znamená pouze jiný způsob rozpočítání ekonomicky oprávněných nákladů spojených s výrobou a dodávkou pitné vody či odvádění a čištění odpadních vod a přiměřeného zisku za dané období oproti jednosložkové formě.

Pro vlastníka či provozovatele vodohospodářské infrastruktury by to nemělo znamenat dodatečný příjem oproti jednosložkové formě. Podíl ekonomicky oprávněných nákladů, které přímo či nepřímo souvisí s objemem dodávaných pitných či odváděných odpadních vod, může u vybraných provozovatelů dosáhnout až 80 %. Mezi tyto náklady lze uvést především údržbu, opravy, rekonstrukce či obnovu vodohospodářské infrastruktury, kdy je nutné investovat bez ohledu na aktuální spotřebu vody odběrateli.

Dvousložková forma tak představuje spravedlivější dělení celkových nákladů mezi všechny uživatele, tedy i ty, co sice využívají možnost odběru pitné vody z veřejných vodovodů, ale pouze v omezeném objemu (uživatel s vlastním zdrojem vody - studna) či čase (nemovitost k dočasnému pobytu - chata, chalupa). Důvodem, proč dvousložková cena není zatím u provozovatelů příliš uplatňována, je skutečnost, že Ministerstvo financí svým výměrem umožňuje vyčlenit pro výpočet pevné složky nejvýše 15 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, což pro řadu provozovatelů je překážkou pro zavedení dvousložkové formy plateb za vodné a stočné.

Definice srážkových vod v legislativě

Srážkové vody jako běžně užívaný i technický termín, nedefinuje přímo žádný právní předpis. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách uvádí v § 2 odst. 1 vymezení povrchových vod takto: "Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních."

Vzhledem k nutnosti jednodušeji vymezit povrchové vody vzniklé ze srážek v urbanizovaném území, uvedl zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 1 odst. 3, že se uvedený zákon nevztahuje na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "voda srážková"). Ustanovení § 1 odst. 3 tedy vyjímá odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací z pravomoci zákona o vodovodech a kanalizacích.

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. používá termín "dešťovými vodami", přičemž z kontextu je opět zřejmé, že se jedná o povrchové vody vzniklé z vod srážkových. Doporučuje se používat pro potřeby vyjádření "srážkových vod" termín "povrchové vody vzniklé z vod srážkových" nebo "srážkové vody podle § 1 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb."

Zákon o vodovodech a kanalizacích definuje v § 2 odst. 2 jednotnou a oddílnou kanalizaci. Další zmínku o srážkových vodách obsahuje zákon o vodovodech a kanalizacích v § 19 odst. 6, který uvádí: Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.

Vyhláška č. 428/2001 Sb. uvádí v § 31: Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16. Postup při výpočtu je maximálně zjednodušen. Vypočtené množství je mírně vyšší než skutečnost.

V momentě, kdy se srážková voda dotkne povrchu, stává se vodou povrchovou. Pokud se změní její jakost znečištěním z povrchu, stává se podle výkladu k zákonu o vodách vodou odpadní. Srážková voda po dopadu na povrch mění jakost, pokud se jedná o urbanizovaný celek, zpravidla v úvodu deště. V průběhu deště se jakost stabilizuje na hodnotách stejných, jako má srážková voda před dopadem. V území neurbanizovaných má povrchová voda vzniklá ze srážkových vod jakost odpovídající možnostem znečištění daných povrchem místa dopadu. Je-li tím povrchem zemědělsky obdělávaná půda, může se trvání znečištění blížit době trvání deště. Při takovém znečištění se jedná, ve vazbě na předchozí, o odpadní vodu, které lze říkat přírodní odpadní voda. Právní předpisy se dosud nezabývají touto problematikou, a tedy ani nemohou přesně specifikovat požadavky na jakost takových vod. Z uvedeného vyplývá, že je velmi obtížné vymezit bez vyhodnocení místa dopadu a případných rozborů vody jakost povrchové vody vzniklé z vod srážkových.

Tabulka odtokových součinitelů

Pro výpočet stočného za srážkovou vodu se používají odtokové součinitele, které zohledňují propustnost různých typů ploch. Následující tabulka ilustruje příklady těchto součinitelů (hodnoty jsou ilustrativní a pro přesný výpočet je nutné použít přílohu č. 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb.):

tags: #stocne #ze #strechy #panelaku #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat a realizovat obklady vašeho domu
• lišty pro posuvné dveře v Hornbachu
• Zjistěte, proč je marmoleum ideální pro namáhané prostory
• udržitelná volba pro zdravý interiér
• Betonové sloupy vs. ocelové trubky plněné betonem