Střešní krytina BROOF(t3): Informace o požární odolnosti a bezpečnosti

Při návrhu střechy rozhoduje kromě hlediska hydroizolace, tepelné izolace, šíření vlhkosti, zatížení a jiných i hledisko požární bezpečnosti. Požární požadavky na jednotlivé konstrukce lze stanovit pouze v souvislosti se širšími znalostmi souvislostí u daného objektu, proto by mělo být na každou stavbu zpracováno požárně bezpečnostní řešení. Součástí dokumentu je zatřídění objektu z hlediska požární bezpečnosti, stanovení požárních požadavků na jednotlivé konstrukce a definice povinného vybavení objektu.

Požární odolnost stavebních konstrukcí je stanovena dle tabulek uvedených v normách ČSN 73 08XX v závislosti na stupni požární bezpečnosti. Jedním z požadavků na střešní konstrukci může být i odolnost proti působení vnějšího požáru. Odolnost střešní konstrukce proti působení vnějšího požáru vyjadřuje schopnost konstrukce bránit šíření požáru po svém povrchu.

Klasifikace BROOF(t3)

BROOF(t3) je klasifikace odolnosti střech proti šíření požáru z vnější strany, která je zásadní při návrhu plochých i šikmých střech s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu (EPS).

Kdy je požadována klasifikace BROOF(t3)?

• Je požadována zejména u střech umístěných v požárně nebezpečném prostoru.
• Dále u některých případů střech s požadovanou klasifikací DP1 a u střech plochy větší než 1 500 m².
• Pokud je střecha v požárně nebezpečném prostoru, čili zjednodušeně na ni mohou padat hořící části, případně se na ní může šířit oheň z jiné části stavby, je třeba, aby splňovala klasifikaci BROOF(t3).

Požárně nebezpečný prostor (PNP)

Požárně nebezpečný prostor je prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi stavby, nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku. Střecha v požárně nebezpečném prostoru se obvykle nachází v blízkosti požárně otevřené plochy (dveře nebo okno z výtahové šachty, balkónová okna, požárně otevřená stěna, elektrické zařízení na střeše, např. rozvodné skříně apod.), pokud není doložen atest prokazující požární odolnost konstrukce (zařízení). V případě dřevěných konstrukcí, pergol apod. je pro pergolu nutné připočítat stálé/nahodilé požární zatížení. Obvykle je ale požadována klasifikace BROOF(t3) pro souvrství střechy pod roštem.

Střecha s dlažbou na podložkách v požárně nebezpečném prostoru obvykle vyžaduje klasifikaci BROOF(t3) pro celé souvrství střechy (včetně dlažby na podložkách).

Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

Zkušební metody a normy

Odolnost střešní skladby odolávat vnějšímu požáru je deklarována na základě certifikovaných testů dle příslušné zkušební normy ČSN P CEN/TS 1187 Zkušební metody pro střechy vystavené působení vnějšího požáru a klasifikační normy ČSN EN 13501-5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru.

Zkušební norma ČSN P CEN/TS 1187 obsahuje 4 zkušební metody, převzaté z národních norem 4 států EU. Liší se navzájem provedením zkoušky (velikost vzorků, tepelné namáhání a vyhodnocení). Pro potřeby ČSN 73 08XX byly z této normy akceptovány pouze zkoušky 1 a 3.

• Zkouška pro klasifikaci BROOF(t1): probíhá na přesně definovaném vzorku při hoření dřevěné vlny v drátěném koši. Tato zkouška se požaduje pro střechy mimo požárně nebezpečný prostor.
• Zkouška pro klasifikaci BROOF(t3): je vzorek skladby střechy namáhán plamenem ze dvou hraniček s přídavným prouděním vzduchu a radiačním teplem ze zářiče umístěným nad oběma hraničkami. Tato zkouška je požadována pro střechy v požárně nebezpečném prostoru.

Výsledkem zkoušky je hodnota požární odolnosti v minutách (15, 20, 30, 45, 60…), dosažená při nepřekročení stanovených mezních hodnot R, E, I, W. Dnem 31.12.2007 skončilo tzv. přechodné období, kdy bylo možné používat hodnocení podle ČSN i podle ČSN EN. Od 1.1.2008 je v ČR požadována u střech klasifikace podle evropských norem.

Doplňková klasifikace DPx

V ČR se v souvislosti s požární odolností vyskytuje doplňující klasifikace, tzv. zatřídění konstrukčních částí - DPx. Zatřídění se provádí podle třídy reakce na oheň použitých výrobků, jejich vlivu na intenzitu požáru, na stabilitu a únosnost konstrukce.

• Stavební konstrukce druhu DP1: představují konstrukce, které nezvyšují v požadované době intenzitu požáru a sestávají se především z nehořlavých materiálů a výrobků (třída reakce na oheň A1 nebo A2). Pro střešní konstrukce druhu DP1 platí požadavek na odolnost proti vnějšímu požáru buď BROOF(t3) nebo BROOF(t1).
• Stavební konstrukce druhu DP2: mohou sestávat z nosných částí třídy reakce na oheň B až D nebo i třídy reakce na oheň B až E, pokud na nich stabilita konstrukce nezávisí (např. izolace). Podmínkou je, že se tyto hořlavé výrobky musí nacházet uvnitř konstrukce, tedy že povrchové vrstvy konstrukčních částí jsou tvořeny nehořlavými výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
• Stavební konstrukce druhu DP3: mohou v požadované době požáru intenzitu zvyšovat a nejsou na ně vztažena žádná materiálová omezení.

Pro konstrukce střešních plášťů platí, že v rámci tepelněizolační vrstvy nesmí být použit materiál s třídou reakce na oheň F, a to bez ohledu na zatřídění druhu konstrukce.

Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

Použití EPS izolace a BROOF(t3)

U střech zateplených pěnovým polystyrenem (EPS) znamená dosažení klasifikace BROOF(t3), že EPS je správně navržen a chráněn vhodnou skladbou vrstev - obvykle krytinou, hydroizolací a případně separační nebo ochrannou vrstvou. Díky tomu se omezuje riziko šíření plamene po povrchu střechy a zároveň se plně využívají výborné tepelněizolační vlastnosti EPS.

Pěnový polystyren EPS má nízkou hmotnost, vysoký tepelný odpor a snadno se zpracovává do různých tvarů, což je výhodné zejména u spádových a plochých střech. V kombinaci se skladbou střechy s klasifikací BROOF(t3) vzniká lehký, technicky spolehlivý a ekonomicky výhodný střešní systém.

EPS jako pěnový organický materiál musí být vždy chráněn vhodnými, nejlépe nehořlavými materiály. Použití samozhášivých polystyrenů má velký význam zejména pro zabránění vzniku požáru při montáži pláště (sváření, používání rozbrušovaček apod.).

U lehkých střešních plášťů na trapézovém plechu dochází v případě požáru uvnitř budovy k rychlému nárůstu teploty trapézového plechu s možností zapálení EPS vrstev. Pro tyto lehké pláště je třeba použít kombinovanou izolaci MW (minerální vlna) + EPS.

Hydroizolační systémy s klasifikací BROOF(t3)

Klasifikaci BROOF(t3), tedy do požárně nebezpečného prostoru, splňují na EPS izolantech pouze vybrané asfaltové pásy a fólie. Hydroizolační fólie musí být od EPS z požárních důvodů separovány zpravidla skelným vliesem s hmotností min. 120 g/m².

Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

Na plochých střechách v požárně nebezpečném prostoru je možné s hydroizolačními fóliemi Sika vybudovat širokou škálu skladeb střešních plášťů s klasifikací BROOF(t3). Při využití hlavní hydroizolační vrstvy z PVC nebo FPO fólií Sika se na stavbách obytných i průmyslových budov v požárně nebezpečném prostoru velmi často realizuje několik typických skladeb střech.

Skladby plochých střech do požárně nebezpečného prostoru s klasifikací BROOF(t3) doporučujeme konzultovat se stavebními techniky společnosti Sika CZ s.r.o..

Zelené střechy a BROOF(t3)

Pro zelené střechy nejsou v současné době přímo definované požadavky na požární parametry. První požární zkouška extenzivní zelené střechy v České republice, během které se zkoušela odolnost proti vnějšímu působení požáru, se konala v prosinci 2019 ve zkušebním ústavu PAVUS ve Veselí nad Lužnicí.

Byla zvolena metodika Zkouška 3: Metoda s hořícími hraničkami, větrem a přídavným sálavým teplem. V průběhu zkoušky byly oba vzorky vegetační střechy vystaveny sálavému teplu z radiačních panelů a požáru z hraniček umístěných na rozchodníkovém koberci. V průběhu zkoušky rostliny nehořely, na ploše střechy se nevyskytl žádný plamen, došlo pouze k velmi slabému vývinu dýmu.

Certifikace BROOF(t3) platí pro extenzivní vegetační střechy s hydrofilní vlnou ISOVER pro všechny typy budov (rodinné a bytové domy, administrativní budovy, budovy s občanskou vybaveností, výrobní haly, …). Certifikát je možné vystavit pro střechy se sklonem do 10° a plochou do 1 500 m². Pro větší plochy je nutné zelenou střechu rozdělit pomocí dělících pásů na menší celky.

Desky z hydrofilní vlny ISOVER Flora jsou první vrstvou, u které je možné přesně definovat třídu reakce na oheň a všechny další fyzikální vlastnosti. Desky ISOVER Flora jsou vyrobeny z minerálních, čedičových vláken. Obdobně jako všechny ostatní tepelné izolanty z čedičových vláken patří do třídy reakce na oheň A1, jsou tedy nehořlavé.

V případě certifikace střešního pláště BROOF(t3) je nutné dodržovat pravidelnou kontrolu střechy s frekvencí alespoň 2× ročně.

Shrnutí požadavků na střechy

U střešních plášťů je dále nutné zhodnotit jejich požární otevřenost. Střecha se často stává požárně otevřenou plochou ve chvíli, kdy dojde k dodatečnému zateplení. V takovém případě je nutné zkontrolovat, že nové odstupové vzdálenosti neovlivňují navazující konstrukce, např. dveře do strojovny výtahu apod. Pokud k takovému stavu dojde, je zapotřebí upravit navrženou skladbu střechy, nebo provést povrchovou úpravu střechy.

Po stanovení požadavků je nutné v požárně bezpečnostním řešení prokázat, že konstrukce tyto požadavky splňuje, tj. prokázat jakou požární odolnost daná konstrukce skutečně má. Požární odolnost střešní konstrukce se zkouší vždy ze spodní strany konstrukce.

tags: #stresni #krytina #broof #t3 #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a využití buku tmavý ořech
• Šrouby pro SDK
• Podlahy imitující kámen
• Upevnění střešní krytiny Onduline
• Vše o fasádní skobě