Střešní odvětrávání plechových šikmých střech: Klíč k dlouhé životnosti a zdravému prostředí

Bezproblémová funkce šikmé střechy je podmíněna dostatečným větráním vzduchových vrstev ve střeše. Odvětrávání střechy je pro zajištění životnosti a estetického vzhledu střešní krytiny nenahraditelným pomocníkem. Již před koncem minulého století došlo v navrhování šikmých střech k rozsáhlým změnám. Zásadním obratem se stalo využívání podstřešního prostoru jako bytové plochy. Tomu se musela přizpůsobit celá střešní skladba a zkušenosti výrobců i prováděcích firem s novou koncepcí vyústily v doporučení navrhovat šikmé střechy se skládanými krytinami jako větrané. Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy.

Proč je odvětrávání střechy tak důležité?

V každé střešní konstrukci se vždy vyskytuje určitá míra vlhkosti, ať už byl pro zastřešení použit jakýkoliv materiál. Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocením lidí atd. Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Není-li umožněno její dostatečné odvětrání, může vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i jinde. Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť. Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště.

Nepříznivé důsledky nedostatečného větrání:

• Hniloba dřevěných prvků
• Snížení vodivosti tepelné izolace
• Tvorba plísní, které mohou vyvolat nežádoucí alergické reakce
• Puchnutí a odpadávání vnitřních maleb
• Koroze u kovových konstrukcí
• Zatékání a vznik vlhkých map v podkroví

Dobře větraná střecha má nižší tepelné zatížení, protože v létě se horký vzduch odvádí z prostoru pod krytinou. Správně provedená vzduchová mezera dokáže v letním období snížit teplotu na doplňkové hydroizolační vrstvě oproti teplotě na povrchu střešních tašek, které jsou vystaveny slunečnímu záření, až o 79 %. Kromě toho správné větrání chrání proti plísním a hnilobě. Bez účinného větrání zůstává v konstrukci nadměrná vlhkost, která podporuje růst plísní a může ohrozit statiku dřevěných prvků.

Typy odvětrávání šikmých střech a specifika pro plechové krytiny

Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Odvětrání střešní konstrukce se provádí zpravidla pomocí odvětrávací vrstvy, která bývá navrhována mezi tepelnou izolací a vlastní střešní krytinou. Štěrbinou u okapové hrany je nasáván vzduch, který proudí průběžnou mezerou pod krytinou a otvorem u hřebene odchází do exteriéru. Dochází zde ke komínovému efektu, kdy vzduch nasátý u okapové hrany stoupá k hřebeni a zde se opět dostává do exteriéru. Tím je odvedena vodní pára, která by jinak mohla ze spodní strany krytiny začít nadměrně kondenzovat.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat difúzně uzavřeným konstrukcím a nenasákavým materiálům, skrz něž se vlhkost nemůže samovolně odpařovat. Mezi ně patří právě i plechové krytiny, které jsou nepropustné pro vodu a vodní páru, nenasákavé a s dobrou tepelnou vodivostí. Intenzivnější větrání se také doporučuje, pokud je pojistná hydroizolační vrstva (u tříplášťové střechy) a krytina tvořena difuzně nepropustným materiálem (např. plechové střechy). Plechové krytiny ve velkoformátovém provedení mají v ploše minimum spojů, čímž se snižuje riziko průniku vlhkosti pod krytinu.

Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

Metody odvětrávání:

1. Liniové větrání: Nejčastěji se využívá u šikmých střech, na nichž jsou použity klasické střešní tašky. Používají se hřebenové a štítové ventilační prvky, které se umístí do nejvyšších bodů střechy a tím umožňují průchod vzduchu a páry ven z konstrukce.
2. Bodové větrání: Větrání střechy se provádí pomocí jednotlivých větracích tašek. Aby střecha správně fungovala, je nutné pečlivě určit nejen počet těchto tašek, ale i jejich přesné umístění.
3. Odvětrávání skrze celou plochu: Je vhodné pro střechy s uzavřenými hřebeny a štíty. V takových případech se používají celoplošné ventilační membrány či pláště, které jsou často vyrobeny z paropropustných materiálů a umisťují se pod střešní krytinu.
4. Odvětrávání podél okapů: Obvykle se tato metoda používá u střech s okapy a žlabovými systémy, například u střech s plochým sklonem. Ventilační prvky jsou umístěny právě podél okapů a žlabů.

Návrh a provedení větrací mezery

Pro správnou funkci ventilační mezery je zapotřebí dostatečně velký otvor ve spodní části, čímž je zajištěno proudění vzduchu zvenčí až k vrcholu střechy, odkud vzduch odchází ventilačním prvkem. Pokud větraná vzduchová vrstva má odvádět i vodu technologickou či zabudovanou do skladby, musí být větrání intenzivnější a je třeba jej posoudit vždy individuálně. Pokud je délka vzduchové vrstvy větší než 10 m, je třeba na každý 1 m délky navíc zvětšit tloušťku vrstvy o 10 %. Plocha odváděcích otvorů by měla být asi o 10 % větší, než plocha přiváděcích otvorů. Při výrazně větších délkách vzduchové vrstvy se doporučuje každý případ posoudit individuálně.

Přiváděcí a odváděcí větrací otvory by u okapu a v hřebení měly být pokud možno průběžné, chráněné proti vlétání živočichů. Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Mezi typické chyby patří zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů. Norma stanovuje čisté průřezy.

Minimální větrací průřezy dle norem:

• V okapové hraně: 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm² na 1 bm okapu. Ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm² na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm).
• U hřebene: Nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm² na 1 bm šířky hřebene. Při délce krokve do 5 m min. 50 cm² na 1 bm šířky hřebene.

Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou (nároží, vikýře, střešní okna atd.).

Plechové střechy a ventilační mezery:

Pokud je bez ohledu na úhel sklonu u vysoceparopropustných krytin / skladeb potřebný otvor pro nasávání vzduchu u spodního kraje střechy do ventilační mezery o rozměru min. 0,2 % plochy střechy (ale min. 200 cm²/bm kraje střechy), a u vrcholu střechy (hřebene / nároží) pak potřebná plocha otvorů ventilační komponentů krytiny min. 0,05 % plochy střechy. U plechových krytin je výška ventilační mezery (kontralatě) mění podle úhlu sklonu střechy (>45°, 45°-25°, 25°-5°, <5°). Například v případě sklonu 5°-25° by už měla být kontralať min. 60 mm vysoká. Zároveň se ale dle úhlu sklonu střechy mění i dimenzace velikosti vstupních a výstupních otvorů pro její fungování. Dle úhlu sklonu střechy se požadavky plochy těchto otvorů u spodního kraje střechy pro vstup ventilace pohybují na rozměrech 0,25 %, 0,33 %, 0,5 % a 1 % větrané plochy střechy, tedy výrazně více než tomu je u šikmých střech s běžnými betonovými nebo keramickými / pálenými taškami.

Pro funkční odvětrání střechy samotné dodržení odvětrávacích průřezů nestačí. Je třeba brát v potaz i tvar střechy, který může kontinuitu větrání komplikovat. Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Další podmínkou správného odvětrání členitých střech je montáž větracích tašek nejen podél hřebenů, ale i podél nároží, které je z pohledu větrání v podstatě to samé jako hřeben. Argument, že v nároží střecha větrá přes hřebenáče, neobstojí.

Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů.

Tabulka níže pomáhá určit velikost vstupního otvoru u okapu, výstupního otvoru u hřebene střechy a velikosti průběžné větrané mezery. Tabulka je určena do délky krokve střechy 10 m. Pokud je krokev delší než 10 m zvětšuje se nejmenší tloušťka vzduchové vrstvy o 10% hodnoty připadající k nejmenší tloušťce a příslušnému sklonu. Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm.

Větrací prvky a jejich umístění

K odvětrávání střechy můžete použít různé větrací prvky. Při odvětrávání mezi tepelnou izolací a pojistnou nedifuzní fólií je nutné dbát na správné provedení. V případě valbových, stanových apod. střech se odvětrávací tašky umisťují podél linie nároží. V případě dlouhých úžlabí se odvětrávací tašky umisťují oboustranně podél linie úžlabí. Zvláštní pozornost dostatečnému množství odvětrávacích otvorů je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích.

Typické větrací prvky:

• Větrací tašky: Pro každý model tašky jsou vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm²), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Rozhodně se nelze řídit zaužívaným zjednodušením, že na 100 m² stačí 10 větracích tašek. Realita je taková, že spotřeba na 10 větracích taškách teprve začíná a pokračuje až k hodnotám 42 kusů u některých typů tašek.
• Hřebenové a nárožní větrací pásy: Větrací tašky se instalují ve 2. řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu. Pro kvalitní větrací pásy je charakteristický především velký větrací průřez, zajišťující účelné větrání střechy. Hned na druhém místě jsou vychytávky zjednodušující a zrychlující práci, jako široké lepící pásy pro spolehlivé zajištění k jakémukoliv podkladu na střeše.
• Speciální posuvné větrací podhřebenové tašky: Na rozdíl od klasického řešení odvětrání se tyto tašky používají podél celého hřebene hned v první řadě. Díky jim je větrání střechy rovnoměrné a neomezuje se na jednotlivé větrací průduchy.
• Odvětrávací turbíny: Zabraňují průniku vlhkosti do střechy a pracují i bez přívodu elektrického proudu.
• Okapová hrana: Jakožto větrací mřížka ve tvaru hřebene.

Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí. Pokud je v hřebeni střešní krytiny jen ventilační hřeben, je nutné vytvořit průběžné 5-10 cm přerušení fólie / membrány pod vrcholem střechy, kdy se nad tímto otvorem pak z obdobné „podstřešní fólie / membrány“ vytváří „krytka“ chránící tento otvor (s přesahem 15-20 cm). Tuto krytku je nutné umístit mezi 2 kontralatě, jež mají poloviční výšku než je výška běžné kontralatě na ploše střechy, aby se ventilace dostala k ventilačnímu hřebeni.

Doporučení a normy

Problematice větrání se věnují také normy a pravidla. Bohužel naše nejzásadnější norma pro šikmé střechy ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení, revidovaná v roce 2011, není z tohoto pohledu ideální. Zásadním problémem je, že stanovuje stejná pravidla jak pro krytiny s vysokým, tak i nízkým difúzním odporem. Vzniklé zmatky řeší Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V jejich v současnosti platné verzi (2014) sice není samostatná kapitola o větrání šikmých střech, ale nutnost odvětrávání je zdůrazněna ve všech článcích a popisech detailů.

Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

Návrh odvětrávacího systému ovlivňuje mnoho faktorů, jako je sklon střechy, délka střešní roviny, použité materiály, typ krytiny a podobně. Parametry odvětrání upravují technické normy a její konkrétní návrh je odpovědností projektanta. Již v projektu by proto mělo být stanoveno její přesné provedení a skladba střešního pláště. V případě, že projekt zpracován není, například u rekonstrukcí starších objektů, přebírá tyto povinnosti realizační firma.

Pokud jste na provětrávání střechy při její realizaci zapomněli, nezoufejte. Dodatečné odvětrávání střechy je nejen možným, ale také častým řešením. Instalováno může být na většinu typů střech, včetně plochých a šikmých. Doporučujeme vám proto tuto záležitost konzultovat s odborníky, abyste se vyhnuli případným nedostatkům.

tags: #stresni #odvetravani #plechova #strecha #sikma #informace

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro dřevěné dekorace
• Použití čirého vinylu
• izolační navařovací fólie pro ochranu staveb
• Zjistěte vše o fóliích pod podlahové palubky
• Přečtěte si o vlastnostech a použití betonové studniční skruže