Optimální Konstrukce a Vybavení Včelího Úlu: Průvodce pro Včelaře

V rámci podpory a vzdělávání včelařských nováčků, kteří se mohou cítit nejistí při výběru správného úlu, bylo Racionalizační komisi RV ČSV zadáno Předsednictvem RV ČSV, aby vytvořila manuál základních kritérií pro konstrukci úlu. Úl by měl mít jednoduchou konstrukci, zabezpečit včelstvo před nepřízněmi počasí a být dostatečně prostorný pro chov silných včelstev. Konstrukce úlu by měla umožňovat rychlou a efektivní údržbu. Úly mají zásadní význam, protože musí včelám zajistit správné životní podmínky, chránit je před negativními vnějšími faktory a vytvářet co nejpříznivější mikroklima. Včelí úly nebo i boxy a krabice jsou dnes navrženy tak, aby podporovaly zdraví včelí společnosti a zároveň usnadňovaly včelaři odstranit med z úlu s co nejmenším narušením.

Materiály pro výrobu úlů a legislativní požadavky

Materiály použité při výrobě úlů nesmí uvolňovat škodlivé látky, které by mohly kontaminovat med. K osvědčeným materiálům patří dřevo, dřevěné produkty jako jsou hobra a sololit, pěněný polystyren, a povrchové úpravy vhodné pro kontakt s potravinami. Nerezová ocel či pozinkovaný plech jsou také vhodné.

Vnitřek úlu je v přímém styku s medem, proto musí vyhovovat evropským nařízením, konkrétně Nařízení Evropského společenství a Rady (ES) č. 1935/2004, a pro plasty Nařízením Komise (EU) č. 10/2011. Výrobce musí deklarovat shodu těchto materiálů v prohlášení o shodě, jak stanovuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1935/2004 článek 16. Výrobce má povinnost přiložit návod k používání úlu, doporučit vhodné povrchové úpravy, dodat stručné informace k chovu včelstev nebo doporučit metodiku chovu. Podle zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. musí být návod součástí každého výrobku (úlové sestavy). Každý úl, případně jeho hlavní části (nástavky, dna, víka), musí být nesmazatelně označeny výrobcem nebo jeho logem.

Typy používaných materiálů

  • Dřevo: Většina chovatelů včel má vztah k přírodě a ví, že dřevo je tím nejlepším materiálem pro výrobu úlů, jelikož se jedná o přirozenou volbu včel v přírodě. Nejlepší a nejvíce oblíbeným dřevem u včelařů je borovice, dále pak smrk, dub a nakonec buk.
  • Polystyren a Polyuretanová pěna: Úly mohou být vyrobeny ze dřeva, polystyrenu a polyuretanové pěny. Dřevěné modely používají zpravidla jehličnaté, méně často i listnaté stromy, ale jsou z trhu vytlačovány ve prospěch plastových úlů, které jsou odolnější a méně náročné na údržbu. Polystyren má mnoho výhod, které přímo ovlivňují stav a zdraví včelstev. Díky tepelně izolačním vlastnostem pěnového polystyrenu můžeme provádět optimální zazimování včel. V létě se polystyren vlivem slunečního záření nedeformuje. Teplotu lze regulovat díky mnoha větracím otvorům. Úly z polystyrenu se také snadněji čistí a dezinfikují.
  • Sláma: Ještě dávno před tisíci lety byly úly snad na každé zahradě nebo louce, a protože žádný plast neexistoval a dřevo bylo drahé, většina z nich se stavěla ze slámy. Dnes už je takový úl opravdovou raritou a defacto se už téměř ani nevyrábí.

Klíčové konstrukční prvky a rozměry úlů

Při výrobě úlu je klíčové dodržet tzv. včelí mezeru, jejíž ideální šířka činí 7,5 mm. Tato mezera je zásadní pro správnou funkčnost úlu a brání včelám v prostavování plásty nebo zatmelování propolisem. Pokud je mezera širší než 8 mm, včely ji obvykle dostavují voskovým dílem, zatímco menší mezery vedou k mačkání včel a spojování plástů propolisem, což výrazně ztěžuje manipulaci s plásty. Také je důležité zajistit, aby svislé lamely rámku byly minimálně 8 mm od stěny úlu pro volný pohyb včel.

Rámky

  • Rámky nástavků by měly být pevně čepované, ne spojené tupým spojením.
  • Rámek s rozměry 39 × 24 cm je jedním z nejpoužívanějších v českém včelařství. Standardní délka horní loučky se pohybuje mezi 415 a 417 mm.
  • Udávané míry představují vnější rozměry rámků bez závěsů, kde síla horní loučky je obvykle 10-12 mm a ostatních louček 8-10 mm. Šířka rámku s mezerníkem činí 35-37 mm.
  • Světlost rámku o rozměrech 39 × 24 je 370 mm ± 1 mm na šířku a 218 mm ± 1 mm na výšku, což vymezuje maximální rozměr mezistěny.
  • Rámek má horní lamelu protaženou, aby zapadla do drážky ve stěně včelího úlu.
  • Důležitým konstrukčním prvkem je osazení pro zavěšení rámků, které umožňuje dodržovat včelí mezeru mezi boční loučkou a vnitřní stěnou nástavku. Rámek o délce horní loučky 415-417 mm potřebuje závěs o délce 419 mm, aby nedocházelo k bočnímu posunu.

Nástavky

  • Nástavek patří k nejdůležitější části celého úlu.
  • Pro čtvercový nástavek na 10-11 rámků o šíři 39 cm je světlost 405 × 405 ± 1 mm.
  • Vnější výška nástavků se odvíjí od výšky rámku a konstrukce mezinástavkových ploch.

Mezinástavková mezera a mateří mřížka

  • Pro správnou funkčnost úlu je důležité, aby mezera mezi spodní loučkou horního nástavku a horní loučkou spodního nástavku činila 10 mm, což umožňuje uložení královské mřížky.
  • Mateří mřížka by měla být umístěna tak, aby v mezinástavkové mezeře o 10 mm nevznikaly mezery umožňující průchod včelí matky. Může spočívat buď na horních loučkách rámků nebo být umístěna ve středu mezery.
  • Při manipulaci s nástavkem je třeba zamezit mačkání včel.

Dno úlu a česno

  • Dno úlu by mělo být těsně uzavíratelné pro zajištění účinnosti léčby proti varroáze. Dno slouží včeličkám především pro snadný start k letu a k jejich opětovnému přistání.
  • Česno by mělo umožňovat úplné uzavření a mělo by mít funkci zúžení pro oddělky, zimní ochranu proti myším či rejskům a velké letní otevření. Vhodné česnové vložky by měly splňovat tyto požadavky.
  • Každé dno úlu by mělo být opatřeno pletivem, díky jemuž budete mít šanci kontrolovat veškerý včelí spad.
  • Varroadna mají specifické požadavky na konstrukci a přesnost. Dno musí být vybaveno pletivem čili síťovinou s oky max. 3,5 mm. Pokud je pletivo s menšími oky, jedná se o kočovné dno.
  • Leták, pletivo a zadní část dna by měly být v jedné rovině.
  • Výsuvná podložka pod pletivem by měla zajistit těsnost a mít minimální přesah 12 mm.
  • Pokud dno obsahuje vstupní otvor pro aerosolový vyvíječ Vat, průměr otvoru by měl být min. 34 mm.

Víko úlu

  • Víko je poslední část úlu, ovšem velmi nezbytná. Většina včelařů má k dispozici víka dvě, jedno na léto a druhé na zimu, které je zatepleno aluminiem pro větší bezpečí včel před krutou zimou.
  • Víko je pokryto hliníkovým, pozinkovaným plechem nebo lepenkou.
  • Vnitřní víko neboli strůpek je zpravidla z překližky nebo plastové folie.

Přehled klíčových rozměrů a prvků

Následující tabulka shrnuje nejdůležitější rozměry a konstrukční specifikace včelího úlu:

Čtěte také: Nerovné povrchy? Zkuste Remal Struktura!

Prvek Rozměr/Popis
Včelí mezera 7,5 mm (ideálně)
Rámek 39x24 - délka horní loučky 415-417 mm
Rámek 39x24 - síla horní loučky 10-12 mm
Rámek 39x24 - síla ostatních louček 8-10 mm
Rámek 39x24 - šířka s mezerníkem 35-37 mm
Rámek 39x24 - světlost (š x v) 370 ± 1 mm x 218 ± 1 mm
Nástavek (čtvercový, 10-11 rámků 39 cm) - světlost 405 × 405 ± 1 mm
Délka závěsu pro rámek (horní loučka 415-417mm) 419 mm
Mezinástavková mezera 10 mm
Max. velikost ok pletiva varroadna 3,5 mm
Min. přesah výsuvné podložky dna 12 mm
Min. průměr otvoru pro aerosolový vyvíječ Vat 34 mm

Historie a typy včelích úlů

Kdysi včely žily v dutých kmenech stromů a člověk tento tvar zkopíroval při stavbě prvních úlů. Později lidé začali stavět včelí úly z hlíny, jílu, proutí a slámy. Tvary a použité materiály se při stavění včelích úlů dlouho vyvíjely. Dnes patří mezi nejpoužívanější tzv. Langstrothův úl a Dadantův úl, které tvoří samostatné včelí úly. Jedním z nejoblíbenějších typů úlů je úl nástavkový, který má osobitý design a řadu výhod. Každá z nich má však svůj typ, který je třeba přizpůsobit velikosti včelstva a směru jeho vývoje.

Klasifikace úlů dle konstrukce

  • S nerozběrným dílem: Úly bez rámků či trámků, typicky košnice nebo klát.
  • S neměnnou velikostí: Prostor úlu je pevně dán, měnit jej lze jen velmi omezeně nebo vůbec. Nejčastěji se tak jedná o úl dvouprostorový - plodiště a medník.
  • S variabilní velikostí: Lze zmenšovat a zvětšovat podle potřeby včel.
  • Tenkostěnný: Síla stěny bývá ze dřeva silného max. 25 mm, často i jen 19 mm či 3mm sololit. Na výrobu, údržbu a desinfekci jsou tenkostěnné úly jednodušší. Včely v nich rychleji reagují na změny vnější teploty.
  • Izolovaný: Někdy také nazývaný "uteplený". Konstrukce bývá nejčastěji třívrstvá - vnitřní a vnější vrstva dřevo či sololit, uprostřed polystyren.
  • Zadem přístupný: Pro vyndání prvního plástu u česna je potřeba nejprve zezadu jeden po druhém vyndat všechny ostatní plásty.
  • Horem přístupný (ležan): Ležan představuje minimum těžké práce - manipuluje se jenom s rámky. Nástavky umožňují manipulaci s plásty i při vytvoření iluze vysokého prostoru hnízdní dutiny pro včelstvo.

Nástavkové úly a rámkové míry

Moderní včelařství se často opírá o nástavkové úly s různými konfiguracemi:

  • Nízkonástavkový: Všechny nástavky mají stejnou velikost - nejčastěji 17-18 cm. Velmi dobře se s nimi manipuluje, systém umožňuje práci s celými nástavky s minimem zásahů po rámcích, med lze odebírat častěji.
  • Vysokonástavkový: Všechny nástavky mají stejnou velikost - nejčastěji 20-24 cm. Nástavek plný medu je již značně těžký.
  • Kombinovaný systém: Pro plodiště jsou použity dva (i více) nástavků velikosti cca 24 cm, pro medníky několik nástavků nejčastěji poloviční velikosti. Včely tak mají velké plástové plochy zejména pro jarní rozvoj, včelař zvedá relativně lehké medníky.
  • Dadant systém: Pro plodiště je využit jeden nástavek o velikosti minimálně 27 cm, pro medníky a manipulační nástavek pod plodištěm několik nástavků zhruba poloviční velikosti. Často bývá půdorys čtvercový - na více než 10 rámků (11-13). Úl Dadant je jedním z nejrozšířenějších typů úlu na světě, často využívaný při kočovném včelaření nebo na stálých včelnicích s bohatou pastvou. Jeho majitelé oceňují hlavně velké rámky, dobré zimování, předcházení rojové náladě i velice dobrou ventilaci plodiště díky velkým vnitřním rozměrům nástavku. Větší rozměry plodištního rámku Dadant umožňují včelí matce klást na větší ploše, což pomáhá předcházet rojové náladě. Dalším plusem je zimování v jednom nástavku. Včely si v něm uloží dostatek zásob a mají k němu snadný přístup a nemusí přecházet mezi nástavky.
  • Langstroth systém: Nástavkové úly Langstroth jsou nejvyužívanější úlové systémy nejen v České republice, ale díky své praktičnosti také po celém světě. Pokud chcete zajistit pohodlí a bezpečnost své včelařské práce, spolehněte se na úly Langstroth. Jedná se o typ úlů vyráběných z polystyrenu.
  • Neckový úl (TBH - Top Bar Hive): Jedná se o ležan se šikmými bočními stěnami a rámky bez bočních a spodních louček. Plásty visí jen za horní loučku a díky šikmým bokům úlů by je k nim včely neměly tolik přistavovat. Velmi nízkonákladový úl se specifickou obsluhou. Med se lisuje, není potřeba medomet. Mezistěny se nepoužívají.
  • Warré úl: Nástavkový úl s rámky bez spodních (a někdy i bočních) louček.
  • Demonstrační úl: Používá se pro ukázky práce včel. Plásty jsou uspořádány mezi skleněné stěny úlu tak, aby všechny byly vidět z obou stran. Matka tak nemá možnost schovat se do meziplástové uličky a je snadno pozorovatelná přes sklo.

Úly vlastní konstrukce pravděpodobně nikdo jiný mít nebude. Vše je potřeba vyrábět vlastnoručně nebo na zakázku. Úly s nejednotným standardem způsobují problém při změně dodavatele. Alespoň vnější rozměry rámků by měly být stejné. Plně standardizované úly nabízejí největší výběr dodavatelů - není potřeba se bát, že by nebyly kompatabilní. Čím větší je rozšíření tohoto typu úlů mezi včelaři, tím více výrobců je bude vyrábět a tím vyšší bude mezi nimi konkurence. Adamcova míra, zavedená v roce 1904 Msgre. Františkem Adamcem, je typickým příkladem jednotné české míry.

Výroba úlu svépomocí a jeho umístění

Úly se dají jistě koupit, ale pro někoho může být výzvou si takový včelí úl vyrobit. V prvé řadě je zapotřebí mít obstaraná dřevěná prkna o tloušťce 25 mm. Mezi nejvíce používané dřevo na výrobu úlů se řadí borovice, smrk a topol. Prkna je zapotřebí nařezat a ohoblovat. Při výrobě dna včelího úlu máte dvě možnosti konstrukce: oboustranné s výškou podmetu 2 cm pro zasunutí monitorovací podložky, nebo konstrukce dna vybavena kovovým pletivem, kterým propadají škůdci na monitorovací podložku. I rámky si včelař zvládne vyrobit svépomocí. Jen si musí dát pozor na správné rozměry podle typu úlu. Různým způsobem je potřeba napnout drátky do rámu, například pomocí vrtáku nebo skobiček či nastřelovacích sponek. Když je toto všechno hotové, provede se nastavení voskových stěn.

Kromě potřebných nástrojů jako je vrtačka, ruční pila, metr, svěrák, kladivo nebo bruska budete k výrobě vlastních včelích úlů potřebovat také šrouby se zkosenou hlavou, dřevěné překližky a desky a samozřejmě také notnou dávku fantazie a trpělivosti.

Čtěte také: Podrobný pohled na organizační strukturu ve stavebnictví

Vše začíná správným výběrem místa pro včelí úl. Mělo by to být slunné stanoviště stranou od lidí v blízkosti medonosných rostlin. V případě více včelích úlů pohromadě je velmi užitečné namalovat geometrické tvary na čelní stranu včelího úlu.

Čtěte také: Kamenivo s otevřenou strukturou

tags: #struktura #včelí #úl #dlazba #informace

Oblíbené příspěvky: