Cihla nebo Ytong: Komplexní srovnání materiálů pro stavbu domu

Váháte nad použitím pórobetonu (například Ytongu) či pálené cihly na vaši stavbu? Tato otázka trápí nejednoho stavitele a neexistuje na ni univerzální odpověď. Stavění domu je náročné na rozhodování, protože na internetu je přehršel informací, navíc vaši známí ví všechno nejlépe a do toho mluví stavaři s mnohdy protichůdnými názory.

V tomto článku se dozvíte rozdíly mezi dvěma nejpoužívanějšími materiály pro obvodové a vnitřní stěny rodinných domů - cihlou a pórobetonem. Podíváme se na jejich klíčové vlastnosti, pomůžeme vám porovnat možnosti a usnadníme rozhodnutí, které řešení bude nejlepší pro váš projekt.

Proč je výběr zdicího materiálu tak důležitý?

Základ každé stavby tvoří kvalitní zdicí materiál, který zásadně ovlivňuje stabilitu, životnost, energetickou úspornost i celkový komfort bydlení. Nesprávná volba může mít dalekosáhlé důsledky - vyšší náklady na vytápění, problémy s vlhkostí nebo dokonce rychlejší opotřebení stavby. Aby vaše investice do nového domu nebo rekonstrukce měla smysl, je klíčové zohlednit typ projektu, lokalitu i vaše finanční možnosti.

Stavíte rodinný dům? V takovém případě je důležitá nejen pevnost, ale i estetika zdiva. Pokud plánujete garáž, přístřešek nebo technickou stavbu, můžete zvolit praktické a cenově dostupné tvárnice, které nabízejí rychlou a snadnou montáž. Každý materiál má své specifické výhody a nevýhody, které se liší podle účelu a očekávání.

Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu

V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6% z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2% z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené.

Čtěte také: Praktický chodník do zahrady

Kritérium ceny se hned na začátku pokusíme srazit do kolen. Pokud chceme co nejvíce snížit cenu stavby, aniž bychom zároveň hleděli na její kvalitativní hlediska, děláme zásadní chybu. V první řadě platí rovnice: chci srazit cenu na minimum = vůbec nevím, že se vzdávám kvality. K zhodnocení reálnosti položkové kalkulace stavební firmy jsou zde nezávislé položkové rozpočty. Stejně důležitá je i prováděcí projektová dokumentace. Pokud nevsadíme na tyto 2 jistoty, budeme v každém případě střílet od boku a nikoli vycházet z reálných faktů. Pokud navíc srazíme cenu, často se později dočkáme jejího průběžného navýšení, použití nekvalitních materiálů i snížení kvality stavebních prací.

Jak nastavit kritéria výběru

Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.

Co je dobré vědět o cihlách a tvárnicích

V první řadě si ujasněme, co to cihly a tvárnice vlastně jsou, resp. jak pojmy chápat. Nejsou totiž jasně definované, a tak se mnohé výrobky vzájemně překrývají. Běžně se jako cihly označují všechny materiály vyrobené z pálené hlíny, tedy nejen tradiční plné, ale i moderní duté v mnoha tvarech a provedeních. Ve stavební hantýrce se pak tvárnicemi myslí nejčastěji pórobetonové stavební materiály (Ytong, Porfix a další). V odborné sféře ale představují pojmenování pro jakékoliv kusové stavivo z maltovin či výplně.

Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.

Druhy cihel a tvárnic

• Nosné - jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
• Nenosné - vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
• Soklové - jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
• Dekorativní - pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.

Při procesu vypalování se vypařuje vlhkost z materiálu, a tak dochází k přirozeným rozměrovým změnám. Aby měly všechny cihly stejnou výšku a přesné hrany, dodatečně se upravují broušením. Nebroušené cihly jsou cenově dostupnější. Vyplatí se při svépomocné realizaci, kde vyšší časová náročnost stavbu neprodražuje.

Čtěte také: Jak postavit dřevěný dům

Typy tvárnic

Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž.

• Betonové tvárnice - tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
• Vápenopískové tvárnice (Sendwix) - mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby. Vápenopískové bloky (Sendwix) mají vysokou hustotu, což také znamená lepší akustické vlastnosti. Jsou tedy vhodné do interiérů, kde se klade důraz na hlukovou izolaci.
• Štěpkocementové tvárnice - na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
• Skleněné tvárnice - vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.

Srovnání cihly a pórobetonu

Při porovnávání cihel a pórobetonu (Ytong) je důležité zaměřit se na několik klíčových vlastností, které ovlivní jak samotnou stavbu, tak i budoucí užívání domu.

Pracnost a manipulace

Stavba s pomocí pórobetonu je rychlejší, lépe se tvaruje, ořezává a neztrácí tím nic na svých vlastnostech. Pokud jste laik, doporučuji Ytong - práce s ním je jednodušší a ubude vám spousta starostí. Ytong je měkký, dá se snadno řezat/dobrušovat/drážkovat. Lepení na lepidlo je u něho také velmi snadné, protože nemá díry jako dutá cihla, kam vám většina lepidla steče dovnitř cihly. Celkově plocha pro spojení dvou cihel je u červené cihly poloviční než u bílé. Další výhodou Ytongu je, že má kapsy a snadno se s ním manipuluje. Pracnost při stavbě je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65% času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost. Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušeji u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.

Práce s pórobetonem je snadná a umožňuje jednoduché opracování, a to včetně vysekávání drážek pro elektrická vedení. Tvárnice jsou lehké, mají dobrou tepelnou vodivost a jsou pevné, avšak mají nižší pevnost v tlaku. Moderní pálené cihly velmi dobře izolují, jsou nenasákavé a pevné v tlaku, ale mají vyšší objemovou hmotnost a hůře se s nimi pracuje. Protože jsou křehké, může být vysekávání drážek pro kabely pracnější. U červených cihel je problém, při nanášení lepidla, že vám velká část steče dovnitř. Nevím, jak je to u pěny, ale u lepidla to byl problém. Pak drážkování je zde taky naprd - cihly jsou křehké a stejně tak v poměru, když nám cihly dovezli, tak u červených byl mnohem větší počet cihel co bylo poničených oproti cihlám od Ytongu.

Tepelněizolační vlastnosti

Lepší tepelné vlastnosti se udávají u pórobetonu, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice). Jestliže vám pórobeton na stavbě navlhne, tak jeho tepelné vlastnosti klesají, na což upozorňuje řada stavařů. Pórobetonové materiály i keramické bloky dosahují srovnatelných hodnot součinitele tepelné vodivosti, ale i pevnosti, s výjimkou pevnosti v tlaku (pórobeton ji má až násobně nižší). Stejně tak mají srovnatelné hodnoty difúze, proto lze při potřebě dodatečného venkovního zateplení použít stejné materiály - a tedy i stejně nákladné. Pórobeton však umožňuje výstavbu tenčích konstrukcí.

Čtěte také: Od vizualizace po zateplení fasády

Při porovnávání energetické náročnosti rodinného domu na vytápění má stěna z Ytongu Lambda+ tl. 375 velmi podobnou spotřebu energie jako stěna masivně zateplená izolantem z polystyrenu tl. 200mm. Náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce jsou ekonomičtější nežli zateplená cihelná stěna s polystyrenem, kdy polystyrénové zateplení je nejlevnější variantou s omezenou životností a velmi špatnými užitnými vlastnostmi. Jednovrstvé řešení nevytváří podmínky pro vznik plísní mezi konstrukcí a zateplením, dosahuje nejvyšší požární bezpečnosti a odolává destrukci způsobenou škůdci.

Pevnost a objemová hmotnost

Pevnost materiálu je větší u cihly. Pevnost materiálu není vždy výhoda, cihla je sice pevnější, ale díky děrování křehčí. Z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton. Pevnost jednotlivého kusu zdiva, tzn. tvárnice nebo cihly, není vypovídající pro celkovou pevnost stěny. Ytong má pevnost v tlaku 2,8 MPa, Porotherm 10 MPa. Ytong má objemovou hmotnost cca 500 kg/m3. Porotherm tvárnice má hustotu 870 kg/m3.

Akustika

Akustika je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna. Ytong má neprůzvučnost 41 dB, Porotherm 44 dB. Porotherm má tedy lepší zvukotěsné vlastnosti.

Nasákavost a vlhkost

Nasákavost je u pórobetonu vyšší než u cihel a při nesprávném zacházení může pórobeton navlhnout, což vám způsobí komplikace a stavba se kvůli tomu může zpozdit. Při důkladné péči o stavbu i dům se není u pórobetonu čeho bát. Nasákavost je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená, že vlhkost Vám nevystoupí na stěnách do velké výšky. Ytong není nasákavý, je to mýtus. Díky uzavřeným pórům nedochází k volnému šíření vody materiálem a Ytong nasaje několikanásobně méně vody než cihelný materiál, který díky kapilární struktuře transportuje vodu až do výše jednoho podlaží. Nasákavost Ytong je menší než u pálené cihly. Ytong odolá mrazu, i když je předtím vystaven vodě. Cihla mrazu neodolá, protože kapilární struktura nám funguje stejně jako láhev s vodou umístěna do mrazáku. Led se rozpíná a láhev nám roztrhá, stejně jako cihlu.

Kotvení předmětů

Kotvení předmětů na stěnu, např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX. Co vám asi nikdo neřekne je, že v dutých cihlách vzniká komínový efekt a může se vám pak stávat to, že tam kde, máte zásuvky, ucítíte průvan. Pokud byste červené cihly šalovali pro věnec atd., bude to pro vás také oříšek. Protože kvůli dutinám musíte mít na vše speciální šrouby, aby to v cihle drželo.

Vzduchotěsnost

Vzduchotěsnost se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.

Životnost

Životnost je přibližně stejná u obou materiálů. Ytong je od roku 1928 první obchodní značkou stavebního materiálu na světě. Historie značky se začala psát v tomto roce, od této doby se výrobní postup materiálu nezměnil, dnešní materiály se vyrábějí z kvalitnějších surovin a různé objemové hmotnosti se upravují poměrem těchto surovin, ne přidáváním různých chemikálií či jiných látek do výrobního procesu. Proto Ytong může říct, že životnost materiálu je prověřena praxí a ne pouze laboratorními testy.

Akumulace tepla

Vyšší akumulační schopnost má Porotherm. To znamená, že v sobě uchová více tepla, které může následně ze sebe zářit. Tahle vlastnost může být nevýhodná u rekreačních objektů, u kterých chceme rychlý zátop. Těžší cihly totiž do sebe pozřou více energie, to znamená, že když dojede po delší době na chatu, která je postavena z Porothermu, bude Vám trvat delší dobu, než v ní pocítíte teplo, jelikož toto teplo budou do sebe nasávat ze začátku chladné cihly. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium - chceme, aby dům nevychladl rychle.

Přehledné srovnání vlastností stavebních materiálů

Specifika stavby příček

Když je potřeba rozdělit vnitřní prostory domu, jako nejobvyklejší řešení se nabízejí příčky. Mají různé využití a dají se postavit z odlišných materiálů. Jejich výběr se obvykle řídí cenou, náročností, pevností či mírou odhlučnění. Tradiční variantou jsou zděné příčky, oblíbené především pro svou odolnost a dlouhou životnost. Sice se náročněji vytvářejí, patří ale mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Zděné příčky se hodí všude tam, kde není nutné brát ohled na zatížení konstrukce, na šetření obytným prostorem či na rychlost výstavby.

Čtvrtcihelné příčky (v zednickém slangu štorcky) mohou být levnější a realizačně jednodušší variantou, když je potřeba ke stěně přichytit těžší předměty či konstrukce.

Rozličné materiály pro příčky

• Zděné příčky z klasických plných cihel: Jsou pevné a mají dobré akustické a protipožární vlastnosti. Mezi jejich nedostatky naopak patří vyšší hmotnost a horší tepelněizolační schopnosti.
• Příčky z keramických cihel vylehčených dutinami: Jsou méně pevné, ale s lepšími tepelnými parametry.
• Tvárnicové příčky z keramického materiálu: Nabízejí dnes všichni velcí výrobci - Wienerberger, Tondach, Heluz atd. Jde o tvárnice bezmaltově sesazované do zámků P+D. Ložnou spáru lze provádět i na tenkovrstvý tmel. Výhodami těchto příčkových programů jsou rozměry, přesnost zdění a možnosti systémových řešení.
• Pórobetonové tvárnice (Ytong): Díky své nízké hmotnosti se hodí pro rekonstrukce, snadno se řežou a rychle skládají. Pro vyšší stabilitu se pórobetonové příčky musí pevně ukotvit.
• Cementové tvárnice: Najdou uplatnění v prostorách, kde se klade důraz na pevnost a odolnost. Při stavbě příček je nutné dbát na statické hledisko, protože tvárnice jsou poměrně těžké. Vyznačují se ovšem výbornou zvukovou izolací a pevností, což se cení například mezi obytnými místnostmi. Postup stavby je obdobný jako u cihlových příček - s důrazem na správné vyzdění a spárování.

Technologie zdění příček

Technologie zdění příček se sice příliš neliší od obvodového nosného zdiva, ale přece jen zde platí několik specifických zásad. První řada příčkových bloků se osazuje na vyrovnané maltové lože nanesené na vrstvu hydroizolace. Další vrstvy cihelných bloků se kladou tak, aby výška spáry byla přibližně 12 mm, nebo lze použít dnes již obvyklý způsob lepení montážní pěnou, kdy nevzniká prakticky žádná ložná spára.

Při napojování příčkové stěny k nosné je třeba každou cihlu opatřit maltou i z boku a důkladně přitlačit ke stěně. Každá druhá napojovací cihla musí být přikotvena k nosné stěně dle instrukcí výrobce daného systému. Vnitřní nosné příčky se dají napojit pomocí nerezových plátových kotev. U nenosných příček se zpravidla používají různé ploché stěnové spony. Ohnuté do pravého úhlu se vodorovnou částí vmáčknou do malty v ložné spáře a svislou částí se přišroubují vrutem a hmoždinkou k nosné stěně. Ukotvení stěnových spon lze aplikovat už při zdění nosného zdiva a vkládat je do míst budoucího napojení příčky.

Kam ano a kam ne s příčkami

Klíčovým faktorem pro volbu materiálu příček je nosnost podlahy a statická stabilita domu či bytu. Proto by příčky neměly stát v blízkosti dilatačních spár nebo míst s předem určeným omezením zatížení. U rekonstrukcí se doporučuje vše konzultovat s odborníkem, protože ne každý prostor je kvůli limitující nosnosti stropů či specifickým konstrukčním vlastnostem stavby pro dodatečné příčky vhodný. Nevhodné umístění by mohlo způsobit trhliny ve zdech nebo dokonce poruchu konstrukce.

Napojení na stávající zdivo

Stabilita a bezpečnost dodatečných příček závisí také na správném způsobu napojení na okolní konstrukce. Mezi hlavní techniky patří kotvení příčky do stěn a stropu pomocí kovových profilů nebo speciálních kotvicích pásků, které zajišťují pevné uchycení a zabraňují vzniku prasklin. Některé systémy umožňují i pružné napojení, aby se eliminovalo riziko poškození příčky při pohybu stavby. Způsob napojení je vhodné konzultovat s odborníkem, zejména u těžších materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton, vyžadujících robustnější konstrukční řešení.

Dvojité příčky

Když je potřeba zajistit vyšší tepelnou a zvukovou izolaci, dá se spolehnout na dvojitou příčku tvořenou dvěma vyzděnými částmi s mezerou, která se vyplní tepelnou nebo zvukovou izolací. Někteří výrobci již nabízejí i cihly s vloženou izolací, čímž požadavky na zvukovou či tepelnou izolaci řeší kompaktně a s úsporou místa (například Heluz Aku kompakt 21 broušená).

Srovnání zvukové neprůzvučnosti příček

• Standardní cihlová příčka (tloušťka 115 mm): Zvuková neprůzvučnost 45-48 dB, poskytuje solidní zvukovou izolaci pro většinu obytných prostor.
• Silnější cihlová příčka (tloušťka 140-150 mm): Zvuková neprůzvučnost 50-54 dB, hodí se pro místnosti s vyššími nároky na akustiku jako ložnice nebo pracovny.
• Příčka z pórobetonu (tloušťka 100 mm): Zvuková neprůzvučnost 37-40 dB, je vhodná pro prostory s nižšími nároky na zvukovou izolaci.
• Příčka z pórobetonu (tloušťka 150 mm): Zvuková neprůzvučnost 42-45 dB, díky větší hmotnosti a tloušťce má lepší zvukovou izolaci.
• Příčka z vápenopískových tvárnic (tloušťka 115 mm): Zvuková neprůzvučnost 50-55 dB, funguje jako vynikající zvuková izolace pro prostory s vysokými nároky na akustický komfort.
• Příčka z betonových tvárnic (tloušťka 150 mm): Zvuková neprůzvučnost 52-57 dB, nabízí silnou neprůzvučnost pro oddělení hlučných prostor nebo technických místností.

Založení stavby

Nejnáročnější je založení první řady, a to jak u cihel, tak tvárnic. Jestliže vám pórobeton na stavbě navlhne, tak jeho tepelné vlastnosti klesají, na což upozorňuje řada stavařů. Založení stavby jsem rozhodně nechtěl podcenit, a tak jsem si na něj přizval kamaráda, který má zkušenosti, a hlavně umí pracovat s nivelačním přístrojem. Pokud jste také úplní začátečníci, doporučuji to nepokoušet a přenechat založení firmě nebo někomu, kdo tomu rozumí. Od roviny základové desky se totiž odvíjí celý zbytek stavby. Pro založení stavby jsem si pozval kamaráda, který už tento krok dělal, a hlavně umí dobře s nivelačním přístrojem. Tady bych upozornil všechny budoucí stavebníky, kteří nemají s tímto bodem žádné zkušenosti, aby si stavbu nechali založit od firmy, nebo někoho, kdo to umí!

Odvíjí se vám od toho hodně dalších postupů a věcí a pokud si na to sami nevěříte, nedělejte to sami. Zde musíte brát v potaz to, že skoro asi nikdy nikdo neudělá tak rovnou desku, kde by nehaprovalo +- 5 cm, a to už může být v budoucnu i dost velký problém u věnce, pokud nešalujete prkny, ale použijete tak zvané věncovky. Rozdíl tam už nedorovnáte!

Usazování překladů

Překlady jsme měli traverzová íčka, které jsem šaloval a zaléval do betonu. Zde to byla klasická vesnická akce, koupila se basa piv, flaška něčeho lepšího a místní siláci mi pomohli dát traverzy na místo. Překlady nad okna byly keramické sendvičové a tam to bylo to samé, hodně piva!

Doporučení

Určitě je vždy lepší mít k ruce někoho, kdo už určité postupy někdy dělal, aby vám to alespoň ukázal a posléze zkontroloval. Pokud řešíte pak pohledové věci, jako omítky, nebo beton pro podlahu, nechte to udělat firmu. Zase tolik na tom neušetříte a vyhnete se komplikacím. Určitě záleží hodně na té podlaze, kde oni vám udělají perfektní rovinu a vy si to tam potom už krásně jen sázíte! Pokud vyléváte desku/věnec mějte dva lidi ještě k ruce, protože když je teplo, beton vám rychle zavadne a je to dost velká dřina takto velké plochy urovnat.

Kdy se musím definitivně rozhodnout

V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.

Nejlepší pocit jsem zažil během hrubé stavby, když se stavba uzavře - má střechu a vám už tam neprší, máte elektriku a můžete si tam už vytvořit své pracovní zázemí. Je také asi jen malá pravděpodobnost, že by vám tam někdo šel krást.

tags: #stvba #domu #cihle #nebo #ytong #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k dokonalému podkladu
• Bezpečnost elektrických zařízení
• Barvy spárovacích hmot Mapei Ultracolor Plus 110
• Optimalizujte svůj prostor s PAX
• Penetrační nátěry pro optimální přilnavost