Tepelná izolace a vliv rosného bodu na stavební konstrukce

Zjednodušeně řečeno, rosný bod je teplota, při které se vodní pára obsažená ve vzduchu začne měnit zpět na kapalnou vodu. Představte si, že vzduch je jako houba - čím je teplejší, tím více vody (ve formě neviditelné páry) dokáže pojmout. Když se ale tento teplý a vlhký vzduch setká s chladnějším povrchem, jeho teplota klesne. V určitém okamžiku dosáhne bodu, kdy už "houba" nedokáže všechnu vodu udržet, a ta začne kondenzovat. Kondenzace je tedy proces, při kterém se plynné skupenství vody (pára) mění na kapalné.

Fyzikální principy a vznik kondenzátu

Příčinou této tvorby vody jsou fyzikální vlastnosti vzduchu: teplý vzduch je schopen pojmout více vody než vzduch studený. Teplota, při které vzniká rosný bod, je závislá na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu v interiéru. Například pro teplotu interiéru 21°C a 60% relativní vlhkosti vzduchu je rosný bod 12,9°C. Nicméně při 21°C a 70% relativní vlhkosti (relative humidity - RH) vzniká rosný bod již při 15,3°C.

V praxi tepelná izolace v dřevěných konstrukcích odděluje teplý vzduch interiéru s vysokým obsahem vlhkosti od chladného venkovního vzduchu s nízkou absolutní vlhkostí. Pronikne-li teplý vzduch z interiéru do stavební konstrukce, ochladí se při zimním venkovním klimatu na své cestě skrz konstrukci. Přitom může dojít ke kondenzaci vody. Kondenzát se tvoří, když se difúzně nepropustnější vrstva stavební konstrukce nalézá pod teplotou rosného bodu.

Stavebně-technické parametry a součinitel prostupu tepla

Schopnost obvodové stěny izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou označovanou písmenem U, jako součinitel prostupu tepla, vyjadřovanou v jednotkách W/(m2·K). Jen na základě tloušťky stěny nelze říci, jaké tepelně-technické vlastnosti stěna má. Následující tabulka srovnává různé typy konstrukcí a materiálů z hlediska jejich izolačních schopností:

Čtěte také: Produkty Isover pro zateplení

Z hlediska stavební fyziky jsou nevhodné vrstvy stavebních konstrukcí, které jsou na vnější straně tepelné izolace difúzně nepropustnější než vrstvy stavební konstrukce na vnitřní straně. Konstrukce, které mají difúzně potlačující, nebo difúzně nepropustné vrstvy, jsou z hlediska stavební fyziky kritičtější než vrstvy stavebních konstrukcí, které jsou směrem ven difúzně otevřené.

Vliv zateplení na polohu rosného bodu

Zateplení domu výrazně snižuje riziko kondenzace vodní páry a vzniku nežádoucích plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených domů s malou tloušťkou obvodové konstrukce. Obvodové zdivo v zimě promrzá a studený vzduch se sráží s teplým vzduchem, který proudí z interiéru směrem do exteriéru. Tomuto jevu se říká rosný bod - ideální místo pro vznik plísně.

Při vnějším zateplení se rosný bod posune pryč z obvodové konstrukce směrem do prodyšné fasádní izolace nebo až na hranici fasádní omítky. Tím ochráníme nosnou konstrukci. U dvouvrstvé konstrukce (zdivo a oddělená izolace) se rosný bod nachází mimo vlastní zdivo. Tím se zásadně liší od jednovrstvé konstrukce stěny, kde ke kondenzaci dochází vždy uvnitř zdiva, což může způsobit jeho pomalou degradaci.

Mýty a fakta o zateplování fasád

V oboru zateplování fasád se stále objevuje plno mýtů a polopravd:

• Mýtus o "dýchání" stěn: Tvrzení, že zateplený dům nedýchá, je zlidovělá pověra. Pro výměnu vzduchu slouží hlavně okna, dveře, rekuperační jednotky a větrací prostupy. Vnější zateplení v zimním období skutečně poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu, ale konstrukce nadále reaguje na změny vlhkosti vnitřního vzduchu - konstrukce stále "dýchá".
• Mýtus o mizejícím polystyrenu: V dnešní době se používají stabilizované polystyrenové desky (např. EPS70F). Tyto materiály při trvalém a správném zabudování nemají možnost se v konstrukci ztratit. K sublimaci polystyrenu dochází pouze při trvalém zatížení teplotami nad 70°C nebo při styku s organickými rozpouštědly.
• Mýtus o tloušťce izolace: Laické rady typu „deset centimetrů stačí“ mohou být nebezpečné. I pokud výpočet stanoví méně, je vhodné zvolit izolaci alespoň 20 centimetrů, aby byly splněny požadavky na úsporný provoz a rosný bod se posunul bezpečně do izolantu.

Moderní materiály a řešení vlhkosti

Za difúzně otevřené se počítají stavební díly, jejichž ekvivalentní tloušťka vzduchové mezery (hodnota sd) je nižší než 0,50 m. Moderní prodyšné fasádní izolace, jako například TPD PUR desky (zateplovací systém NEW Therm) s lambdou 0,022 W/mK, patří mezi špičku, která neuzavírá prodyšnost obvodové konstrukce. Izolační pásoviny s monolitickou membránou, např. SOLITEX UD, poskytují výhody tím, že doprava vlhkosti probíhá aktivně podél řetězců molekul. Při nebezpečí tvorby kondenzátu se difúzní odpor SOLITEXu snižuje, což umožňuje extrémně rychlý a aktivní transport vlhkosti.

Čtěte také: klíč k úsporným stavbám

Kromě správného návrhu konstrukcí je základem pravidelné a účinné větrání, které odvede přebytečnou vlhkost. Efektivním řešením může být také systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperace) nebo aplikace speciálních nátěrů zvyšujících povrchovou teplotu stěny. Problémy s vlhkostí lze minimalizovat také důsledným řešením detailů v rizikových místech, jako jsou rohy stěn, ostění oken a okolí parapetů, kde často vznikají tepelné mosty.

Čtěte také: Zvýšení tepelného komfortu v podkroví

tags: #tepelna #izolace #a #rosny #bod

Oblíbené příspěvky:

• Recenze rohového stolu Domestav
• Jak na vrzající OSB podlahu?
• Jak vybrat postel s betonovým vzhledem
• Velké balení dřevěných dekorací
• Vlastnosti kamenné dýhy